www.digimanie.cz
>
>
>

Fotografický blesk na cestě časem – 4. díl

Fotografický blesk na cestě časem – 4. díl
, , článek
V tomto díle nás čeká podrobný rozbor současné metody automatického určování expozice bleskem, a sice metody TTL měření s předbleskem. I když je to nejmodernější a nejlepší metoda, tak i na jejím poli probíhá neustálý vývoj a vylepšování. A o co konkrétně půjde, to si podrobněji popíšeme právě dnes.



reklama

Proč je dobrá expozice bleskem tak těžká



Možná vás napadne otázka, proč je automatické určování expozice bleskem tak těžké. Vždyť přirozeným a intuitivním lidským vnímáním to není až takový problém a je snadné určit, zda je exponováno dobře či nikoliv, a jakým směrem byla udělána chyba – zda je bleskem podexponováno či přeexponováno. Odpověď tkví v podobném problému jako u běžné expozice – fotoaparát nerozumí obsahu scény a nerozezná například bíle oblečenou nevěstu (pro fotoaparát je to světlá plocha) od bílé zdi atp.

Jakékoliv dřívější měření blesku buď čidlem přímo na blesku, nebo později odrazem o film vedlo k nezvratnému průměrování scény. U čidla umístěného přímo na blesku bylo průměrování zcela „brutální“, u TTL měření odrazem o film se sice odbourala ta část světla, která netvoří záběr, v rámci něj se ale také silně průměrovalo.




I tento snímek byl pořízen s bleskem. Blesku ale bylo do scény přidáno „akorát“, a proto se blesk nijak výrazně neprojeví a obrázek vypadá přirozeně. Zní to jednoduše, realita je ale obtížnější.


Co je popředí na snímku?



Přirozené požadavky na dobrou expozici bleskem jsou ale jiné – požadují dobrou expozici popředí scény. Za popředí se přitom považuje to na snímku nejdůležitější a přijatelně blízko, nikoliv nutně to nejbližší. Co je popředí je tedy expertní úkol hodný rozboru obrazu a jeho obsahového „pochopení“ a to nemůže být nahrazeno žádným průměrem. Respektive může, ale expozice je potom velmi nepřesná a je snadné ji zmást například bodovými zdroji světla, něčím lesklým na popředí, něčím blízkým, co se připletlo do záběru atd.






Proč je určení popředí tak důležité vyplývá z faktu, který jsme již uvedli. Přímým bleskem totiž není možné na jednom snímku dobře exponovat dva různě vzdálené předměty! To je přímý důsledek zákona převrácených čtverců, a proto určení popředí na snímku a jeho vzdálenosti je pro bleskovou automatiku klíčové.


Právě TTL měření s předbleskem a schopnost expozičního senzoru vícesegmentově a ostře vidět záběr jak v trvalém světle, tak i s bleskem (senzor vidí to samé co vy v hledáčku) umožnila pokročilou analýzu obrazu a sofistikované vyhledávání toho správného popředí na snímku. To je ale úkol velmi nesnadný, a tak se výrobci snaží automatice všemožně pomoci.


Vazba na zaostřovací bod



První věc, která velmi pomůže expozičnímu senzoru správně pochopit místo, kde je popředí, je znalost aktivního zaostřovacího bodu. Jinými slovy – tam, kde je v obraze zaostřeno, bude asi popředí. Hovoří se tedy o vazbě bleskové expozice na zaostřovací bod (AF Sensor Coupling).




Pokud expoziční senzor ví, podle kterého místa na snímku bylo zaostřeno, tak automaticky také ví, které místo snímku je důležité a kde je tedy popředí pro blesk. Na našem příkladu to tedy není ani váza v popředí, ani zeď v pozadí, ale obličej. Ten je tedy třeba bleskem správně exponovat a tam je tedy třeba odražený blesk měřit.


Problém ale nastává, když bylo ostřeno ručně a také při použití metody „Namiř a namáčkni – Překomponuj – Domáčkni (Point – Recompose - Shot)“. V tom případě totiž použitý AF bod míří již zcela jinam (díky překomponování) a většinou do nesmyslného místa scény. Proto ne všichni výrobci vazbu na AF bod používají a například Canon, který ji používá, ji od modelu EOS 20D silně oslabil.


Znalost zaostřené vzdálenosti



Druhá velká pomoc pro automatiku pro správné určení intenzity blesku je znalost vzdálenosti k popředí (Distance Information). Tu zná objektiv, protože na tuto vzdálenost má zaostřeno, a tedy nastavené čočky. Tuto vzdálenost většinou i ukazuje na stupnici, a tak není v principu problém ji digitálně přenést do těla fotoaparátu.




I když stupnice zaostřené vzdálenosti na objektivu je jenom orientační, objektiv ji zná poměrně přesně. Řada objektivů ji dokáže i předat tělu DSLR právě pro účely měření bleskové expozice.


Problém ale nastává u starších objektivů, které tuto informaci neposkytovaly, a také v případě, že blesková hlava nemíří přímo vpřed na objekt ale například vzhůru při fotografování odrazem o strop. Potom neplatí, že zaostřená vzdálenost je i vzdálenost, kterou putuje světlo blesku. Světlo blesku totiž putuje na strop a následně odrazem dolů, kdežto objektiv zaostří vždy na přímou vzdálenost. U interního blesku jeho nasměrování na strop nehrozí, u externích blesků v interiéru je to ale typické. Není to tedy opět žádné spasení, ale jen pomocná informace a např. Canon ji nepoužíval až do řady blesků E-TTL II.


Ohnisko objektivu a vyvážení blesk/trvalé světlo



Pro správné určení expozice bleskem může pomoci i znalost použitého ohniska objektivu (Focal Length / Subject Magnification Coupling), která společně se zaostřenou vzdáleností umožní vypočítat zvětšení objektu a hloubku ostrosti.

Správné množství blesku potom závisí i na úrovni okolního osvětlení, a tedy na potřebě vyvážit světlo blesku s trvalým světlem (Balanced Flash, Fill-in flash) a například Canon automaticky snižuje výkon blesku asi o 0,5 až 2 EV při intenzitě okolního trvalého světla vyšší než 10 EV.


Výsledný měřící mix



Výše uvedené úvahy jsou více náměty než konkrétní algoritmy používané u jednotlivých výrobců. Informace tohoto druhu totiž výrobci neuvádí, a navíc do skutečného procesu výpočtu vstupují další faktory a know-how jednotlivých výrobců jako jsou databáze typických scény, hledání obličejů na snímku, fuzzy logika atd. Proto níže uvedený přehled je jen orientační a vychází často z kusých a neověřených údajů. V každém případě ale ukazuje, že správná expozice bleskem není žádná legrace a vzpomenete-li na magneziový prášek a jeho výbuch v dávných dobách, možná se před tehdejšími fotografy skloníte.




Uživatelskou funkcí (Custom Function) lze na některých DSLR Canon vyšší třídy měnit způsob měření expozice bleskem. Standardní volba je 0:Evaluative, která používá sofistikované měření, používá databázi typických scén a rozbor obrazu, a tím se snaží o automatickou expoziční kompenzaci blesku. K dispozici je i volba 1:Average, která provádí prostý průměr.


Indikátor správné expozice bleskem



Na řadě blesků a občas i v hledáčku DSLR je k dispozici indikátor správné expozice bleskem. Ten ale neznamená subjektivně správnou expozici, ale pouze fakt, že výkon blesku byl dostačující požadavkům, a tedy limit výkonu blesku není důvodem podexpozice. Snímek však může být přeexponován či podexponován z jiného důvodu, což tento indikátor není schopen sdělit.



Na řadě blesků bývá „indikátor správné expozice bleskem“. Neznamená však nic jiného, než že výkon blesku nenarazil na svůj maximální limit. Např. na blesku Nikon SB-800 tento indikátor asi 3 vteřiny bliká, když požadavek na blesk překročil jeho možnosti výkonu.


Příště se podíváme na práci s bleskem prakticky.


Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.

Nejnovější články
Panasonic uvedl firmware pro Lumix GH5 i GX800 Panasonic uvedl firmware pro Lumix GH5 i GX800
Společnost Panasonic uvolnil nový firmware pro CSC fotoaparát Lumix GH5, který přináší podporu 4:2:2 10bitového záznamu včetně anamorfického módu. Updatu se dočkala i fotoaparát Lumix GX800 a 45-175mm objektiv.
Dnes,  aktualita, Milan Šurkala
Full frame telezoom Sony FE 100-400mm F4.5-5.6 GM OSS Full frame telezoom Sony FE 100-400mm F4.5-5.6 GM OSS
Spolu s novým full frame fotoaparátem Sony A9 byl představen i nový objektiv typu telezoom FE 100-400mm F4.5-5.6 GM OSS (SEL100400GM). Chlubit se má rychlým autofokusem i excelentní ostrostí.
Včera,  aktualita, Milan Šurkala,  1 komentář
Canon EOS 80D: příjemná inovace Canon EOS 80D: příjemná inovace
Zamíříme do třídy vyššího mainstreamu APS-C zrcadlovek a otestujeme Canon EOS 80D s novým 18-135mm IS USM objektivem. Fotoaparát má úplně nový 24MPx senzor, vylepšený ostřící modul a rozhodně se nechce nechat zahanbit.
Včera,  recenze, Milan Šurkala,  2 komentáře
Canon EF-S 18-135mm f/3.5-5.6 IS Nano USM Canon EF-S 18-135mm f/3.5-5.6 IS Nano USM
Není to dávno, co Canon inovoval svůj 18-135mm objektiv a přinesl STM verzi s krokovým motorkem. Dnes se podíváme na nástupce, který přináší USM motorek, kombinovaný s technologiemi z předchozího modelu pro lepší natáčení videa i fázové ostření.
Včera,  recenze, Milan Šurkala
Světelný širokoúhlý zoom Panasonic Leica 8-18mm F2.8-4.0 Světelný širokoúhlý zoom Panasonic Leica 8-18mm F2.8-4.0
Druhým z připravovaných F2,8-4,0 objektivů značky Leica pro Micro 4/3 je velmi širokoúhlý zoomovací objektiv Leica DG Vario-Elmarit 8-18mm / F2.8-4.0 ASPH. Má být velmi dobře optimalizovaný i pro natáčení videa.
23.4.2017,  aktualita, Milan Šurkala,  5 komentářů