Fotografování lidí – 17.díl: akty
11.7.2007, Roman Pihan, článek
Závěr našeho seriálu o fotografování lidí věnujeme aktům – tedy snímkům, které esteticky zobrazují spoře oděné lidské tělo.
Akt je něco, co pravděpodobně každý fotograf dříve či později zkusí. Fotografovat spoře oděné lidské tělo je jak pro fotografy, tak i pro diváky bezesporu atraktivní pro svojí schopnost dráždit a probouzet představivost. Je to současně ale disciplína náročná – je nutné vybrat model, prostředí, zvládnout snímek obsahově i technicky a ještě ke všemu se nějak odlišit od řady podobných snímků všude kolem vás.
Na rozdíl od erotické či módní fotografie by akt neměl být příliš popisný. Neměl by primárně „ukazovat“, ale měl by ponechat prostor pro jemnou představivost a spíše si hrát se světlem, figurou, vztahu nahoty k prostředí, detaily těla, rekvizitami atp. Jak již ale bylo uvedeno, hranice je velmi mlhavá a tak záleží jen na vás, vaší nátuře a přirozenosti, kam své snímky posunete. Dnešní západní společnost je velmi tolerantní a na ledasco již zvyklá, takže hranice jsou velmi široké.
Akty je možné pořizovat venku v přirozeném prostředí, v atraktivních interiérech a asi nejčastěji z řady praktických důvodů ve studiu, byť improvizovaném. Studio má výhodu pohodlí a soukromí, ale i možnost vytvořit stabilní světelné podmínky a soustředit se potom jen na pózu, detaily, kompozici, techniku atp. V neposlední řadě je v něm možné shromáždit řadu rekvizit a pomůcek, což tahat po lese je obtížné. Venkovní prostření nebo zajímavé interiéry, zříceniny atp. zase mají své vlastní kouzlo a kombinovány s nahotou mohou sami o sobě poskytnout velmi atraktivní záběry.
Exteriér (les, skály, voda, moře) i interiér (zříceniny, staré domy, půdy atd.) poskytují řadu atraktivních míst na fotografování. Je to ale těžší z hlediska přípravy (místo je třeba najít) i dovlečení nutné techniky na místo.
Pokud fotografujete ve studiu, důležitou roli určí volba pozadí. Velmi oblíbená technika je tzv. Dark room – tedy snímky na černém pozadí, z kterého vystupuje nahé tělo či jeho části. Opakem je potom tzv. White room – tedy snímky na bílém pozadí, často laděny do High key – techniky s převahou světlých tónů a s redukovaným kontrastem. Často používané je i šedé pozadí, které je možné vhodně nasvítit a vytvořit na něm efektní gradient vhodně doplňující model.
Oblíbená technika je tzv. Dark room, tedy fotografování v celkově zatemněné místnosti a na černém pozadí s tím, že je vhodně nasvícen pouze model.
Universální a velmi oblíbené je šedé pozadí, které umožní různý stupeň nasvícení a tím vytvoření vhodných gradientů v kontrastu s modelem.
V aktu platí dvojnásob, že nic není zakázáno ani nařízeno. Nicméně obecně lze vypozorovat, že pro akty je vhodnější měkké difúzní světlo. Tvrdé světlo (lampa bez difuzéru atp.) jen výjimečně povede k pěkné fotografii. I když potřebujete vytvořit výrazný stín či nasvítit jen část postavy, bude nutné použít sice směrové, ale přesto difúzní světlo – například takové, které produkuje okno.
Bez dostatečně difúzního světla, byť docíleného náhradními způsoby se obvykle neobejdete. A to i tehdy, pokud záměrem budou stíny nebo částečně nasvícené objekty.
Snad bez výjimky platí, že vše již bylo vyfoceno a tak nejzajímavější na aktu je nápad. Máte-li však nápad, je nutná ještě značná energie na jeho realizaci. Ne každý nápad se totiž ukáže jako vhodný (představa v hlavě je jedna věc, obtíže při realizaci je druhá věc), musíte najít vhodný model, sehnat rekvizity, uspořádat čas a pokusit se nápad zrealizovat. Odměnou za těchto mnoho hodin práce jen potom pár vydařených snímků, které - nejste-li profesionální fotograf pracující na zakázce či známý umělecký fotograf - zpeněžíte jen stěží. Takže hodnotu své práce si musíte i s modelem najít někde jinde – v uspokojení ze své práce, v možnosti (byť zadarmo) snímky presentovat, ve vhodné dekoraci vlastních interiérů, jako dárek atp.
Nápad tohoto snímku spočívá v práci a vhodném nasvícení nahé modelky zabalené do velké igelitové fólie. Při realizaci se samozřejmě vyskytla řada problémů – fólie nedrží, leskne se, muchlá, zahaluje příliš atp. Proto byla vytvořena série snímků, z čehož jeden vidíte. V PC byl převeden do černobílé podoby a následně kolorován do sépie.
Abyste dostali svůj vlastní nápad a potom ho dokázali vysvětlit modelu, je vhodné najít nějakou blízkou inspiraci. Něco podobného, za čím ale po svém lidově řečeno společně půjdete. Současně se ujistíte, že oba máte stejnou představu, oběma představa vyhovuje a cítíte se v ní oba (všichni) pohodlně. Proto je užitečné prolistovat vhodné (a estetické) časopisy, zalovit na internetu či pátrat po vhodné literatuře věnující se aktu. Inspirace se zejména na internetu snadno hledá, pár hodnotných odkazů přidáváme.
Claus Rose – německý fotograf věnující se hodně uměleckému fotografování lidí v atraktivních exteriérech i ve studiu
Erotic Art Gallery – jakási výkladní skříň světových fotografů fotografujících akty
Kevin Stenhouse – vynikající snímky kanadského fotografa zaměřujícího se zejména na akty žen ve studiu i v přírodě
Peter Nagy – snímky známého slovenského fotografa/zpěváka
Jan Saudek a Sára Saudková – co dodat, snad každý je zná a jejich tvorba je opravdu studnicí nápadů!
Málokdy je fotografie hotová již přímo na kartě. Obvykle je nutné ji doladit v PC, o převodu na černobílou fotografii tolik slušící aktům či kolorování nemluvě. Hodně může opravit i finální ořez, který ponechá na snímku to, co je vhodné a vše ostatní bez milosti odřízne. I když byste měli rámovat snímek co možná nejlépe již v hledáčku (zejména u aktů není důvod nikam spěchat), tak nějaká drobnost, nakloněný horizont či strom, něco drobného na okraji snímku atp. často pozornosti uteče. Obvykle je nutná také retuš – oprava drobných vad pleti, odstranění rušivých prvků na pozadí, dotažení expozice atp. Proto nad snímky přemýšlejte a dejte z ruky jen ty nejlepší!
Obvykle každý snímek vyžaduje drobnou úpravu v PC - převedení na černobílou podobu, úpravu expozice, doladění kontrastu atp. Proto věnujte svým snímkům pozornost - na kartě je jen polotovar.
V našem seriálu jsme se věnovali v 17ti dílech fotografování lidí. V drtivé většině to budou reportážní fotografie, protože u reportáže se zajímavé věci dějí a vy je musíte „jen“ vhodným způsobem zaznamenat. A to není snadné, protože se často dramaticky mění světelné podmínky, je třeba ostřit i komponovat a to vše pod značným časovým tlakem.
Opakem toho jsou aranžované snímky. Na vše je dost času, akorát za kompletní vytvoření scény včetně pozadí jste zodpovědní vy. Klade to tedy menší nároky na pohotovost a cvik, větší na představivost a kreativitu.
Záleží jen na vás, který styl (reportáž či aranžované snímky) vás více zaujmout. V každém případě vám ale celá redakce přeje, ať se daří!
Na rozdíl od erotické či módní fotografie by akt neměl být příliš popisný. Neměl by primárně „ukazovat“, ale měl by ponechat prostor pro jemnou představivost a spíše si hrát se světlem, figurou, vztahu nahoty k prostředí, detaily těla, rekvizitami atp. Jak již ale bylo uvedeno, hranice je velmi mlhavá a tak záleží jen na vás, vaší nátuře a přirozenosti, kam své snímky posunete. Dnešní západní společnost je velmi tolerantní a na ledasco již zvyklá, takže hranice jsou velmi široké.
Kde
Akty je možné pořizovat venku v přirozeném prostředí, v atraktivních interiérech a asi nejčastěji z řady praktických důvodů ve studiu, byť improvizovaném. Studio má výhodu pohodlí a soukromí, ale i možnost vytvořit stabilní světelné podmínky a soustředit se potom jen na pózu, detaily, kompozici, techniku atp. V neposlední řadě je v něm možné shromáždit řadu rekvizit a pomůcek, což tahat po lese je obtížné. Venkovní prostření nebo zajímavé interiéry, zříceniny atp. zase mají své vlastní kouzlo a kombinovány s nahotou mohou sami o sobě poskytnout velmi atraktivní záběry.
Exteriér (les, skály, voda, moře) i interiér (zříceniny, staré domy, půdy atd.) poskytují řadu atraktivních míst na fotografování. Je to ale těžší z hlediska přípravy (místo je třeba najít) i dovlečení nutné techniky na místo.
Pozadí
Pokud fotografujete ve studiu, důležitou roli určí volba pozadí. Velmi oblíbená technika je tzv. Dark room – tedy snímky na černém pozadí, z kterého vystupuje nahé tělo či jeho části. Opakem je potom tzv. White room – tedy snímky na bílém pozadí, často laděny do High key – techniky s převahou světlých tónů a s redukovaným kontrastem. Často používané je i šedé pozadí, které je možné vhodně nasvítit a vytvořit na něm efektní gradient vhodně doplňující model.
Oblíbená technika je tzv. Dark room, tedy fotografování v celkově zatemněné místnosti a na černém pozadí s tím, že je vhodně nasvícen pouze model.
Universální a velmi oblíbené je šedé pozadí, které umožní různý stupeň nasvícení a tím vytvoření vhodných gradientů v kontrastu s modelem.
Světlo
V aktu platí dvojnásob, že nic není zakázáno ani nařízeno. Nicméně obecně lze vypozorovat, že pro akty je vhodnější měkké difúzní světlo. Tvrdé světlo (lampa bez difuzéru atp.) jen výjimečně povede k pěkné fotografii. I když potřebujete vytvořit výrazný stín či nasvítit jen část postavy, bude nutné použít sice směrové, ale přesto difúzní světlo – například takové, které produkuje okno.
Bez dostatečně difúzního světla, byť docíleného náhradními způsoby se obvykle neobejdete. A to i tehdy, pokud záměrem budou stíny nebo částečně nasvícené objekty.
Nápad
Snad bez výjimky platí, že vše již bylo vyfoceno a tak nejzajímavější na aktu je nápad. Máte-li však nápad, je nutná ještě značná energie na jeho realizaci. Ne každý nápad se totiž ukáže jako vhodný (představa v hlavě je jedna věc, obtíže při realizaci je druhá věc), musíte najít vhodný model, sehnat rekvizity, uspořádat čas a pokusit se nápad zrealizovat. Odměnou za těchto mnoho hodin práce jen potom pár vydařených snímků, které - nejste-li profesionální fotograf pracující na zakázce či známý umělecký fotograf - zpeněžíte jen stěží. Takže hodnotu své práce si musíte i s modelem najít někde jinde – v uspokojení ze své práce, v možnosti (byť zadarmo) snímky presentovat, ve vhodné dekoraci vlastních interiérů, jako dárek atp.
Nápad tohoto snímku spočívá v práci a vhodném nasvícení nahé modelky zabalené do velké igelitové fólie. Při realizaci se samozřejmě vyskytla řada problémů – fólie nedrží, leskne se, muchlá, zahaluje příliš atp. Proto byla vytvořena série snímků, z čehož jeden vidíte. V PC byl převeden do černobílé podoby a následně kolorován do sépie.
Inspirace
Abyste dostali svůj vlastní nápad a potom ho dokázali vysvětlit modelu, je vhodné najít nějakou blízkou inspiraci. Něco podobného, za čím ale po svém lidově řečeno společně půjdete. Současně se ujistíte, že oba máte stejnou představu, oběma představa vyhovuje a cítíte se v ní oba (všichni) pohodlně. Proto je užitečné prolistovat vhodné (a estetické) časopisy, zalovit na internetu či pátrat po vhodné literatuře věnující se aktu. Inspirace se zejména na internetu snadno hledá, pár hodnotných odkazů přidáváme.
Claus Rose – německý fotograf věnující se hodně uměleckému fotografování lidí v atraktivních exteriérech i ve studiu
Erotic Art Gallery – jakási výkladní skříň světových fotografů fotografujících akty
Kevin Stenhouse – vynikající snímky kanadského fotografa zaměřujícího se zejména na akty žen ve studiu i v přírodě
Peter Nagy – snímky známého slovenského fotografa/zpěváka
Jan Saudek a Sára Saudková – co dodat, snad každý je zná a jejich tvorba je opravdu studnicí nápadů!
Postprocessing
Málokdy je fotografie hotová již přímo na kartě. Obvykle je nutné ji doladit v PC, o převodu na černobílou fotografii tolik slušící aktům či kolorování nemluvě. Hodně může opravit i finální ořez, který ponechá na snímku to, co je vhodné a vše ostatní bez milosti odřízne. I když byste měli rámovat snímek co možná nejlépe již v hledáčku (zejména u aktů není důvod nikam spěchat), tak nějaká drobnost, nakloněný horizont či strom, něco drobného na okraji snímku atp. často pozornosti uteče. Obvykle je nutná také retuš – oprava drobných vad pleti, odstranění rušivých prvků na pozadí, dotažení expozice atp. Proto nad snímky přemýšlejte a dejte z ruky jen ty nejlepší!
Obvykle každý snímek vyžaduje drobnou úpravu v PC - převedení na černobílou podobu, úpravu expozice, doladění kontrastu atp. Proto věnujte svým snímkům pozornost - na kartě je jen polotovar.
Závěrem
V našem seriálu jsme se věnovali v 17ti dílech fotografování lidí. V drtivé většině to budou reportážní fotografie, protože u reportáže se zajímavé věci dějí a vy je musíte „jen“ vhodným způsobem zaznamenat. A to není snadné, protože se často dramaticky mění světelné podmínky, je třeba ostřit i komponovat a to vše pod značným časovým tlakem.
Opakem toho jsou aranžované snímky. Na vše je dost času, akorát za kompletní vytvoření scény včetně pozadí jste zodpovědní vy. Klade to tedy menší nároky na pohotovost a cvik, větší na představivost a kreativitu.
Záleží jen na vás, který styl (reportáž či aranžované snímky) vás více zaujmout. V každém případě vám ale celá redakce přeje, ať se daří!
