Jen aby nebyla moc ostrá…
8.10.2004, Jakub Kozák, článek
Mít příliš ostrou fotografii nemusí být vždy výhodné. Proč vlastně chceme snižovat hloubku ostrosti? Z laického pohledu by se mohlo zdát, že cílem fotografa je přeci co nejostřejší obrázek. To však neplatí vždy. Existují v zásadě dva hlavní důvody, proč v určitých případech potřebujeme fotku rozostřit. Ukážeme si, jak dosáhnout v těchto případech dobrých výsledků v nejpoužívanějším grafickém editoru Adobe Photoshop 7.0.
Kapitoly článku:
- Jen aby nebyla moc ostrá…
- Digitální šum
První důvod je jakýsi umělecký efekt, při němž potřebujeme „rozmazat“ příliš ostré pozadí, aby v popředí vynikl nějaký objekt, který má být dominantou obrázku. Obvykle to bývá portrét nebo lidská postava.
Druhým důvodem bývá nechtěný šum způsobený nastavením vysoké citlivosti snímače. Jenže my přesto potřebujeme fotografii použít, takže ji raději lehce rozostříme, v důsledku čehož vzniknou plynulejší barevné přechody mezi jednotlivými body a šum se z velké části ztratí (samozřejmě ne úplně – to bychom museli použít silné rozostření a fotka by byla opět k ničemu).
Nejdříve půjdeme první cestou, tedy rozmazání pozadí. Vezměme si fotografii, kde jsou stromy v lese příliš výrazné, protože my chceme nechat vyniknout dívku stojící na kameni. (obr. 1).
Obr. 1
Bohužel se neobejdeme bez nevděčné a zdlouhavé práce přesného výběru objektu. Pro tuto činnost je nejlépe zvolit nástroj laso (v paletě nástrojů vlevo druhý odshora – zvýrazněno na obr. 4). Nepovede-li se nám výběr napoprvé, nevadí. Přidržíme-li klávesu Shift, můžeme k výběru přidávat, s klávesou Alt naopak odebírat. Při trošce trpělivosti se nám takto postupně podaří označit celý objekt. Potom ho můžete uložit buď jako vrstvu nebo jako kanál. Zvolíme druhou možnost – v paletě s vrstvami klikneme na záložku kanály a k uložení výběru použijeme jednu z těch malých ikonek na spodním okraji palety – konkrétně druhou zleva (zvýrazněno na obr. 4). Dostaneme tento výsledek. (obr. 2).
Obr. 2
Potom vybereme kámen, na kterém dívka stojí. Ten budeme považovat za popředí a rovněž na něj neuplatníme rozostření. Znovu z něj uděláme samostatný kanál. Bude vypadat takto (obr. 3).
Obr. 3
Nyní použijeme rozostření poprvé, tentokrát pouze na tento kanál. V menu zvolíme Filtr - > Rozostření - > Gaussovské. Nyní použijeme rozostření o poloměru 50 – 100 obr. bodů. Chceme-li mít přehled, klikněte předtím na šedé okénko vedle lišty kanálu RGB. (obr. 4).
Obr. 4
Potom kanál invertujeme (CTRL + I). (obr. 5)
Obr. 5
Nyní dáme tento kanál do výběru (podržet CTRL a kliknout na kanál) a odečteme od něj kanál s objektem (CTRL + ALT + kliknout na kanál objektu). Dostaneme zhruba tento výsledek. (obr. 6)
Obr. 6
A nyní konečně přichází na řadu to pravé rozostřování. Ponecháme výběr, tak jak je a klikneme v záložce Vrstvy na vrstvu Pozadí, kde by měla být celá fotografie. Nyní ve známé cestě (Filtr - > Rozostření - > Gaussovské) najdeme opět Gaussovo rozostření a vybereme si, jak moc chceme pozadí „rozmazat“. Chceme-li ponechat vzadu alespoň charakter lesa, z něhož vychází dívka, použijeme hodnotu Poloměru cca 3-4. Výsledek vypadá takto (obr. 7).
Obr. 7
Nebo můžeme vzadu nechat spíše jen „zelenou mlhu“ a pak použijeme hodnotu třeba až 20. Výsledek pak sice není příliš pěkný, ale zase je krásně vidět, jak jsme dosáhli v přechodu od kamene do lesa postupného rozostřování. (obr. 8 – označeno červenými šipkami)
Obr. 8
Pokud bychom si nechtěli hrát s popředím a postupným přechodem, samozřejmě by stačilo, označený výběr postavy invertovat (resp. použít Doplněk) a rozostřit jen pozadí. Případně bychom k tomuto účelu mohli použít vrstvy a trochu upravit pomocí klonovacího razítka okraje vrstvy Pozadí, aby přechod neměl šumy. Kdyby bylo na fotografii objektů více – třeba různě vzdálených, pak lze vybírat ještě více kanálů a pak je zašednout různou vrstvou šedi (čím tmavější tím více se potom rozostří) a následně použít rozostření. Pouze objekt vepředu, který jsme nechali bílý, bude nerozostřen – ostatní objekty pak budou rozostřeny méně, díky čemuž budou také vystupovat z pozadí.
Druhým důvodem bývá nechtěný šum způsobený nastavením vysoké citlivosti snímače. Jenže my přesto potřebujeme fotografii použít, takže ji raději lehce rozostříme, v důsledku čehož vzniknou plynulejší barevné přechody mezi jednotlivými body a šum se z velké části ztratí (samozřejmě ne úplně – to bychom museli použít silné rozostření a fotka by byla opět k ničemu).
Nejdříve půjdeme první cestou, tedy rozmazání pozadí. Vezměme si fotografii, kde jsou stromy v lese příliš výrazné, protože my chceme nechat vyniknout dívku stojící na kameni. (obr. 1).
Obr. 1
Bohužel se neobejdeme bez nevděčné a zdlouhavé práce přesného výběru objektu. Pro tuto činnost je nejlépe zvolit nástroj laso (v paletě nástrojů vlevo druhý odshora – zvýrazněno na obr. 4). Nepovede-li se nám výběr napoprvé, nevadí. Přidržíme-li klávesu Shift, můžeme k výběru přidávat, s klávesou Alt naopak odebírat. Při trošce trpělivosti se nám takto postupně podaří označit celý objekt. Potom ho můžete uložit buď jako vrstvu nebo jako kanál. Zvolíme druhou možnost – v paletě s vrstvami klikneme na záložku kanály a k uložení výběru použijeme jednu z těch malých ikonek na spodním okraji palety – konkrétně druhou zleva (zvýrazněno na obr. 4). Dostaneme tento výsledek. (obr. 2).
Obr. 2
Potom vybereme kámen, na kterém dívka stojí. Ten budeme považovat za popředí a rovněž na něj neuplatníme rozostření. Znovu z něj uděláme samostatný kanál. Bude vypadat takto (obr. 3).
Obr. 3
Nyní použijeme rozostření poprvé, tentokrát pouze na tento kanál. V menu zvolíme Filtr - > Rozostření - > Gaussovské. Nyní použijeme rozostření o poloměru 50 – 100 obr. bodů. Chceme-li mít přehled, klikněte předtím na šedé okénko vedle lišty kanálu RGB. (obr. 4).
Obr. 4
Potom kanál invertujeme (CTRL + I). (obr. 5)
Obr. 5
Nyní dáme tento kanál do výběru (podržet CTRL a kliknout na kanál) a odečteme od něj kanál s objektem (CTRL + ALT + kliknout na kanál objektu). Dostaneme zhruba tento výsledek. (obr. 6)
Obr. 6
A nyní konečně přichází na řadu to pravé rozostřování. Ponecháme výběr, tak jak je a klikneme v záložce Vrstvy na vrstvu Pozadí, kde by měla být celá fotografie. Nyní ve známé cestě (Filtr - > Rozostření - > Gaussovské) najdeme opět Gaussovo rozostření a vybereme si, jak moc chceme pozadí „rozmazat“. Chceme-li ponechat vzadu alespoň charakter lesa, z něhož vychází dívka, použijeme hodnotu Poloměru cca 3-4. Výsledek vypadá takto (obr. 7).
Obr. 7
Nebo můžeme vzadu nechat spíše jen „zelenou mlhu“ a pak použijeme hodnotu třeba až 20. Výsledek pak sice není příliš pěkný, ale zase je krásně vidět, jak jsme dosáhli v přechodu od kamene do lesa postupného rozostřování. (obr. 8 – označeno červenými šipkami)
Obr. 8
Pokud bychom si nechtěli hrát s popředím a postupným přechodem, samozřejmě by stačilo, označený výběr postavy invertovat (resp. použít Doplněk) a rozostřit jen pozadí. Případně bychom k tomuto účelu mohli použít vrstvy a trochu upravit pomocí klonovacího razítka okraje vrstvy Pozadí, aby přechod neměl šumy. Kdyby bylo na fotografii objektů více – třeba různě vzdálených, pak lze vybírat ještě více kanálů a pak je zašednout různou vrstvou šedi (čím tmavější tím více se potom rozostří) a následně použít rozostření. Pouze objekt vepředu, který jsme nechali bílý, bude nerozostřen – ostatní objekty pak budou rozostřeny méně, díky čemuž budou také vystupovat z pozadí.
