Panoramatická fotografie snadno a rychle
11.10.2010, Michal Srna, návod
Rychlé a jednoduché pořízení panoramatické fotografie pouze s fotoaparátem, stativem a SW, který je k dispozici zadarmo. Pokud jste panorama nikdy nevyzkoušeli kvůli komplikovanosti celého procesu, je článek určen přímo vám - začátečníkům se základní výbavou.
Kapitoly článku:
Po zvážení všech výše uvedených fakt a důkladném promyšlení budoucí panoramatické fotografie můžeme přistoupit k procesu snímání fotografií, které budou tvořit panorama.
Následující postup není 100% ideální a nebude platit vždy, je však vhodným "vodítkem" pro začátečníky, kteří panoramatickou fotografii nikdy nevyzkoušeli, a každá rada jim přijde vhod.
Postup je vhodný pro menší panoramata tvořená např. z krajinných celků, kde žádný výrazný objekt není v popředí a jde vám pouze o zachycení rozlehlé oblasti, která by se vám nevešla na 1 fotografii. Nejedná se o návod na pořizování velkých 360° panoramat v několika řadách. Pro začátek však bohatě stačí naučit se tvořit malá panoramata a poté již můžete experimentovat, jak váš čas a chuť dovolí.
1. Příprava stativu
Stativem mám v tomto případě na mysli samozřejmě tripod (trojnožku). Rozložení a upevnění se nijak výrazně neliší od klasického fotografování. Důležité je pouze zajistit, aby byl stativ připraven vodorovně - pokud je tripod vybaven vlastní vodováhou, využijte ji a s nastavením si vyhrajte, abyste měli jistotu, že bude poskytovat vodorovný a pevný základ pro fotoaparát bez jakéhokoliv náklonu.
Běžně vodováhu asi nepoužíváte, při panoramatické fotografii se vám bude však hodit
TIP: Pokud váš stativ nedisponuje vodováhou, použijte klidně jakoukoliv jinou vodováhu, kterou položíte na plošku, k níž se šroubuje stativová hlava. Jestliže nemáte žádnou vodováhu, nezoufejte. Cílem je, aby fotoaparát při otáčení neklesal/nestoupal svým záběrem, jde toho samozřejmě docílit i bez vodováhy, jen tomu musíte věnovat více času.
2. Uchycení fotoaparátu a zhlédnutí celého záběru
Po přípravě stativu, jenž máte poctivě rozložen bez jakéhokoliv náklonu, můžete připevnit fotoaparát a hledáčkem si zarámovat snímek, který bude přibližně ve středu celého panoramatu. Poté s pohledem přes hledáček rotujte fotoaparátem od kraje panoramatického celku ke kraji a zkontrolujte si, zdali např. nějaký objekt nevyčnívá mimo záběr (platí pro panorama tvořené jednou řadou fotografií).
Jestliže jste s pohledem do hledáčku spokojeni v plné šíři panoramatické fotografie a fotoaparát při rotaci nijak neklesá/nestoupá, můžete pevně utáhnout všechny aretační mechanismy a nechat volný pouze ten, kterým budete provádět rotaci fotoaparátu. Zároveň zajistěte zoom objektivu, aby nedošlo ke změně ohniska během snímání, to musí zůstat na všech fotografiích stejné!
3. Manuální nastavení expozice
Nyní můžeme přejít k nastavení expozice. Doporučuji použít manuální režim a expozici nastavit pro všechny snímky stejnou, aby byly zachovány stejné jasové podmínky u všech fotografií. Jako stěžejní hodnotu pro všechny snímky nastavte např. automaticky změřenou expozici ve střední části panoramatického celku nebo hodnotu odhadněte jako průměr mezi dvěma naměřenými expozicemi v nejsvětlejší a nejtmavší části panoramatického celku.
Pokud to jde, přepněte fotoaparát do manuálního režimu před fotografováním
TIP: Při nastavené manuální hodnotě expozice je vhodné namáčknout spoušť a přejet fotoaparátem od kraje ke kraji a sledovat na indikátoru expoziční úrovně, jak se mění jasové podmínky (jestli to váš fotoaparát umožňuje). Pokud by některé části vycházely s nastavenou hodnotou silně podexponované/přeexponované, můžete v těchto částech nastavit lehce jinou hodnotu expozice.
Dva sousedící snímky tvořící panorama by však neměly být exponovány s výrazně jiným expozičním časem. Pokud tedy máte exponován jeden snímek s časem 1/30 s, sousedící fotografie by neměly být exponovány s časem delším než 1/60 s a menším než 1/30 s (při stejném clonovém čísle).
Indikace expoziční úrovně na Canonu EOS 400D - podexpozice (vlevo), přeexpozice (vpravo)
U správně nastavené manuální hodnoty expozice by nemělo docházet k výrazným změnám
(zobrazení indikace záleží na typu fotoaparátu, indikátor lze většinou nalézt i v hledáčku)
Případné jasové rozdíly snímků lze vyrovnat SW v PC, je však lepší se tomu vyvarovat a panorama nafotografovat tak, aby nebylo nutné provádět žádné korekce.
4. Proces snímání a překryv snímků
Konečně jsme se dostali k samotnému procesu snímání. Fotoaparát je připevněn, výřez panoramatického celku zakomponován a expozice nastavena.
Jak jistě většina z vás tuší, budeme snímat fotografii za fotografií od jednoho kraje panoramatického celku k druhému. Otázkou je, jaký volit překryv snímků? Fotografujte tak, aby se jednotlivé snímky překrývaly o 30-50 %. Je to velice důležité pro úspěšné slepení fotografií k sobě - čím větší překryv, tím větší prostor k nalezení kontrolních bodů a lepší zarovnání fotografií.
Velký překryv snímků nevadí, ideální překryv je kolem 50 % a více
Není to žádná věda - překryv nemusí být u všech fotografií stejný, podobně jako jej nemusíte přesně měřit. Má rada zní: "Raději volte větší překryv než menší.". Velký překryv se dá snadno odstranit vypuštěním přebytečné fotografie. Nedostatečný překryv však nijak nevykompenzujete!
Co se týče ostření - dejte si pozor, aby objektiv ostřil zhruba na stejnou vzdálenost u všech fotografií, což by u velkých krajinných celků neměl být problém. Jak jsem uvedl již v první kapitole, celý proces fotografování ulehčí a usnadní dálková spoušť. Rychlost nafotografování všech snímků tvořících panorama je důležitá zejména při rychle plujících mracích na obloze nebo jiných pohybujících se objektech, případně při měnících se světelných podmínkách.
5. Zopakování celého procesu
Pokud máte dostatek času a podmínky pro fotografování jsou stále dobré, zopakujte celý proces snímání znovu. Celé panorama závisí na úspěšném vyfotografování každého snímku, proto chyba při snímání jediné fotografie může vést k pokažení celého panoramatu.
Většina míst, kde chcete pořídit panoramatickou fotografii, je jedinečná. Když už se rozhodnete věnovat tomuto místu svůj čas, je dobré si výsledek pojistit a mít celý panoramatický záběr nasnímán dvakrát, jelikož se pravděpodobně na dané místo pouze kvůli jediné fotografii vracet nebudete.
První polovina tvorby panoramatického obrazu je za námi. Nyní nás čeká druhá část, která povede ke slepení výsledného panoramatu pomocí jednoduchého, ale zároveň velice mocného nástroje pro tvorbu panoramat - Hugin.
Následující postup není 100% ideální a nebude platit vždy, je však vhodným "vodítkem" pro začátečníky, kteří panoramatickou fotografii nikdy nevyzkoušeli, a každá rada jim přijde vhod.
Postup je vhodný pro menší panoramata tvořená např. z krajinných celků, kde žádný výrazný objekt není v popředí a jde vám pouze o zachycení rozlehlé oblasti, která by se vám nevešla na 1 fotografii. Nejedná se o návod na pořizování velkých 360° panoramat v několika řadách. Pro začátek však bohatě stačí naučit se tvořit malá panoramata a poté již můžete experimentovat, jak váš čas a chuť dovolí.
1. Příprava stativu
Stativem mám v tomto případě na mysli samozřejmě tripod (trojnožku). Rozložení a upevnění se nijak výrazně neliší od klasického fotografování. Důležité je pouze zajistit, aby byl stativ připraven vodorovně - pokud je tripod vybaven vlastní vodováhou, využijte ji a s nastavením si vyhrajte, abyste měli jistotu, že bude poskytovat vodorovný a pevný základ pro fotoaparát bez jakéhokoliv náklonu.
Běžně vodováhu asi nepoužíváte, při panoramatické fotografii se vám bude však hodit
TIP: Pokud váš stativ nedisponuje vodováhou, použijte klidně jakoukoliv jinou vodováhu, kterou položíte na plošku, k níž se šroubuje stativová hlava. Jestliže nemáte žádnou vodováhu, nezoufejte. Cílem je, aby fotoaparát při otáčení neklesal/nestoupal svým záběrem, jde toho samozřejmě docílit i bez vodováhy, jen tomu musíte věnovat více času.
2. Uchycení fotoaparátu a zhlédnutí celého záběru
Po přípravě stativu, jenž máte poctivě rozložen bez jakéhokoliv náklonu, můžete připevnit fotoaparát a hledáčkem si zarámovat snímek, který bude přibližně ve středu celého panoramatu. Poté s pohledem přes hledáček rotujte fotoaparátem od kraje panoramatického celku ke kraji a zkontrolujte si, zdali např. nějaký objekt nevyčnívá mimo záběr (platí pro panorama tvořené jednou řadou fotografií).
Jestliže jste s pohledem do hledáčku spokojeni v plné šíři panoramatické fotografie a fotoaparát při rotaci nijak neklesá/nestoupá, můžete pevně utáhnout všechny aretační mechanismy a nechat volný pouze ten, kterým budete provádět rotaci fotoaparátu. Zároveň zajistěte zoom objektivu, aby nedošlo ke změně ohniska během snímání, to musí zůstat na všech fotografiích stejné!
3. Manuální nastavení expozice
Nyní můžeme přejít k nastavení expozice. Doporučuji použít manuální režim a expozici nastavit pro všechny snímky stejnou, aby byly zachovány stejné jasové podmínky u všech fotografií. Jako stěžejní hodnotu pro všechny snímky nastavte např. automaticky změřenou expozici ve střední části panoramatického celku nebo hodnotu odhadněte jako průměr mezi dvěma naměřenými expozicemi v nejsvětlejší a nejtmavší části panoramatického celku.
Pokud to jde, přepněte fotoaparát do manuálního režimu před fotografováním
TIP: Při nastavené manuální hodnotě expozice je vhodné namáčknout spoušť a přejet fotoaparátem od kraje ke kraji a sledovat na indikátoru expoziční úrovně, jak se mění jasové podmínky (jestli to váš fotoaparát umožňuje). Pokud by některé části vycházely s nastavenou hodnotou silně podexponované/přeexponované, můžete v těchto částech nastavit lehce jinou hodnotu expozice.
Dva sousedící snímky tvořící panorama by však neměly být exponovány s výrazně jiným expozičním časem. Pokud tedy máte exponován jeden snímek s časem 1/30 s, sousedící fotografie by neměly být exponovány s časem delším než 1/60 s a menším než 1/30 s (při stejném clonovém čísle).
Indikace expoziční úrovně na Canonu EOS 400D - podexpozice (vlevo), přeexpozice (vpravo)
U správně nastavené manuální hodnoty expozice by nemělo docházet k výrazným změnám
(zobrazení indikace záleží na typu fotoaparátu, indikátor lze většinou nalézt i v hledáčku)
Případné jasové rozdíly snímků lze vyrovnat SW v PC, je však lepší se tomu vyvarovat a panorama nafotografovat tak, aby nebylo nutné provádět žádné korekce.
4. Proces snímání a překryv snímků
Konečně jsme se dostali k samotnému procesu snímání. Fotoaparát je připevněn, výřez panoramatického celku zakomponován a expozice nastavena.
Jak jistě většina z vás tuší, budeme snímat fotografii za fotografií od jednoho kraje panoramatického celku k druhému. Otázkou je, jaký volit překryv snímků? Fotografujte tak, aby se jednotlivé snímky překrývaly o 30-50 %. Je to velice důležité pro úspěšné slepení fotografií k sobě - čím větší překryv, tím větší prostor k nalezení kontrolních bodů a lepší zarovnání fotografií.
Velký překryv snímků nevadí, ideální překryv je kolem 50 % a více
Není to žádná věda - překryv nemusí být u všech fotografií stejný, podobně jako jej nemusíte přesně měřit. Má rada zní: "Raději volte větší překryv než menší.". Velký překryv se dá snadno odstranit vypuštěním přebytečné fotografie. Nedostatečný překryv však nijak nevykompenzujete!
Co se týče ostření - dejte si pozor, aby objektiv ostřil zhruba na stejnou vzdálenost u všech fotografií, což by u velkých krajinných celků neměl být problém. Jak jsem uvedl již v první kapitole, celý proces fotografování ulehčí a usnadní dálková spoušť. Rychlost nafotografování všech snímků tvořících panorama je důležitá zejména při rychle plujících mracích na obloze nebo jiných pohybujících se objektech, případně při měnících se světelných podmínkách.
5. Zopakování celého procesu
Pokud máte dostatek času a podmínky pro fotografování jsou stále dobré, zopakujte celý proces snímání znovu. Celé panorama závisí na úspěšném vyfotografování každého snímku, proto chyba při snímání jediné fotografie může vést k pokažení celého panoramatu.
Většina míst, kde chcete pořídit panoramatickou fotografii, je jedinečná. Když už se rozhodnete věnovat tomuto místu svůj čas, je dobré si výsledek pojistit a mít celý panoramatický záběr nasnímán dvakrát, jelikož se pravděpodobně na dané místo pouze kvůli jediné fotografii vracet nebudete.
První polovina tvorby panoramatického obrazu je za námi. Nyní nás čeká druhá část, která povede ke slepení výsledného panoramatu pomocí jednoduchého, ale zároveň velice mocného nástroje pro tvorbu panoramat - Hugin.
