Portréty z fotogalerie: červenec - srpen 2014

Více fotografií lidí (včetně dalších portrétů) najdete v naší galerii v sekci Lidé.

Příjemný portrét zajímavého typu ženy. Bylo zvoleno dobře pozadí, které spolu se zamyšleným pohledem tvoří melancholický nádech snímku. Změnila bych pozici rukou. Neschovávala bych je za zády, jen volně opřela podél těla. Taky bych vyzvala modelku k výraznějšímu prohnutí zad, aby vynikly lépe ženské křivky. Možná by i stála za úvahu retuš zábradlí vlevo. Výrazově se mi fotografie ale velmi líbí.

Na první i druhý dojem velmi dobrý portrét, který zaujme barevným podáním a měkkým světlem. Přirozené póze dává punc rozvernosti rozhození nohou, což vnáší do snímku dobrou náladu. Nutno podotknout, že u dospělé ženy by tato pozice nohou nepůsobila úhledně, v tomto případě mi to nevadí, naopak to vypadá přirozeně. Nyní je na řadě můj třetí dojem. Při bližším ohledání fotky mě lehce zarazilo zvláštně rozmazané pozadí a to hlavně v levé části snímku. Je to způsobeno umělým rozostřením, nebo retuší? Tak či tak to neodpoutává pozornost od toho hlavního a tím je ležérní a uvolněný výraz slečny. Ten je u dětských modelů k nezaplacení.

Na řadě je další snímek, tentokrát od autorky Monina. Pozitivní, něžně stylizovaná fotografie, na kterou se podívá rád nejen rodinný příslušník dítka, což mimo jiné považuji za podstatu dobrého dětského portrétu. Pohled mimo objektiv zde nevadí, naopak podtrhuje spontánnost výrazu. Malá květinová víla je dokonale barevně sladěna, zkušeně nasvícena a citlivou úpravou je dosaženo velmi dobrého výsledku. K podobným fotkám se ráda vracím.

Dostáváme se k zajímavému snímku dítěte v záhadném prostředí. Vysoký úhel záběru jakoby zdůrazňoval křehkost a zranitelnost dívenky. Zajímavé je, že kdyby se děvčátko neusmívalo, dostala by fotografie okamžitě strašidelný, téměř hororový nádech. Poklidné objetí plyšového zajíce a šibalský pohled modelky nám jasně dává najevo, že zde se nic špatného dít nebude, naopak, modelka je opravdu, jak název napovídá, “spokojená“.

Tato modelka ví, jak prodat své půvaby. Věděl to i autor, neváhal a zachytil tuto dokonalou pózu sexy ženy. Měkké světlo, precizní kompozice, to vše mě nutí smARTinovi pogratulovat. Podařil se mu snímek na profesionální úrovni!

Romanticky oděná Katka Jana Bejvla mě vtáhla do svého snění. Letmý spokojený úsměv, který jí právě přeběhl po tváři, spolu s přirozeným zdrojem světla, vytvořil neopakovatelné kouzlo okamžiku. Někoho můžou rušit zaparkovaná auta za oknem v pozadí, nebo neuklizená židle v pravém rohu, nálada fotky je pro mě ale v tomto případě důležitější.

Když se zastavíte nad touto fotkou, musí na vás nutně dýchnout dobrá nálada. Nonšalantní gesto a sympatický výraz mladíka, z kterého je zřejmé, že se jedná o „veselou kopu“ je zachyceno v pravém okamžiku. Škoda jen, že to nebylo vyfoceno o dva metry dříve, to by potom zvednutá ruka nesplývala se stromem v pozadí. Foto možná není ostré jako „břitva“, nicméně podle mě aspiruje na upoutávku příštího srazu veteránů.

Do retra laděný expresivní snímek mě oslovil sebejistým výrazem modelky. Pohled ženy do neznáma lehce dráždí fantazii. Málokdy žádoucí ostré světlo zde vytváří zajímavou atmosféru a kupodivu mě neruší. Kontroverzní úpravou oblohy přidal autor své fotce na dramatičnosti. Toto dílo osobně hodnotím jako velmi zdařilé.

Následují dvě fotografie, které sice nepatří mezi portréty, ale zaujaly mě natolik, že mi to nedalo a musela jsem jim také věnovat pár řádků.

Fotka je učebnicovým příkladem toho, co vše k dobré street fotce potřebujete. Být neustále v pohotovosti, umět předvídat a zvládnout v bleskové rychlosti správně nastavit svůj fotoaparát. Chce to taky dávku odvahy. Přece jenom, ne každý člověk je nadšen, když jej zachycujete např. při šťourání v nose. Na snímku obdivuji perfektně zachycenou běžeckou pozici ženy. Líbí se mi koule, která dokonale vyvažuje kompozici snímku, stejně tak schodiště v pozadí vytváří zajímavý efekt. Docela by mě zajímalo, za jakých okolností tento povedený kousek vznikl.

Na závěr jsem si nechala opravdovou perličku. Precizně komponovaný snímek se siluetou rybáře tak dokonalou, že skoro podezříváte autora, jestli si ji autor nejdříve nenamaloval a do scény v editoru posléze uměle nezasadil. Jak sám autor v komentářích pod fotkou přiznává, „bylo nutné absolvovat východ slunce asi 30x“. To je řehole každého skutečně zaníceného fotografa. Výsledek bezesporu stojí za to!