Canon EF 35mm f/1.4L USM

Jak už jsme se bavili v předchozí kapitole, objektiv nabízí automatické ostření USM motorkem. Ten umožňuje dosáhnout velmi tichého ostření, které je zároveň příjemně rychlé. Z nekonečna na cca 60 cm mu to trvá jen 0,45 sekundy, což je pěkné číslo. Potěšilo mě, že objektiv velmi dobře spolupracoval s oběma zrcadlovkami a ani na jedné se nevyskytoval back nebo front focus. Objektiv nabízí trvalou možnost manuálního doostřování bez nutnosti cokoli přepínat. Samozřejmě tu ale najdete přepínač pro plné manuální zaostřování, které je díky rozumně tuhému ostřícímu kroužku poměrně snadné.

Snadnost ostření hodně závisí na použitém těle. Zatímco na APS-C modelu EOS 60D jsem raději využívat manuální zaostření v Live View, u full frame zrcadlovky EOS 5D Mark II bylo díky většímu hledáčku manuální ostření mnohem snazší a přesnější. Minimální ostřící vzdálenost je podle výrobce 30 centimetrů, osobně jsem naměřil 29 cm (16 až 17 cm od přední čočky). Naměřil jsem tedy 0,175× zvětšení (u APS-C čipu pak 0,275× přepočtené). Na makro si tedy určitě pořiďte něco jiného.

Na APS-C zrcadlovce působí objekty trochu větším dojmem díky většímu virtuálnímu zvětšení. Nějak závratné makro ale nečekejte, nicméně malá hloubka ostrosti vám může dopomoci dodat snímkům trochu větší dojem zvětšení, než jaký je ve skutečnosti.

Světelnost objektivu má výbornou hodnotu F1,4, maximálně lze přiclonit na F22. Clona má osm lamel. Nastavitelná je tradičně pouze z těla fotoaparátu elektronicky, manuální prstenec na ovládání clony tu nenajdete.

Tentokrát budeme testovat bokeh na trochu jiné scéně, protože testovaný objektiv měl lehké poškození zadní čočky, která ovlivňovala kvalitu světelných odlesků v bokehu (nikde jinde jsem negativní vliv nezaznamenal). Bokeh je docela příjemný a krémový, byť by mohl být ještě trochu lepší.