Canon IXUS 200 IS: poprvé dotykově

Canon Digital IXUS 200 IS je vybaven optickou stabilizací. Tu lze vypnout, nechat stabilizovat stále, případně nechat stabilizovat pouze při snímání fotografie (nikoli při náhledu), což je asi nejlepší možnost. Dále je zde Panorámování, kdy je stabilizace vypnuta v horizontálním směru, snáze se tak fotografují jedoucí objekty. Testovací snímky byly pořízeny na vzdálenost zhruba 2 metry s ohniskem 120 mm a expozičním časem 1/8 sekundy. Clona měla hodnotu F5,9 a citlivost ISO 400.

Nejen při tomto testu, ale i obecně patří optická stabilizace fotoaparátu IXUS 200 IS mezi ty výkonnější. Nespasí všechno, ale její účinek je zpravidla dobře znát.

Na podporu HD videosekvencí dnes zákazníci slyší a Canon si je toho dobře vědom. Proto je podporuje i Digital IXUS 200 IS. Můžete tak využít rozlišení 1280×720 pixelů při 30 snímcích za sekundu. Kvalita je vcelku přijatelná, bohužel ale není z nepochopitelného důvodu podporován optický zoom. HD videosekvence bez optického zoomu mi přijdou jako nesmysl. Při digitálním zazoomování totiž výrazně klesne kvalita obrazu a veškeré "slavné HD" přichází vniveč.

Zvuk je na kategorii fotoaparátu přijatelný, přicloňování je někde na pomezí mezi plynulým a skokovým. Smear efekt jsem bohužel neotestoval. Využitelnost videosekvencí mi tedy přijde kvůli absenci optického zoom značně diskutabilní. Když se k tomu připočte ještě dost vysoký bitrate (počet kilobitů na sekundu, tedy místo, které zabere videosekvence na paměťové kartě), videosekvence opravdu nevzbudí mnoho nadšení. K dispozici jsou tři různé kvality záznamu.

Kvalitu videosekvencí můžete sami posoudit na 17sekundové ukázce (47,5 MB).

Co se týče portrétů, bude se IXUS 200 IS nejlépe cítit ve společenských akcích, kde přijde vhod extra širokoúhlé ohnisko i poměrně dobrá světelnost F2,8. Naopak u detailnějších portrétů může být horší světelnost limitující.

Jak je vidět na tomto snímků, detaily nejsou právě nejlepší, ostrost pokulhává. Vlasy by si určitě zasloužily ostřejší kresbu.

Ani blesk a kratší expoziční čas nepomohl. Citlivost ISO 250 je bohužel kvůli vysoké pixelové hustotě zárukou vyššího šumu, a tedy i výraznějšího odšumování, které má lví podíl na neostrosti snímku. Neuškodilo by, kdyby byl efekt červených očí předbleskem úplně potlačen.

Blesk může být vypnutý, zapnutý, automaticky spouštěný nebo být v režimu slow synchro. Zde bych si dával pozor na expoziční časy, nezřídka jsou příliš dlouhé a snímky se tak značně rozmažou. Stejně tak může občas překvapit barevné ladění snímku. U blesku lze zapnout redukci červených očí, a to jak hardwarově při focení (předblesk), tak softwarově (u vyfoceného snímku). Bez předblesku je efekt červených očí velmi častý a hodně patrný. Jak je vidět, síla blesku se koriguje citlivostí.