Canon PowerShot G9: kraluje i nadále

Příslušenství

Krabice fotoaparátu je ideální. Není ani příliš velká, ani malá, nekřičí nejrůznějšími nápisy, ale decentně upozorňuje na hlavní vlastnosti fotoaparátu.
Vnitřek krabice byl oproti standardnímu balení trochu jiný. Balení má obsahovat fotoaparát, CD-ROM se software, CD-ROM s plnou verzí manuálu, dále akumulátor, nabíječku, přívodní kabel k nabíječce, USB kabel, AV kabel, papírový okleštěný manuál, popruh na krk a 32MB MMC kartu.
V našem případě chyběl popruh na krk a dostali jsme také trochu jiný akumulátor, než je běžně k fotoaparátu dodáván.

Výdrž baterie

Canon PowerShot G9 má být vybaven Li-Ion akumulátorem NB-2LH s napětím 7,4 V a kapacitou 720 mAh. Nám byl bohužel dodán akumulátor BP-2L5, který je s tím původním rozměrově shodný, ale nikoli již výdrží. Při napětí 7,4 V má kapacitu pouze 530 mAh. Dá se tedy předpokládat, že s originálním akumulátorem by měl fotoaparát až o 40 % vyšší výdrž.

Naměřená výdrž byla totiž skutečně tragická, nebylo problém nabíjet akumulátor dvakrát denně. Vydržel zhruba na 150 - 180 fotografií, jen jednou se mi podařilo přehoupnout přes číslovku 200. S akumulátorem NB-2LH bych tedy výdrž odhadoval zhruba na 210 - 250 fotografií s tím, že občas by se možná dalo dostat i přes 300 snímků. Ale ani to není příliš velké číslo, a za výdrž tak fotoaparát získává mínus. Náhradní akumulátor navíc není vůbec levná záležitost. 1800 Kč je za baterii skutečně mnoho. Existují i náhrady jiných výrobců za mnohem nižší ceny.

Dodaný software

Na první CD jsou dodávány manuály (česky, maďarsky, polsky a slovensky). Najdete zde plnou verzi příručky k fotoaparátu, dále příručku k softwaru a jako poslední je zde manuál pro přímý tisk fotografií. Druhé CD obsahuje program ZoomBrowser EX, PhotoStitch a EOS Utility.
Po připojení fotoaparátu se objeví jen tato jednoduchá tabulka, kde většina zvolí první volbu a nahraje fotografie do počítače. Vše probíhá velmi rychle.
Po načtení fotografií se zobrazí aplikace ZoomBrowser EX, která umožní jednoduché prohlížení snímků, ty mohou být řazeny do různých kategorií.
Jednotlivé snímky se dají zobrazit ve větším rozlišení včetně základních informací o expozičních nastaveních.
K dispozici je také velmi jednoduchý editor. Jeho nevýhodou je to, že téměř pro každou volbu je nutno otevřít nové okno. V jednom se řeší barvy, ve druhém kontrast a světlost, ve třetím zase něco jiného.
Aplikace PhotoStitch je jednoduchým prográmkem pro sloučení fotografií v panorama. Ve fotoaparátu k tomu dopomáhá scénický režim Stitch Assist, se kterým se fotografie pořizují. Zde jen načtete dané fotografie a necháte software, ať je sloučí.
Výsledkem je následující foto. V zeleném rámečku se zobrazí to, co následně zůstane zachováno, zbytek se odřeže.
Fotoaparát umožňuje fotit rovněž do formátu RAW. V RAW Image Task (dostupný z aplikace ZoomBrowser EX) pak můžete upravovat dodatečně celý snímek. Tak jak na fotoaparátu máte vyvážení bílé nebo vlastní barvy, vše můžete nastavovat i zde.
V neposlední řadě je zde také část pro editaci videa s několika efekty.

Zobrazení LCD

Fotoaparát obsahuje velký 3,0" LCD displej, který disponuje typickým rozlišením 230 000 pixelů. Potěší docela hezkým obrazem a především solidními pozorovacími úhly. I na slunci je poměrně dobře čitelný, samozřejmě naprosto ideální to ale není. Zobrazení ikonek je typické pro kompakty Canon.

Levý sloupec tedy obsahuje seshora vyvážení bílé, "mé barvy", bracketing, korekce síly blesku, režim měření expozice, ND filtr, kvalitu JPEG komprese a rozlišení fotografie. Vrchní řádek zleva může obsahovat indikaci časového pásma a hodnoty digitálního zoomu, na levé fotografii však vidíte až signalizaci makra. Dále je zde hodnota ISO citlivosti, blesk, typ snímání (normální, sekvenční, samospoušť), automatické otáčení snímku a úplně napravo pak ikona motivového programu. Na obrázku je ukázána také signalizace téměř vybité baterie.

V pravém sloupci se nejčastěji setkáte s ikonkou stabilizace a případně grafu expozice, o některých dalších možnostech budu hovořit později, nicméně zde můžete také nalézt nastavení citlivosti mikrofonu, jeho větrného filtru a podobně (na fotografiích není zobrazeno). Spodní řádek v klasickém případě obsahuje pouze korekci expozice a počet volných fotografií.

Až po namáčknutí spouště zezelená rámeček autofokusu (v případě neúspěšného ostření zežloutne), nahoře zůstane zobrazena automatikou (případně uživatelem) zvolená citlivost a teprve v tomto režimu se dozvíte zvolenou clonu a expoziční čas. Vzhledem k příliš dlouhému času se můžete v levém horním rohu dočkat červené ikony fotoaparátu indikující možné roztřesení.


Samotný indikátor optického zoomu sice neukazuje zvolené ohnisko nejpřesněji a už vůbec zde nenajdete konkrétní číselnou hodnotu jako třeba u fotoaparátů Sony, nicméně zobrazuje se zde vzdálenost, ze které můžete ostřit. To je velmi užitečné. Dole ještě vidíte volbu korekce expozice, která se upravuje okružím čtyřsměrného ovladače. Na dalším snímku vidíte manuální nastavování expozice, zde konkrétně po zmáčknutí tlačítka s ikonkou hvězdičky. Tedy v režimu, kdy se vypočte expozice, ale uživatel může měnit styl, jakým bude dosažena.


Točením kolečka fotografických režimů se zobrazí tato animace, která je užitečná zejména za tmy, kdy na kolečko nevidíte. Na pravé fotografii vidíte rychlé menu typické pro fotoaparáty Canon. Spouští se tlačítkem FUNC.SET a vybírání nastavení je velmi rychlé a pohodlné. Výborná věc.


Manuální ostření je samozřejmě vzhledem k omezenému rozlišení displeje trochu těžší. 230 000 pixelů je sice naprostým standardem a jen málokterý fotoaparát má více, ale na manuální ostření je to stále málo. Každopádně jeho ovládání patří k jedněm z nejlepších u kompaktů vybavených manuálním ostřením. V pravém sloupci se pak zobrazuje vzdálenost, na kterou je zaostřeno. Napravo je už jen fotografie, jak se vybírá samospoušť nebo sekvenční snímání. U výběru makro režimu a blesku je jen nabídka horizontální, nikoli vertikální.


Tlačítko DISPLAY upravuje zobrazení displeje, zde jsem třeba dodal pomocné linie pro lepší komponování a histogram. Na pravé fotografii vidíte focení panoramat. To je trochu nešťastné, neboť v levé třetině je první fotografie v plné síle. Obvykle je částečně průhledná, pro lepší navazování. Tady však pod ní nic nevidíte, a tak jen musíte hádat, kde asi jste. Škoda.


Natáčení videosekvencí značně zjednoduší obrazovku. Levý sloupec obsahuje jen několik málo voleb a v jeho levém rohu zůstala jen maximální délka videa, které lze pořídit. Konečně se dostáváme k prohlížecímu režimu. Ten je v základu velmi jednoduchý. Pravý horní roh obsahuje pořadové číslo fotografie a jejich počet, o řádek níže je číslo souboru. Spodní pravý roh obsahuje pouze datum a čas pořízení fotografie.


Detailnější zobrazení je o mnoho zajímavější, na druhou stranu ale z fotografie není moc vidět. Pravý roh s pořadovým číslem fotografie a názvem souboru je totožný. Na dalším řádku následuje expoziční režim, měření expozice a citlivost ISO. Směrem níže je k vidění použitý expoziční čas a clona, dále použití ND filtru a korekce expozice. Střední část obrazovky je zakončena ukazatelem vyvážením bílé, mohou zde však být i další ukazatele jako "mé barvy".

Spodní část detailního výpisu ukazuje velikost souboru, rozlišení fotografie v megapixelech, ale i samotné hodnoty rozlišení. Úplně dole je datum a čas pořízení fotografie. Nalevo nechybí histogram. U videosekvencí je detailní pohled podobný. Spodní část se liší pouze ukazatelem dílky videa místo rozlišení. Nejvíce se liší střední část. Seshora je zde indikace videosekvence a režim měření expozice, na dalším řádku rozlišení a snímkovací frekvence (frame rate), korekce expozice, vyvážení bílé a případně i další nastavení jako "mé barvy".


Při přehrávání videa téměř vše zmizí, dole se ukáže délka videa s průběhem jeho přehrávání. Poslední fotografie LCD displeje ukazuje skupinové zobrazení pořízených fotografií.

Menu

Tlačítko MENU logicky slouží ke vstupu do hlavního menu fotoaparátu, kde můžete nastavovat hlavní vlastnosti fotoaparátu. Rovněž tam najdete i takové, které byste u fotoaparátu nečekali, jako například nastavení mikrofonu (fotografie vpravo). Samotné prolézání menu a nastavování hodnot je rychlé a intuitivní. Dělí se na tři oddíly (viz tři záložky nahoře). První se věnuje nastavení fotografických možností (například stylu ostření,...), druhá pak provozním vlastnostem fotoaparátu (hlasitost, časové pásmo,...) a poslední pak grafickému zobrazení nabídek a nastavení zvuků.


Toto je právě poslední oddíl menu, který se věnuje nastavení loga při spouštění a zvukům, které bude fotoaparát vydávat při focení a nastavování.