Canon PowerShot G9: kraluje i nadále

Sférické zkreslení a vinětace

Na nejširším ohnisku si můžete všimnout sférického zkreslení. Svou silou patří k průměru. Není to tedy žádný zázrak, ale také nic, co by bylo dobře pozorovatelné na fotografiích. Na nejdelším ohnisku jsou pak čáry krásně rovné, nenaleznete tady ani sférické, ani poduškovité zkreslení, které se obvykle na nejdelších ohniscích vyskytuje.

ohnisko 35 mm

ohnisko 210 mm

Stejně jako u zkreslení potěší objektiv i u vinětace. Již z vrchních fotografií lze vidět, že snímky žádné tmavší rohy neobsahují. Snad jen pravý dolní roh je trošičku tmavší, což dokazuje i hodnota grafu. Jinak je v celém rozsahu pod hodnotou 0,6, což značí nepozorovatelnou vinětaci.

Digitální šum

Velikost CCD snímače 1/1,7" nejprve vzbudí asi velkou naději na nezašuměné fotografie. Taková velikost je v kategorii kompaktů poměrně málo vídaná. Odpovídá rozměru 7,6×5,7 mm. To je sice oproti zrcadlovkovým čipům naprosté minimum, ale ve srovnání s typickými 1/2,5" CCD (5,76×4,29 mm) a 1/2,3" CCD (6,16×4,62 mm) se jedná o docela slušnou velikost. Canon však s tímto snímačem hodlá pořizovat fotografie o rozlišení 12 megapixelů. To už pro šum nezní tak dobře.

Nicméně, stále mají jednotlivé pixely o 16 % větší plochu než u 8Mpix fotoaparátů (s 1/2,5" čipem) a dokonce o 26 % větší plochu než typické 10Mpix fotoaparáty s 1/2,3" CCD snímačem. Obecně je navíc PowerShot G9 považován za jeden z nejméně šumících kompaktů, tudíž jsem byl velmi zvědav, zda je tomu skutečně tak. Opět jsem využil kompaktní disk s písmem v roli detailů a odrazivou plochou jako místem, kde se dá dobře studovat barevný i jasový šum. Tentokrát jsem díky vysokému rozlišení fotografií byl nucen rozšířit výřez na 500×300 pixelů, aby se tam vešly všechny důležité pozorované prvky.

ISO 80

ISO 100

ISO 200

ISO 400

ISO 800

ISO 1600

ISO 3200

Trochu nepříjemně mě překvapila přítomnost barevného šumu již na ISO 80. Ten je ale patrný jen na bílých plochách a navíc není příliš výrazný. Detaily jsou ostré, jasový šum nepatrný. Totéž platí i pro ISO 100. U další citlivosti ISO 200 dochází k velmi mírnému mazání, nicméně detaily stále zůstávají na velmi dobré úrovni. Šum je takový všelijaký, na velké ploše není výrazný, ale občas se objeví výrazněji tmavší nebo světlejší pixel. Totéž platí i pro ISO 400, které si pořád zachovává dobrou kvalitu obrazu. Hrany jsou sice výrazněji postiženy šumem, potěší však nevzrůstající hladina barevného šumu. Snímky sice nemohou nést označení perfektní kvality, ale jen málokterý kompakt dokáže tak pěkně pracovat s citlivostí ISO 400.

Překvapivě i ISO 800 si zachovává vyšší míru detailů, i když ta je degradována jasovým šumem. ISO 800 tak není použitelné pro hezké snímky, ale s trochou pomoci odšumovacího softwaru a mírným zmenšením rozlišení dokážete dostat docela pěkné snímky. Pro kvalitní noční snímky to rozhodně není, ale dokumentaristické budou vypadat často docela dobře, a to nehovořím o černobílých snímcích, kterým bude tato citlivost dokonce slušet. ISO 1600 nevypadá hezky (leda denní fotky s ním jsou po výraznějším zmenšení až překvapivě přijatelné), ztrácí se detaily a roste jasový šum, který nepravidelně přidává do obrazu tmavé i světlé skvrny. ISO 3200 očividně prochází velmi silným odšuměním, vše je hladké, ale také bez výraznějších detailů. Tyto fotografie jsou však pořízeny pouze v rozlišení 1600×1200 pixelů (2 Mpix).

Dále se podíváme na snímky bílé plochy.

ISO 80	ISO 100
ISO 200	ISO 400
ISO 800	ISO 1600
ISO 3200

I zde jde vidět barevný šum prakticky při všech citlivostech, jeho síla však až do ISO 400 téměř neroste. Roste pouze hodnota jasového šumu, a to spíše jen v množství protivných silně tmavších nebo světlejších pixelů. Jejich úroveň silně naroste až u ISO 800, kde jsou větší a silnější. ISO 1600 je kvalitativně dost mimo, barevný šum silně roste a počet jasově výrazně rozdílných pixelů je také příliš vysoký. U ISO 3200 je vidět naprostá rozpitost.

Canon PowerShot G9 rozhodně patří k tomu lepšímu, co se týče kvality fotografií na vyšší citlivosti. Mrzí mě pouze horší struktura šumu, která není příliš rovnoměrná a šum je tak hůře odstranitelný v odšumovacím softwaru.

Vyvážení bílé

Fotoaparát podporuje spoustu nastavení vyvážení bílé, dokonce je zde speciální režim pro snímání pod vodou. Canon totiž nabízí i podvodní pouzdro pro focení ve vodě. Pochopitelně nechybí ani vlastní nastavení. Vyvážení bílé funguje výborně, dokonce i v interiéru jsou voleny správné barvy a fotoaparát nemívá větší problémy ani s portréty v těchto místech. Často se u fotoaparátů setkávám s poměrně studenými snímky. Zde sice mají také trochu studenější nádech, ale ve většině případů při rozumném světle dopadajícím přes okno jsou pleťové barvy přirozené.

automatické	denní světlo
zataženo	žárovka
zářivka	zářivka H
blesk (bez blesku)	blesk (s bleskem)
pod vodou	vlastní nastavení

Jak vidíte, většina snímků vypadá překvapivě stejně, takže takto bohatá nabídka režimů ani nemá své opodstatnění. Každopádně, jak bylo řečeno, automatika nemá s nastavením vyvážení bílé problémy, a tak můžete prakticky po celou dobu nechávat automatický režim. Fotoaparát rovněž nabízí bohatou nabídku barevných nastavení včetně vlastního, kde můžete sami upravit kontrast, ostrost, saturaci, červenou, zelenou a modrou složku a jako poslední i tón pleti.

"mé barvy" vypnuty	živé
neutrální	sépie
černobílé	pozitivní film
světlý tón pleti	tmavší tón pleti
živá modrá	živá zelená
živá červená

Měření rychlosti

Už hned na začátek mohu říci, že Canon PowerShot G9 není tak rychlý jako maličký PowerShot A590 IS, který jsme testovali v dubnu, ačkoli mají stejný procesor DIGIC III. Nicméně i tak patří PowerShot G9 k nadprůměrně rychlým fotoaparátům. Tomu dopomáhají také dobře ovladatelné a přehledné nabídky. Vzhledem k množství tlačítek si ale nejprve na jednotlivé umístění musíte trošku zvykat. Pak jde ale vše jako po másle.

• První snímek - 2,1 sekundy (Doposud nejlepší dosažený čas. Fotoaparát je prakticky hned po svém zapnutí a kratičkém zobrazení loga připraven fotit. Výborné je také to, že spoušť nevyžaduje zmáčknutí až po úplném naběhnutí fotoaparátu. Pokud tedy držíte spoušť po celou dobu nabíhání fotoaparátu, po jeho úplném naběhnutí se její stisk zaregistruje a snímek vyfotí. U většiny fotoaparátů však spoušť při nabíhání držíte, a i po naběhnutí se nic neděje. Musíte ji pustit a pak znovu stisknout. Chcete-li rychle něco zachytit, je to k vzteku. Canon odstraněním této nepříjemnosti a vskutku rychlým nabíháním fotoaparátů dělá z pohotového focení skutečnou radost.)
• Snímek bez namáčknutí - 0,6 až 0,8 sekundy (Toto je spíše jen lehce nadprůměrný čas. Fotoaparát ostří poměrně rychle a nemá problémy ani na delších ohniscích, kde je rychlost jen o trošku pomalejší.)
• Snímek s namáčknutím - téměř okamžitě (Prodleva je minimální, focení pohotové.)
• Přezoomování - 1,9 sekundy (Veskrze průměrná hodnota. Nic co by vyloženě zdržovalo, ale také nic rychlého. Dávkování zoomu je dobré.)
• Souvislé sekvenční snímání - 1,55 fps (21 snímků za 13,6 sekundy. Mezi jednotlivými snímky se na chvíli ukazují pořízené snímky. Ostří se pouze při prvním záběru.)
• AF se souvislým sekvenčním snímáním - 0,95 fps (10 snímků za 10,6 sekundy. Mezi jednotlivými snímky ostří, nemění však expozici. Pořízené snímky neukazuje, pouze snímaný obraz.)
• Bracketing - 1,65 s (3 snímky za 1,8 sekundy. Ukáže pořízené snímky při různé expozici v průběhu focení.)

Dle výsledků je tedy patrné, že fotoaparát patří k těm rychlejším, leč nikoli nejrychlejším. Focení s ním je však pohodlné, pohotové a je přímo radost s ním zkoušet nové věci, nové úhly, pohledy. Prostě vzít jeden objekt ze všech možných stran se všemi možnými expozicemi. Výsledek si prohlédnete a můžete hned zkusit fotit znovu. A bude vás to bavit. Opět jeden velmi zábavný fotoaparát.

Optický a digitální zoom

PowerShot G9 má 6× násobný zoom s rozsahem 35 až 210 milimetrů. Často mu je vytýkána absence širšího ohniska. I mě trochu mrzelo, že nezačíná na trochu širším úhlu, nicméně objektiv to vyvažuje svými optickými kvalitami a jen velmi málo neduhy. Každopádně, je to o něco lepší, než ještě dost často používaných 36 - 38 mm jiných fotoaparátů.
Kresba je krásně detailní, vidíte snad každé jednotlivé stéblo trávy. Ve stínech je patrný barevný šum i na ISO 80, ale není to nic, co by rychle nezmizelo i po mírném zásahu odšumovacího softwaru. Jasový šum je malý.
I zde je kresba stále detailní, jde vidět tvary jednotlivých lístků a stébel. Fotoaparát zvolil vyšší ISO 200, což se projevuje na vyšším jasovém šumu. Ten má u fotoaparátu PowerShot G9 trochu nepříjemnou strukturu. Když se od citlivosti ISO 200 objeví, těžko jde kvůli svému charakteru odstranit. Nicméně, pro běžné i trochu profesionálnější použití jsou to na kompakt stále velmi kvalitní fotografie. Ohnisko 210 mm se mi zdá být pro běžné potřeby naprosto dostatečné. Kdybych chtěl mít větší rozsah, uvítal bych jej spíše na širším konci.
S maximálním digitálním zoomem pochopitelně nevzniknou pěkné fotografie. Při řádném prozkoumání uvidíte hodně šumu. Ten degraduje detaily, přesto však při rozumném zvětšení stále víte, na co se díváte. Osobně však digitální zoom na tomto fotoaparátu nedoporučuji, případně jen v minimální míře. Při velkém rozlišení si to fotograf může dovolit.

Protisvětlo

Objektiv fotoaparátu se s protisvětlem pere poměrně dobře. Slunce nevytváří přepálené plochy přes polovinu fotografie, nicméně s přepaly prostě počítat musíte. Dynamický rozsah fotoaparátu má své limity. Co se týče odlesků objektivu, tak ty se objevují minimálně.
Pokud se objeví, tak zpravidla v podobě modrozeleného fleku, který občas doprovází dva plošně malé, ale jasné modré flíčky.
Pro testování chromatické aberace jsem zkusil vyfotit jasné nebe přes koruny stromů na obě extrémní ohniska a s minimální a maximální clonou. Výřez cca 200×150 pixelů jsem pak zvětšil na 400×300 pixelů. Uvedené výřezy jsou tou nejjasnější aberací na fotografii s výjimkou míst přímo u slunce.

ohnisko 35 mm, clona F2,8

ohnisko 35 mm, clona F8

ohnisko 210 mm, clona F5,6

ohnisko 210 mm, clona F8

Ač je aberace patrná na všech fotografiích, ve skutečnosti si ji všimnete jen na nejkratším ohnisku, a to zejména při nižších clonách. Na nejdelších ohniscích se vyskytuje jen na velmi málo částech fotografie, viz druhá velká fotografie s odleskem objektivu. Na dvou listech najdete modré okraje, jinak spíše jen žluté a mírně načervenalé, což spíše odpovídá pozdně odpolednímu slunečnímu svitu.

Noční scéna

Díky možnosti manuálního nastavení expozice si můžete dosyta vyhrát při nočních snímcích. Zamrzí jen maximálně 15-sekundová expozice. Opravdu nechápu, proč Canon nepovolil více. Zvláště, když máte k dispozici ještě ND filtr, díky němuž můžete i za šera dosahovat vskutku velmi dlouhých časů.
Opět je zde trochu patrný barevný šum na šedivých plochách. Jinak je snímek v pořádku a i přes dlouhý čas je rozumně ostrý. Barvy jsou také v pořádku, obloha a světla mají svou správnou barvu, což se nestává tak často. U jiných fotoaparátů jsou tyto snímky většinou laděné do jednoho odstínu.
Kompozičně mi to sice šíleně ujelo, otočil jsem stativem tam, kam jsem nechtěl, ale na ukázku nočních fotek při ISO 80 poslouží tato fotografie skvěle. Snímek je velmi ostrý, barevně v pořádku. Jasový šum není příliš výrazný, na šedých plochách se objevují zelené a fialové fleky, ale nic tragického. Skutečně velmi pěkný výsledek.
Totéž při ISO 400 (fotil jsem to se všemi citlivostmi). Tmavých pixelů se vyrojilo poměrně moc. Kvůli nim se některé detaily dost ztrácí, nicméně některé jsou pořád patrné a celkově jde znát, že PowerShot G9 raději ponechá šum, než aby obraz vyhlazoval. Sami se tak můžete rozhodnout, zda obraz odšumíte (dle mého názoru si moc nepomůžete), nebo jej necháte tak. Je dobré, že i přes šum jdou stále přečíst některé poznávací značky vozidel. Osobně bych doporučil tuto scénu fotit maximálně na ISO 200, míra detailů byla o něco lepší, s trochou problémů však šly dokonce přečíst poznávací značky aut nalevo (tmavá Felicia a stříbrný Fiat Marea).

Standardní scéna

Standardní snímek šenovských mlýnů dopadl dobře. Úroveň detailů je dobrá, šum je při ISO 80 také v normě, tentokrát se zde výrazněji neprojevuje ani barevný šum. Na modré obloze není vůbec, v malé míře je pouze na šedivých plochách budovy.