Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Canon PowerShot S50: Pětimilionový foťák!

19.5.2003, David Dvořák, recenze: specifikace produktu
Do redakce se nám na recenzi dostal následovník fotoaparátu PowerShot S45, který se vyznačuje nejen poměrně vysokou cenou, ale také svými možnostmi. Jedná se skutečně o "nadupaný" kompakt vyšší střední třídy, který se za výsledky své práce rozhodně nemusí stydět a své uplatnění nepochybně najde mezi mnoha uživateli.
Design fotoaparátu je dán jeho klasickou konstrukcí a má tvar kvádru, ovšem se všemi hranami pěkně zaoblenými. Fotoaparát se poměrně dobře drží, ačkoliv mu chybí jakýkoliv přední grip. Objektiv je schován za krytkou, jejíž odsunutí vpodstatě funguje jako tlačítko, uvádějící fotoaparát do provozu. Tohle řešení má ve svém portfoliu výrobků několik firem a je dobré říci, že se jedná o zdařilé řešení. Ke všem funkčním tlačítkům je velice dobrý přístup a reagují velmi pohotově.


Powershot S50 - čelní pohled


Na přední stěně přístroje se kromě objektivu nachází ještě senzor expozimetru, průhledový hledáček a také poměrně velký blesk. Jinak z předního pohledu přístroj vykazuje dostatečně jemné a ladné linie. Při pohledu na fotoaparát shora nám zrak zcela jistě v první řadě padne na kolečko otočného voliče. To představuje základní prostředek k nastavení snímacího režimu, který zvolíme při fotografování. Na výběr je automatika, předvolba clony a času, manuální režim, ale i předvolené expoziční režimy jako je portrét, krajina, noční snímek, atd. Je nutné říct, že otočný volič je v případě tohoto přístroje dostatečně "tuhý", takže nehrozí jakékoliv pootočení způsobené omylem. U některých fotoaparátů jiných firem k něčemu podobnému při testech docházelo a zvlášť v případě, kdy se otočným voličem přístroj zapínal, šlo o velmi nepříjemnou vlastnost. Canon má ale své zkušenosti, takže se zdá, že u tohoto modelu podobným problémům předešel.


Powershot S50 - pohled na horní stěnu přístroje


Dalším nepřehlédnutelným prvkem na horní stěně fotoaparátu je spoušť. Ta funguje přesně tak, jak je většina fotografů zvyklá. Lehké namáčknutí uvede do provozu autofokusový systém a přístroj také vyhodnotí expozici. Domáčknutím spouště se potom snímek exponuje. Vše probíhá docela svižně, i když je fakt, že na klasické přístroje S50 stále ještě co se rychlosti týká nemá. Ale to je prozatímní osud všech digitálních fotoaparátů této kategorie.


Powershot S50 - otočný volič, spoušť a zoomovací tlačítko


Nad spouští se pak nachází tlačítko optického, popřípadě i digitálního zoomu. Tohle umístění mně osobně moc nevyhovovalo a musel jsem si na něj zvyknout. I tak se mi ale při práci stávalo, že jsem se snažil "zoomovat" pomocí "joysticku" o němž napíši níže. Skutečně jsem si zvykl na ovládání zoomu pravým palcem, nicméně tohle je jen můj názor, věřím, že uživatel tohoto fotoaparátu s tím nebude mít po chvíli praxe vůbec žádný problém.

Poslední součástí horní stěny jsou pak mikrofon a reproduktor, oba umístěné vlevo od volícího kotouče. Zvuk linoucí se z reproduktoru samozřejmě odpovídá jeho možnostem - není to sice žádné hi-fi, ale to od reproduktorku těchto rozměrů nikdo nečeká. Důležité je, že je funkční pro případný kontrolní poslech. Podobné tvrzení platí i pro mikrofonek.


Powershot S50 - krytka USB a AV konektoru


Na levé stěně fotoaparátu (při pohledu zezadu) se pod gumovou krytkou nachází kontakty AV a USB - oba výstupy jsem vyzkoušel k plné spokojenosti. Snad jen malou výtku k té krytce: jedná se sice o pevný plast, ale stejně jsem měl pocit, že bych ji mohl "utrhnout". Mnohem lepší a slušivější by byla krycí dvířka, která by (jak věřím) už S50 v cenové hladině, v níž se nachází, příliš neprodražila. Ale to je spíš úvaha pro výrobce, nám uživatelům nezbývá než se přizpůsobit a být trošku opatrní.


Powershot S50 - zadní stěna v plné kráse


Při pohledu na zadní část fotoaparátu si všimneme hlavně velkého 1,8" LCD displeje, který je dostatečně jasný a kontrastní. Fotografoval jsem s aparátem za jasného slunečného dne a po změně nastavení jasu LCD jsem všechny hodnoty viděl. Nicméně LCD je tradiční součástí každého digitálního fotoaparátu. Pro pohyb v jeho Menu jsou potřeba nějaké další ovládací prvky a ty samozřejmě také nechybí. Jak jsem psal výše, musel jsem si zpočátku na ovládání zvyknout, poté ale již všechno bylo takřka bez problémů. Ale vezměme si všechno pěkně popořadě.


Tlačítka Menu a Display


Do základního menu aparátu se dostanete stiskem tlačítka, které je umístěno napravo od LCD displeje a má příznačný název: Menu. Při použití LCD místo hledáčku je dobré použít níže položené tlačítko Display, popřípadě jej naopak použít pro vypnutí LCD, například z důvodu šetření baterií. Nalevo od LCD displeje se nachází důležitá skupina tří tlačítek, z nichž hlavně první, označené FUNC, je zvlášť potřebné, protože se pomocí něj dostaneme (podle toho, v jakém jsme expozičním režimu) k ovlivnění expozice, nastavení rozlišení a kvality snímků, bracketingu a dalších. Ihned pod ním je tlačítko MF, umožňující ovládat manuální ostření (v několika přednastavených hodnotách) a v režimu prohlížení umožňuje mazat snímky. Poslední tlačítko slouží k volbě způsobu měření expozice (zonální, se zvýhodněným středem a bodové) a k pořízení zvukového komentáře k fotografii.


Hledáček


Přímo nad displejem se nachází průhledový hledáček a ačkoliv se to nezdá, LCD nosu vadit nebude. Vlevo od hledáčku jsou dvě tlačítka, jimiž se rychle nastavuje režim záblesku a makra. Napravo od hledáčku je potom tlačítko, důležité hlavně pro prohlížení snímků - přepíná totiž do režimu prohlížení a to i při "vypnutém" fotoaparátu. Takže pro tuto činnost není vůbec nutné vysunovat objektiv z těla. Tento funkční prvek samozřejmě funguje i pro rychlé náhledy po nafocení snímků, i když se fotografie na displeji zobrazuje i při ukládání. Nutno říct, že ukládání větších souborů - hlavně v nejvyšších dvou kvalitách RAW a SuperFine trvá poněkud déle. S ohledem na velikost výsledných snímků je to však pochopitelné a do budoucna by pro rychlejší práci asi nebylo špatné pouvažovat o lepší a kapacitnější kartě CompactFlash (např. firma Lexar teď uvedla novou řadu, která ještě rozšiřuje dobré vlastnosti tohoto typu paměťových médií).


"Joystick"


Posledním, ale pro pohyb v Menu a potvrzování voleb nejdůležitějším ovládacím prvkem je na zadní stěně "joystick". Jedná se o "kolébkový" ovladač, zahrnující hlavní směry pohybu - vlevo, vpravo, nahoru a dolů. Jeho stisknutím se potom zvolená volba potvrzuje. Z hlediska funkce nemám, co bych tomuto ovládacímu prvku vytknul, reaguje totiž velmi rychle a spolehlivě. Jen mě v první chvíli zarazilo jeho umístění - v podstatě na předělu horní a zadní stěny. Pro pravý palec, který při ovládání fotoaparátu "cestuje" mezi tlačítky nejvíc, to z mého úhlu pohledu není to nejlepší místo. Mnohem vhodnější by bylo joystick umístit hned vedle tlačítek Menu a Display. Nicméně je to věc názoru, někomu to vyhovovat může.


Prostor pro baterie a stativový závit


Na co jsem ještě zapomněl? Na baterii a paměťovou kartu! Prostor pro baterii (standardně dodávanou s fotoaparátem) najdeme na spodní straně přístroje, je schován za krycími dvířky. Baterie je proti vysunutí zajištěna plastovou pojistkou, paměťová karta se "vysunuje" také stiskem speciálního tlačítka - ale toto řešení je také nepsaným standardem. Posledním doplňkem na spodní straně je pak závit pro stativový šroub, který zcela jistě využijete během fotografování za "nepříznivých" světelných podmínek.


Objektiv

Trojnásobný optický zoom Canon s rozsahem ohnisek f=7,1-21,3 mm (což odpovídá rozsahu ohnisek 35-105 mm u klasického kinofilmového přístroje) a světelností F2,8-F4,9. Je umístěn za odsouvatelným krytem, kterým se fotoaparát zapíná, a který plní funkci ochranného prvku objektivu. Složen je ze 7 čoček, umístěných v 5 členech, přičemž dva z nich jsou asférické. Komu nepostačuje zoom optický, může využít až 4,1-násobný zoom digitální, takže dohromady dostane až dvanáctinásobné zvětšení. Optika fotoaparátu umožňuje snímat makrosnímky už od 10 cm v případě širokoúhlého ohniska a 30 cm při použití teleobjektivu.


Snímací prvek

1/1,8" barevný CCD snímač s RGB barevným filtrem a celkovým počtem 5 milionů efektivních bodů. Obrazové informace zpracovává procesor DIGIC, který je výhradní technologií firmy Canon a osazují se jím především nové digitální fotoaparáty. Rozlišení snímače dovoluje maximální velikost snímku až 2592x1944
pixelů.


Ostření

O zaostření se stará především 9-bodový TTL AiAF autofokusový systém, nicméně lze využít i zaostřování bodové. Dále je k dispozici i zaostřování manuální. Dobrým faktem je také možnost zablokování ostření a pomocný AF reflektor. Ostření bylo na můj vkus docela pohotové a myslím, že by s ním nemusely být problémy ani v případě fotografování dynamičtějších situací.


Expozice, závěrka a nastavení citlivosti

Co se expozičních režimů týká, má fotoaparát skutečně co nabídnout! Je totiž vybaven jak automatickým programovým režimem, tak i oběma režimy poloautomatickými (priorita clony i času) a režimem manuálním. Takže lze s aparátem pořizovat skutečně kreativní snímky, které záleží jen na našich schopnostech. Pro méně znalé jsou připraveny i motivové scény - portrét, krajina, noční snímek či makro.


Menu bracketinguNastavení citlivosti ISO


K dispozici je také možnost kompenzace expozice a to v rozsahu ±2EV v krocích po 1/3 EV a její využití pomocí funkce bracketing. Závěrka fotoaparátu pracuje s časy 15 s - 1/1500 s, přičemž časy delší než 1/3 s jsou k dispozici pouze v manuálním režimu a v režimu priority clony. Citlivost lze nastavit buď automaticky anebo ručně v rozsahu ISO 50, 100, 200, 400.


Nastavení vyvážení bílé

Kromě automatického nastavení vyvážení bílé barvy, které je také výchozím továrním nastavením fotoaparátu lze volit z šesti nastavitelných režimů: denní světlo, zataženo, žárovkové osvětlení, zářivka (dva režimy) a vyvážení na bleskové světlo. Kromě předvolených možností je k dispozici také manuální změření bílé barvy, které nám tak pro vlastní fotografování dává k dispozici jedinečnou možnost nastavení správného barevného odstínu.


Nastavení vyvážení bílé


Vestavěný blesk

Bleskové světlo tohoto fotoaparátu sice zrovna nepřekvapí svým zářivým výkonem, ovšem možnostmi nastavení zcela určitě. Nejde ani tak o to, že je blesk vybaven automatickou aktivací či korekcí červených očí (ve formě předblesku) a synchronizace s dlouhými časy závěrky - to je dnes k dispozici u většiny digitálních fotoaparátů. Čím překvapí nepochybně je možnost manuální regulace výkonu záblesku (ve třech stupních) a korekce zábleskové expozice (v rozsahu ±2EV v krocích po 1/3EV). Obě dvě možnosti jsou pro tuto třídu poněkud nadstandardní a opět vnesou víc radosti do kreativnější práce. Práce s korekcemi není sice nejjednodušší, na druhou stranu ale není ani kdovíjak složitá a výsledné efekty, které se s její pomocí dají dosáhnout zcela jistě stojí za námahu, kterou jsme nuceni projít během osvojování.


Korekce bleskového světla


Formát a kvalita snímků

I tady má fotoaparát co nabídnout a je více než potěšitelné, že je vybaven nejen možností ukládat snímky ve formátu JPEG, ale také v podobě surových dat v RAW formátu. Je ovšem pravda, že ten je při plném rozlišení velmi velký a na standardně dodávanou kartu se tak vejde jen pár snímků. Maximální rozlišení snímku, kterého lze dosáhnout je 2592x1944, přičemž komprese je čtyřstupňová (nicméně RAW lze použít jen pro maximální rozlišení).


Nastavení kvality snímkuNastavení rozlišení


Jednotlivé kompresní stupně Canonu S50:
  • RAW, nejvyšší kvalita, bez komprese (avšak pouze v nejvyšším rozlišení)
  • SuperFine, nejvyšší kvalita JPEG komprese
  • Fine, střední kvalita JPEG komprese
  • Normal, nejnižší kvalita JPEG komprese


Paměťové médium

Fotoaparát je vybaven slotem pro paměťové karty CompactFlash typ I a II či MicroDrive. Slot je umístěn za krytem baterie na spodní stěně fotoaparátu a je k němu velmi snadný přístup. Vkládání i vyjímání paměťové karty nečiní naprosto žádný problém. Ohledně paměťového média snad jen jedna výtka - standardně dodávaná karta s kapacitou 32MB je pro fotoaparát těchto parametrů přeci jen trochu málo a uživatel je pak donucen dokoupit kartu kapacitnější. Optimální by bylo 128 MB či víc.


Powershot S50 - baterie a paměťová karta


Zdroj energie

Zdrojem energie S 50 je lithium-iontová baterie NB-L2, která je i s nabíječkou součástí dodávky. Musím říct, že baterie toho snese poměrně hodně a nabíječka je schopna ji dobít za poměrně "krátkou" dobu. V případě potřeby lze použít i volitelný síťový zdroj. Baterie je pod krytem zajištěna plastovou pojistkou, která zabrání jejímu případnému vypadnutí při nechtěném otevření krytu (k tomu však rozhodně nedochází).


Samospoušť

Je velmi vhodná (nejenom pro pořizování snímků na nichž chce být i fotograf) v kombinaci se stativem. Aktivuje se pomocí menu a její zpoždění je 2 nebo 10 vteřin.


Rozhraní fotoaparátu a softwarové vybavení

K propojení fotoaparátu s počítačem se využívá rozhraní USB, jehož konektor je umístěn pod krytkou z tvrdé gumy na levé stěně přístroje. Aparát lze pomocí AV konektoru připojit také k televizoru, což může být například na cestách velkou výhodou.

Fotoaparát se k počítači připojuje bez problémů, pod Win XP nebyly potřeba žádné ovladače. Nicméně i ty jsou součástí programového vybavení, které je k dispozici na CD. To jsem ale vyzkoušet nemohl, protože CD se softwarem součástí modelu k zápůjčce nebylo.


Provoz fotoaparátu

S50 se po zapnutí do provozního stavu uvede zhruba během dvou vteřin. Z toho je vidět jasný posun výrobců digitálních fotoaparátů k pohotovějším přístrojům. Je ovšem fakt, že S50 nepatří zrovna do low-endové kategorie, takže by bylo poněkud "neslušné", kdyby na tom s rychlostí zapnutí byla hůř. Fotoaparát reaguje na spoušť dostatečně rychle, hlavně autofokus potěší svými schopnostmi i možnostmi. Po odexponování se však snímek ukládá (podle komprese a velikosti) docela dlouhou dobu, což by mohlo v některých dynamičtějších situacích trochu vadit. Nicméně pro tyto situace přístroj "umí" i sériové snímky. Výdrž baterie je na digitální přístroj velmi slušná, nicméně na delší cesty či výpravy bych i přesto doporučoval baterii záložní - většinou se totiž vyčerpá v té nejnevhodnější chvíli (to víte, Murphyho zákony skutečně platí :-).