Cyber-shot DSC-H1: stabilizovaný ultrazoom má i Sony
Do souboje mezi ultrazoomovými králi (Konica Minolta a Panasonic, prosadit se v této kategorii ovšem pokouší i Nikon s Canonem a Fujifilmem) se snaží proniknout další gigant – Sony, a to se svou novinkou Cyber-shot DSC-H1, která nabízí až 12-násobné optické přiblížení. A aby za svými konkurenty nezaostávala hned na startu, dostala do vínku pochopitelně také stabilizaci obrazu, přesněji řečeno technologii Super Steady Shot.
Kapitoly článku:
- Cyber-shot DSC-H1: stabilizovaný ultrazoom má i Sony
- Ovládání a další popis
- Praktické zkušenosti
- Závěr
Model Cyber-shot DSC-H1 má dominantní levou stranu s velkým kovovým tubusem objektivu, nad nímž je umístěn výklopný blesk, který sám při aktivování režimu vynuceného blesku vyskočí. Můžete ho ovšem také vyklopit ručně (bohužel přes robustnost horní strany zde nenajdete sáňky pro externí blesk). Pravou část novinky potom tvoří robustní pogumovaný grip, v jehož čele se nachází spoušť. Přestože je větší část těla modelu z plastu, tak je model až nečekaně těžký (přestože má v sobě pouze dvojici baterií), a tak asi fotografování pouze jednou rukou příliš dlouho nevydržíte. Jedním z možných řešení je i použití stativu, pro který je připraven na spodní straně kovový závit. V levém boku jsou umístěny pod skutečně pevnou plastovou krytkou konektor USB/AV a zdířka pro napájení. Zajímavě je řešená krytka na spodní straně modelu: jelikož chrání zároveň bateriový prostor a slot pro paměťovou kartu, tak je přepůlena - pokud tedy vkládáte pouze kartu, tak obě baterie zůstanou schovány druhou půlkou krytky a odpadne tak časté náhodné vypadnutí akumulátorů při nasazování karty.
V přemostění mezi levou a pravou částí modelu je na horní straně umístěno tlačítko zapnutí/vypnutí modelu, zde také kromě uvedené spouště najdete základní ovládací kolečko (pěkně vystouplé do prostoru a vroubkované po straně, takže se velice dobře ovládá) a tlačítka určená pro režim zaostřování a režimy snímání. Základní ovládací tlačítko vám umožní vybrat si některý z expozičních režimů nebo přednastavených scén, režim prohlížení snímků nebo videozáznam. Nesmíme zapomenout ani na multifunkční kolečko umístěné těsně pod spouští (zepředu), které velmi urychluje nastavování jednotlivých hodnot clony a času – například při plném manuálu si pohybem kolečka doprava nebo doleva vyberete clonu nebo čas, pak na kolečko zatlačíte a dalším otáčením už měníte například délku expozice.
Většinu ovládacích prvků ovšem najdete jako obvykle na zadní straně: v horní části kromě kolébky zoomu také tlačítko stabilizace obrazu a přepínač mezi elektronickým hledáčkem a LCD displejem. Vpravo od 2,5 palcového barevného displeje je už pouze křížový ovladač s potvrzováním uprostřed (jeho jednotlivá ramena ovládají ještě blesk, makro, samospoušť a rychlý náhled posledního pořízeného snímku).
Pokud se podíváme na stroze vyhlížející Menu, tak u jednotlivých funkcí umístěných na spodním řádku se postupně rozbalují směrem nahoru dané hodnoty. Ještě "dosovštěji" je řešen Set up, který je rozdělen do pěti kapitol. Nelíbilo se nám především velmi neprakticky schované zapínání redukce červených očí při blesku. V Menu jinak nastavíte jako obvykle citlivost, teplotu bílé a například míru komprese snímku. Rozlišení snímku zde ovšem nenajdete, je velmi prakticky vytaženo přímo na jedno z tlačítek na zadní straně, které se používá i na mazání snímků. Poslední dvě tlačítka na zadní straně, o kterých jsme se ještě nezmínili jsou určená právě pro aktivaci Menu a pro vyvolání histogramu na displej.
V přemostění mezi levou a pravou částí modelu je na horní straně umístěno tlačítko zapnutí/vypnutí modelu, zde také kromě uvedené spouště najdete základní ovládací kolečko (pěkně vystouplé do prostoru a vroubkované po straně, takže se velice dobře ovládá) a tlačítka určená pro režim zaostřování a režimy snímání. Základní ovládací tlačítko vám umožní vybrat si některý z expozičních režimů nebo přednastavených scén, režim prohlížení snímků nebo videozáznam. Nesmíme zapomenout ani na multifunkční kolečko umístěné těsně pod spouští (zepředu), které velmi urychluje nastavování jednotlivých hodnot clony a času – například při plném manuálu si pohybem kolečka doprava nebo doleva vyberete clonu nebo čas, pak na kolečko zatlačíte a dalším otáčením už měníte například délku expozice.
Většinu ovládacích prvků ovšem najdete jako obvykle na zadní straně: v horní části kromě kolébky zoomu také tlačítko stabilizace obrazu a přepínač mezi elektronickým hledáčkem a LCD displejem. Vpravo od 2,5 palcového barevného displeje je už pouze křížový ovladač s potvrzováním uprostřed (jeho jednotlivá ramena ovládají ještě blesk, makro, samospoušť a rychlý náhled posledního pořízeného snímku).
Pokud se podíváme na stroze vyhlížející Menu, tak u jednotlivých funkcí umístěných na spodním řádku se postupně rozbalují směrem nahoru dané hodnoty. Ještě "dosovštěji" je řešen Set up, který je rozdělen do pěti kapitol. Nelíbilo se nám především velmi neprakticky schované zapínání redukce červených očí při blesku. V Menu jinak nastavíte jako obvykle citlivost, teplotu bílé a například míru komprese snímku. Rozlišení snímku zde ovšem nenajdete, je velmi prakticky vytaženo přímo na jedno z tlačítek na zadní straně, které se používá i na mazání snímků. Poslední dvě tlačítka na zadní straně, o kterých jsme se ještě nezmínili jsou určená právě pro aktivaci Menu a pro vyvolání histogramu na displej.
