Fujifilm FinePix F300EXR: klame tělem

14.1.2011, Milan Šurkala, recenze: specifikace produktu

Redakčním testem prošel malý ultrazoom Fujifilm FinePix F300EXR. Přináší mnoho zajímavého, 12MPx Super CCD EXR čip, objektiv s 15× optickým zoomem, plně manuální ovládání expozice, HD video a několik dalších zajímavostí. Jaký je v praxi?

Kapitoly článku:

Fujifilm FinePix F300EXR: klame tělem
Autofokus, ostření, makro, expozice, foto režimy
Videosekvence, stabilizace obrazu portréty a blesk
Výbava, výdrž, software a displej
Digitální šum
Optické vlastnosti objektivu
Rychlost, zoom, barvy, protisvětlo
Noční a standardní scéna
Galerie ilustračních snímků
Závěr

Autofokus, ostření

Asi nejzajímavějším faktem na novém FinePixu F300EXR je určitě jeho ostření. Jedná se o jediný dnešní kompakt, který má fázové ostření jako u zrcadlovek, přestože nemá zrcátko a speciální ostřící snímač. Jeho úlohu přebírá samotný EXR čip, který má část pixelů zpola zaslepených, díky čemuž může fungovat zároveň jako detektor fáze pro ostření. Tyto soustavy pixelů tak patrně více šumí, případně jsou kompletně interpolovány z okolních pixelů. Jistě vás zajímá rychlost ostření a mohu říci, že rozhodně není špatná. Bleskurychlé ostření zrcadlovek nečekejte, jednoznačně ale fotoaparát patří ve své třídě kapesních ultrazoomů k tomu nejrychlejšímu.

Ostření může být středové, najdete zde multiostření s automatickým výběrem ostřícího bodu, který většinou funguje dobře. Následuje kontinuální ostření, které průběžně doostřuje obraz náhledu. Doostřování je ale dost pomalé, cca 3-5 sekund na přeostření. Jako poslední zde najdete ostření se sledováním, které je rychlé a přesné, neměl jsem větší výhrady.

Ostřící vzdálenosti jsou v klasickém i makro režimu téměř shodné, rozdíl je spíše v tom, že klasiku musíte při ostření na krátké vzdálenosti hodně přemlouvat. Řekněme, že fotíte z metrové vzdálenosti. Makro s tím nemá problém, klasika ano. Pokud ale s klasikou zaostříte třeba z 1,2 metru, pak se pár centimetrů přiblížíte, zaostříte a takto to několikrát opakujete, je možno také zaostřit ze zmíněného metru. I proto je graf téměř stejný pro oba režimy, byť u klasického ostření se dá bezpečně na první pokus zaostřovat až ze vzdáleností o mnoho delších (na nejdelších ohniscích až o 20-30 cm).

Na nejširších ohniscích je možno ostřit ze zhruba dvou centimetrů (makro lehce pod touto hranicí, klasika lehce nad), do zhruba 60mm ohniska se to příliš neprodlužuje. U cca 4× zoomu počítejte s 50 centimetry, pomalu to roste a teprve na posledních dvou polohách zoomu počítejte s cca metrem u makra a 1,3 metru u klasického ostření. Virtuální zvětšení je dobré na rozsahu od 24 do cca 50 milimetrů, největší zvětšení najdete na poloze zoomu, kdy se používá clona F4,2. Tehdy dosahuje téměř 0,9× přepočteného zvětšení, což je velmi slušná hodnota. Telemakro je se svým zvětšením kolem 0,35× rovněž docela slušné. Úspěšnost ostření obecně hodnotím jako průměrnou.

Makro režim

Makro můžete s cca 0,9× virtuálním zvětšením používat na nejširším 24mm ohnisku a pak se zazoomováním na 45mm ohnisko (to poznáte podle clony F4,2).

expoziční čas 1/85 s, clona F4,2, citlivost ISO 400, ohnisko 45 mm, klikněte pro zvětšení

Zvětšení je velmi slušné, snímat můžete ze zhruba dvou centimetrů. Kresba sice působí místy rozpitě, přesto je většina zaostřené plochy dostatečně ostrá i detailní, a to byla použita střední citlivost ISO 400.

Nastavení expozice, automatika

Na rozdíl od kdysi testovaného modelu F70EXR má nový fotoaparát F300EXR plnou nabídku expozičních režimů. Najdete zde tedy automatiku, prioritu clony, času a plny manuál. Bohužel Fujifilmu se povedlo jednotlivé režimy tak dokonale zamotat, že jsem si do konce testu nebyl schopen zapamatovat, co je ve kterém režimu možné.

Vezměme si jen citlivost. Ta je k dispozici od ISO 100 do ISO 1600 v plném rozlišení, v 6 MPx pak je i ISO 3200 a ve 3 MPx je dokonce možno navolit ISO 6400 a 12800. K tomu jsou zde tři automatické režimy, které mají omezenou maximální citlivost. AUTO ISO (400) tedy nabízí rozsah ISO 100 až ISO 400, AUTO ISO (800) pak ISO 100 až ISO 800 a je zde ještě AUTO ISO (1600). V režimu P a A máte k dispozici veškeré citlivosti ISO 100 až ISO 12800, včetně zmíněných tří automatik. Režim priority času (S) z nějakého prapodivného důvodu podporuje pouze ony automatické režimy, naopak manuál docela logicky nabízí jen ruční výběr citlivosti (některé fotoaparáty sice umí automatiku i v režimu M, to ale není případ modelu F300EXR).

Další legrace je s expozičními časy. Plný rozsah je 1/2000 s až 8 sekund. To je docela omezený čas, na noční fotografie může být 8 sekund často nedostatečných a nerozumím tomu, proč Fujifilm nedovoluje expozice trochu delší. Klasický režim P a priorita clony A se ale zastaví jen na 1/4 sekundy, priorita času má maximum na 3 sekundách. Proč zrovna takový čas? Proč neumí celých 8 sekund?

A aby toho nebylo málo, legrace je i se clonou. Ta je třípolohová. První poloha je plně otevřená clona, druhá poloha je plně otevřená clona s 2EV ND filtrem a třetí poloha nějakým způsobem zmenšuje vstupní otvor, a tedy lehce mění i hloubku ostrosti. Na to se za chvíli podíváme. Výběr clon tedy není příliš bohatý, ale stále lepší, než jen dvě extrémní polohy. Světelnost objektivu je pro malé ultrazoomy Fujifilm typická, tedy velmi výrazně podprůměrná. Červená čára v grafu je s výjimkou modelu Fujifilm F70EXR skoro vždy nejvýše, což je špatně.

Prakticky v celém rozsahu je objektiv o 1/3 EV až jedno celé EV méně světelný! To znamená o třetinu až jeden stupeň vyšší ISO citlivost. Maximální hodnota je tragických F6,2 na cca 250mm ohnisku, pak se ale světelnost překvapivě zlepšuje a na nejdelším ohnisku dosahuje docela příjemné hodnoty F5,3. Na papíře tak objektiv vypadá docela slibně, ale praxe je znatelně horší a fotoaparát velmi často musí volit mnohem vyšší citlivosti než konkurence.

expoziční čas 1/58 s, clona F6,1, citlivost ISO 200, ohnisko 227 mm

expoziční čas 1/15 s, clona F13, citlivost ISO 200, ohnisko 227 mm

expoziční čas 1/7 s, clona F16, citlivost ISO 200, ohnisko 227 mm

Na těchto třech snímcích můžete porovnat hloubku ostrosti při různých clonách. Měření expozice může být zónové, bodové a průměrové, v režimech PASM je možno využít i korekci expozice od -2 EV do +2 EV. Velmi mě ale mrzelo, že totéž není možné v EXR režimu, kde by se to zejména v zimním počasí opravdu hodilo (sníh je příliš šedý a korekce expozice by zde bodla).

Expoziční a fotografické režimy

Volbu fotografických režimů můžete provést na malém naklopeném kolečku vpravo nahoře.

M (Manual) - Manuální nastavení expozice, čas od 1/2000 s do 8 sekund, clona od světelnosti objektivu F3,5 (F5,3 na nejdelším) do F10 (F16 na nejdelším), citlivost se musí manuálně nastavit od ISO 100 do ISO 12800 (ISO 3200 v 6 MPx, ISO 6400 a 12800 pak ve 3 MPx). Na displeji se náhled nezobrazuje podle navolené expozice, je zobrazen jen graf pod(pře)expozice.
A (Priorita clony) - Fotograf může nastavit trojpolohovou clonu (ND filtr, ND filtr+zúžení vstupního otvoru), citlivost může být nastavena ručně od ISO 100 do ISO 12800 nebo automatikou AUTO ISO (400) až AUTO ISO (1600). Expoziční čas se dopočítává automaticky, displej zobrazuje i náhled dle navolené expozice.
S (Priorita času) - Čas lze nastavit od 1/2000 s do 3 sekund, citlivost i clona může být nastavena pouze automatikou.
P (Program AE) - Expoziční automatika, volí časy od 1/2000 s do 1/4 sekundy, clonu na jednu ze tří poloh, citlivost může být dána automaticky nebo ručně, viz režim A. Stejně jako u režimů A a S, i zde je k dispozici korekce expozice od -2 EV do +2 EV.
EXR - Najdete zde EXR HR režim (plné 12MPx rozlišení), EXR SN (6MPx rozlišení se sníženým šumem) a EXR DR (6MPx rozlišení s rozšířeným dynamickým rozsahem). EXR AUTO pak automaticky vybírá mezi těmito režimy.
AUTO - Automatický výběr scény.
Adv. - Režim Panoramat až v 360° úhlu (lze volit i 240° a 120°, stejně tak směr snímání vpravo/vlevo/nahoru/dolů), Kontr. Ostr. (Pro Focus - vyfotí dva snímky s různým zaostřením, které složí dohromady za účelem vytvoření snímku se rozostřenějším pozadím - v praxi to zas tak moc dobře nefunguje) a Pro Tm. Scény (Pro Low Light - čtyřexpozice v rozlišení 6 megapixelů za účelem snížení šumu.)
SP - Scénické režimy

expoziční čas 1/4 s, clona F3,7, citlivost ISO 1600, ohnisko 27 mm, klikněte pro zvětšení

V režimu Pro Low Light se díky čtyřexpozici významně snižuje šum, ale také dochází k rozmazávání obrazu. Tento snímek byl pořízen z ruky a přeci jen jde vidět, že se režim hodí spíše do šera než úplné tmy.

expoziční čas 1/550 s, clona F3,9, citlivost ISO 200, ohnisko 33 mm, klikněte pro zvětšení

Fotoaparát umí pořizovat i 360° panoramata, při snímání na šířku mají výšku pouhých 720 pixelů (mohou mít i 1080 pixelů).

expoziční čas 1/750 s, clona F11, citlivost ISO 200, ohnisko 33 mm, klikněte pro zvětšení

Větší smysl mají menší úhly snímání a otočení fotoaparátu na výšku. Kvalita obrazu je i přes 1080 pixelů na výšku slušná, škoda je jen, že prolínání snímků není plynulé a je velmi dobře vidět, jak byly jednotlivé snímky skládány.