Fujifilm FinePix F70EXR: šum nemá šanci
Na paškál jsme si vzali malý 10× ultrazoom Fujifilm FinePix F70EXR. Nabízí širokoúhlé 27mm ohnisko a nejnovější generaci Super CCD čipu s přídomkem EXR. Jak se čip EXR povedl? Dokáže skutečně výrazně rozšířit dynamický rozsah a snížit šum?
Kapitoly článku:
- Fujifilm FinePix F70EXR: šum nemá šanci
- Autofokus, ostření, makro, expozice, foto režimy
- Stabilizace, videosekvence, portréty a blesk
- Výbava a nastavení
- Digitální šum
- Sférické zkreslení, vinětace, vyvážení bílé, barvy
- Rychlost, zoom, protisvětlo
- Noční a standardní scéna
- Galerie ilustračních snímků
- Závěr
Autofokus, ostření
Fotograf má k dispozici pouze automatické ostření. To může být řešeno ostřením na střed (patrně nejlepší možnost), poté multiostřením, kdy automatika sama vybírá, kam bude ostřit a jako poslední je zde průběžné ostření. To je vcelku rychlé, ale nemá rádo krátké snímací vzdálenosti, kde občas neustále přeostřuje, ačkoli v klasickém režimu by zaostřilo bez problémů. Po zmáčknutí spouště se ostří znovu, takže tento režim je vhodný spíš jen k tomu, aby byl na displeji pořád ostrý obraz. Podobný problém má i multiostření, které rovněž vyžaduje mnohem delší ostřící vzdálenosti než středové ostření. Detekce tváří je rozumně rychlá a poměrně účinná, prokouše se i přes horší nasvícení a větší úhly, pochopitelně není všemocná.
Ostřící vzdálenosti v klasickém a makro režimu se téměř neliší, lze zaznamenat zhruba dva tři centimetry k dobru u makra u středních ohnisek, jediný větší rozdíl je na nejdelších ohniscích, jinak nemá smysl makro zapínat. Minimální vzdálenost 3,5 centimetru mi přijde na tuto kategorii poměrně dlouhá, zvláště, když toto je opravdu to nejlepší měření, které se mi povedlo dosáhnout, obvykle F70EXR vyžaduje aspoň 5 cm.
Jestli ale něčím F70EXR potěší, pak je to rychlost a úspěšnost ostření. Ostření je totiž na širokém ohnisku opravdu velmi rychlé, při vyšším zoomu se sice zpomaluje, ale pocitově tak nepůsobí. Patří v tomto ohledu k nejrychlejším ultrazoomům. Úspěšnost je rovněž vynikající. Pokud už fotoaparátu dopřejete minimální ostřící vzdálenost (a raději ještě o něco více), nemá s ostřením problém ani na krátkém, ani na dlouhém ohnisku, velmi přesvědčivě ostří i ve zhoršených světelných podmínkách, a to i bez přisvětlovací lampy. Pokud už se náhodou nechytne, přisvětlovací lampa vyřeší téměř každý problém, na vzdálenost cca 5 metrů skoro není možno nezaostřit. Nerozumí si jen s mlhou. Za ostření si F70EXR zaslouží velkou pochvalu.
Nyní si ukážeme jeden ze scénických režimů věnovaný ostření. Český název je velmi krkolomný (Kontr. ostr.), anglické původní označení Pro Focus je mnohem lepší. Slouží k většímu rozmazání pozadí, čehož dosahuje vyfocením snímků několikrát s různým zaostřením (zpravidla jsou dva). Díky tomu rozpozná, kde je popředí a kde pozadí. Pozadí pak softwarově rozmaže.
Takto upravený snímek je poněkud oříznut (digitálně zazoomován) a má rozlišení 5 megapixelů. Je bezpodmínečně nutné, aby byl objekt popředí oddělený od pozadí, tedy nelze fotit celou postavu stojící na zemi. Pak totiž dochází k tomu efektu, že od určitého místa se země začne považovat za pozadí a jinak ostrá zem se najednou rozmaže. Fotografie tedy musí být trochu "binárního charakteru", tedy objekt blízko, pozadí daleko, ale nic mezi tím. Jak je vidět, ne vždy funkce pracuje nejlépe (viz kulaté rozmazané fleky ve vousech).
Makro režim
Jak jsem již říkal, minimální ostřící vzdálenost fotoaparátu je 3,5 centimetru, při běžném použití ale musíte počítat spíše až s pěti centimetry. Makro fotoaparátu opravdu moc nejde.
Vzhledem k nedostatku světla byl snímek pořízen až s citlivostí ISO 800, šum je vysoký, ale ještě se dá přežít. Jak je vidět, kleště jsou na snímku opravdu focené z větší vzdálenosti, než je u této kategorie zvykem.
Nastavení expozice, automatika
Nastavování expozice je u Fujifilmu FinePix F70EXR poněkud složité. Na ovládacím kolečku jsou k dispozici režimy P (automatickou expozici) a M (manuál), nicméně pod volbou P je možno zvolit i režim A, tedy režim priority clony. Clona je zde dvoupolohová, řešená tedy pouhým ND filtrem. Přiclonění tedy nezlepší kresbu a nepomůže k odstranění optických chyb. Vzhledem k tomu bych zde výjimečně viděl jako lepší volbu prioritu času než prioritu clony.
Když se podíváte na následující graf průběhu světelnosti, F70EXR vůbec nenadchne. Na širších ohniscích má bezkonkurenčně nejhorší světelnost, která i s malým přizoomováním roste doslova raketově vzhůru. Oproti své konkurenci tak vyžaduje nezřídka i o polovinu či dvojnásobek delší časy, případně citlivost. Tím Fujifilm bohužel velkou část výhod EXR čipu doslova vyhodil oknem, protože to, o co méně čip šumí, dohání díky špatnému objektivu vyšší citlivostí. Takže šum bude tak či tak. Zhruba od ohniska 100 mm je na tom už srovnatelně s některými konkurenčními fotoaparáty, stále jsou ale na trhu i mnohem lepší. Maximální clona je F6,4 až F11 dle ohniska.
U citlivosti máte na výběr více než dost možností. ISO 100 až ISO 1600 je k dispozici v plném rozlišení, ISO 3200 pak do 5 megapixelů a dokonce zde najdete i ISO 6400 a ISO 12800 v rozlišení do 3 megapixelů. Výborné je, že automatice můžete přímo nastavit, jaká citlivost pro ni bude hraniční. Máte zde tedy módy AUTO ISO (400) ž AUTO ISO (1600). Takto lze účinně ovládat kvalitu snímků, osobně bych doporučil možnost AUTO ISO (800). V manuálním režimu automatika pro citlivost nefunguje, v EXR režimech pak většinou lze nastavit právě jen automatiku. Rozebírat všechny možnosti zde nemá smysl.
Expoziční časy jsou v rozmezí od 1/2000 sekundy po 1/4 sekundy. To je docela krátký čas. Nicméně v manuálním režimu můžete nastavit až 8 sekund, což je přeci jenom už docela dobré. Některé noční scénické režimy rovněž umožňují použití delších časů, např. noční snímek ze stativu až 3 sekundy a ohňostroj v rozmezí 1/2 až 4 sekund. Automatické nastavování expozice občas vypadá poněkud nelogicky (vysoká clona a vyšší ISO), patrně je to ale dáno režimy DR pro rozšíření dynamického rozsahu.
Expoziční a fotografické režimy
Hlavní fotografické režimy najdete na kolečku vzadu nahoře. Jeho otočný mechanismus by mohl mít trochu silnější aretaci, je docela jednoduché kolečkem omylem otočit.
Nabídka režimů je rozumná na svou třídu, najdete jich tu osm. Hodně pozornosti poutá právě režim EXR vyvedený v nápadné červené barvě.
- M (Manual) - Fotograf navolí ISO citlivost, expoziční čas i clonu. Ukazuje se míra pod(pře)expozice, rozsah časů je dostatečný od 1/2000 s po 8 sekund.
- P (Program AE) - V tomto režimu lze režim P upravit na režim A, tedy prioritu clony. Režim P nabízí manuální i automatickou volbu ISO citlivosti (včetně omezení maximálního ISO pro automatiku), fotoaparát dopočítá clonu a čas. Maximální využitelný čas je 1/4 sekundy. V režimu A nelze ISO citlivost nechat na automatice, ta jen dopočítává čas k manuálně zvolené cloně a ISO citlivosti. Maximální čas, který je schopna nastavit, je opět 1/4 sekundy.
- EXR - Lze nechat EXR Auto, který sám automaticky volí mezi třemi dostupnými EXR režimy. Nutno poznamenat, že je volí poměrně dobře, většinou tak, jak bych zvolil sám. Jen občas je to trochu vedle. Najdete zde režim EXR HR (High Resolution) pro focení v rozlišení 10 megapixelů, EXR SN (High Sensitivity & Low Noise), kde se fotí do rozlišení 5 megapixelů, dvě buňky se spojují do jedné, což vede k menšímu šumu. Jako poslední je zde EXR DR (Dynamic Range) pro rozšířený dynamický rozsah, kdy polovina buněk exponuje na světla, druhá polovina na stíny a výsledek je kombinací obojího. Lépe tak prokreslí světla i stíny, opět jste ale omezeni rozlišením 5 megapixelů.
- AUTO - Automatický režim se značně omezenými volbami.
- Přirozené a s bleskem - Fotoaparát pořídí dva snímky, jeden bez blesku, druhý s ním.
- Přirozené světlo - Snímky bez blesku
- SP - Scénické režimy
- Videosekvence
Dále se podíváme na přehled scénických režimů.
- Kontr. ostr. (Pro Focus) - Přístroj vyfotí až tři snímky s různým zaostření a zkombinuje je dohromady pro efekt malé hloubky ostrosti. Režim Pro Focus je otestován v kapitole "Autofokus, ostření o pár odstavců výše.
- Pro tm. scény (Pro Low-Light) - Fotoaparát pořídí čtyři snímky v rychlém sledu, zkombinuje je dohromady, čímž sníží šum.
- Portrét
- Vyhlazení obličeje
- Krajina
- Sport
- Noční scéna
- Noc (stativ)
- Ohňostroje
- Západ slunce
- Sníh
- Pláž
- Párty
- Květina
- Text
Na Pro Focus jsme se již podívali o několik kapitol výše, nyní si ukážeme režim Pro Low-Light. Ten funguje na podobném principu jako digitální stabilizace fotoaparátů Sony. I zde tedy dochází k rychlému pořízení několika snímků za sebou a složení do jednoho nezašuměného. U F70EXR se pořídí čtyři fotografie a složí do 5MPx fotografie.
Vysokou citlivost ISO 1600 bylo nutné volit už jen díky velmi špatné světelnosti objektivu. I na této malé fotografii jde vidět spousta barevného šumu. Na rozdíl od mnoha podobných kompaktů si ale ISO 1600 ještě drží jakž takž ostrost (nerozmývá tolik obraz).
V režimu Pro Low-Light se rozlišení snížilo na 5 megapixelů (včetně mírného digitálního zazoomování) a složení snímků dohromady až neuvěřitelně efektivně odstranilo barevný šum. U běžných kompaktů není neobvyklá vysoká míra barevného šumu ani na ISO 200, zde díky sníženému rozlišení, většímu čipu a pokročilým technologiím zpracování nevidíte barevný šum ani na ISO 1600. Pochopitelně je obraz méně ostrý a míra detailů poněkud slabší, ale i tak musím uznat, že zde se Fujifilm na rozdíl od Pro Focus módu opravdu pochlapil.