Fujifilm X-T100: postřehy z praxe
29.4.2019, Milan Šurkala, recenze
V dalším našem testu se podíváme na společnost Fujifilm a její CSC fotoaparát X-T100. Ten tvoří základ nabídky hledáčkových CSC. Má 24MPx snímač s Bayerovou maskou a nadprůměrně variabilní displej.
Kapitoly článku:
Zaostřování
Pokud jde o ostření, zde je toho opravdu hodně co říci. X-T100 je vybaven snímačem s fázovými body. Fotoaparát podporuje jednorázové ostření AF-S, průběžné ostření AF-C a manuální zaostřování MF. Toto přepínání se asi nejlépe provádí pomocí dotykového displeje. Co mě ale překvapilo, je fakt, že video je na tomto nastavení nezávislé, takže pokud máte manuální ostření a totéž chcete u videa, tak to nefunguje a video si pojede třeba AF-C. Musíte tedy do speciálního menu pro video a zaostřování přepnout tam. Fotoaparát podporuje zvětšení náhledu, obecně je manuální ostření snadné a chválím i zobrazení zaostřené vzdálenosti včetně možnosti zobrazit si focus peaking.
expoziční čas 1/70 s, clona F5,6, citlivost ISO 2000, ohnisko 45 (69) mm, korekce +1,3 EV, klikněte pro zvětšení
Dalo by se čekat, že díky fázovému ostření nabídne fotoaparát solidní možnosti průběžného zaostřování. Fázové ostření sice funguje, ale průběžné ostření selhává o něco častěji, než je zvykem. Je však poměrně rychlé a pro běžné focení (ne v sekvenčním snímání) je dosti slušné. Docela dost však pulzuje a člověk tak má pocit, že je zde spíše kontrastní zaostřování. Sledování objektu mi přišlo, že snad vůbec nefunguje.
Zklamáním pro mě ale byla rychlost ostření v jednorázovém režimu AF-S. Pokud je správně předostřeno z předchozího snímku, dá se sice dostat až k velmi slušným 0,2 sekundy, nicméně ve většině situací počítejte spíše s 0,4 až 0,45 sekundy. Což si přiznejme, sice není pomalé, ale v dnešní době ani žádný zázrak.
Nepříliš dobré je to i s citlivostí za špatného světla, i zde patří k podprůměru. Nepříjemná je zejména náladovost. Někdy ostří i na docela obtížné věci a někdy nezaostří ani na to, na co se snad ani nezaostřit nedá (výrazně kontrastní hrana). Navíc to závisí i na objektivu. Měl jsem tu i dva F2 objektivy, s jedním v noci problém neměl, s druhým to bylo horší.
Pomocí displeje si lze vybrat styl ostření. Dotykový displej tak nemusí fungovat vůbec, může vybrat AF bod, může ho vybrat a na něj zaostřit, nebo ho může vybrat, zaostřit a ještě snímek vyfotit. Pomocí tlačítka AF lze vybírat i velikost bodu, kdy se z jednobodového dalším zvětšováním dostanete do automatiky, která si sama ve zvolené oblasti vybere příslušné AF body. Detekce tváří je rozumně rychlá, úspěšnost nalezení tváře pak patří k průměru.
Nastavení expozice, automatika
Fujifilm X-T100 nijak nepřekvapí velmi bohatými možnostmi nastavení expozice, nicméně jak je u tohoto fotoaparátu obvyklé, je zde spousta nejrůznějších omezení, na které je někdy dost těžké přijít. Např. tu máme citlivosti ISO 200 až ISO 12800, ale v režimu rozšíření je k dispozici i ISO 100, 25600 a 51200. Jenže, otázkou je, jak ho vlastně zapnout. Co vám budu povídat, chtělo to chvíli googlování, neboť to bylo rychlejší najít na internetu než v manuálu. Docela se nabízelo zrušení RAWu. Ano, to je jedna věc, ale nikoli jediná. Také je nutno mít zapnutou jen mechanickou závěrku (MS) a nikoli elektronickou (ES) nebo kombinaci MS+ES. Nebo programový posun. Ano, ten tu je, ale nesmíte mít zapnutou automatiku DR režimů. Proč zrovna toto ovlivňuje programový posun?
Expoziční časy nabídnou 1/4000 sekundy až 30 sekund, elektronická pak dovolí nastavit dokonce i 1/32000 sekundy. Bulb režim s mechanickou závěrkou nabídne bohatý až 60minutový čas expozice. Korekce expozice má rozsah od -5 EV do +5 EV (-2 EV až +2 EV u videa) a synchronizační čas blesku je pak slabší 1/180 sekundy. Pokud jde o nastavování clony, zde je fotoaparát trošku extrémista a v protisvětle jde s clonou možná až příliš nahoru (F16 není výjimkou). Naopak se světelnějšími objektivy se drží poněkud zpátky a preferuje F5,6, přestože by se většinou hodilo clonit trochu výše.
X-T100 nicméně nabízí obrovské množství bracketingů, kterých je poměrně dost. Je zde expoziční bracketing, bracketing ISO citlivosti, filmových simulací, vyvážení bílé a dynamického rozsahu (DR režimů). Expoziční bracketing má velmi bohaté možnosti nastavení. Lze vyfotit 2, 3, 5, 7 nebo 9 snímků, rozdíly mezi expozicemi mohou být 1/3 EV až 3 EV. Jedinou stinnou stránkou je to, že aktivace bracketingu se provádí jinde než jeho nastavení, takže někdy je to na docela dlouho vše správně aktivovat. Máme zde i hardwarové HDR. Nechybí ani intervalové snímání, které může ukládat fotografie i výsledné video. To může být ve 4K rozlišení při 30 fps.
Videosekvence
Fujifilm X-T100 pochopitelně umí natáčet videosekvence, přičemž maximem je zde UHD 4K rozlišení (3840×2160 pixelů). Zde je ale kámen úrazu, protože toto rozlišení je k dispozici pouze při 15 fps (30 fps pouze v time-lapse). Takto trhané video se v podstatě nedá používat, resp. možnosti využití jsou opravdu hodně omezené. Takže v podstatě maximálním využitelným rozlišením je Full HD (1920×1080 pixelů) při 60 fps.
Kvalita videa je spíše střední. Vypadá na první pohled ostře, ale poměrně dost se třepí, pixely docela skáčou, což platí nejen pro Full HD, ale i UHD 4K (to nevypadá, že by mělo až takové rozlišení). I když se Fujifilm snaží v poslední době hodně zapracovat na videu, je u autofokusu stále vidět, že je co zlepšovat. A to dokonce i přesto, že snímač podporuje fázové zaostřování. Obraz překvapivě pulzuje, při přeostření je až příliš rychlý a přejíždí za zvolenou rovinu ostrosti, načež se pak vrací zpět. Pokud chcete manuální zaostřování, to musíte provést v hlavním menu.
Dobré je, že u videa lze nastavovat i expozici. Expoziční časy mohou nabývat hodnot 1/4000 sekundy až 1/60 sekundy při 60p. Pokud máte nižší snímkovací frekvenci, maximální čas roste a např. ve 4K15p je možné nastavit i 1/15 sekundy. Čas i clonu lze upravovat během natáčení videa, citlivost si pak musíte zvolit v menu věnovaném pro video (stejně jako zaostřovací režim a některé další detaily se ISO nastavuje zvlášť pro fotky a zvlášť pro video). Nebuďte tedy překvapení, když bude polovina nastavených věcí ignorována, protože jste ji nastavili při focení, což ale video nereflektuje.
Potěší možnost připojení externího mikrofonu přes 2,5mm jack. To je pro ozvučená videa v podstatě nutnost, protože kvalita interního mikrofonu je velmi nízká (už hodně dlouho jsem neslyšel tak špatný zvuk z fotoaparátu). Máme zde také digitální stabilizaci obrazu, která má poměrně dobrý účinek. K dispozici jsou také zpomalené videosekvence natáčené v HD rozlišení 1280×720 pixelů při 100 fps. Pokud je ukládáte jako 25p, tak dojde ke 4násobnému zpomalení.
- UHD 4K 3840×2160 pixelů / 15p - cca 6600 kB/s (53 Mbps)
- Full HD 1920×1080 pixelů / 59,94p, 50p, 24p, 23,98p - cca 4600 kB/s (37 Mbps)
- HD 1280×1080 pixelů / 59,94p, 50p, 24p, 23,98p - cca 2400 kB/s (19 Mbps)
- slow motion HD 1280×1080 pixelů / 100 fps
Můžete si stáhnout také několik videosekvencí, které ukážou kvalitu videa v různých režimech. Je zde ukázka 4K videa (21 sekund, 140 MB) i Full HD video v protisvětle (13 sekund, 59 MB). Nebude chybět ani jedno slow-motion video (64 sekund, 69 MB).
