HP Photosmart 735: jednoduchý foťáček s bohatým příslušenstvím!

Součástí standardní sady je kromě fotoaparátu samotného také paměťová karta Secure Digital o kapacitě 32 MB, USB kabel, AV kabel a poutko pro snadnější a bezpečnější držení přístroje. Kromě toho ovšem uživatel v krabici nalezne i dokovací stanici HP Photosmart 8886 a to dokonce i s dálkovým ovladačem! Což je zcela jistě překvapující vybavení. K dispozici je samozřejmě i CD-ROM se softwarem, který slouží jak k ovládání fotoaparátu, tak i k základním úpravám snímků. Na druhém CD je pak "pár" slov o objevování světa digitální fotografie. Poslední součástí dodávky (kromě reklamních materiálů a záručního listu samozřejmě :-) je manuál, který na 116 stranách podrobně popisuje práci s fotoaparátem. Tady je ale dlužno dodat, že je pouze v anglické a německé verzi, česky je k dispozici jen krátký návod popisující skutečně jen základní práci s fotoaparátem (nicméně většině uživatelů bude zcela jistě postačovat).


Praktické zkušenosti

HP Photosmart 735 se vyznačuje především velmi jednoduchým ovládáním (to obsahuje dokonce i "nápovědu"), s nímž nebudou mít problémy ani fotografové začátečníci. Naopak, takové ovládání spíš přivítají. Ostatní uživatelé zvyklí na větší vybavenost co se funkcí týká se buď poohlédnou po jiném modelu anebo 735 vezmou jako pohodlný obrazový zápisník. Tělo zcela určitě něco vydrží. Expoziční režim je prakticky jen jeden a volba motivových programů se provádí jednoduchým stiskem jediného tlačítka (které cyklicky nabízí jednotlivé volby). Při vlastním testování jsem se zaměřil především na schopnosti přístroje při tvorbě fotografií (u každého předpokládám, že hlavní využití bude při tvorbě fotek). Testy probíhaly v exteriéru a výsledky si stručně shrneme do jednotlivých bodů.


a) Kvalita snímků - snímky byly pořízeny za stejných podmínek za velmi jasného a slunečného počasí, fotografoval jsem s pomocí stativu. Výsledné fotografie se liší jen výslednou kvalitou snímku a nejsou nijak na počítači upravované (žádná komprese, změna rozlišení či barevné korekce).



Z detailu snímků je docela dobře vidět kvalitativní rozdíl mezi snímky snímanými v režimu best, better a good. Dochází ke zřetelné ztráte obrazové informace a ke vzniku artefaktů (nejlépe je to vidět na tyči umístěné na vrcholu skály). Proto je víceméně nutností se před vlastním fotografováním rozhodnout, k jakému účelu bude snímek sloužit, popřípadě jakou maximální zvětšeninu si z něj nechám ve fotolaboratoři zhotovit.


b) Expozice - zaměřil jsem se na posouzení schopností automatického režimu, který se dá v případě tohoto fotoaparátu poupravit použitím korekcí expozice. Snímky byly pořízeny za stejných podmínek jako ty již uvedené.



Z výše uvedených snímků lze vypozorovat, že automatika si se snímanou scénou poradila docela obstojně. Snímky s kladnou korekcí jsou díky pěknému slunečnému počasí již značně přeexponované (ztráta detailů ve světlech je viditelná na skále), při záporné korekci dochází pro změnu ke ztrátě kresby ve stínech.


c) Vyvážení bílé - pro srovnání vlivu jednotlivých nastavení na výslednou fotografii jsem použil všechny přednastavené hodnoty balance bílé barvy. Z uvedených výsledků je vidět, že automatika v tomto případě fungovala na docela obstojné úrovni, protože snímek s nastavením balance na automatiku dostatečně věrně zachovává původní atmosféru, za které jsem fotografoval (zvláště v porovnání s nastavením na slunečné počasí - snímky jsou prakticky totožné).