Nikon 1 NIKKOR 30-110mm 1:3,8-5,6 VR

Autofokus je opravdu bleskurychlý, zejména pokud se použije fázové ostření. Za horších světelných podmínek (nebo při zamíření na méně kontrastní plochu) se už projíždí větší ohniskový rozsah, ale i tak je ostření docela rychlé. Zde opravdu nelze mít vážnějších námitek. Jen je občas překvapivé, když objektiv zaostří okamžitě a u dalšího snímku začne přeostřovat, protože třeba míříte na rovnou plochu bez výraznější textury a najednou musí hledat čeho se chytit.

Na nejširším ohnisku můžete ostřit již od necelých 45 centimetrů od přední čočky. Se zazoomováním tato vzdálenost pomalu roste, na nejdelším ohnisku je to téměř 75 cm. Vzdálenost od čipu je ale výrazně méně než udává výrobce. Ten hovoří o metru, v testu se však ukázalo, že objektivu stačí zhruba 55 až 85 cm. Maximální virtuální zvětšení objektivu je 0,34×, což znamená vcelku příjemné, i když ne rekordní telemakro.

Na následující ukázce vidíte úroveň makra. Jako telemakro to postačí, samozřejmě nějaké výrazné detaily už s tímto objektivem nenafotíte.

Objektiv od Nikonu má na nejširším ohnisku světelnost F3,8, což je trochu lepší než je běžné (většina telezoomů této kategorie začíná na F4). Koncová světelnost F5,6 je pak typická. Zatímco 10-30mm objektiv patří ve své kategorii k těm horším, o 30-110mm objektivu platí přesný opak a má lepší průběh světelnosti než konkurence. Vzhledem k malému čipu nepřekvapí maximální zaclonění 7lamelové irisové clony s hodnotou F16.

S objektivem je možné rozmazávat pozadí, my se podíváme jak moc dobře a kvalitně mu to jde.

Delší snímací vzdálenost a nepříliš dobrá světelnost při ne až tak dlouhém reálném ohnisku (ve srovnání s APS-C čipy) sice neumí dosáhnout nějak výrazně malé hloubky ostrosti, ale bokeh je sám o sobě docela příjemný a rovnoměrný. Odlesky mají jakousi texturu, ale po celé ploše rovnoměrnou. Můžete si stáhnout RAW snímek.

Po přiclonění se charakter bokehu trochu zhoršuje (výraznější okraje odlesků), ale clonový otvor je skutečně kruhový. Odlesky mají krásně kulatý tvar.

V objektivu najdete optickou stabilizaci VR, která dokáže stabilizovat normálně i aktivně (tedy by měla potlačit i vliv chůze).

Účinek stabilizace je solidní, aktivní režim pomáhá při natáčení za zhoršených podmínek jako chůze, ale nečekal bych od ní zázraky. Na mnoha Full HD kompaktech najdete i výkonnější stabilizaci. Hodně nepříjemným překvapením je ale skákání stabilizace, kdy v momentě domáčknutí spouště obraz znatelně poskočí díky stabilizaci. Být to několik pixelů, nic se neděje. Jenže ono je to občas i několik set pixelů! Snímek se občas dokáže posunout i o takovou šestinu sedminu plochy dolů/nahoru, a to je příliš. Samozřejmě to není ani zdaleka u každého snímku, ale občas se takové výrazné ustřelení vyskytne, posun o pár desítek pixelů je pak docela běžným jevem. Možná chyba testovaného kusu, nicméně stabilizace jako taková měla účinek dobrý.