Nikon 18-55mm f/3,5-5,6G AF-S DX VR

Objektiv nabízí jak autofokus, tak i manuální ostření. K tomu je určen přepínač, nějaké manuální doostřování po autofokusu tu ale nenajdete. Ostří se předním členem, který je poměrně citlivý, takže i s malým otočením znatelně změníte zaostřenou vzdálenost. Přesné doostřování je tak trochu komplikovanější, ale dá se to zvládnout. Autofokus je velmi tichý (jde o ultrazvukový ostřící motor), rychlost je slušná, ale mohlo by to být i o trochu lepší.

Objektiv ostří od cca 12 centimetrů od přední čočky, pokud to změříte od čipu, pak je to cca 25 cm. Maximální přepočtené zvětšení činí 0,55×. Na makro je tedy průměrný, detaily větších předmětů se s ním dají nafotit docela dobře. S makropředsádkou Raynox DCR-150 (4,8 dioptrie) se pak dostanete na 0,84× přepočtené zvětšení.

Kleště jsem fotil za velmi špatného počasí při nedostatku světla. Proto byla zvolena velmi vysoká citlivost ISO 2800. Jak sami vidíte, makro není zázračné, pro nenáročné použití se to ale dá.

Hraniční hodnoty světelnosti jsou typické pro tuto třídu objektivů, tedy F3,5 na nejširším ohnisku a F5,6 na nejdelším ohnisku. Průběh světelnosti je o něco horší než u Canonu, je však srovnatelný s objektivem Sony. Maximální hodnota clony je F22 na širokém a F36 na nejdelším ohnisku, clona je 7lamelová.

Podíváme se, jak je na tom objektiv s bokehem na plně otevřené cloně i po přiclonění. Clona je sedmilamelová.

Při plně otevřené cloně je bokeh docela dobrý, ale přesto mám menší výhrady. Některé odlesky jsou trochu šišaté a mohly by mít trochu slabší a plynulejší okraje. K dispozici je i RAW snímek.

Po přiclonění získávají odlesky mírný sedmiúhelníkový tvar, okraje se zesilňují.

Objektiv disponuje optickou stabilizací, která má podle výrobce 3EV účinek. Test proběhl při čase 1/10 sekundy s 82mm ohniskem (přepočteným) na vzdálenost cca 2 metrů.

Účinek stabilizace je slušný, ale nečekejte zázraky. Stativ je pochopitelně nezastupitelný.