Nikon Coolpix A300: makrodrobek

Samozřejmostí bude i mnoho ilustračních snímků.

I když per-pixel kvalita snímku není moc vysoká, na fotoaparátu se mi docela často líbilo podání barev a obecně celkové vzezření fotografie. Pokud se smíříte s tím, že z Coolpixu A300 nevytřískáte 20 megapixelů, ale spíše pět, může být velmi zajímavým fotoaparátem. Barvy jsou pěkné, makro hodně slušné a potěší i příjemný bokeh.

Ve tmavších plochách najdete docela dost jasového šumu. CCD snímači nesvědčí vyšší citlivosti a stinné plochy.

I když je špatná světelnost objektivu ve většině případů nepříjemný problém, může mít paradoxně i prospěšný účinek. Díky nedostatku světla se i ve dne dá fotit panning.

Coolpix A300 mě nepřestával udivovat jednou věcí. Má malý 1/2,3" senzor, vzhledem k čipu navíc podprůměrnou světelnost, ale v mnoha situacích mazal pozadí i tam, kde bych to od takové kombinace nečekal. Citlivost ISO 800 se zde podepsala na slabší barevnosti.

Střední citlivost ISO 400 se negativně podepisuje na výraznějším jasovém šumu a z toho plynoucí slabé kresbě zejména ve stínech.

I přes silné barevné odšumování jsou barvičky ve většině plochy poměrně živé. Pochopitelně při citlivosti ISO 800 nelze čekat dobré detaily a kresba je nevýrazná. Nečekejte velké množství skutečných detailů, ale pro nenáročné použití je to přijatelné.

Opět se toho moc nemění. Kvalita kresby na pixelové úrovni není dobrá, v běžných prezentačních velikostech malých výtisků nebo na sociálních sítích je to ale akceptovatelné. Ve větvích jde vidět duchy, kolem kontrastních hran klesá kontrast. Přesto ale musím říci že se mi líbí netradiční barevné podání.

Opět mě překvapilo, jak moc fotoaparát rozmazal pozadí. Udělal jsem zde více fotografií a mazání pozadí bylo poměrně výrazné i na mnohem kratších ohniskových vzdálenostech. Bokeh je překvapivě jemný, vyskytuje se v něm ale chromatická aberace. Vyšší citlivost způsobuje vznik ustřelených pixelů.

Detaily nejsou zlé. Pochopitelně, není to výkon zrcadlovky, na takto malý kompakt je to přijatelné. Opět, na menších výstupních formátech takřka nelze mít námitek (rohy by mohly být kapánek ostřejší).

Zde odvedl fotoaparát solidní práci (na svou kategorii). Příjemné barvy, akceptovatelné detaily, šum je v normě (na dřevě se ale obraz rozmývá).

Místy snímek působí jakoby efektem akvarelu, ale jinak to na danou kategorii jde. Obraz nemá výrazné detaily, je spíše takový "zaoblený", složený jakoby z kulatých hrudek. Takto velmi podobně zpracovávaly obraz kompakty od Samsungu.

Barevně velmi příjemný snímek, překvapením je opět malá hloubka ostrosti. Bokeh je tentokrát už o něco nervóznější. Tuto fotografii jsem už musel fotit trochu naslepo, protože na displeji nebylo v podstatě nic vidět.

Makro je jednou z největších výhod fotoaparátu. To mu totiž opravdu jde dost dobře. Vysoké zvětšení je dosahováno při trochu zazoomovaném objektivu, což znatelně vylepšuje kompozici snímků.

Jasový šum vytváří zrnění v obraze, ve stínech jsou trochu barevné fleky. Celkově ale snímek působí pěkně, jen to opravdu není na 20 megapixelů. Snímky můžete klidně ukládat v mnohem nižších rozlišeních a o nic nepřijdete.

Málo světla a slabší světelnost dovolily dosáhnout delšího expozičního času a rozmazání vody.

Pokud nezazoomujete úplně na maximum, ale o trochu méně (o 3 kroky zoomu zpět), můžete ostřit z poměrně krátkých vzdáleností a dosáhnout poměrně slušného telemakra. Znovu překvapí příjemný bokeh. Jasový šum vytváří spíše jemné hrudkovité zrnění. Potěší příjemné barvy.

Citlivost ISO 400 není zrovna nízká, což jde vidět např. na Octavii vlevo, která vykazuje barevné fleky od šumu. Jinak ale platí to, co pro většinu snímků výše. Fotoaparát produkuje snímky s pěknými barvami a pokud je nechcete prezentovat ve velkých rozlišeních nebo tisknout na větší formát, budou výsledky určitě přijatelné.

Makro snímky z fotoaparátu Nikon Coolpix A300.