Nikon Coolpix P100: nejrychlejší ultrazoom

U videosekvencí se na chvilku zdržíme. Těch totiž fotoaparát nabízí neuvěřitelné množství. Předně zde máme Full HD rozlišení, tedy 1920×1080 pixelů při 30 snímcích za sekundu. Je podporován optický zoom, elektronická stabilizace a stereo zvuk. Kdo chce, může využít i HD rozlišení 1280×720 pixelů, VGA (640×480 pixelů) a QVGA (320×240 pixelů).

Než přejdu k dalším režimům, pohovořím o kvalitě videa. Tady je to totiž takové "všelijaké". Full HD každopádně přináší detailní obraz, ačkoli bych čekal ještě trochu lepší kvalitu. Problémem je rolling shutter efekt, díky němuž jsou videosekvence poněkud nestabilní a roztřesené (kácí se svislice při pohybu fotoaparátu do stran). Přicloňování je rozumné, zde není co vytýkat. Problémem je průběžné ostření. To je občas docela pomalé, takže při zoomování je dobré někdy na chvíli zastavit, nechat autofokus doostřit a teprve až pak ostřit dál. Ostatně na to se můžete podívat na druhé ukázkové videosekvenci. Někdy je ale autofokus rychlejší, záleží na tom, "jak se vyspí" (rychlejší autofokus uvidíte na třetí videosekvenci).

Problémem videosekvencí je rovněž silné roztřepení obrazu při zoomování. Původně jsem myslel, že jde o chybu kusu, ale podobný efekt jsem pozoroval i na videosekvencích z jiných P100 (třeba na YouTube). Někdy se tato chyba nevyskytuje, někdy ano. Dalo by se říci, že je jí tím méně, čím méně hýbete přístrojem a čím více videosekvencí jste natočili při daném spuštění přístroje.

Potud to tedy pro Nikon Coolpix P100 nevyznívá úplně nejkladněji. Nicméně má ještě nějaká ta esa v rukávu. Tím jsou vedle HD módů nové HS módy. Máme zde 1920×1080 / 15 fps, 1280×720 / 60 fps, 640×480 / 120 fps a 320×480 pixelů dokonce při 240 fps. Máte na výběr, můžete získat buď video s opravdu šílenou snímkovací frekvencí, naprosto plynulé (v PC se nicméně tváří jako 30fps videosekvence), nebo nechat toto video ukládat při 30 snímcích za sekundu. Malá videa tak mohou být až 8× pomalejší (240fps video přehrávané při 30 fps je velmi pomalé), nebo naopak je můžete zrychlit, což platí o 1920×1080 video, které je natáčeno při 15 fps. Přehrajete-li ho na 30 fps, bude 2× tak rychlejší. K dispozici máte tedy tyto režimy (ukládá se do QuickTime):

Dnes zde nenaleznete jen jednu ukázkovou videosekvenci, ale hned několik. Předně je to klasická 36sekundová Full HD videosekvence (71 MB). Dále předkládám dvě HD videosekvence v rozlišení 1280×720 pixelů, první 12sekundová (15 MB) ukazuje rychlou funkci autofokusu (když se dobře "vyspí"), druhá 38sekundová (44 MB) je pak ukázkou, že rychlé zoomování může autofokus hodně rozhodit, na obou jde vidět silné roztřesení obrazu při začátku zoomování. Dále si můžete stáhnout 27 sekundovou (2,2 MB) videosekvenci QVGA 8× zpomalenou, 30sekundovou (11 MB) VGA 4× zpomalenou a 4sekundovou Full HD (8 MB) 2× zrychlenou. Připomínám, že takové videosekvence produkuje rovnou fotoaparát.

Fotoaparát je vybaven mechanickou stabilizací řešenou posunem CMOS čipu. Tu lze vypnout, ponechat zapnutou (sama rozpoznává panning a podle toho vypíná stabilizování v jednom směru) a hybridní, kdy je do všeho zapojena i elektronická stabilizace. Nepodařilo se mi ale přesně zjistit, na jakém principu funguje. Všechny testovací snímky byly pořízeny ze vzdálenosti cca 2 metry při času 1/10 s (clona F4, citlivost ISO 160) a ohnisku 95 mm.

Účinek stabilizace je jasně patrný. Výsledek je vidět i při běžném denním focení na nejdelším zoomu, kde se stabilizace opravdu hodí.

Pro focení portrétů má Nikon Coolpix P100 docela dobré předpoklady. Nabízí široká ohniska pro focení na kratší vzdálenost (zpravidla skupinová fota na různých společenských akcích) i ohniska delší pro detailnější portréty. Světelnost objektivu není úplně nejhorší, takže i delší ohniska se dají udržet.

Rozmazání pozadí je příjemné, ostrost snímku ale není právě nejlepší díky velmi silnému odšumování. Lze si všimnout, že i přes korekci expozice -0,7 EV dochází ke spoustě přepalů a snímek je poměrně světlý. Vlevo dole lze vidět silnou chromatickou aberaci. Na denní fotku je zde i docela dost šumu.

Blesk zjemnil ostré stíny, jinak ale všechny chyby zůstávají. Na některých vlasech si lze všimnout nezdravě silné doostřování obrazu.

Samotný blesk může být zapnut vyklopením. Pak je jeho funkce automatická, případně vyžádaná. Je zde i předblesk pro redukci efektu červených očí a slow synchro na první i druhou lamelu závěrky.

Při pevně nastavené ISO citlivosti má blesk plný výkon už na základní nastavení. Chcete-li větší sílu, je nutno využít automatické ISO, kterým si fotoaparát pomáhá k vyššímu výkonu. Nepříjemně mě překvapil čas 1/30 s. To je příliš dlouhý čas a i snímky s bleskem tak mohou být rozmazané.