Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Nikon Coolpix P100: nejrychlejší ultrazoom

5.5.2010, Milan Šurkala, recenze: specifikace produktu
Naším testem prošel i nový ultrazoom Nikon Coolpix P100. Staví na základech svého předchůdce, přinesl však i několik novinek v podobě 26× optického zoomu a 10MPx CMOS BSI snímače. Nechybí ani výklopný displej a rychlé sekvenční snímání. Jak si povede v praxi?

Příslušenství


Krabice fotoaparátů Nikon jsou tradičně černohnědé a ani Coolpix P100 se v tomto nelišil.



Uvnitř krabice je fotoaparát, popruh, krytka objektivu, stručný manuál, CD-ROM se softwarem (mělo by zde být i CD s manuálem), USB kabel, který slouží s adaptérem současně jako nabíječka, Li-Ion akumulátor a AV kabel.




Výdrž baterie


I u novější verze svého ultrazoomu použil Nikon tradiční akumulátor EN-EL5. Ten má nízké napětí 3,7 V a slušnou kapacitu 1100 mAh. Nikon hovoří o výdrži na 250 snímků, což je opravdu málo. Při testu jsem ale dosahoval mnohem vyšších hodnot, pohyboval jsem se kolem 360 až 370 snímků. To už je docela rozumné a nízká výdrž na baterie tak u P100 není aktuální. Nový fotoaparát je totiž opravdu mnohem úspornější než předchůdce. Nabíjení probíhá přímo ve fotoaparátu, a to přes síťový adaptér nebo přes USB port počítače (toto ale u mě jaksi nefungovalo, fotoaparát se nabil jen tak na 10 fotek).


Dodaný software


Pro nahrávání snímků najdete na přiloženém CD aplikaci Nikon Transfer. K té nelze mít vážnější výhrady. Působí sice poněkud technicky, ale stačí si nastavit, kam snímky ukládat a více věcí vás většinou ani nemusí zajímat. Aplikace umí po přenosu sama smazat snímky z fotoaparátu.



Po nahrání fotografií se spustí aplikace ViewNX. Ta už na první pohled působí docela solidně. Úplně nalevo jsou tři záložky. Ta první je věnovaná složkám, tedy adresářové struktuře vašeho disku. Napravo se pak ukážou náhledy snímků.



V druhé záložce si můžete nechat zobrazit metadata z EXIFu.



Poslední záložka se věnuje úpravám fotografie. Možností je zde tak akorát, nicméně některé velmi příjemně překvapí. Můžete aktivovat D-Lighting, zachránit přepaly, prosvětlit stíny a dokonce je zde i odstraňování chromatické aberace, což se fotoaparátu hodí.



Poněvadž chromatická aberace je poměrně výrazným problémem objektivu, zmiňovaná korekce aberace je vítaným společníkem.



Jak sami vidíte, chromatická aberace je dosti patrná. Nyní se ještě podíváme, jak si s touto chybou program poradí.



Situace je o mnoho lepší. Ve ViewNX zachráníte trochu přepalů a především chromatickou aberaci. Pochopitelně chyb se úplně nezbavíte. Za softwarové vybavení si ale Nikon zaslouží pochvalu.


Zobrazení LCD a menu


Coolpix P100 nabízí 0,24" EVF hledáček s rozlišením 230.000 bodů (320×240 pixelů). Je tedy lehce větší než u konkurence, ale stále je poměrně malý. Pro focení se ale dá použít, na manuální ostření se ale kvůli rozlišení příliš nehodí. 230.000 bodů je prostě málo.

LCD displej má vyšší rozlišení 460.000 bodů (480×320 pixelů) a je polohovatelný (90° nahoru, 82° dolů). Pozorovací úhly jsou spíše slabší (především zespoda), ale polohovatelnost displeje to bohatě vynahrazuje. Pozorovatelnost displeje na slunci je poměrně dobrá.

Vlevo nahoře je zobrazen fotografický režim, směrem doprava pak makro režim. Naopak směrem dolů je vyvážení bílé, barevné ladění, dole pak korekce expozice a ISO citlivost. Ve spodním řádku najdete také expoziční čas a clonu. V pravém rohu je počet zbývajících snímků. Směrem nahoru je úroveň JPEG komprese a rozlišení, kvalita videosekvencí, větrný filtr, D-Lighting, korekci zkreslení a stabilizace. Nahoře je ještě korekce expozice blesku. Na pravém snímku vidíte korekci expozice.


V dalším menu si můžete vybrat styl ostření (autofokus, makro, ostření na dálku, manuální), na pravém snímku je pak režim sledování objektů.


Režim makro pak ukazuje zelenou šipkou místo, kde se dosahuje poměrně dlouhého ohniska a krátké snímací vzdálenosti. Chcete-li ale k objektu ještě blíž, zkuste trochu odzoomovat. Napravo vidíte menu při výběru scénického režimu.


Menu je rozděleno na čtyři záložky. Ta první se týká fotografických nastavení. Jsou zde v podstatě všechny volby, takže některé se hledají dost těžko. Zejména ISO citlivost a vyvážení bílé bych čekal na přístupnějším místě, navíc ISO citlivost je skutečně důkladně zakopaná.


Následuje obrazovka pro nastavení videosekvencí, všimněte si zejména zajímavých 240fps pro zpomalené videoklipy. Třetí záložka se věnuje přehrávacímu režimu a poslední pak technickým nastavením přístroje.


V režimu zobrazení snímků je v horním levém rohu datum a čas pořízení, nechybí ani název souboru. Dole vpravo je pak rozlišení s JPEG kompresí, pořadové číslo snímku a jejich celkový počet. Tlačítkem OK lze nahrát zvukovou poznámku. Tlačítkem DISP lze zobrazit více informací. Začíná to složkou a názvem souboru, pokračuje fotografickým režimem, expozičním časem a clonou. Dále zde najdete korekci expozice, ISO citlivost a opět pořadové číslo s celkovým počtem snímků na kartě. K dispozici je i histogram.


Videosekvence mají stejný levý horní roh, vpravo dole se pak ukazuje rozlišení a délka videosekvence. Napravo vidíte přehrávání.

Autor: Milan Šurkala
Vystudoval doktorský program v oboru informatiky a programování se zaměřením na počítačovou grafiku. Nepřehlédněte jeho seriál Fotíme s Koalou o základech fotografování.