Nikon Coolpix P7000: lepší než jsme čekali

Tradiční hnědočerné ladění měla i krabice, ve které přišel Nikon Coolpix P7000.

Vevnitř je fotoaparát s popruhem, AV kabel, USB kabel, nabíječka, Li-Ion akumulátor, CD-ROM se softwarem a několik papírů.

Li-Ion akumulátor EN-EL14 s vyšším napětím 7,4V a příjemně vysokou kapacitou 1030 mAh dle výrobce vydrží na 350 snímků, příp. 2h 45 min videa. Pokud to nepřeháníte s bleskem (fotoaparát vezmete např. na venkovní výlet), bez sebemenších problémů se dostanete přes číslovku 450. V průběhu testu jsem se v podstatě stále pohyboval mezi 470 a 490 snímky, což je vynikající. Signalizace vybíjející se baterie začínala strašit po cca 270 snímcích, tedy přibližně v polovině. Pokud se tedy signalizace objeví, máte ještě obrovskou spoustu energie v zásobě.

K fotoaparátu je dodávána aplikace Nikon Transfer 2, která slouží k přenosu snímků do počítače. Na první pohled je poněkud komplikovaná, ale dle mého názoru většině uživatelů bude stačit jednou nastavit složku na ukládání fotografií a pak už jen mačkat tlačítko "Start Transfer".

Po downloadu snímků do počítače se automaticky pustí aplikace ViewNX 2. Na první pohled je aplikace také trochu složitější.

Úprav snímků zde sice moc nenajdete, ale ty, které zde jsou, shledávám velmi užitečnými. Na rozdíl od mnoha jednoduchých editorů je zde záchrana přepalů a vytahování stínů, které je překvapivě kvalitní. Pochválit musím také software ArcSoft PanoramaMaker 5 pro tvorbu panoramat.

Velký LCD displej nabídne vysoké rozlišení 921.600 bodů (640×480 pixelů) a díky tomu i velmi slušný obraz. Ten je navíc docela dobře pozorovatelný i za silnějšího světla a pozorovací úhly rovněž nejsou špatné.

Optický hledáček je vítaným zpestřením. Jak je už obvyklé, jeho pokrytí není úplně nejlepší. Na širokém ohnisku dosahuje cca 80 % plochy, což sice není mnoho, ale ve srovnání s posledními "hledáčkovými" kompakty je to nadprůměr. Na nejdelším ohnisku pokrytí klesne na cca 72 % plochy, a to už je málo.

Dole se zobrazují expoziční nastavení, bohužel přesná ISO citlivost zvolená automatikou zde není. Po zmáčknutí čtyřsměrného ovladače se dostanete do přehledných menu (viz vpravo), kde se dá procházet čtyřsměrným voličem jak mačkáním, tak točení. Jen u samospouště mě štvalo, že 2sekundová volba je zakopaná dost vlevo a těžko se k ní proklikáte (nebo se k ní můžete rychleji protočit směrem doprava). Kdyby se samospoušť pamatovala a nemusela se nastavovat po každém snímku, neřekl bych ani slovo, ale takhle je to dost mrzuté.

Vlevo nahoře je další otočné kolečko s šesti volbami. Jednou z možností je vyvážení bílé, které můžete upravovat v tolika možnostech, až se vám z toho zatočí hlava. A to nehovořím o velmi snadném snímáním bílé plochy. Paráda. Stejně tak zde můžete ovládat bracketing, ISO citlivost nebo si udělat vlastní menu s nejpoužívanějšími položkami.

Při natáčení videosekvencí je obrazovka poměrně typická. Hlavní menu jde děleno na tři záložky. První má na starosti fotografická nastavení, druhá možnosti přehrávání a třetí pak technická nastavení. U fotografických nastavení nenajdete např. ISO nebo vyvážení bílé, protože to je vyvedeno na horním otočném kolečku.

Možnosti úprav čehokoli jsou neuvěřitelně bohaté a jen vyfocení všech obrazovek by zabralo celou recenzi.

Při nastavování času a clony mi trochu vadila tato animace expozičních časů, která je pomalá (snadno lze chtěnou volbu přejet, protože nikdy nevíte, jakou volbu máte vlastně nastavenu - animace se na danou polohu ještě "nedoanimovala"). Fotoaparát nabízí i vodováhu, takže sbohem šikmým fotkám.

U vyfocených snímků si můžete zobrazit i expoziční nastavení, pak má ale fotografie trochu menší náhled.