Nikon Coolpix P7700: silnější než kdy předtím

Nikon Coolpix P7700 podle všeho obsahuje snímač Sony IMX144CQJ, který má 1/1,7" úhlopříčku a využívá technologii CMOS BSI. Jeho rozlišení je 12 megapixelů, pixelová hustota tedy patří ve své třídě k těm vyšším, ale určitě ne přehnaným. Podíváme se, jak je na tom se šumem v JPEGu (na střední nastavení odšumování) a v RAWu bez odšumování (konverze přes Adobe DNG Converter a Camera Raw - zde počítejte s problematickým podáním modré, se kterou má Camera Raw problémy).

ISO 80 je krásně čisté v JPEGu i RAWu, kde je jen velmi mírný jasový šum. Jak již bylo řečeno, modrých hrudek si nevšímejte, jde o zvláštní převod těchto odstínů z RAWu.

V podstatě totéž platí i o citlivosti ISO 100, zde nejsou žádné problémy.

Dokonce i ISO 200 vypadá velmi pěkně, RAW má jen jemný jasový šum. JPEG je o něco více vyhlazen, stále ale neztrácí detaily.

ISO 400 začíná být v JPEGu lehce vidět, odšumování začíná sílit, barvy jsou lehce potlačeny, ale stále jde o velmi dobrý výsledek. V RAWu se začíná objevovat trochu barevného šumu.

Citlivost ISO 800 přidává v RAWu více barevného šumu, což se v JPEGu projevuje větší ztrátou saturace. Rovněž jde vidět lehké rozpíjení, pro běžné snímky se to ale ještě dá používat.

S dalším navýšením citlivosti na ISO 1600 stoupá barevný šum a detaily začínají mizet. JPEG už ztrácí ostrost, barvy, vůbec však netrpí na barevný šum.

ISO 3200 znovu zvyšuje barevný šum, JPEG je rozmytý a bez barev. Tuto citlivost bych už opravdu radil nepoužívat.

Nejvyšší citlivost ISO 6400 je už rozšiřujícím nastavením (2krát prosvětlené ISO 3200), což se znatelně projevuje na velmi nízké kvalitě obrazu v JPEGu i RAWu. Tato citlivost už nemá reálné využití. Zhodnotíme také úroveň zachování detailů při různých citlivostech.

Do citlivosti ISO 400 není s odšumováním a šumem obecně problém. RAW je čistý a detailní, JPEG jen lehce zahlazený. ISO 800 už je méně ostré, RAW pak vykazuje nárůst barevného šumu. ISO 1600 se dá ještě nouzově použít, výše je už kvalita opravdu velmi nízká. Dále se budeme věnovat snímkům bílého papíru.

V RAWu se barevný šum začne zlehka objevovat při ISO 400, pak jeho míra stoupá. V JPEGu je tento druh šumu velmi dobře odstraněn, dokonce nejsou vidět ani barevné fleky.

Na nejnižší citlivosti má odšumování spíše malý vliv, mezi nejsilnějším a nejslabším nastavením není nějak dramatický rozdíl. I tak je však vidět, že slabší nastavení má vyšší kontrast a celkově o něco ostřejší kresbu.

U citlivosti ISO 800 je vliv odšumování mnohem více patrný. Samozřejmě záleží na osobních preferencích, subjektivně mi ale přijde lepší mít na snímku detaily i za cenu vysokého šumu než rozpatlanou plochu bez detailů i šumu. Proto bych upřednostňoval střední nebo ještě lépe nižší nastavení odšumování.