Olympus C-220Z: Fotoaparát s rodokmenem

Součástí dodávky je kromě fotoaparátu samotného dvojice dobíjecích akumulátorů včetně nabíječky, paměťová karta (k dispozici jsme měli 64 MB Smart Media kartu), USB a AV kabel a poutko, usnadňující bezpečnější držení fotoaparátu. Nechybí samozřejmě ani český manuál, dostatečně podrobný a obsahující v přehledné podobě všechny informace, které bude uživatel potřebovat. Dále je ve výbavě obsažen software, sloužící jak ke komunikaci fotoaparátu s počítačem, tak i k úpravě a třídění fotografií. Velmi příjemnou vlastností je, že software ke každému snímku zobrazuje technické podmínky, za nichž vznikl (tj. clonu, čas, balanci bílé, zoom, rozlišení snímku a spoustu dalších). To později umožní snadnější kontrolu podmínek, za nichž snímek vznikl.


Praktické zkušenosti

Olympus C-220 Zoom je fotoaparát, vyznačující se jednoduchým ovládáním, poměrně nízkou hmotností, ale i spoustou užitečných funkcí, jejichž nastavení je do značné míry pohotové. Při testování jsem se zaměřil na schopnosti přístroje při tvorbě fotografií. Testy probíhaly v exteriéru a výsledky si stručně shrneme do jednotlivých bodů.

a) Rozlišení a kvalita snímků - snímky byly pořízeny za stejných podmínek za zimního slunečného počasí, fotografoval jsem s pomocí stativu. Výsledné fotografie se liší rozlišením snímku a nejsou na počítači nijak upravované (žádná komprese, změna rozlišení či barevné korekce).



Z detailu níže je vidět kvalitativní rozdíl mezi snímky snímanými v režimu SHQ a HQ (liší se kompresí). Je z nich vidět, že dochází k viditelné ztrátě obrazové informace (vznikají artefakty), a proto je nutné se před fotografováním zamyslet nad tím, jaké bude další zpracování fotografie.



b) Expozice - zaměřil jsem se na posouzení automatického režimu, který se dá u tohoto fotoaparátu poupravit použitím korekcí expozice. Snímky byly pořízeny během slunečného zimního odpoledne.



Z uvedených snímků je patrné, že si automatika se snímanou scénou poměrně dobře poradila - program zvolil kompromis mezi dostatečnou kresbou ve světlech a stínech. Samozřejmě, že při kladné kompenzaci jsou ve stínech vidět větší detaily, ale světla jsou již velmi "vypálená". Pro zápornou kompenzaci platí opačný fakt - větší kresba ve světlech za cenu úplné ztráty kresby ve stínech.


c) Vyvážení bílé - pro srovnání vlivu jednotlivých nastavení na výslednou fotografii jsem použil všechny přednastavené hodnoty balance bílé barvy. Z uvedených výsledků je vidět, že automatika v tomto případě fungovala na velmi slušné úrovni, protože snímek s nastavením balance na automatiku dostatečně věrně zachovává původní zimní atmosféru.