Olympus FE-370: stabilní zoom za hubičku

Sférické zkreslení a vinětace

Objektiv fotoaparátu Olympus FE-370 bohužel vykazuje silnou soudkovitost na nejširším ohnisku, což zamrzí o to více, že se jedná jen o 36mm ohnisko. Takovou míru zkroucení bych chápal u širokoúhlých objektivů, ale ne u tohoto. Naštěstí se vzrůstajícím ohniskem se vše lepší a na nejdelším ohnisku již žádné zkreslení nenajdete.

ohnisko 36 mm

ohnisko 180 mm

Vinětace vás bude zlobit na nejkratším ohnisku, kde patří spíše mezi ty výraznější. Velmi rychle však klesne téměř na minimum a až ke konci začne trochu stoupat. Nicméně stále je v normě a prakticky nemáte šanci ji vidět.

Digitální šum

Při rozlišení 8 megapixelů překvapí velikost čipu, která je trošku větší, než bývá zvykem. Zatímco při tomto rozlišení je standardem čip 1/2,5", u fotoaparátu Olympus FE-370 je použit o trošku větší 1/2,35" čip. To sice není nijak znatelné navýšení, ale také to ničemu neuškodí. Modré plochy CD disku dobře ukáží jasový šum, bílé plochy pak šum barevný a malá písmena míru zachování detailů.
Protože ISO 64 není právě vysoká citlivost, objektiv nemá nejlepší světelnost a maximální expoziční čas je pouze 1/4 sekundy. Nešlo tak vyfotit snímek se správnou expozicí. Tudíž ISO 64 a ISO 100 v tomto testu nelze dobře hodnotit.
Stejný problém jako v předchozím případě. Kvůli silné podexpozici nelze snímek dobře posoudit.
Konečně správná expozice. Na svou citlivost si snímek zachovává dobrou ostrost, šum je rovnoměrný s příjemnou strukturou a není příliš rušivý. Citlivosti ISO 200 se rozhodně nemusíte bát.
Podstatně méně nadšení vzbuzuje ISO 400. Fotoaparát se snaží silně odšumovat a výsledkem je nevzhledně rozpatlaná fotografie bez detailů. Objevují se zde občasné bílé pixely.
Na tento výsledek pasuje snad jen slůvko olejomalba. Vše je zvláštně rozpité, připomíná to filtry ve Photoshopu či jiných grafických editorech. Redukce šumu sice vyhladila plochy, ale na některé pixely již nestačila, a takové se zpravidla o to více zvýrazní. Dochází k mírné ztrátě barev.
U ISO 1600 se ztratily i poslední detaily a rovněž zmizely i jasné barvy. Vše je mdlé, rozpité a neostré.
Citlivost ISO 3200 automaticky snižuje rozlišení snímku na 3 megapixely. Když se k tomu zapojí i redukce šumu, jsou výsledkem sice hladké plochy, ale naprosto neostré a bez detailů. Dále se podívejme na snímek plyšáka při umělém světle, kde bude zejména patrné zachování detailů.

ISO 64	ISO 100
ISO 200	ISO 400
ISO 800	ISO 1600
ISO 3200

ISO 64, 100 a dokonce i 200 vypadají být velmi kvalitní, bez výraznějšího šumu. ISO 400 však přináší velký zlom a začíná svou redukcí šumu ničit vše, co mu přijde do cesty. ISO 800 opět způsobuje olejomalebný efekt (takový "zrnivě rozpatlaný"). U dalších citlivostí ISO 1600 a ISO 3200 už jen dochází k naprosté ztrátě detailů. Pokračujme snímky bílé plochy.

ISO 64	ISO 100
ISO 200	ISO 400
ISO 800	ISO 1600
ISO 3200

I zde to do ISO 200 vypadá pěkně, citlivost ISO 400 se začíná rozmazávat. ISO 800 přináší svou zvláštní olejomalebnou mozaiku s osamělými pixely, ISO 1600 vše rozpíjí a nejvyšší citlivost ISO 3200 snese smělé srovnání s výkony nejmodernějších žehliček. Ostatně to dokazuje i přiložený graf.

Lze vidět úbytek šumu (vyhlazování) u citlivosti ISO 400, pak šum roste (osamělé pixely u ISO 800), opět následuje pokles (rozmazávání u ISO 1600) a silné žehlení se změnou rozlišení u ISO 3200.

Vyvážení bílé, barvy

Olympus FE-370 docela potěší, protože automatika většinou nemá výraznější problémy. Dost často správně vyváží i obtížnou žárovku, ale stále je tu asi 20 % případů, kdy dostanete oranžovější fotografii, než by bylo dobré. V běžných podmínkách funguje vyvažování bílé dobře.

auto	slunečno
zamračeno	žárovka
zářivka 1	zářivka 2
zářivka 3

To byly snímky testovacího obrazce, dále se podívejme na fotografie obyčejné venkovní scény s různými nastaveními vyvážení bílé.

auto	slunečno
zamračeno	žárovka
zářivka 1	zářivka 2
zářivka 3

Manuální nastavení bílé zde bohužel není, pouze přednastavené režimy. Na posledních dvou snímcích vidíte vyvažování bílé při žárovkovém světle. Vyvážení na žárovku produkuje trochu studené tóny, automatické vyvážení funguje poměrně dobře.

automatika

žárovka

Měření rychlosti

Olympus FE-370 rychlostí docela potěší. Už to není pomalý fotoaparát jako např. nedávno testované mju 1050 SW, ale poměrně příjemný kompakt. Mezi nejrychlejší sice také nepatří, ale práce s ním je docela rozumná. U sekvenčního snímání se do výpočtu fps nezapočítává první startovní snímek pořízený v čase 0,00 s.

• První snímek - 2,7 sekundy (To je příjemný čas, nabíhání fotoaparátu je rychlé. Spoušť zmáčknutá před najetím fotoaparátu se zaznamená a snímek vyfotí, takže nemám námitek.)
• Snímek bez namáčknutí wide - 0,5 sekundy (Opět velmi kvalitní výsledek. V ostření na nejkratším ohnisku patří fotoaparát k nejrychlejším.)
• Snímek bez namáčknutí tele - 1,2 sekundy (Ostření na delším ohnisku už patří pouze k průměru. Přesto jsem v praxi neměl pocit, že by nějak zdržovalo.)
• Snímek s namáčknutím - téměř okamžitě
• Čas snímek-snímek wide - 2,7 až 4,3 sekundy (Zde se fotoaparát chová nadmíru divně. Druhý snímek po prvním pořídí za 2,7 sekundy, což je dobrý čas, třetí mu však trvá 4,3 sekundy. Další je však opět za 2,7 sekundy a další za 4,3 sekundy, takto pořád dokola.)
• Čas snímek-snímek tele - 3,0 až 4,5 sekundy (Stejně roztodivné chování jako v předchozím případě.)
• Čas snímek-snímek s bleskem - 4,0 až 5,0 sekundy (Opět se to chová stejně zvláštně. Nejprve po 4 sekundách, pak po pěti nebo šesti, pak po čtyřech, po pěti nebo šesti,... Přesné časy opravdu nejde říct, protože to bylo pokaždé jinak.)
• Přezoomování - 1,2 sekundy (Změna ohniska je velmi rychlá.)

Naměřené časy tedy patří minimálně k lepšímu průměru. Tento Olympus skutečně potěší, alespoň po mnoha zkušenostech s jinými fotoaparáty této značky, které byly v drtivé většině otravně pomalé.
Blýská se na lepší časy, FE-370 je toho důkazem.