Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Olympus mju 1050 SW: opravdu do něj neteče?

22.1.2009, Milan Šurkala, recenze: specifikace produktu
Fotoaparáty řady mju SW (nově mju TOUGH) jsou známy svou odolnou konstrukcí, např. odolností proti vodě. Našim redakčním testem prošel model mju 1050 SW s 3× optickým zoomem, 10MPx snímačem a nově i podporou microSD paměťových karet.

Příslušenství


Naše balení neobsahovalo ani krabici, poutko na ruku, manuál nebo CD-ROMy se softwarem a manuálem. Dostali jsme pouze fotoaparát s Li-Ion akumulátorem a 1GB xD kartou, dále nabíječku s přívodním kabelem a USB kabel. V obchodě pochopitelně vše dostanete.




Výdrž baterie


Malý akumulátor s napětím 3,7 V a kapacitou 740 mAh by měl vydržet dle výrobce na pořízení zhruba 300 snímků. V praxi je toto číslo spíše menší. Jednou se mi podařilo dostat se na rovných 300 snímků, ale obvykle to bylo kolem 240 snímků. To je podprůměrné číslo.

Indikátor nabití je hodně "veselý". Má jen dva stavy, tedy nabitý a vybitý. Když se poprvé ukáže červená signalizace vybitého akumulátoru, máte ještě nějaký čas na pořízení zhruba 30-40 fotografií. Mást vás bude ale především to, že při každém spuštění se i při téměř úplném vybití zahlásí stavem "nabitý". Během chvíle ale poslušně zčervená. Manuál hovoří o nabíjení akumulátoru po dobu neuvěřitelných 5 hodin. Praxe je o trochu lepší, nicméně necelé čtyři hodiny je stále příliš mnoho.


Dodaný software


Olympus vybavuje své fotoaparáty softwarem Olympus Master, který graficky určitě nevypadá špatně. Je už tak na pomezí omalovánek a klasických oken, ale pracuje se s ním dobře. Tato obrazovka vám dává na výběr, které fotografie chcete přetáhnout z fotoaparátu do počítače a do které složky.



Samotný přenos je i vzhledem k pomalým xD kartám slušně rychlý, doprovází jej tato animace.



Stažené fotografie si pak můžete prohlédnout v hlavním okně programu. Levá strana slouží k navigaci mezi složkami. Možností je zde skutečně spousta, je to poměrně pokročilý software.



Po rozkliknutí fotografie můžete začít s úpravami. Jak vidíte v pravém sloupci, možností úprav je poměrně dost a najdete zde i takové věci jako korekci zkreslení.



Jednotlivé úpravy se ale na fotografii nějakou dobu překreslují, a tak aplikace nepůsobí nejsvižnějším dojmem. Změny navíc musíte vždy potvrzovat, aby se zpracovaly. Přesto hodnotím software Olympus Master spíše pozitivně.




Zobrazení LCD


Fotoaparát má LCD displej s úhlopříčkou 2,7" a rozlišením 230.000 bodů (320×240 pixelů). Jeho pozorovací úhly jsou slušné, na slunci by sice mohl být o něco lepší, ale stále patří k tomu lepšímu na trhu. Takže nemám žádné připomínky.

Základní zobrazení ukazuje v levém horním rohu fotografický režim, dále je zde směrem doprava blesk, zvuky, makro, případně ještě vyrovnání stínů. V pravém rohu se může ukázat ikonka ovládání poklepem a také se zde při spuštění fotoaparátu ukazuje signalizace stavu baterie. Pod ní se v případě nedostatku světla ukáže červená ikonka blesku. Levý sloupec ukazuje vyvážení bílé, ISO citlivost, sekvenční snímání a může zde ještě být měření expozice. Dále zde vidíte rozlišení snímku a kvalitu JPEG komprese. Spodní řádek ve standardním režimu obsahuje v pravém rohu pouze množství volných fotografií. Po namáčknutí spouště se zde ale objeví kompenzace expozice, expoziční čas a clona.

Pravý snímek prezentuje zrychlené menu, které je dostupné po stisku tlačítka OK/FUNC. V něm lze nastavit vyvážení bílé, ISO citlivost, sekvenční snímání, měření expozice, rozlišení a kvalitu JPEG komprese. Připomínku bych měl k měření expozice. Jak mám poznat, že se jedná o měření expozice, a nikoli o styl ostření? Obojí totiž může být bodové a expozice má jako druhou možnost ESP a ostření iESP. Kdo si má ale tento rozdíl pamatovat? Bylo by moc dobré, kdyby bylo jasné, že se jedná o expozici, a ne o ostření. Jinak je zrychlené menu velmi dobré, fotoaparát si pamatuje poslední nastavenou položku, její vrácení na původní volbu nebo třeba úprava na další možnost tak je velmi rychlá. Není totiž nutno se složitě proklikávat vždy od začátku (tedy od vyvážení bílé).


Blesk se nastavuje v tomto menu, výhodou je zobrazení všech možností. Víte tedy, kterým směrem se vydat k vámi požadované volbě a kdy jí dosáhnete. Napravo pak vidíte hlavní menu fotoaparátu. Na malý kompakt je zde překvapivě mnoho možností, nicméně prakticky veškeré možnosti najdete pod Foto Menu a Nastavení.


Fotografické menu pak vypadá takto. Vzhledem k malému počtu položek se jimi snadno proklikáte. Jednotlivé volby rozkliknete tlačítkem doprava, nicméně pohyb je možný pouze tlačítka nahoru a dolů. Fotoaparáty zpravidla pravému tlačítku v tomto případě dají funkci procházení nebo potvrzování volby, nicméně zde pravé tlačítko nic nedělá a potvrzování je výhradně záležitostí tlačítka OK nebo spouště.


Nabídka scénických režimů je hodně bohatá, takže chvíli trvá, než si najdete ten, který potřebujete. Pokud chvíli počkáte, fotoaparát zobrazí malou nápovědu, která vám osvětlí, k čemu je režim dobrý.


Natočením ovládacího kolečka do polohy GUIDE si můžete spustit průvodce. Vy si jen vyberete, čeho chcete dosáhnout, fotoaparát vám řekne, jak toho dosáhne, a sám to nastaví. Můžete si tak třeba prohlížet jednotlivá nastavení vyvážení bílé ještě před tím, než fotografii pořídíte. Kliknutí na vybranou volbu automaticky nastaví daný režim. Zajímavá a občas užitečná věc, zejména pro začátečníky.


Stejně tak si můžete zobrazovat vliv korekce expozice. Bohužel se zde ukazují jen čtyři volby. Chcete-li zobrazit jiné, musíte se k nim proklikat a zobrazení další obrazovky trvá nepříjemně dlouho. Na pravém snímku je natáčení videosekvencí. Oproti pořizování fotografií je zde zajímavý především spodní řádek. Ten vlevo obsahuje rozlišení (VGA = 640×480 pixelů) a snímkovací frekvenci (zde 30 fps). Pravý roh ukazuje čas, po který je možno natáčet.


Prohlížecí menu ukazuje nejdůležitější údaje. V pravém sloupci to jsou seshora expoziční čas se clonou, expoziční kompenzace, ISO citlivost a vyvážení bílé, dále kvalita JPEG komprese a rozlišení, končí to názvem složky s číslem souboru. Spodní řádek ukazuje zleva datum a čas pořízení, v pravém rohu pak pořadové číslo fotografie. Celkový počet se zde neukazuje. U videosekvencí se ukazuje pouze čas a datum pořízení s názvem souboru a jeho pořadovým číslem. Tlačítkem OK si můžete videosekvenci spustit.


To vidíte na další fotografii. Zde už také spatříte vyvážení bílé, snímkovací frekvenci s rozlišením, datum a čas pořízení, název souboru a aktuální čas přehrávání s celkovým časem videosekvence. Spodní řádek pak graficky ukazuje průběh přehrávání videosekvence.



Menu


Hlavní menu fotoaparátu je totožné s tím fotografickým. Je tedy přístupné pod stiskem tlačítka MENU. Pokud chcete přejít např. z Foto Menu do Nastavení, musíte bohužel úplně vylézt z menu prvního, znovu stisknout tlačítko MENU a až pak se dostat tam, kam chcete.

Autor: Milan Šurkala
Vystudoval doktorský program v oboru informatiky a programování se zaměřením na počítačovou grafiku. Nepřehlédněte jeho seriál Fotíme s Koalou o základech fotografování.