Olympus mju 1050 SW: opravdu do něj neteče?

Optický a digitální zoom

Objektiv fotoaparátu Olympus mju 1050 SW svými vlastnostmi příliš nepotěší. Fotografovi nabídne jen 3× optický zoom, který navíc začíná až na 38 milimetrech. Na jednu stranu to má výhodu v trochu lepším přiblížení i při pouhém 3× optickém zoomu, na druhou stranu se při základním ohnisku do objektivu skoro nic nevejde a budete tak muset skoro pořád couvat a couvat.
Je vidět, že úhel záběru je skutečně velmi malý. Zatímco širokoúhlé objektivy poberou klidně téměř tři celé budovy školy plus kousek té nalevo, zde je skoro kompletní pouze ta prostřední a z větší části lze vidět i tu pravou. Krajní budovy úplně nalevo a úplně napravo už takřka nejde vidět. Co se týče obrazu, je chromatická aberace ještě přijatelná. Na hranách střechy je jen málo patrná, o něco horší je to ale na šipkách na silnici, kde jsou již fialové kontury patrnější. Zamrzí silně snížená ostrost v rozích a myslím, že by si snímek na ISO 80 zasloužil ve stínech trochu méně barevného šumu.
Toto je maximální optické přiblížení, které z fotoaparátu dostanete. Tedy vynecháme-li možnost detailního zoomu, který v podstatě vyřízne 5MPx fotografii z výše uvedené, čímž dosáhne většího ohniska (vlastně se zvýší crop faktor, neboť využívá jen část snímacího čipu). Aberace zmizela, ostrost v rozích je stále poněkud horší. Tento snímek je silně degradován šumem, a to i při poměrně nízké citlivosti ISO 160. Patrné je to zejména v horním levém rohu, kde barevný šum naprosto odstranil detaily, trávu zde můžeme jen tušit.
Digitální zoom je schopen fotografii přiblížit až 5×. Rozhodně to nedoporučuji, je to příliš a na fotografii je to silně vidět. Interpolace už nezvládne dopočítat tolik chybějících pixelů a výsledek je tudíž dosti rozmazaný, neostrý a vůbec není pěkný.

Protisvětlo

Protisvětlo u mju 1050 SW příliš radosti neudělá. Dynamický rozsah patří někam tak do průměru, není nad čím jásat, ale také na kompakt vyloženě nezklame. Odlesky objektivu jsou občas viditelné, zhruba jako na následující fotografii. Více však bude obtěžovat silný světelný závoj kolem zdroje světla, ten dokáže zakrýt skutečně velkou plochu fotografie.
Takhle to vypadá, když to v protisvětle hodně přeženete. Když se vám však podaří sluníčko trošku rozumně schovat, můžete dostat i v protisvětle velmi pěkné snímky, viz galerie ilustračních snímků.

Dále se podívejme na to, jak objektiv v protisvětle aberuje. Na nejkratším ohnisku se aberací dočkáme zejména v krajích obrazu, a to i na vyšší cloně. Se vzrůstajícím ohniskem ale tato optická vada rychle mizí a na nejdelším ohnisku ji prakticky nemáte šanci najít.

ohnisko 38 mm, clona F6,3

ohnisko 114 mm, clona F8

Na následujících fotografiích předkládám účinnost funkce s velmi zvláštním názvem "Zména stín". Opravdu si nedělám legraci, takto je to napsáno ve fotoaparátu. Mimochodem, anglický originál je Shadow Adjustment Technology.

bez vyrovnání stínů	s vyrovnáním stínů
s bleskem

Účinek funkce je trochu znát. Není to sice žádný výrazný rozdíl, ale trochu to snímku přeci jen pomohlo. S bleskem vypadá pochopitelně snímek opět úplně jinak. Na dalších fotografiích se můžete v menším náhledu podívat detailně na kvalitu projasněných oblastí.

bez vyrovnání stínů

s vyrovnáním stínů

Díky zesvětlení digitální šum trochu více vyleze, ale v zásadě zde platí pravidlo, že málo viditelná úprava přinese také málo viditelné zhoršení.

Noční scéna

Na noční focení budete potřebovat scénický režim Noční scéna, protože ten vám nabídne až 4 sekundovou expozici. V ostatních režimech se musíte spokojit s 1/2 sekundy, což je nedostatečné, ostatně jak si ukážeme později.
Výjimečně jsem použil vyšší citlivost než ISO 100, a to ISO 250. Na základní ISO 100 by totiž nebylo nic vidět, nejdelší expoziční čas by byl jen 1/2 sekundy. Tento snímek jsem totiž pořizoval ve scénickém režimu Noční scéna. Musím říci, že mě kvalita snímku příjemně překvapila. Je zde sice trochu více zrna (a to jak jasového, tak i barevného), ale má rozumnou strukturu a snímek je překvapivě i přes toto všechno dost ostrý a barevně povedený.
Sami vidíte, že nutit fotoaparátu při nočních fotografiích ISO 100 je holý nesmysl. S maximálním expozičním časem 1/2 sekundy nemáte šanci dosáhnout rozumné expozice. Radím tedy scénický režim Noční scéna.
Teprve ISO 400 začíná nabízet aspoň trochu rozumnou expozici. Snímek je sice stále velmi tmavý, ale aspoň na něm jde něco vidět. Jako obvykle přináší ISO 400 výraznější, ale rovnoměrné zrno. Fotografie pak nevypadá tolik špatně.
U citlivosti ISO 800 se výrazně zvyšuje podíl šumu, který nahlodává detaily už velmi výrazně. Expozičně je na tom snímek opět o něco lépe.
Nejvyšší citlivost znovu přidala výraznější šum a nyní už detaily prakticky neexistují. Tuto citlivost nemá smysl používat, leda pro takto malé snímky (500×375 pixelů a menší). Fotoaparát však v noci dělá pěkné hvězdičky kolem světel.

Standardní scéna

Za prvé mám dojem, že EXIF snímku lže. Tato fotografie určitě nemohla být pořízena s ohniskem 51 milimetrů, ale tak s cca 45mm ohniskem. Snímek je postižen občasným barevným šumem, hrany tak vypadají poněkud namodrale. Bohužel nechybí ani chromatická aberace.

Podvodní scéna

Být léto, určitě fotoaparát vyzkouším mnohem lépe. Do zmrzlé vody se mi opravdu ruce strkat nechtělo :-) Tak jsem pořídil alespoň jednu fotografii ve dřezu. Na scénický režim Podvodní foto jsou však barvy příliš červené, fotoaparát je totiž spíše uzpůsoben pro snímání v modrém prostředí bazénů a koupališť. Proto raději volte normální vyvážení bílé a zapněte přisvětlovací diodu. Snímek byl focen z ruky, a tak je jasné, že při času 1/5 sekundy nebude až tak ostrý. Po vytažení z vody má objektiv tendenci zvnějšku trochu rosit místo toho, aby na něm ulpívaly kapky.