Olympus OM-D E-M5: elegantní fotokladivo

Fotoaparát nabízí velké množství nejrůznějších ostřících režimů a možností jejich konfigurací. Nejprve tu najdete jednorázové ostření S-AF, které zaostří v momentě namáčknutí spouště. Dále je tu průběžné ostření C-AF které je přesné a rychlé v běžných podmínkách, velmi rychle přibližující se objekt ale zvládá docela stěží. Následuje manuální ostření MF. Na displeji se může (dle nastavení v menu) zvětšit náhled obrazu, což usnadňuje zaostření. Současně s tím ale roste šum v hledáčku a za horšího světla se zejména na delších ohniskových vzdálenostech (se špatnou světelností až F6,3) neostří úplně nejsnáze. To ale ani zdaleka neznamená, že to nejde, občas jsem byl až překvapen, co vše šlo z té změti šumu poznat.

Dále následuje režim S-AF+MF, což je jednorázové ostření s možností manuálního doostření. Jako poslední tu pak najdete C-AF+TR. To je název průběžného ostření se sledováním objektu. Sledování objektu je nadprůměrně úspěšné, přežije rychlé přiblížení objektu i zoomování, o něco horší je to pak ale s následným přesným zaostřením. Pokud máte zapnutou prioritu autofokusu, občas si chvilku počkáte, než doostří a vyfotí snímek. Máte-li ji vypnutou, můžete se dočkat rozostřeného snímku. To ale pochopitelně vše závisí nad rychlostí změny.

Výběr ostřících bodů je další disciplína, kde autofokus rozhodně potěší. Máte tu ruční výběr z 35 bodů, dále nadprůměrnou automatiku, která se velmi snadno zapíná (v režimu ručního výběru se stačí doklikat ke kterékoli hraně displeje, všechny AF body zezelenají a automatika je zapnutá). K detekci tváří rovněž nelze mít vůbec žádné výhrady, je velmi rychlá, přesná a dokonce je schopna sama si najít oči a ostřit přesně na ně. Vynikající.

Pokud jde o rychlost ostření, opět nelze nic namítat, pomalé ostření prvních PENů je už dávnou minulostí a zde naopak Olympus patří k těm vůbec nejrychlejším na trhu. Zaostření je téměř okamžité. Ve tmě pochopitelně ostří o něco pomaleji, ale spolehlivě. Pokud na objekt dosvítí pomocná AF lampa a má aspoň trochu viditelnou hranu, fotoaparát zaostří i v takto těžkých podmínkách do půl sekundy. Pokud je to opravdu tma, nevýrazné hrany nebo moc daleko na to, aby tam dosvítila AF dioda, pak už ostření leze přes sekundu.

V menu fotoaparátu je ještě mnoho dalších nastavení pro ostřící režimy. Pro každý z režimů S-AF, C-AF a MF můžete specifikovat, co se stane s autofokusem a měřením expozice při namáčknutí a co při domáčknutí. Dále lze nastavit třeba to, zda se při manuálním ostření bude točením ostřícího kroužku vzdálenost zvětšovat nebo zmenšovat, zda se zobrazí nebo nezobrazí zvětšený náhled, zda se objektiv bude zaostřovat na nekonečno při vypnutí přístroje nebo zůstane na poslední volené vzdálenosti a podobně.

Fotoaparát má bohatou nabídku expozičních režimů, vedle automatiky, priority clony, času a plného manuálu je tu ještě bulb (do 30 minut) a live time režim. Ten se tedy spouští stiskem závěrky a druhé stisknutí expozici ukončuje. Slůvko "live" je od toho, že průběžně vidíte, jak se "sbírá" světlo, jak se snímek postupně s časem vyvíjí. Při citlivosti ISO 200 lze průběžný snímek zobrazit 24krát, u vyšších citlivostí je to méně. Prodleva mezi zobrazováním může být půl sekundy (tedy po dobu max. 12 sekund) až minutu (pak lze zobrazit náhled až po dobu 24 minut). Pokud překročíte 24 zobrazených snímků, expozice jede dál, ale náhled snímku se už dále nevyvíjí.

Měření může být klasicky vícesegmentové, se zdůrazněným středem, bodové a bodové low-key a high-key. Korekce expozice má rozsah od -3 EV do +3 EV a na sněhu mohu doporučit si občas s expozicí pohrát a nějakých +0,7 EV určitě neuškodí, občas se hodí i více. Citlivosti mohou být od ISO 100 do ISO 25600 (po 1EV nebo 1/3EV krocích dle nastavení v menu), automatice lze zvolit rozsah, ve kterém se má pohybovat. Jak nejvyšší, tak i nejnižší volitelnou citlivost lze nastavit od ISO 200 do ISO 25600. Časy mohou být od 1/4000 s do 60 sekund.

Rozmezí clon je záležitostí objektivu. V tomto případě je to od F3,5-6,3 (v závislosti na zvolené ohniskové vzdálenosti) do F22. Automatika hodně ráda dost cloní, většinou se pohybuje okolo F9. Světelnost objektivu je mezi setovými objektivy nejhorší. Oproti standardu, který splňují v podstatě všechny konkurenční objektivy (ale s menším zoomem) má zhruba 1/3 EV k horšímu.

Podobně jako u ostření, i zde je obrovské množství zajímavých nastavení. Automatika ISO citlivosti může být aktivována i pro manuální režim, najdete tu funkci "proti nárazu", která opožďuje spuštění expozice snímku o 1/8 sekundy až 30 sekund, dokonce lze každému ze stylu měření expozici navrhnout trvalou korekci. Pokud vám tedy přijde, že určitý režim třeba podexponovává, tak mu přidáte např. 1/6 EV a toto bude bráno jako základ.

Kolečko fotografických režimů je u E-M5 umístěno na levé straně.