Olympus OM-D E-M5: elegantní fotokladivo

S fotoaparátem Olympus OM-D E-M5 můžete natáčet Full HD videosekvence s rozlišením 1920×1080 pixelů při 30 snímcích za sekundu. V HD rozlišení je k dispozici i AVI s podstatně větším datovým tokem.

Bohužel u E-M5 se videosekvence moc nepovedly. Pokud se na videu nebude nic nějak dramaticky hýbat nebo se nebude moc hýbat s fotoaparátem, je vše v pořádku a videosekvence budou detailní a pěkné. Nicméně jak se do toho zakomponuje výraznější pohyb, problémy začínají (a bohužel ne jen jeden). Stabilizace je sice opravdu vynikající, ale průběžný autofokus nedosahuje kvalit toho z E-PL5. Je o trochu pomalejší a občas zbytečně přeostřuje. Při zoomování a přeostřování také dochází ke znatelnému přeskakování expozice. Částečným řešením je nastavit clonu (F6,3, aby to pokrylo všechny ohniskové vzdálenosti a neclonilo se), čas i pevnou ISO citlivost, ale ani to při zoomování moc nepomáhá.

Dále lze při náhlejších změnách pozorovat dosti výrazné artefakty v obraze připomínající nejstarší DivX filmy v raných počátcích tohoto fenoménu (resp. efekt doslova brutální JPEG komprese). Obraz se celý zazrní a vůbec to nevypadá ani trochu pěkně. Řešením je zde natáčet do klasického AVI, které má více než dvakrát tak velký datový tok, a to jen při HD (1280×720 pixelů) rozlišení. S firmwarem 1.5 a staršími bohužel videosekvence nejsou moc dobré a konkurence (dokonce i z vlastní stáje) je na tom mnohem lépe. Co se týče záznamových možností, videosekvence jsou zaznamenávány při 30 progresivních snímcích za sekundu (to říká QuickTime, manuál i stránky výrobce), ale ukládány jsou jako 60i (Full HD) a 60p (HD).

Můžete si stáhnout tři ukázky. První je venkovní videosekvence, kde je plná automatika expozice a v polovině natáčení (35. sekunda) dojde k přepnutí na elektronický zoom (67 sekund, 146 MB). Druhá exteriérová videosekvence ukazuje pevné nastavení expozice, a přesto dochází k problikávání. Na trávě si zejména okolo 6-7 sekundy můžete všimnout mnoho artefaktů (24 sekund, 47 MB). Jako poslední je tu interiérové video. I zde jsem využil přepnutí na elektronický zoom ve 20. sekundě (60 sekund, 102 MB).

Fotoaparát má novou 5osou stabilizaci, která dokáže stabilizovat pohyby (posuny) vlevo/vpravo, nahoru/dolů, dopředu/dozadu a dokonce i úhlové změny nahoru/dolů a vpravo/vlevo. Můžete ji vypnout, nechat zapnutou nebo nechat stabilizovat jen jeden směr. Olympus slibuje 5EV účinek! Test proběhl s 88mm přepočtenou ohniskovou vzdáleností a expozičním časem 1/8 sekundy na vzdálenost cca 2 metrů. Testovaný účinek byl cca 3,5 EV.

Účinek stabilizace je skutečně výtečný. Ze série zhruba 7-8 snímků, které s každým režimem vyfotím, byl se stabilizací jen jeden neostrý. Při troše snahy tak stativ s přiměřenými časy a ohniskovými vzdálenostmi ani není moc potřeba. 5EV totiž znamená, že při přepočtené ohniskové vzdálenosti 100 mm by měl jít vyfotit ostrý snímek s časem 1/3 sekundy a opravdu, dá se to. Ne vždy, ale není to ani zřídka.

Detekce tváří funguje skutečně velmi dobře, ostření je pro portréty velmi rychlé, takže vám skoro nic neunikne. U 12-50mm objektivu ale musíte počítat se slabší světelností, a tedy nelze čekat výrazně rozmazaná pozadí.

Detaily jsou velmi pěkné, zde není co kárat, pozadí se skutečně maže jen trochu. Více než u kompaktů, ale na zrcadlovky s pevnými světelnými objektivy to zdaleka nemá. K dispozici máte i snímek v RAWu.

Fotoaparát není vybaven interním bleskem, takže zde pak není co testovat. Každopádně při koupi externího blesku se můžete těšit na rozsáhlé možnosti. Fotoaparát totiž podporuje i bezdrátové verze (jako ostatně snad všechny PENy), synchronizace je do 1/250 sekundy a máte tu i vysokorychlostní synchronizaci na 1/4000 sekundy.