Panasonic Lumix FZ38: nejlepší ultrazoom současnosti?

Krabice, ve které přišel Panasonic FZ38, je poměrně vysoká a decentně upozorňuje na hlavní vymoženosti přístroje.

Uvnitř najdete fotoaparát, krytku objektivu včetně šňůrky, řemínek, USB kabel, AV kabel, nabíječku včetně kabelu, Li-Ion akumulátor, sluneční clonu včetně adaptéru, CD-ROM se softwarem, nějaká lejstra a mělo by zde být i CD s plnou verzí manuálu v PDF. My jsme jej ale nedostali.

Fotoaparát používá starý známý Li-Ion akumulátor CGR-S006E, který má napětí 7,2 V a kapacitu 695 mAh (u starších modelů Panasonic byla dodávána 710mAh verze). I přes lehce nižší kapacitu Panasonic udává výdrž na 470 snímků, což je ještě o trochu více než v minulosti. V praxi je výdrž ještě lepší, pohyboval jsem se mezi 500 a 580 snímky, což je velmi dobré.

Na CD-ROM k fotoaparátu najdete např. ArcSoft Panorama Maker pro tvorbu panoramat, nechybí ani QuickTime pro přehrávání videosekvencí. Budu se však zabývat zejména aplikací PHOTOfunSTUDIO HD Edition, který slouží k nahrávání fotografií do počítače.

S výběrem složky nejsou žádné problémy, aplikace korektně nahraje nejen samotné JPEG fotky, ale i RAW snímky a AVCHD Lite videosekvence (pokud vím, tak ty "ručně" z fotoaparátu nedostanete, alespoň u TZ7 to nefungovalo).

Aplikace je celkem přehledná, vlevo je navigační panel, uprostřed pak náhledy složek nebo přímo fotografií. V horním řádku je také několik tlačítek pro kategorizaci a editaci.

Po rozkliknutí uvidíte snímek v trochu větším náhledu, bude dole doplněn rovněž o informace z EXIFu. Nalevo se objeví i náhledy na další snímky ve složce.

Menu Retouch nabízí úpravy snímků, nutno říci, že nabídka je velmi chudá a celkově se tato část aplikace neovládá právě nejlépe. Na editaci snímků zkuste raději jiný software.

Část pro editaci AVCHD videosekvencí není o mnoho lepší. V podstatě zde můžete videosekvence jen oříznout, to je asi vše. Vzhledem k tomu, že s AVCHD videosekvencemi si zatím mnoho aplikací neví rady, budou vaše videosekvence asi pořizovány v uživatelsky přívětivějším QuickTime. V brzké době se ale pravděpodobně rozšíří i aplikace, které s AVCHD už budou umět pracovat, pár takových vlaštovek se už objevilo.

Zatímco výchozí software je opravdu dobrý spíše jen pro nakopírování snímků do počítače, aplikace SILKYPIX Developer Studio 3.0 SE je plnohodnotný editor RAW snímků. S aplikací se pracuje poměrně dobře, nabídka nastavení je dostatečně široká, takže máte hodně široké pole působnosti. Jen mi nebylo jasné, proč na dodaném CD byla starší verze tohoto softwaru, která s RAWy z FZ38 neuměla pracovat.

Na zádi najdete 2,7" LCD displej s rozlišením 230.000 bodů (320×240 pixelů), který má oproti FZ28 lepší pozorovací úhly, nicméně stále to není ideální. Panasonic stále nevyslyšel podněty zákazníků, kteří marně volají po polohovatelném displeji a kupují tak raději ultrazoomy např. od Canonu, Sony nebo nově i Nikonu. Obraz si lze přepnout i na EVF hledáček, který má trochu nižší rozlišení 201.000 bodů. EVF hledáček se hodí zejména v silném světle, kdy na LCD displeji nemusí být vše právě dobře vidět.

Zobrazení je pro Panasonic klasické. Vlevo nahoře je ikonka motivového programu, směrem vpravo následuje blesk, vyvážení bílé, ISO citlivost, rozlišení, kvalita JPEG komprese (příp. záznam do RAW) a stav baterie. Trochu níž je počet fotografií, které se ještě vejdou na kartu. Můžete si zobrazit i histogram. V levém sloupci najdete informaci o kvalitě záznamu videosekvencí, vedle je makro režim. Směrem níž je stabilizace, měření expozice, průběžné ostření, dole Inteligentní expozice a styl podsvícení LCD displeje. Napravo od něj pak korekce expozice, vpravo dole maximální délka expozičního času, kterou může automatika nastavit.

Vedle je ještě ikonka joysticku, která znázorňuje, které pohyby mohou být použity. Po namáčknutí spouště v případě správného zaostření zezelenají zaostřovací pole, dole se objeví clona, expoziční čas a dokonce i ISO citlivost zvolená automatikou, což rozhodně není běžné a je dobré to pochválit.

Při točení hlavního kolečka se ukazuje tato animace. Stiskem tlačítka DISPLAY můžete různě upravovat zobrazení displeje. Většinou se mění jen množství zobrazovaných informací, najdete zde ale i tento mód s černými okraji.

Většina tlačítek má menu nabídky vyvedené v tomto stylu. Líbí se mi, že navigace je možná nejen šipkami nahoru/dolů, ale i tlačítkem, kterým menu aktivujete. Např. menu ostření tedy můžete procházet i tlačítkem, kterým jste do menu vešli (AF/AF/MF na horní straně přístroje). Potvrzuje se tlačítkem MENU/OK, příp. namáčknutím spouště. U manuálního ostření vidíte vpravo ukazatel hloubky ostrosti, který reflektuje i použitou clonu. V základním zobrazení se zvětší jen prostředek fotografie pro lepší ostření, lze ale nastavit, aby se náhled zvětšil až na celý displej.

V manuálním režimu nastavování expozice přijde ke slovu joystick. Nahoru/dolů upravujete clonu/čas, směrem doprava/doleva si volíte, zda chcete upravovat čas nebo clonu. V režimu Mé barvy vidíte tři možnosti různých nastavení, poslední ikonka slouží k restartu hodnot na výchozí nastavení.

Takhle vypadají scénické režimy vyvedené na hlavním kolečku, dělí se na několik podrežimů. Fotoaparáty Panasonic jsou již tradičně vybaveny rychlým menu Q.MENU, které vypadá následovně. Ovládá se joystickem, jímž se i spouští (trochu delším stiskem).

Tlačítkem korekce expozice můžete upravovat nejen samotnou expozici, ale i korigovat sílu blesku nebo nastavit bracketing (expoziční/barevný). Panasonic FZ38 podporuje i vlastní režimy, lze si sem uložit až tři.

Výběr scénických režimů je velmi bohatý, lze si zobrazit i nápovědu, tedy jejich krátký popis. U videosekvencí si můžete sami nastavit expozici jednotlivých snímků, tedy zvolit clonu nebo i expoziční čas. Využijete-li čas 1/30 s, budou videosekvence plynulé, s kratšími časy začnou být trhanější, přestože jsou natáčeny ve 30 snímcích za sekundu.

Dostáváme se k hlavnímu menu. Na prvním snímku vidíte první část menu věnovanou fotografickým nastavením. Volby se rozkliknou pravým tlačítkem, samotné potvrzení se děje pouze tlačítkem MENU/OK.

Druhá záložka je věnovaná videosekvencím a třetí pak technickým nastavením fotoaparátu.

Zajímavý je i režim rozeznávání tváří. Můžete sem vložit až šest obličejů a každému přiřadit až tři snímky. Tím se zvýší přesnost rozeznávání. Jednotlivým tvářím lze určovat i prioritu.

Jak vidíte, rozpoznávání tváří skutečně funguje, nicméně nelze říci, že by bylo 100% spolehlivé. Detekce tváří obecně patří u FZ38 rozhodně ke špičce mezi konkurencí, rozeznávání obličejů má stále své mezery. Na pravém snímku je vidět přehrávání fotografií. Vpravo nahoře je rozlišení, kvalita JPEG komprese a stav baterie. Směrem níže je název složky a číslo souboru, dále je zde pořadové číslo fotografie a celkový počet snímků na kartě. Následuje histogram. Ve spodních řádcích můžete nalézt expoziční režim, clonu, čas, nastavení blesku, vyvážení bílé a ISO citlivost. V posledním je pak čas a datum pořízení.

U videosekvencí zůstává stav baterie, pořadové číslo s celkovým počtem, dole pak čas a datum pořízení. Levý horní roh ukazuje kvalitu videosekvence a informuje, že šipkou nahoru videosekvenci přehrajete. Jak to vypadá, vidíte na pravém snímku.