Panasonic Lumix G Vario 100-300mm F4-5,6

Objektiv Panasonic 100-300mm má velmi tiché ostření, rychlost je slušná, ale nikoli blesková. Vzhledem k malé hloubce ostrosti se připravte na to, že bez Q-AF režimu bude náhled na displeji skoro pořád rozostřený (často bude i s průběžným doostřováním náhledu). Manuální ostření má přesnou a přiměřeně rychlou elektronickou vazbu, které není co vytknout. Na delších ohniscích počítejte s tím, že se bude z ruky dost špatně ostřit, ono udržet 600 milimetrů není až tak jednoduché a máte-li přitom ještě manuálně ostřit...

Prakticky v celém rozsahu ohnisek musíte být alespoň 1,25 metru daleko od předmětu (plus minus nějaký ten centimetr). Maximální přepočtené zvětšení je na nejdelším ohnisku 0,44×, což se sice dá pro makro použít, ale opět - je to 600mm ohnisko, z ruky těžko udržitelné a na stativu to chce být dost přesný.

Na nejdelším ohnisku tedy dosáhnete téměř 0,45× přepočtené zvětšení, což je pro běžné účely dostačující, pravé makro to ale rozhodně není. Musíte počítat s tím, že 600mm ohnisko budete z ruky fotit trochu složitěji. Hloubka ostrosti je poměrně malá.

Objektiv má světelnost F4 na nejširším a F5,6 na nejdelším ohnisku. I když tyto hodnoty nezní nějak vábně, vzhledem k ohnisku to není zas tak špatné a ostatně i velké rozměry objektivu dávají na srozuměnou, že průměr clony rozhodně nebude malý. Clona je sedmilamelová a potěší i příjemný průběh světelnosti.

V této kapitole se podíváme na kvalitu bokehu.

Při plně otevřené cloně je bokeh docela příjemný, po obvodu odlesků je ale vidět silnější okraj.

Po přiclonění je bokeh o trošku příjemnější. Je více pravidelný a naštěstí nechytá žádné geometrické tvary.

Objektiv je vybaven optickou stabilizací, která se zapíná a vypíná přepínačem na objektivu. Test byl proveden na 200mm ohnisku a expozičním časem 1/8 sekundy na vzdálenost cca 2 metry.

Stabilizaci nelze upřít účinek, v tomto testu si stabilizace vedla dobře. Obecně bych ale čekal trochu lepší výsledky. Zejména u delších ohnisek byly výsledky poněkud slabší.