Panasonic Lumix G2: král ergonomie

Panasonic Lumix G2 jsme tedy otestovali a můžeme se vrhnout na finální zhodnocení. Na fotoaparátu musím vysoce vyzdvihnout jeho ergonomii. S ovládáním fotoaparátu nebudou mít problém uživatelé kompaktů, neboť tlačítka se zas tolik neliší, je zde výborná automatika a jak na displeji, tak i v hledáčku je elektronické zobrazení obrazu. Ani uživatelé zrcadlovek nebudou zklamání, neboť nabízí velmi bohaté množství nastavení, výměnu objektivů včetně ručního zoomování a samozřejmě již zmíněné focení přes hledáček je jim jistě bližší. Rozdíl je tedy jen v tom, že je elektronický.

To však není nic špatného, ba naopak. Díky velmi vysokému rozlišení až neuvěřitelně kvalitní obraz, ve dne není žádný problém a manuální ostření je díky několikanásobnému zvětšení obrazu ještě jednodušší a přesnější než u běžných APS-C zrcadlovek. Dokonce ani ve tmě přes vyšší šum v hledáčku není s kompozicí a ostřením velký problém. Plně polohovatelný displej situaci dále vylepšuje, navíc je dotykový. Při běžném zobrazení menu sice vadí velmi malá tlačítka a dotykově se tak dá dobře ovládat spíše jen výběr ostřícího bodu, při zobrazení speciálního ovládacího menu je ale dotykové ovládání neuvěřitelně rychlé a pohodlné. Přepínání mezi EVF a LCD je automatické a velmi rychlé. Přístroj se dobře drží, a to i přesto, že povrch gripu patří k těm kluzčím.

Ostření autofokusem je opravdu velmi rychlé a překonává i mnoho levnějších zrcadlovek s levnějšími objektivy. Ostření detekcí kontrastu tedy dokáže být ještě lepší než to fázové. Manuální ostření má elektronickou vazbu, ale opět se jedná o skvělý způsob, a to u obou objektivů. Vazba je okamžitá bez jakýchkoli prodlev, není přecitlivělá, takže lze velmi jemně upravovat ostřící vzdálenost. Výborné je i průběžné ostření.

Vadilo mi, že v náhledu snímku se nezamyká expozice (po namáčknutí spouště se sice zamkne expozice, ale náhled v hledáčku si žije vlastním životem a pokud měníte kompozici, může být těžké odhadnout, jak bude výsledná expozice vypadat - lze vyřešit tlačítkem AE/AF LOCK). Možnosti nastavení expozice jsou velmi bohaté, lze ovlivnit i maximální citlivost nastavovaná automatikou. HD videosekvence jsou dostatečně kvalitní s rychlým přeostřováním, nicméně chod objektivu není pro video příliš optimalizován a při zoomování se může obraz sekat (musíte mít v ruce opravdu plynulý pohyb).

Velmi mě potěšila nadprůměrná výdrž akumulátoru, která v mém případě přesahovala 600 snímků na jedno nabití (o polovinu více, než udává výrobce). Dodávaný software PHOTOfunSTUDIO je dobrý pro nahrání snímků, ale jinak je poněkud kostrbatý. Naopak SilkyPix Developer Studio pro vyvolávání RAW snímků je asi ten nejlepší RAW konvertor, který je dodáván k běžným fotoaparátům. Rychlost přístroje je vynikající, odezvy okamžité, jen mám pocit, že RAW buffer se proti modelu G1 zmenšil. Naopak lepší je vyvážení bílé.

Vzhledem k použití poněkud starého čipu z G1 a GF1 se nelze divit, že míra šumu už je poněkud vyšší a konkurence s APS-C čipy je o něco dále. Nový procesor s inovovanými odšumovacími algoritmy rovněž není žádná výhra a zpracování obrazu jsem trochu kritizoval už u ultrazoomu Lumix TZ10. To sice výborně odstraňuje jasový šum, ale u středních citlivostí už způsobuje jakousi zastřenost snímků (preferuji spíše větší množství šumu, když to přinese lepší detaily). Za dobrého světla je nicméně ISO 800 výborně použitelné, bohužel za horšího světla (např. v interiérech) je poněkud problematické už ISO 400 (vysoký barevný šum). Odšumování je sice nastavitelné, ale i tak by mohlo být trochu nižší.

Co se týče objektivů, tak nový 14-42mm základní zoom není žádnou pohromou, má však své mušky. Ono by to chtělo spíše rozsah ohnisek natáhnout než jej zkrátit na max. 42 mm. Na druhou stranu, objektiv je levnější a více to nutí uživatele ke koupi dalších. Zhoršila se ostrost v rozích a na širších ohniscích je zde také silná vinětace. Když se však objektiv přicloní, vše se ztrácí a naopak podává až překvapivě dobré výsledky a je dostatečně dobrý. Netrápí jej ani chromatická aberace. 8mm objektiv rybí oko se předvedl jako opticky naprosto skvělý objektiv, jehož netrápí snad žádná optická vada. Nádherně kreslí až do rohů, chromatická aberace je mu rovněž cizí. Problémem přístroje je však horší dynamický rozsah a technologie na jeho rozšíření jsou spíše kontraproduktivní.

Panasonic Lumix G2 je velmi dobrý fotoaparát a posouvá koncept předchůdce G1 opět o něco dále. Ačkoli čip už přeci jen má své mouchy (silný barevný šum ve stínech, vysoký šum od ISO 1600 a menší dynamický rozsah ve světlech + žádná fungující technologie pro jeho rozšíření), celkově lze Lumix G2 rozhodně doporučit. Po stránce snímacího čipu tedy nedosahuje kvalit např. Exmor CMOS čipů Sony NEX, ale v ostatních ohledech je Panasonic mnohem propracovanější, navíc z RAWu toho jde "vytřískat" stále docela dost. Vynikající ovládání je v této třídě nejlepší.

Osobně bych ale preferoval nějaký zajímavější objektiv než základní 14-42mm (bohužel střední zoom pro tento systém stále není k dispozici). Další otázkou je, zda ušetřit 3000 Kč a koupit model G10, který nemá polohovatelný LCD displej, nepodporuje AVCHD video a hledáček má mnohem menší rozlišení. Tentokrát budu netradičně stát na straně dražšího modelu, neboť myslím, že bez 1.440.000bodového hledáčku nemá G10 smysl a je lepší si koupit rovnou menší GF1. Model G2 si i přes svou vyšší cenu zaslouží ocenění TREFA.

 

Za zapůjčení Panasonic Lumix G2 děkujeme Panasonicu.

Fotoaparát Panasonic Lumix G2 a široký výběr dalších produktů naleznete na www.fotoskoda.cz.