Panasonic Lumix GH2: Micro 4/3 v útoku

Poněvadž Panasonic Lumix GH2 nemá zrcátko ani žádnou speciální úpravu čipu, která by zajišťovala fázové ostření, musí se spolehnout na klasické "kompaktové" ostření detekcí kontrastu. Určitě v tom ale nehledejte nevýhodu. Doposud jsem netestoval žádnou zrcadlovku s takovým objektivem, který by ostřil rychleji. Panasonic uvádí čas ostření 0,1 sekundy a opravdu to není marketingový blábol. Rychlost ostření je zejména na širších ohniscích doslova fantastická, ostření je v podstatě okamžité. Takto vynikající výsledky si zachovává i na nejdelším ohnisku v denním interiéru. Při nedostatku světla se už ostření pochopitelně o něco prodlužuje.

Ostřících módů je zde snad "milion". Na levém ovládacím kolečku máte k dispozici solidní detekci tváří (velmi rychlá, úspěšnost lehce nadprůměrná), vynikající mód sledování objektu (objekt je schopen znovu detekovat i poté, co zmizel z obrazovky a nedělá mu problém ani primární účel tohoto typu ostření, a to změna velikosti objektu). Dále zde najdete automatický výběr ze 23 zón, které u Panasonicu již tradičně funguje velmi dobře s minimem situací, kdy je lepší poslední mód, a to bodové ostření. Tlačítky, případně dotykem na LCD displej si můžete ostřící bod velmi snadno posunout do libovolného místa obrazu (vyjma úplných okrajů) a rovněž lze měnit jeho velikost.

Dále zde páčkou můžete navolit manuální ostření MF (díky 5× nebo 10× zvětšení náhledu je manuální zaostření mnohem snazší než na zrcadlovkách s optickým hledáčkem, dobře použitelné je i za špatného světla, nicméně potřebujete nějakou kontrastní linii, podle které se budete moci řídit). Je zde autofokus AFS, kdy se ostření zamkne při namáčknutí spouště a průběžné ostření AFC, které neustále doostřuje. Nutno poznamenat, že pracuje rychle a službu vypovídá jen za špatného světla (interiér osvětlený žárovkou).

Aby toho nebylo málo, v menu naleznete spoustu dalších nastavení ohledně ostření. Jednak je tu možnost nastavit AF/AE LOCK tak, aby zamykal jen při držení tlačítka nebo trvale po jeho zmáčknutí. Dále můžete aktivovat režimy Q-AF nebo C-AF, které doostřují i bez namáčknutí spouště, udržují tedy náhled na displeji (v hledáčku) trvale ostrý. Musíte však počítat s nižší výdrží baterie, osobně bych funkci buď vypnul nebo nechal Q-AF, které doostřuje jen po změně ohniska či pohybu fotoaparátu. Za horšího světla tyto funkce pracují poněkud pomaleji.

Priorita ostření pak hovoří o tom, zda bude možno vyfotit snímek i v takovém případě, kdy není zaostřeno. V neposlední řadě je možno aktivovat přisvětlovací AF diodu, je zde možnost manuálního doostření po zaostření autofokusem, zobrazení zvětšeného náhledu při manuálním ostření a další. Opravdu si zde můžete vyhrát dosyta.

Ostřící vzdálenost jsou zhruba 37 až 47 centimetrů od čipu v závislosti na ohnisku, což znamená 27 až 33 centimetrů od přední čočky. Na nejširším ohnisku tedy dosáhnete velmi nízkého přepočteného zvětšení 0,1×, na nejdelším ale můžete lehce překonat 0,4× zvětšení. To sice není žádné skvělé makro, ale na běžné telemakro fotografie to není nejhorší.

Podíváme se, jak takové 0,4× zvětšení vypadá.

Jak sami vidíte, zázrak to sice není, ale určitě se 14-140mm objektiv dá na slabší makro použít. Míra šumu je i při citlivosti ISO 800 překvapivě nízká, ve stínech se objevují lehké barevné flíčky. Zklamáním je silnější vinětace.

Možnosti nastavení expozice jsou velmi bohaté. Máme zde automatiku, prioritu času i clony a plný manuál. Rozsahy expozičních časů začínají na 1/4000 sekundy a končí na jedné minutě (v bulb režimu jsou pak k dispozici dokonce dvě minuty), podle chování přístroje bych řekl, že tento rozsah je dosažen ve všech režimech PASM. Měření expozice může být celoplošné, se zdůrazněným středem nebo bodové.

Fotoaparát nabízí korekci expozice v rozsahu -5 EV až +5 EV, nechybí ani bracketing se 3, 5 nebo 7 snímky s rozdíly expozice 1/3, 2/3 nebo celé 1 EV. Zvolit můžete i pořadí snímání (zda od nejtmavějšího nebo na přeskáčku). Citlivosti začínají na poněkud vyšší hodnotě ISO 160, maximální citlivost je pak velmi vysokých ISO 12800. Citlivosti lze volit po 1/3EV krocích (ručně tedy můžete nastavit i takové hodnoty jako ISO 250 nebo 640). Automatice můžete maximální citlivost omezit na ISO 200 až ISO 3200.

Světelnost objektivu začíná na nepříliš dobré hodnotě F4 na nejširším ohnisku a F5,8 na nejdelším také není příliš dobrá. Jak vidíte průběh světelnosti ve srovnání se zrcadlovkovými ultrazoomovými objektivy (po přepočtení na kinofilm) na tom objektiv Panasonicu není nikterak dobře. Je tedy jasné, že proti zrcadlovkám bude volit lehce vyšší ISO citlivosti (v průměru zhruba o 1/3 EV proti podobným objektivům zrcadlovek), což při menším 4/3" čipu nemusí být právě dobrá zpráva. Maximální clona je v celém rozsahu F22.

Na hlavním ovládacím kolečku lze vidět spoustu fotografických režimů.