Panasonic Lumix GM5: mikro-CSC

Ostřících režimů má Panasonic Lumix GM5 opravdu hodně. Na horním kolečku je to jednorázové ostření AFS, průběžné ostření AFC a manuální ostření MF. Průběžné ostření AFC se trochu hůře hodnotí. Když jsem zkoušel přeostřování různě doma z jednoho objektu na další, tak mě příjemně překvapila rychlost, se kterou byl fotoaparát schopen přeostřovat, u méně výrazných objektů se ale nevyhnul výraznějšímu pulzování okolo objektu. Objekt tak detekuje dobře a honí se kolem něj, ale málokdy se chová tak, jako by měl zaostřeno.

Proto také rozhodně nedoporučuji mít zapnutou prioritu zaostření (expozice se spustí, až fotoaparát nahlásí správné zaostření). I když to vypadá, že průběžně zaostřuje fotoaparát opravdu dobře (a taková je i skutečnost), fotoaparát sám si to o sobě nemyslí. Praxe je pak taková, že např. sledujete jedoucí auto z velké dálky, stojíte hodně daleko od cesty (např. více než 50 metrů od cesty, že auto jede spíše vedle vás než směrem k vám) a fotoaparát klidně i pár sekund nepustí závěrku, protože si nemyslí, že má zaostřeno. Na panning naprosto nepoužitelné. Stačí hodit prioritu závěrky (release) místo ostření (focus) a je po problému, přitom snímky budou zaostřené správně.

Manuální ostření MF svým projevem hodně záleží na použitém objektivu. Testovaný 12-32mm objektiv totiž nemá ostřící kroužek, takže zde se ostří digitálně pomocí tlačítek nebo dotyku na LCD. Stisknete tedy tlačítko výběru AF bodů, což v MF režimu spustí výběr zvětšené oblasti. Máte na výběr asi tak ze dvou třetin plochy celého snímku, ze které brát zvětšený výřez pro snazší ostření. Vybírat lze dotykem i šipkami. Až tuto oblast potvrdíte, teprve pak ostříte. Je to docela zdlouhavý postup. Ostřit můžete pomocí šipek vpravo/vlevo. Rychlost změny zaostření je rozumná, o něco lepší je v tomto ale dotykový displej. Ten totiž zobrazuje dvě šipky, pomalou a rychlou. Podle toho, které se dotknete, fotoaparát volí rychlost přeostřování

Zvětšený náhled (zabírající prostředek obrazovky) je pro ostření dostatečný na zadním LCD. Přes hledáček se manuálně ostří hůře. Má sice vyšší rozlišení, ale je opravdu malý a nejsou v něm tak dobře vidět ty nejjemnější detaily, podle kterých se dá lépe ostřit. Každopádně máte k dispozici focus peaking, který funguje pro klasický i zvětšený náhled a zaostřování do velké míry usnadňuje. U objektivů, které mají ostřící kroužek, je manuální ostření mnohem jednodušší. Zvětšený náhled vyskočí hned při pootočení ostřícího kroužku a pomocí šipek jej můžete nadále pohodlně polohovat. Navíc odezva většiny objektivů je navzdory elektronické vazbě okamžitá a přesná. Panasonic mohu pochválit i za to, že zobrazuje aspoň náznakem zaostřenou vzdálenost (od kytičky po krajinku), a tak alespoň víte, kterým směrem točíte. Zobrazení v metrech bych však uvítal ještě více.

Tímto jsme ale kapitolu ostření ani zdaleka nevyčerpali, jsme sotva na začátku. Dále tu máme režimy výběru ostřících bodů. Jak už bylo řečeno, velmi rychlé a pohodlné je vybírat ostřící bod dotykem na zadním displeji. Zde je ale ten problém, že displej je strašně blízko jiných tlačítek (zejména rolleru), a tak není vůbec žádný problém si omylem dotykem posunout AF bod někam, kam vůbec nechcete. V klasickém menu (šipka vlevo) je na výběr jednobodové ostření, jednozónové (můžete měnit velikost zóny), automatické 23zónové. U všech těchto režimů lze vše přebít dotykem na displeji a vybrat si bod/zónu samostatně.

Následuje AF Tracking (ostření se sledováním). Z tohoto režimu jsem moc nadšený nebyl. Zatímco doma na různé předměty to fungovalo poměrně dobře, venku byl docela velký problém zafixovat jej na nějaký předmět, a to i statický. Namáčknutím spouště spustíte sledování, které končí dalším domáčknutím a vyfocením. Jako poslední je tu detekce tváří. Ta je dost rychlá, má i nadprůměrnou úspěšnost ve vyhledávání.

 

Test sekvenčního snímání s průběžným ostřením u fotoaparátu Panasonic Lumix GM5 s 12-32mm objektivem.

Nastavení expozice, automatika

Expoziční a fotografické režimy

• M (Manual) - Manuální nastavení expozice. Čas lze nastavit od 1/16000 sekundy do 60 sekund + time režim (první zmáčknutím spouště spustíte expozici, druhým zmáčknutím ji ukončíte). Clonu lze nastavit v tomto případě s 12-32mm objektivem od F3,5-5,6 dle ohniskové vzdálenosti po maximální hodnotu F22. Citlivost lze nastavit manuálně od ISO 200 do ISO 25600 včetně možnosti nastavit rozšířenou citlivost ISO 100. I v manuálním režimu můžete použít automatiku ISO citlivosti.
• S (Priorita času) - Fotograf volí expoziční časy od 1/16000 do 60 sekund. Clona je volena automaticky s rozsahy viz výše, totéž platí i pro citlivosti ISO. Navíc zde máte korekci expozice od -5 EV do +5 EV.
• A (Priorita clony) - Zde naopak fotograf volí clonu a fotoaparát zvolí čas. Rozsahy jsou shodné s režimem S včetně korekce epozice.
• P (Program AE) - Automatická expozice. Fotoaparát volí čas i clonu. Maximální expoziční čas je ovlivněn citlivostí, při ISO 100 je to 30 sekund, ISO 200 pak 15 sekund a takto to jde dál, při ISO 3200 je to např. 1 sekunda a při ISO 25600 jen 1/8 sekundy. Pro citlivosti a korekci opět platí totéž co pro režimy S a A. K dispozici je i programový posun, kdy lze upravit clonu a fotoaparát upraví čas.
• iA - Inteligentní automatika. Minimum nastavení, pouze JPEG. Máte zde např. automatickou multiexpozici nebo automatické HDR.
• Creative Control - Umělecké filtry
• SCN - Scénické režimy
• Panorama
• Uživatelské režimy
• Videosekvence (s manuálním nastavením)