Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Panasonic Lumix LZ10: překvapivý všeuměl

1.7.2008, Milan Šurkala, recenze: specifikace produktu
Lumix DMC-LZ10 vypadá již od pohledu velmi slibně. 5× násobný optický zoom začínající na 30 mm, optická stabilizace a 10Mpix snímač. My jsme se podívali na to, zda dokáže všechny tyto trumfy náležitě využít, nebo přináší nepříjemná překvapení.

Autofokus, ostření


S manuálním ostřením zde nemůžete počítat, a tak se budete muset spolehnout na automatiku. Ta nabízí velké množství režimů. Je zde bodové ostření, zónové, vysokorychlostní zónové, vysokorychlostní 3-zónové, 9-zónové a ostření s detekcí tváří. K tomu ještě můžete zapnout Q-AF, rychlé automatické ostření. Bohužel musím říci, že v praxi jsem si žádných znatelných rozdílů v časech ostření mezi klasickými režimy, vysokorychlostními režimy a Q-AF ostřením nevšiml.

Otázkou tedy je, jak na tom fotoaparát s rychlostí je. Mohu říci, že v určitých režimech je velmi rychlý a překonává většinu konkurence, v některých zase ztrácí. Ale popořadě. Nechybí totiž makro režim a poněvadž ten je schopen ostřit již od 5 centimetrů (údaj výrobce) a umí ostřit i na nekonečno, bude mít část fotografů (včetně mě) tendenci nechávat makro režim zapnutý stále. Před tímto počinem však velmi důrazně varuji! Zatímco na krátké vzdálenosti je makro režim krásně rychlý. Při delších vzdálenostech a zejména se vzrůstající ohniskovou vzdáleností rychlost ostření i jeho úspěšnost značně klesá. Ostřit několik sekund (přibližně 2,5 sekundy) není problém a úspěšnost zaostření je tak zhruba do 30 %. Proto doporučuji makro režim zapínat pouze a jen v případě, že skutečně fotíte na blízké předměty.

Pokud totiž zkusíte fotit tutéž scénu na velkou vzdálenost s dlouhým ohniskem a s vypnutým makrem, fotoaparát najednou nepoznáte. Ostření je ve většině případů mnohem rychlejší (bohužel jen většinou a nikoli vždy), velkým problémem je to, že i přes úspěšné ohlášení zaostření je fotoaparát mírně mimo. Na nejdelší ohnisko jsem neměl snad jedinou řádně ostrou fotografii, což je obrovská chyba. Problémy má třeba i s fotografováním oblohy (např. při západu slunce bez krajiny), kdy se fotoaparát nemá čeho řádně chytnout a zkouší to dlouho a neúspěšně. Fotoaparát je vybaven pomocným zaostřovacím světlem. Nejen díky tomu dokáže ostřit i ve velmi špatných světelných podmínkách poměrně rychle a často úspěšně. Jen mu musíte nabídnout něco, čeho se může chytnout - nějakou linii. Trochu nezvyklé je, že fotoaparát po dobu ostření zmrazí obraz na LCD displeji. Ke své škodě tak působí na fotografa nestabilním dojmem, že se seká a tuhne. To není pravda, fotoaparát pracuje dále, ale vypadá to zvláštně a nepřirozeně.

Co se týče ostřících vzdáleností, je Panasonic až neuvěřitelně pesimistický. V normální režimu na nejširší ohnisko mu stačí i 13 centimetrů (udává se však 50 cm), na nejdelší pak přibližně 45 centimetrů (výrobce udává 100 cm). Makro režim má podle Panasonicu nabídnout 5 až 100 centimetrů v závislosti na ohniskové vzdálenosti. Já jsem se dostal na 4 až 42 centimetrů.

Celkově vzato, ostření u modelu LZ10 nezklame, ale mohlo být ještě o něco lepší. Především by to chtělo odstranit výjimečné a bezdůvodně dlouhé ostření (někdy se na první pokus vůbec nechytne, zatímco na druhý okamžitě). Rychlost je slušná a patří k lepšímu průměru, ale do naprosté pohotovosti stále trošku chybí. Na delších ohniscích se často stane, že fotoaparát ohlásí úspěšné zaostření, přičemž je ale docela mimo a výsledkem je rozostřená fotografie. To je ale většinou případ již zmíněného focení na větší vzdálenosti se zapnutým makrem.


Makro režim


Focení blízkých předmětů je u Lumix LZ10 poměrně dobré. Chybí mu sice supermakro, ale z fotoaparátů, které jsou vybaveny jen obyčejným makrem, patří ke špičce. Může totiž ostřit již od zhruba 4 centimetrů a i na tuto krátkou vzdálenost ostří velmi rychle.


expoziční čas 1/60 s, clona F3,3, citlivost ISO 100, ohnisko 30 mm, klikněte pro zvětšení

Jak jsem však již říkal, výrazně doporučuji nepoužívat makro na focení vzdálenějších objektů (už od takových 20 cm). Pak je ostření často velmi pomalé. Přitom na normální režim zaostří většinou také a mnohem rychleji. Celkově mohu makro režim hodnotit pozitivně.


Nastavení expozice - automatika


Expozici může nastavovat jak automatika, tak i fotograf ručně. K dispozici má totiž režimy priority clony, času i plně manuální nastavení. Nejprve se věnujme automatice. K dispozici je inteligentní automatika iA, která nastavuje sama kromě expozice i správný expoziční režim a podobně. Dále můžete automatiku využít v klasickém režimu Program Auto, kde máte všechna nastavení fotoaparátu v rukou vy, fotoaparát se stará jen o ostření a nastavení expozice.

U modelu LZ10 si budete muset zvykat na jednu věc. Už jsem zmiňoval horší světelnost a zmíním ji ještě mnohokrát. Jejím důsledkem tak budete často mít poněkud delší časy, než byste čekali (případně vyšší ISO). Citlivost ISO si lze nastavit ručně v rozmezí ISO 100 až ISO 1600, dále můžete mít automatickou volbu citlivosti Auto ISO, která volí maximálně ISO 400 (dle mého názoru by mohla jít až na ISO 800 a bylo by to trochu lepší. Zejména pro fotografie v interiéru a to i za dne) a poslední možností je inteligentní volba citlivosti ISO. Zde můžete nastavit ISO MAX 400 až ISO MAX 1600. Inteligentní automatika pak volí citlivost maximálně do zadané hodnoty. Trochu mě mrzelo, že volby automatického nastavení citlivosti a inteligentního nastavení citlivosti jsou oddělené. Abyste mohli používat automatickou volbu, musíte nejprve zrušit inteligentní, a pak teprve povolit automatickou, případně vlastní.

Pokud budete tedy schopni akceptovat delší časy nebo vyšší ISO, automatické nastavení expozice nezklame. I vícezónové měření expozice (celoplošně s prioritou středu) je trochu citlivější než obvykle, ale stále velmi dobře odhadnutelné. Maximální délka expozice je v automatickém režimu standardně 1/8 s, ale tento limit nejdelší přípustné expozice si můžete v menu uživatelsky nastavit! Dostupné jsou hodnoty od 1/250 s až po 1 sekundu. V praxi je 1/250 s ale spíše nepoužitelný limitní čas. Stačí trochu méně světla, třeba jen pod mrakem, a fotoaparát narazí na limit. To bude kompenzovat vyšší citlivostí, což není dobré. Doporučuji tedy hned nastavit alespoň 1/4 s, nejlépe rovnou sekundu.

Dále nechybí manuální nastavení expozice, případně priorita času a clony. V obou prioritách je maximální délka expozice 8 sekund, v manuálním režimu pak 60 sekund. Nastavování expozice se zpřístupňuje tlačítkem Exposure a poté lze šipkami nastavovat clonu, případně čas. Clona se nastavuje šipkami vlevo a vpravo, čas pak nahoru a dolů. Mrzí mě, že všechny režimy jsou provázané, to co nastavíte v režimu priority clony, se automaticky přenáší do manuálního režimu a obráceně. Lepší by bylo, kdyby jednotlivé volby byly na sobě nezávislé.


Stabilizace obrazu


Na rozdíl od velké většiny fotoaparátů nabízí Panasonic optickou stabilizaci. Ta je tedy řešena objektivem a nikoli posunem snímacího čipu, jak je tomu u většiny mechanických stabilizací. Obecně se toto řešení považuje za velmi účinné, osobně bych však neřekl, že optická stabilizace je až tak dobrá. Posun čipu totiž doznal v poslední době velmi výrazného zlepšení.

Stabilizace ve fotoaparátu Lumix DMC-LZ10 je dost dobrá, ač na fotografiích to tolik nevypadá. Fotit s časem 1/5 s není při alespoň trochu pevné ruce až takový problém. Pochopitelně, takové focení není možné pro nádherné fotky, ale i s takovýmto časem jste schopni pořídit solidní fotografie do rodinného alba. Pozor si musíte dát už jen na pohybovou neostrost. S tou totiž budete zápasit věčně. Špatná světelnost objektivu totiž zapříčiní o jeden až dva kroky delší časy, než je u konkurence obvyklé.

Testovací fotografie byly pořizovány z ruky na vzdálenost cca 3 metrů. Čas expozice byl 1/3 s a zvolená citlivost typicky ISO 200. Kvůli cloně F5,8 (nižší při ohnisku 131 mm nastavit nešla) jsou fotografie značně podexponované a je překvapivé, že ani fotografie se stativem nevypadají nejostřeji.


stabilizace vypnuta

stabilizace zapnuta

stativ

Fotoaparát nabízí dva typy stabilizace. První mód stabilizuje obraz pořád, tedy i při komponování fotografie. Výsledkem je kratší výdrž na baterie, ale zase stabilizovaný obraz, který se ani při delších ohniscích téměř netřese, jen pomalu posouvá. Pochopitelně takové chování působí trochu gumově. Osobně jsem dával v zájmu výdrže i přirozenosti chování přednost druhému módu stabilizace, který je ostatně doporučen i samotným výrobcem. Ten je aktivní pouze po zmáčknutí spouště.

Mám-li shrnout téma stabilizace u fotoaparátu Panasonic Lumix DMC-LZ10, pak je velmi dobré, že ji fotoaparát obsahuje. Kvůli horší světelnosti vyžaduje expozice delší časy než obvykle a její účinek je dobře patrný.


Expoziční a fotografické režimy


Množství expozičních a scénických režimů je tak bohaté, až začíná být složité. Jde zejména o to, že na otočném ovladači je vedle volby scénických režimů jako takových rovněž čtveřice vybraných scénických režimů přímo. Ty ještě obsahují další čtyři podrežimy.



Nejprve se tedy podívám na otočné kolečko a jeho funkce. Výběr je různorodý a poměrně logický. Jak již bylo řečeno, nabídka těchto režimů se dá později v menu dále specifikovat.
  • A/S/M - Výběr mezi prioritou clony, času závěrky a manuálním nastavením expozice. U režimu A a S je maximální použitelný čas 8 s, v manuálním režimu lze nastavit až 60 sekund. Po navolení režimu A/S/M dostanete na LCD displeji na výběr, kterou prioritu chcete použít, stvrzujete tlačítkem SET. Spíše bych preferoval oddělení těchto voleb do samostatných položek na kolečku, ale ani takto to není špatné.
  • P - Programová expozice. Fotoaparát nastavuje automaticky expozici, vše ostatní ale můžete nastavovat sami. Tento režim doporučuji pro většinu focení.
  • iA - Inteligentní Auto je plně automatický režim, kde se snaží volit co nejlepší nastavení v závislosti na scéně. Nastavit můžete jen rozlišení včetně formátu, sekvenční snímání, barevný efekt (ale jen některé z voleb) a stabilizátor. Pro začátečníky dobrá funkce. Režim fungoval většinou dobře, sám si v případě potřeby zvolí makro a podobně.
  • Portrét - Pro focení portrétů se zapnutou detekcí tváří. Dělí se ještě na dalších pět podrežimů. Těmi jsou "běžný portrét" (vylepšuje pleťové barvy a rozostřuje pozadí), "soft skin" (vyhlazuje pleť), "portrét v exteriéru" (vyjasňuje stíny, zejména v protisvětle), "portrét v interiéru" (zvyšuje ISO citlivost, aby nedocházelo k pohybovým neostrostem) a "kreativní portrét" (umožňuje volit clonu pro vlastní nastavení rozostření pozadí).
  • Krajina - Dělí se na čtyři podrežimy, "běžná krajina" (ostření na velkou vzdálenost), "příroda", "architektura" (více ostré snímky, na displeji se rovněž zobrazují vodící linie) a "kreativní krajina" (lze měnit čas závěrky).
  • Sport - I zde jsou k dispozici čtyři podrežimy, "běžný sport" (ideálním nastavení ISO citlivosti se snaží o zmrazení pohybu), "sport v exteriéru" (primárně snižuje čas závěrky, vhodný při dobrém počasí), "sport v interiéru" (zvyšuje ISO citlivost) a "kreativní sport" (lze měnit expoziční čas).
  • Noční portrét - K dispozici je "noční portrét" (focení osob při špatném osvětlení), "noční krajina" (povolí až 8-sekundovou expozici), "iluminace" (výrobce tento režim předurčuje pro krásné snímky světelných ozdob) a "kreativní noční krajina" (lze měnit clonu).
  • SCN - Scénické režimy, těm se budu věnovat za chvíli
  • Video - Natáčení videa v rozlišení 848×480, 640×480 nebo 320×240 při 30 fps nebo 10 fps

Tak a nyní ještě přistoupím ke scénickým režimům, které jsou k dispozici po navolení SCN na otočném ovladači. Popis předkládám tak, jak jej popisuje fotoaparát.
  • Jídlo - Slouží k pořizování snímků jídla. Pro dosažení co nejlepších výsledků pořiďte snímek bez blesku
  • Oslava - Slouží k pořizování snímků v přirozených barvách při umělém osvětlení v interiéru
  • Světlo svíčky - Slouží k pořizování snímků v atmosféře subjektů osvětlených světlem svíčky. Doporučujeme použití stativu
  • Autoportrét - Při pořizování autoportrétů doporučujeme použít širokoúhlou polohu zoomu a dobu samospouště 2 sekundy.
  • Západ slunce - K pořizování snímků večerních červánků. Umožňuje zobrazení západu slunce v sytějších barvách.
  • Dítě 1 (resp. Dítě 2) - Vhodné pro pořizování snímků vašeho dítěte. Když nastavíte den narození, na snímcích bude moci být zobrazen věk dítěte.
  • Domácí zvíře - Vhodné k pořizování snímků vašeho domácího mazlíčka. Při nastavení data narození umožňuje zobrazit také jeho věk.
  • Vysoká citlivost - Nejvyšší ISO citlivost se nastavuje pro snížení rozmazanosti obrazu pohybujících se subjektů při snímání v interiéru.
  • Pláž - K pořizování snímků na pláži. Zabrání podexponování fotografovaného objektu při intenzivním slunečním jasu.
  • Hvězdná obloha - Slouží k pořizování snímků mimořádně tmavých objektů, jako např. hvězdné oblohy. Nezapomeňte, prosím, použít stativ.
  • Ohňostroj - Slouží k pořizování snímků ohňostrojů. Stiskněte závěrku po úplné explozi výbušniny. Doporučujeme použití stativu.
  • Sníh - Slouží k pořizování snímků sněhu. Expozice a vyvážení bílé budou nastaveny tak, aby byl sníh zachycen tak, jak skutečně vypadá.
  • Letecké fotky - K pořizování snímků přes okno letadla. Při startu a během přistávání letadla vypněte prosím videokameru.
  • H-Sériové snímání - Vysokorychlostní sériové snímání pomůže přesně zachytit rozhodující okamžiky. Např. nejkrásnější úsměv.


Videosekvence


Fotoaparát vás možná zláká 16:9 videem, ale nutno říci, že Panasonic Lumix DMC-LZ10 není příliš dobrý fotoaparát pro natáčení videoklipů. Pochválit lze sice vysokou kvalitu záznamu (pěkné statické obrázky), ale jinak je skoro všechno špatně. Zoom není umožněn, a to nejen ten optický, ale dokonce i ten digitální. A to i přesto, že v menu jej lze povolit / zakázat. Zkoušel jsem pomačkat všechna tlačítka, posuvníky, páčky, které jen na fotoaparátu jsou - digitální zoom prostě nefunguje.



Miniaturní mikrofon má rovněž problémy se zvukem, svist větru je velmi dobře slyšitelný, i když je téměř bezvětří. Přicloňování je spíše skokové a navíc v některých chvílích fotoaparát ani neví, zda má nebo nemá přiclonit, a tak střídavě ztmavuje a zesvětluje obraz. Jasné světlo způsobuje smear efekt (světlý pruh odshora až dolů). Lze použít optickou stabilizaci (mód 1). K dispozici je šest různých režimů natáčení videozáznamů:
  • 848×480 / 30 fps (cca 1400 kB/s)
  • 848×480 / 10 fps (cca 450-500 kB/s)
  • 640×480 / 30 fps (cca 1400 kB/s )
  • 640×480 / 10 fps (cca 450 kB/s)
  • 320×240 / 30 fps (cca 500 kB/s)
  • 320×240 / 10 fps (cca 170 kB/s)

Pro vlastní posouzení kvalit si můžete stáhnout krátké 18-sekundové video (27,1 MB).


Fotografování portrétů, blesk



Pro focení lidí má Lumix LZ10 jeden velmi dobrý předpoklad. Poměrně široké ohnisko. Díky němu se vám na fotografii vejde spousta lidí a nemusíte při tom ani otravně couvat dál. Pětinásobný zoom pak rovněž umožní pořizovat portréty s rozostřeným pozadím. Zde však narážíme na jeden problém - je sice hezké, že v zájmu snížení šumu je v režimu portrét nastaveno natvrdo ISO 100, ale kvůli velmi špatné světelnosti objektivu je docela problém vyfotit rozumně ostrou fotografii i za dne. Však posuďte sami, u všech fotografií byl použit režim Portrét.


expoziční čas 1/8 s, clona F5,8, citlivost ISO 100, ohnisko 107 mm, klikněte pro zvětšení

Výsledná fotografie je sice docela fajn, ale uznejte sami, že fotit z ruky na čas 1/8 s při 107mm ohnisku není to pravé. Na druhou stranu se tím snižuje šum, ale i tak je trochu patrný. Snímek má trochu studenější nádech - mohlo za to také počasí. Bylo mírně zataženo.


expoziční čas 1/50 s, clona F5,8, citlivost ISO 100, ohnisko 107 mm, klikněte pro zvětšení

S předbleskem, redukcí efektu červených očí, bohužel vypadá fotografie totožně jako s klasickým bleskem. Tedy stále s červenýma očima, proto uveřejňuji jen jednu fotografii, druhá by byla zbytečná. Fotoaparát podexponovával a dal snímku teplejší barvy.


expoziční čas 1/4 s, clona F5,7, citlivost ISO 100, ohnisko 100 mm, klikněte pro zvětšení

Udržet 100 mm při času 1/4 s je takřka nemožné a ani stabilizace nepomůže. Slow synchro volí dlouhé časy závěrky, aby bylo dobře vidět i pozadí (fotografování za dne tedy není právě nejlepší chvíle na testování tohoto typu blesku). Ovšem časy 1/4 s jsou dle mého názoru příliš přehnané a automatika mohla zvolit rozumnější časy, většina fotoaparátů volí za dne v tomto režimu kolem 1/15 s až 1/20 s. Jenže ty také používají vyšší citlivost. Jedině režim "Portrét v interiéru" nabízí podporu až ISO 400, takže doporučuji volit spíše tento, případně nechat portrétní režimy tak a fotit na programovou expozici. Fotit totiž zásadně na ISO 100 není nejlepší nápad. Některé fotoaparáty zbytečně zvyšují citlivost ISO, což také není dobré, ale alespoň ISO 200 mohlo být povoleno.

Detekce tváří je naprosto úchvatná. Nerozpoznává jako tvář něco, co tváří není a má výborný rozsah úhlů. Hlava může být natočená v podstatě jakkoli, dokonce rozpozná tvář téměř z profilu (úhlu cca 70°). Výborná práce.

Blesk fotoaparátu je velmi blízko objektivu, z čehož pramení také problémy s efektem červených očí. Fotografie byly pořizovány na ISO 100 s expozičním časem 1/30 s a minimální clonou F3,3. Síla blesku se dá korigovat korekcí expozice. Při aktivním blesku se normálně zvyšuje nejen síla blesku, ale také ISO citlivost. S vyšší citlivostí pak blesk osvítí mnohem větší oblast. Proto jsem nyní přidal vedle fotografií s automatickým nastavením citlivosti (druhý řádek), také fotografie s natvrdo nastavenou citlivostí ISO pro porovnání skutečné síly blesku.


-2 EV ISO 100

+0 EV ISO 100

+2 EV ISO 100

-2 EV ISO 100

+0 EV ISO 160

+2 EV ISO 800

Na ISO 100 a minimální sílu blesku toho fotoaparát skutečně mnoho neosvítí, ale nějakou představu o prostoru fotograf dostane. Vhodný zejména jako fill-in blesk. Na normální sílu je výsledek o něco lepší, ale stále nelze přesně vidět všechny detaily chodby. Nastavení plné síly blesku se na fotografii již nijak neprojeví.

Jinak je tomu při nastavení automatické citlivosti. První fotografie má totožnou expozici, takže i výsledek je pochopitelně stejný. Při normální expozici je již ISO navýšeno (v mém případě na ISO 160) a už se začínají na fotografii snadněji rozeznávat barvy. Maximální expozice nastavila dokonce ISO 800, takže je vše krásně vidět.
Autor: Milan Šurkala
Vystudoval doktorský program v oboru informatiky a programování se zaměřením na počítačovou grafiku. Nepřehlédněte jeho seriál Fotíme s Koalou o základech fotografování.