Sigma DP2: otestovali jsme Foveon!
Dnes přinášíme recenzi velmi zajímavého kompaktu Sigma DP2. Tento fotoaparát má obrovský APS-C snímací čip, tedy zhruba 10× větší než u běžných kompaktů. Navíc se jedná o čip Foveon X3, který nevyužívá tradiční Bayerovu masku. Jak si fotoaparát povede?
Kapitoly článku:
Tato kapitola bude asi nejzajímavější. Zjistíme, jak si vlastně obrovský čip Foveon vede v otázce šumu. Má velké rozměry 20,7×13,8 milimetrů a crop faktor 1,7. Je tedy trošku menší než u APS-C zrcadlovek, ale stále větší než (Micro) Four Thirds systém. Rozlišení je jen 4,7 megapixelu, takže buňky jsou opravdu obrovské. Na druhou stranu každá buňka snímá kompletní informaci o barvě v různých hloubkách křemíkové vrstvy, což klade zvýšené nároky na čip. Na modré ploše uvidíte jasový šum, na bílé ploše barevný malá písmen ukáží, jak jsou zachovávány detaily.
testovací snímek
ISO 50 (JPEG)
ISO 50 (RAW)
Sice jen 4,7 megapixelů a větší snímací vzdálenost, ale takovou ostrost jsem ještě neviděl, a to nejen u kompaktů, ale ani u zrcadlovek. Zejména RAW, který neprošel dalšími úpravami, je opravdu velmi ostrý. Šum zde vlastně neexistuje.
ISO 100 (JPEG)
ISO 100 (RAW)
Rovněž ISO 100 je naprosto čisté s tím, že RAW je o něco ostřejší. Výsledky jsou skutečně fascinující.
ISO 200 (JPEG)
ISO 200 (RAW)
Při citlivosti ISO 200 se začíná v RAWu objevovat slaboučký jasový šum, který je v JPEGu zpracován na menší hrudky. Každopádně pokud jde o kvalitní snímky, ISO 200 jasně nabízí stále plnou kvalitu. O škodlivém šumu zde nemůže být ani trochu řeč.
ISO 400 (JPEG)
ISO 400 (RAW)
Teprve od citlivosti ISO 400 si lze všimnout jemného jasového šumu, který je podporován barevným. Jde to vidět v RAWu, kde jsou barevné flíčky. JPEG je bez těchto nedostatků, je však také již tradičně méně ostrý. Pokud použijete rozumný odšumovací software (ať už speciální program nebo Sigma Photo Pro 4.0), lze se šumu snadno zbavit při zachování velmi dobré ostrosti. Např. s Neat image jsem odšuměním dosáhl srovnatelného výsledku jako při ISO 100 v RAWu. Tedy naprosto bez šumu při vynikající ostrosti, která je lepší než v JPEG, který vám fotoaparát vyprodukuje.
ISO 800 (JPEG)
ISO 800 (RAW)
První hůře použitelnou citlivostí je ISO 800. U snímků začíná převládat modrá (fialová) barva. Šum má příjemnou strukturu, i když je už poměrně výraznější, detaily jsou stále nadprůměrné. Zpracování obrazu u JPEGu potlačuje barevnost. Fotografie v RAWu je určitě tentokrát lepší a myslím, že ISO 800 je při focení do tohoto formátu stále dobře použitelné. S JPEGem bych to už raději nezkoušel.
ISO 1600 (RAW)
ISO 1600 je k dispozici pouze ve formátu RAW. Šum je znatelnější, detaily stále poměrně dobré, nicméně linie jsou už narušovány. Nouzově se ISO 1600 jistě dá použít.
ISO 3200 (RAW)
Nicméně ISO 3200 je nepoužitelné, i když je v RAWu. V obraze začnou převládat modrozelené odstíny, ostatní jsou jen velmi slabé. Šum je silný, je zde hodně tmavých pixelů a barvy jsou úplně mimo. Citlivost ISO 3200 není dobrá ani v nouzi. Dále se podíváme na snímky plyšového zajíce, konkrétně na jeho vousy. Na těch půjde dobře vidět zachování detailů.
testovací snímek
ISO 50 až ISO 200 je naprosto čisté, RAW opět ukazuje výrazně vyšší ostrost. Ta ale ani v JPEGu není špatná, zvláště s ohledem na mnohem menší rozlišení, než na které jsme zvyklí. Od citlivosti ISO 400 u RAW snímků automatika jinak vyhodnocovala vyvážení bílé, proto jsou snímky jinak barevné (RAW+JPEG fotoaparát nepodporuje!). Při ISO 400 se objevují slabé barevné flíčky, ostrost je ale vynikající. JPEG má o něco jemnější kresbu, ale bez barevného šumu.
ISO 800 vypadá i v RAWu velmi dobře, linie se díky slabšímu šumu ale trochu třepí. JPEG je opět bez výraznějšího šumu, ale se slabší ostrostí. ISO 1600 je sice dost ostré, ale šum je znát, linie se třepí a i barevné fleky začínají být výraznější. Nicméně naprosto nevyužitelné je až ISO 3200, které trápí zejména špatná barevnost a spousta barevného šumu. Jako poslední jsou zde snímky bílého papíru.
Zde je vidět, že v JPEGu dochází k odšumování, takže ani při ISO 800 na snímcích prakticky nenajdete barevný šum. V RAWu je lehce patrný od ISO 400. Teprve u ISO 1600 je jasový šum znatelnější, na ISO 3200 si jej už dobře všimnete. Překvapivě zde nejsou barevné pixely, které byly u předchozích testů patrné.
Při citlivosti ISO 50 je jasový šum minimální, barevný je pak různorodý. Od dalších citlivostí dochází k odšumování, které je pozorovatelné v tom, že rozdíly v jednotlivých kanálech jsou neznatelné. Od citlivosti ISO 800 je vidět jasný nárůst šumu.
V RAWu naopak takový rozdíl barev při ISO 50 není, u ISO 100 je dokonce menší šum. U citlivosti ISO 800 si lze překvapivě všimnou lehce nižšího šumu než u ISO 400, pak už to razantně roste nahoru.
testovací snímek
ISO 50 (JPEG)
ISO 50 (RAW)
Sice jen 4,7 megapixelů a větší snímací vzdálenost, ale takovou ostrost jsem ještě neviděl, a to nejen u kompaktů, ale ani u zrcadlovek. Zejména RAW, který neprošel dalšími úpravami, je opravdu velmi ostrý. Šum zde vlastně neexistuje.
ISO 100 (JPEG)
ISO 100 (RAW)
Rovněž ISO 100 je naprosto čisté s tím, že RAW je o něco ostřejší. Výsledky jsou skutečně fascinující.
ISO 200 (JPEG)
ISO 200 (RAW)
Při citlivosti ISO 200 se začíná v RAWu objevovat slaboučký jasový šum, který je v JPEGu zpracován na menší hrudky. Každopádně pokud jde o kvalitní snímky, ISO 200 jasně nabízí stále plnou kvalitu. O škodlivém šumu zde nemůže být ani trochu řeč.
ISO 400 (JPEG)
ISO 400 (RAW)
Teprve od citlivosti ISO 400 si lze všimnout jemného jasového šumu, který je podporován barevným. Jde to vidět v RAWu, kde jsou barevné flíčky. JPEG je bez těchto nedostatků, je však také již tradičně méně ostrý. Pokud použijete rozumný odšumovací software (ať už speciální program nebo Sigma Photo Pro 4.0), lze se šumu snadno zbavit při zachování velmi dobré ostrosti. Např. s Neat image jsem odšuměním dosáhl srovnatelného výsledku jako při ISO 100 v RAWu. Tedy naprosto bez šumu při vynikající ostrosti, která je lepší než v JPEG, který vám fotoaparát vyprodukuje.
ISO 800 (JPEG)
ISO 800 (RAW)
První hůře použitelnou citlivostí je ISO 800. U snímků začíná převládat modrá (fialová) barva. Šum má příjemnou strukturu, i když je už poměrně výraznější, detaily jsou stále nadprůměrné. Zpracování obrazu u JPEGu potlačuje barevnost. Fotografie v RAWu je určitě tentokrát lepší a myslím, že ISO 800 je při focení do tohoto formátu stále dobře použitelné. S JPEGem bych to už raději nezkoušel.
ISO 1600 (RAW)
ISO 1600 je k dispozici pouze ve formátu RAW. Šum je znatelnější, detaily stále poměrně dobré, nicméně linie jsou už narušovány. Nouzově se ISO 1600 jistě dá použít.
ISO 3200 (RAW)
Nicméně ISO 3200 je nepoužitelné, i když je v RAWu. V obraze začnou převládat modrozelené odstíny, ostatní jsou jen velmi slabé. Šum je silný, je zde hodně tmavých pixelů a barvy jsou úplně mimo. Citlivost ISO 3200 není dobrá ani v nouzi. Dále se podíváme na snímky plyšového zajíce, konkrétně na jeho vousy. Na těch půjde dobře vidět zachování detailů.
testovací snímek
 ISO 50 (JPEG) |  ISO 50 (RAW) |
 ISO 100 (JPEG) |  ISO 100 (RAW) |
 ISO 200 (JPEG) |  ISO 200 (RAW) |
 ISO 400 (JPEG) |  ISO 400 (RAW) |
 ISO 800 (JPEG) |  ISO 800 (RAW) |
 ISO 1600 (RAW) |  ISO 3200 (RAW) |
ISO 50 až ISO 200 je naprosto čisté, RAW opět ukazuje výrazně vyšší ostrost. Ta ale ani v JPEGu není špatná, zvláště s ohledem na mnohem menší rozlišení, než na které jsme zvyklí. Od citlivosti ISO 400 u RAW snímků automatika jinak vyhodnocovala vyvážení bílé, proto jsou snímky jinak barevné (RAW+JPEG fotoaparát nepodporuje!). Při ISO 400 se objevují slabé barevné flíčky, ostrost je ale vynikající. JPEG má o něco jemnější kresbu, ale bez barevného šumu.
ISO 800 vypadá i v RAWu velmi dobře, linie se díky slabšímu šumu ale trochu třepí. JPEG je opět bez výraznějšího šumu, ale se slabší ostrostí. ISO 1600 je sice dost ostré, ale šum je znát, linie se třepí a i barevné fleky začínají být výraznější. Nicméně naprosto nevyužitelné je až ISO 3200, které trápí zejména špatná barevnost a spousta barevného šumu. Jako poslední jsou zde snímky bílého papíru.
 ISO 50 (JPEG) |  ISO 50 (RAW) |
 ISO 100 (JPEG) |  ISO 100 (RAW) |
 ISO 200 (JPEG) |  ISO 200 (RAW) |
 ISO 400 (JPEG) |  ISO 400 (RAW) |
 ISO 800 (JPEG) |  ISO 800 (RAW) |
 ISO 1600 (RAW) |  ISO 3200 (RAW) |
Zde je vidět, že v JPEGu dochází k odšumování, takže ani při ISO 800 na snímcích prakticky nenajdete barevný šum. V RAWu je lehce patrný od ISO 400. Teprve u ISO 1600 je jasový šum znatelnější, na ISO 3200 si jej už dobře všimnete. Překvapivě zde nejsou barevné pixely, které byly u předchozích testů patrné.
Při citlivosti ISO 50 je jasový šum minimální, barevný je pak různorodý. Od dalších citlivostí dochází k odšumování, které je pozorovatelné v tom, že rozdíly v jednotlivých kanálech jsou neznatelné. Od citlivosti ISO 800 je vidět jasný nárůst šumu.
V RAWu naopak takový rozdíl barev při ISO 50 není, u ISO 100 je dokonce menší šum. U citlivosti ISO 800 si lze překvapivě všimnou lehce nižšího šumu než u ISO 400, pak už to razantně roste nahoru.
