Sony Alpha SLT-A65: 24megapixelový šperk

Sony Alpha SLT-A65 disponuje APS-C čipem. Ten ale není jen tak ledajaký. Jde o Exmor CMOS čip, který se chlubí opravdu velmi vysokým rozlišením 24 megapixelů. Pixelová hustota tak činí 6,7 MPx/cm2, což je na tuto kategorii přístrojů poměrně hodně a mnoho lidí se obává vyššího šumu, než by bylo u zrcadlovek a SLT přístrojů vhodné. Na to se pochopitelně podíváme.

Citlivost ISO 100 je bez šumu, Camera Raw má trochu více jasového šumu, protože má poněkud zvláštní zacházení s modrou barvou na výchozí nastavení.

Ani u citlivosti ISO 200 není problém. RAW má lehký jasový šum, detaily jsou slušné.

Citlivost ISO 400 ale už v RAWu ukazuje trochu viditelný šum, což bychom u APS-C čipu asi nečekali. JPEGy mají zvláštní odšumování a třepení hran.

Citlivost ISO 800 už v JPEGu způsobuje překvapivě silné odšumování, zvláštní digitální hrudky, v RAWech dobře vidíte výraznější jasový šum. Multiexpozice je nicméně krásně hladká.

JPEG dost výrazně třepí hrany, což není ideální. RAWy začínají chytat výraznější barevný šum, multiexpozice je opět krásně hladká,a le poněkud neostrá.

ISO 3200 dále zvyšuje šum, JPEGy ztrácejí ostrost a výraznější hrany jsou odšumováním dosti roztřepeny. Multiexpozice je poměrně hladká, ale neostrá.

ISO 6400 má v RAWu už příliš silný šum, je jasné, že v JPEGu z toho nemůže být nic rozumného. Ani multiexpozice nevypadá nikterak dobře.

ISO 12800 je v podstatě už jen šum. Multiexpozice je neostrá, ztrácí barvy a v podstatě není použitelná k ničemu rozumnému.

Nejvyšší citlivost ISO 16000 je už opravdu zbytečná. Totéž platí pro ISO 25600 při multiexpozici. Dále se podíváme na snímky vyfocené za umělého osvětlení, kde uvidíme zejména zachování detailů.

RAWy jsou pěkné do citlivosti ISO 400, u JPEGů je ale vidět už odšumování a jakési trhání hran. Multiexpozice má sice trochu nižší ostrost, ale do ISO 800 včetně je bez problémů. Od citlivosti ISO 1600 začíná nastupovat výraznější barevný šum v RAWu, JPEGy se hodně trhají. Vyšší citlivosti jsou použitelné, ale s omezeními. V neposlední řadě se podíváme na snímky bílého papíru.

Z RAWů je patrné, že se barevný šum začíná lehce objevovat už při ISO 400 a dále rychle stoupá. JPEGy jej výrazně odstraňují, nicméně od ISO 800 jsou na plochách dobře zřetelné artefakty (u ISO 400 spíše hrudky). Multiexpozice je o něco hladší, ale také to není žádný zázrak.