Sony Cyber-shot DSC-M2: Kamera nebo digitál?
O společnosti Sony je známo, že si ráda zaexperimentuje s novými věcmi a v případě dnes recenzovaného křížence mezi digitální videokamerou a fotoaparátem, modelu Sony Cyber-shot DSC-M2, tomu není jinak. Kromě futuristické vizáže Sony pamatovalo i na slušnou výbavu, včetně stereo zvuku a optiky Carl Zeiss, zbývá si tedy položit otázku, jaká vlastně ta M2ka je v praxi?
Kapitoly článku:
- Sony Cyber-shot DSC-M2: Kamera nebo digitál?
- Technické parametry a špetka postřehů z praxe
- Jakpak nám fotí?
- Kvalita zobrazení
- Sony Cyber-shot M2 - Ani či ne?
Společnost Sony nám poskytla aparát Sony Cyber-shot DSC-M2 v novinářské verzi bez CD a manuálu, který ve verzi plné, retailové, samozřejmě nebude chybět. Uživatel na dodávaném CD nalezne programy Picture Package 1.2.1 a Nero Vision Express 3 pro sdílení snímků i videí.
Ač vizáž digitálu obvykle nemám ve zvyku přímo komentovat, protože je to velmi subjektivní záležitost, u Sonyho M2 budu nucen udělat chtě nechtě výjimku minimálně z toho důvodu, že jeho unikátní vizáž přináší také několik ovládacích a úchopových novinek. Především, přístroj je na poměry mezi digitálními fotoaparáty panujícími velmi neobvykle tvarován - na první pohled snad trochu připomíná mírně přerostlý stříbrný véčkový mobil (viz snímek srovnávací velikost s běžným CD). Podobnost s mobilem ovšem končí hned poté, co zjistíte, že se digitál neotevírá nahoru jako véčka, ale bokem doleva. I když nemohu neocenit futuristicku-švihácký elegantní design, který společnost Sony svému digitálnímu synovi vetkla, bohužel musím jedním dechem dodat, že vnější obal je převážně poctivý plast vyztužený pouze tu a tam hliníkem, krycí kastle je ale velmi měkká a o předměty typu klíče v kapse ji škrábnete jako nic, což bych možná mohl tolerovat u noname plastové VGA kamerky z tržnice, ovšem ne u jednoho z nejdražších kompaktů Sony na trhu.
Přestože lze aparát z aktivního stavu, kdy displej držíte v levé ruce a tělo aparátu v pravé, zavřít i s displejem otočeným k uživateli, rozhodně to nedoporučuji, protože stejně jako u véček vnější otočná část chrání displej. Krytka objektivu je plně automatická, navíc objektiv je lehce zapuštěn, takže náhodné zapatlání optiky prsty nehrozí. Na pravém obrázku si povšimněte dvojice mikrofonů umístěných na opačné straně než mimořádně kvalitní LCD, který mě potěšil hned trojnásob - jednak je i na slunci perfektně čitelný, za druhé lze regulovat jeho podsvícení a za třetí lze podsvícení umí dokonce úplně vypnout.
Vepředu má přístroj zaoblený tvar, aby lépe padl do ruky, mimochodem, sice jej můžete držet čtyřmi prsty, ovšem vystavujete se riziku, kterého si v návalu fotografické invence zprvu ani nevšimnete - pokud Sonyho uchopíte čtymi prsty, ukazováček již nepatrně leze do záběru, což může úplně zbytečně pokazit jinak dobrý snímek. Displej má celkový chod 270°, mezní polohy jsou aretovány, takže pokud je chceme změnit, bude třeba trochu více zabrat, náhodou ji skutečně nepootočíte.
Spodní části držené v pravačce dominují celkem 3 tlačítka - především jde o PHOTO zastupující obvyklou spoušť (samozřejmě umí i namáčknutí), která má patrně ten nejlehčí dohmat s nímž jsem se v životě setkal, pokud máte jemnější ruce, je to to pravé pro vás, pokud vlastníte prstíky svalnatější, bude pro vás velkým problémem rozlišit mezi namáčknutím a plným stiskem. Druhým do party je knoflík MODE přepínající režim fotografický a prohlížecí. Tlačítko třetí a nejspodnější aktivuje nahrávání videa. Nad 3 obřími tlačítky nalezneme kolébkový přepínač zoomu, celkem 3 stavově-informační LEDky, pod velkým triem jsou ještě 2 přepínače - HYBRID (umožňuje natáčet cca 5vteřinové video před a 3vteřinové po sejmutí vlastního snímku - v rozlišení 240 x 320 pixelů a při 15 fps) a 5SEC (zapne natáčení pouze 5vteřinových šotů).
Přesuňme se na otočný displej - první z tlačítek vlevo nahoře funguje jako PHOTO (Play v review módu), druhé zapíná displej, histogram a podsvícení nebo je vypíná. Knolík číslo 3 zastupuje MOVIE stejné jako v "držící" části dole. První stříbrné tlačítko napravo od displeje spouští při prohlížení indexovací funkci (více náhledů najednou), druhé níže mění rozlišení snímku či jej maže a to úplně nejspodnější zapíná menu. Kruhově uspořádaný křížový ovladač se stisknutelným středem má, jak je dobrým zvykem pro zvýšení rychlosti, na každý směr namapovánu nějakou funkci - nahoru samospoušť, doleva makro, dolů mění režimy blesku a stisk doprava přehazuje mód pro měření expozice. Ještě si povšimněte neobvykle vypadající kruhové části kolem ovladače, za něj patří Sony jednoznačná a velká pochvala, protože umí podle toho jak dalece jej zmáčnete listovat či přetáčet video na tu či onu stranu, a to tím rychleji, čím více s tímto ovládacím prvkem pohnete.
Levá strana působí trochu spartánsky, to pravá je o poznání bohatší - najdeme tu očko na poutko, port na DC in adaptér, reproduktor i On/Off tlačítko.
Je milé, že Sony pamatovala i u takto neobvykle tvarovaného aparátu na stativový závit, méně milé je již zjištění, že šachta pro akumulátor i paměťovou kartu pojme pouze média typu Memory Stick Duo (PRO), a to i přesto, že aparát není žádný podvyživený drobeček a vlezla by se do něj klidně i karta CF Type II. Společnost Sony zkrátka začíná nenápadný přechod k paměťovým kartám Memory Stick Duo (PRO), což se doufám, bude týkat pouze nejdrobnějších digitálů a smartphonů. Apropos, malá odbočka, musím říci, že jakožto běžného uživatele mě trochu děsí představa, že při vlastnictví 3 různých výrobků Sony bych musel používat (a tedy zakoupit) celkem 3 různé druhy paměťových karet (řekněme že mám PDA Sony Clié PEG-SL10 s digitálem Sony DSC-W7 a pokukuji po DSC-M2). A vůbec, nepřipomíná vám Memory Stick Duo vpravo někoho náhodou... ?
Slot na kartu byl bohužel umístěn na tom nejhorším možném místě a nic nepomůže jeho mikro formát, pokud je digitál na stativu, tak v případě, že chcete vyměnit akumulátor nebo stáhnout data, musíte pěkně sundat digitál ze stojanu, zasadit do kolébky kvůli přenosu dat a teprve teď přehrát + vrátit opačným postupem, zalaťpámbu že se digitál aspoň hlásí jako obyčejný flash disk...
Aby nebyla mýlka - jedná se o zařízení určené pro přísně suchomilné tvory, nedělá mu dobře voda v žádné z forem a když přijde na věc, ani ten prach nemusí...
Ač vizáž digitálu obvykle nemám ve zvyku přímo komentovat, protože je to velmi subjektivní záležitost, u Sonyho M2 budu nucen udělat chtě nechtě výjimku minimálně z toho důvodu, že jeho unikátní vizáž přináší také několik ovládacích a úchopových novinek. Především, přístroj je na poměry mezi digitálními fotoaparáty panujícími velmi neobvykle tvarován - na první pohled snad trochu připomíná mírně přerostlý stříbrný véčkový mobil (viz snímek srovnávací velikost s běžným CD). Podobnost s mobilem ovšem končí hned poté, co zjistíte, že se digitál neotevírá nahoru jako véčka, ale bokem doleva. I když nemohu neocenit futuristicku-švihácký elegantní design, který společnost Sony svému digitálnímu synovi vetkla, bohužel musím jedním dechem dodat, že vnější obal je převážně poctivý plast vyztužený pouze tu a tam hliníkem, krycí kastle je ale velmi měkká a o předměty typu klíče v kapse ji škrábnete jako nic, což bych možná mohl tolerovat u noname plastové VGA kamerky z tržnice, ovšem ne u jednoho z nejdražších kompaktů Sony na trhu.
Přestože lze aparát z aktivního stavu, kdy displej držíte v levé ruce a tělo aparátu v pravé, zavřít i s displejem otočeným k uživateli, rozhodně to nedoporučuji, protože stejně jako u véček vnější otočná část chrání displej. Krytka objektivu je plně automatická, navíc objektiv je lehce zapuštěn, takže náhodné zapatlání optiky prsty nehrozí. Na pravém obrázku si povšimněte dvojice mikrofonů umístěných na opačné straně než mimořádně kvalitní LCD, který mě potěšil hned trojnásob - jednak je i na slunci perfektně čitelný, za druhé lze regulovat jeho podsvícení a za třetí lze podsvícení umí dokonce úplně vypnout.
Vepředu má přístroj zaoblený tvar, aby lépe padl do ruky, mimochodem, sice jej můžete držet čtyřmi prsty, ovšem vystavujete se riziku, kterého si v návalu fotografické invence zprvu ani nevšimnete - pokud Sonyho uchopíte čtymi prsty, ukazováček již nepatrně leze do záběru, což může úplně zbytečně pokazit jinak dobrý snímek. Displej má celkový chod 270°, mezní polohy jsou aretovány, takže pokud je chceme změnit, bude třeba trochu více zabrat, náhodou ji skutečně nepootočíte.
Spodní části držené v pravačce dominují celkem 3 tlačítka - především jde o PHOTO zastupující obvyklou spoušť (samozřejmě umí i namáčknutí), která má patrně ten nejlehčí dohmat s nímž jsem se v životě setkal, pokud máte jemnější ruce, je to to pravé pro vás, pokud vlastníte prstíky svalnatější, bude pro vás velkým problémem rozlišit mezi namáčknutím a plným stiskem. Druhým do party je knoflík MODE přepínající režim fotografický a prohlížecí. Tlačítko třetí a nejspodnější aktivuje nahrávání videa. Nad 3 obřími tlačítky nalezneme kolébkový přepínač zoomu, celkem 3 stavově-informační LEDky, pod velkým triem jsou ještě 2 přepínače - HYBRID (umožňuje natáčet cca 5vteřinové video před a 3vteřinové po sejmutí vlastního snímku - v rozlišení 240 x 320 pixelů a při 15 fps) a 5SEC (zapne natáčení pouze 5vteřinových šotů).
Přesuňme se na otočný displej - první z tlačítek vlevo nahoře funguje jako PHOTO (Play v review módu), druhé zapíná displej, histogram a podsvícení nebo je vypíná. Knolík číslo 3 zastupuje MOVIE stejné jako v "držící" části dole. První stříbrné tlačítko napravo od displeje spouští při prohlížení indexovací funkci (více náhledů najednou), druhé níže mění rozlišení snímku či jej maže a to úplně nejspodnější zapíná menu. Kruhově uspořádaný křížový ovladač se stisknutelným středem má, jak je dobrým zvykem pro zvýšení rychlosti, na každý směr namapovánu nějakou funkci - nahoru samospoušť, doleva makro, dolů mění režimy blesku a stisk doprava přehazuje mód pro měření expozice. Ještě si povšimněte neobvykle vypadající kruhové části kolem ovladače, za něj patří Sony jednoznačná a velká pochvala, protože umí podle toho jak dalece jej zmáčnete listovat či přetáčet video na tu či onu stranu, a to tím rychleji, čím více s tímto ovládacím prvkem pohnete.
Levá strana působí trochu spartánsky, to pravá je o poznání bohatší - najdeme tu očko na poutko, port na DC in adaptér, reproduktor i On/Off tlačítko.
Je milé, že Sony pamatovala i u takto neobvykle tvarovaného aparátu na stativový závit, méně milé je již zjištění, že šachta pro akumulátor i paměťovou kartu pojme pouze média typu Memory Stick Duo (PRO), a to i přesto, že aparát není žádný podvyživený drobeček a vlezla by se do něj klidně i karta CF Type II. Společnost Sony zkrátka začíná nenápadný přechod k paměťovým kartám Memory Stick Duo (PRO), což se doufám, bude týkat pouze nejdrobnějších digitálů a smartphonů. Apropos, malá odbočka, musím říci, že jakožto běžného uživatele mě trochu děsí představa, že při vlastnictví 3 různých výrobků Sony bych musel používat (a tedy zakoupit) celkem 3 různé druhy paměťových karet (řekněme že mám PDA Sony Clié PEG-SL10 s digitálem Sony DSC-W7 a pokukuji po DSC-M2). A vůbec, nepřipomíná vám Memory Stick Duo vpravo někoho náhodou... ?
Slot na kartu byl bohužel umístěn na tom nejhorším možném místě a nic nepomůže jeho mikro formát, pokud je digitál na stativu, tak v případě, že chcete vyměnit akumulátor nebo stáhnout data, musíte pěkně sundat digitál ze stojanu, zasadit do kolébky kvůli přenosu dat a teprve teď přehrát + vrátit opačným postupem, zalaťpámbu že se digitál aspoň hlásí jako obyčejný flash disk...
Aby nebyla mýlka - jedná se o zařízení určené pro přísně suchomilné tvory, nedělá mu dobře voda v žádné z forem a když přijde na věc, ani ten prach nemusí...
