Sony Cyber-shot RX100 IV (RX100M4): zase o něco lepší

 

 

Jak již bylo řečeno, RX100 IV od RX100 III nijak nerozlišíte, zvenku je jediným rozdílem akorát nápis na horní straně přístroje. Jde o malý kapesní přístroj bez gripu, přesto se ale drží celkem dobře. Problémem je spíše vytáhnutí kompaktu z kapsy, kdy jej není zač chytnout. Přesto by jako kapesní kompakt mohl být i o nějaký milimetr tenčí a trochu lehčí (má téměř 300 gramů s baterií). Takhle je spíše fotoaparát do kapsy bundy než do kalhot. Testovaný kousek měl za sebou už více než rok novinářského provozu, takže byl plný malých i větších škrábanců, na funkci to ale nemělo vliv.

Fotoaparát má výklopný blesk i hledáček, o něm si ale povíme trochu později. Nyní se podíváme na objektiv Zeiss Vario-Sonnar T*. Ten nabídne širokoúhlou přepočtenou ohniskovou vzdálenost 24 mm a malý 2,9× optický zoom. Maximem je tak jen 70 mm, což stačí pro základní potřeby, ale nejspíš vám budou další milimetry (větší zoom) hodně často chybět. V tomto byly první dva modely se svými 100 mm lepší. Jenže ty měly také horší světelnost a RX100 IV (resp. RX100M4) se tak může pochlubit výbornými hodnotami F1,8-2,8. Objektiv nepodporuje filtry, lze ale dokoupit nalepovací závit VFA-49R1. Kolem objektivu je otočné okruží, kterému lze navolit některou z nabízených funkcí (dal jsem si tu korekci expozice).

Pojďme se podívat na horní stranu. Úplně vlevo je již zmíněný hledáček a uprostřed pak vyskakovací blesk. Ten lze prstem přitáhnout k sobě a pálit např. o strop. Kolem blesku jsou mikrofony pro stereo zvuk. Následuje tlačítko pro zapnutí přístroje a kolečko fotografických režimů (má tužší chod, nicméně s ovládáním jsem neměl větší problémy - těžko však říct, jak to bude vypadat v létě se zpocenými prsty). Více vepředu je pak páčka zoomu a tlačítko spouště. Oboje se ovládá bezproblémově. Seshora také dobře vidíte velikost objektivu a ovládací prstenec. Naopak směrem blíže k displeji (pod tlačítkem pro zapnutí) je mechanické tlačítko pro vyklopení interního blesku.

Konečně se dostáváme k elektronickému hledáčku. Ten uvítá mnoho lidí, jsou s ním však spojené i komplikace. Protože je schovaný, k práci je třeba nejprve udělat několik kroků. Prvně na levé straně těla musíte odjistit hledáček, který vyskočí ven (tímto krokem současně zapnete fotoaparát). V tomto stavu ale ještě stále není připraven k práci a musíte jeho zadní část vytáhnout směrem vzad. V praxi jsem tak fotil takřka jen přes displej, neboť se mi nechtělo podstupovat tuto složitou proceduru. Samotný hledáček je ale jinak hodně dobrý. Proti předchůdci se zvýšilo rozlišení z 1,44 na 2,36 milionu bodů (1024×768 RGB pixelů).

Má 0,39" úhlopříčku a přepočtené 0,59× zvětšení. Obraz je tak solidní, a i když nedosahuje velikosti z větších ultrazoomů nebo CSC fotoaparátů, dá se dobře používat. Za špatného světla i díky dobré světelnosti objektivu dokáže podat poměrně slušný obraz bez výraznějšího šumu, čímž se také snižuje problém trhání obrazu při prudkých pohybech. Ten vyvstává spíše až při delších ohniskových vzdálenostech. Nechybí ani automatické přepínání mezi displejem a hledáčkem.

Už tradičně tu je 3,0" displej s rozlišením 1,228 milionu bodů (640×480 RGBW pixelů). Má pěkný obraz, pozorovací úhly jsou slušné a z větších úhlů jen lehce klesá kontrast. Displej je výklopný, směrem dopředu o 180°, dolů pak o nějakých 45°. Stinnou stránkou je, že nebyl použit dotykový displej, což by bylo fajn zejména pro výběr ostřících bodů. V této kategorii fotoaparátu by dotykový displej určitě neměl chybět.

Červené tlačítko spouští nahrávání videosekvencí, překvapením ale byla velmi dlouhá prodleva. Videa se začala nahrávat až po více než dvou sekundách od zmáčknutí tlačítka. Pokud jde o ukončení natáčení, to nastává za více než půl sekundy od stisknutí. Tlačítko Fn spouští quick menu, v tom se dá pohybovat šipkami a jednotlivé volby nastavíte otáčením voliče nebo si rozkliknete detailní nastavování. Tlačítko Menu spouští hlavní menu přístroje. Pokud jde o čtyřsměrný otočný ovladač, směrem nahoru se mění zobrazení displeje, vpravo je blesk, dole je korekce expozice nebo úprava expozičních nastavení v plné automatice. Vlevo je pak samospoušť, bracketing nebo sekvenční snímání.

Většině ovladačů můžete přidat vlastní funkce, např. to střední potvrzuje vybrané volby, ale také spouští např. sledování objektu. Osobně jsem si sem dal okamžitou změnu ostření z AF na MF. Nakonec tu máme tlačítko pro vstup do režimu prohlížení snímků a funkční tlačítko C.

Pod krytkou na pravé straně je USB a HDMI port. Přes tento USB port se fotoaparát nabíjí.

V balení dostanete vedle fotoaparátu také poutko, baterii, USB kabel, síťový adaptér a kabel, nechybí také krátký manuál.

Po prvotních dojmech, které jsou spíše pozitivní, se v dalších kapitolách pojďme podívat na to, jaký je Sony Cyber-shot RX100 IV při focení.