Sony Cyber-shot RX100 IV (RX100M4): zase o něco lepší

Optickou stabilizaci jsem otestoval na 70mm přepočtené ohniskové vzdálenosti. Z ruky se stabilizací jsem nadpoloviční úspěšnosti dosáhl s časem 1/25 sekundy, což není zrovna dobré číslo. Ostré snímky se sice daly vyfotit i s delšími časy, ale o nějakou pravidelnost bohužel nešlo.

Bez stabilizace jsem podobné ostrosti dosahovat někde kolem času 1/60 sekundy. Naměřený účinek byl tedy jen 1,3 EV, což je na dnešní poměry velmi málo.

Detekce tváří funguje dobře a fotoaparát nabídne také relativně velký senzor a slušnou světelnost objektivu. Z tohoto pohledu jde tedy mezi kompakty o poměrně slušné náčiní na focení portrétů. Pochopitelně zrcadlovkám s většími senzory se to nevyrovná, v přepočtu na full frame má hloubku ostrosti jako objektiv s clonou téměř F8, v případě APS-C pak zhruba na úrovni F5.

Jak sami vidíte, výsledky nejsou úplně špatné, ale složité pozadí zde nadělalo dost paseku. Maže se, ale na pěkný portrét budete potřebovat do pozadí rozhodně něco jemnějšího. K dispozici dávám snímek v RAW formátu.

Pokud jde o blesk, ten je mechanicky výklopný a nabídne klasické režimy jako je automatika, vypnutí, zapnutí, slow snychro na první nebo druhou lamelu závěrky. S efektem červených očí jsem se v podstatě nesetkal.

Cyber-shot RX100 IV využívá tradičního akumulátoru NP-BX1 s napětím 3,6 V a kapacitou 1240 mAh, který Sony používá u řady RX100 už od počátku. Venkovní snímky při testu byly pořizovány při hodně nízkých teplotách, často se to týkalo mrazů i okolo -10 °C nebo dokonce i méně. Nízká teplota výdrží akumulátoru rozhodně nesvědčí, běžně se stávalo, že při zobrazení blížícího se vybití (oranžová signalizace) se dá v mrazu vyfotit jen pár fotek. Za tepla ale v tomto stavu udělá i mnoho desítek snímků.

V mrazech jsem se tak pohyboval jen někde okolo 170 snímků a 5 minut videa. Spolu s testy v interiérech byl ale výsledek o mnoho lepší a dostal jsem se na 225 snímků a 9 minut. Je jasné, že v létě (bez mrazivého focení venku) by byl průměr o něco vyšší.

V rychlosti se mrkneme také na zobrazení displeje. To může být docela bohaté s desítkami různých ikonek. Dole jsou informace o expozici, nahoře pak o kvalitě záznamu. Po stranách pak najdete ikonky různých fotografických nastavení. Pochopitelně je můžete zrušit. Pravý snímek ukazuje tzv. quick menu (dostupné po stisku tlačítka Fn).

Dále tu vidíte výběr ISO citlivosti a možnost nastavit jak horní, tak i spodní limit pro automatiku. Kdo chce, nemusí vidět na displeji náhled snímku, ale může tu být stavový displej.

Při manuálním ostření se zvětší náhled a chválím také zobrazení přibližné zaostřené vzdálenosti. Pravý snímek ukazuje natáčení videosekvencí.

Při otáčení kolečka fotografických režimů se ukazuje animace popisující jednotlivé režimy. Velmi podobně to vypadá i u volby scénických režimů.

Následující snímky ukazují uživatelský režim, který má paměť na tři nastavení. Osobně jsem si tu dal např. HDR a natáčení Full HD videa (v ostatních režimech jsem natáčel do 4K). Pravá snímek ukazuje hlavní menu přístroje. To má poměrně velký počet panelů.

Vyfocené fotografie si lze zobrazit celoplošně se základními informacemi nebo ve zmenšeném náhledu s více údaji o snímku a histogramy.

Wi-Fi je u Sony už tradičně problém. PlayMemories Mobile se mi podařilo nainstalovat a kopírování snímků z fotoaparátu do telefonu fungovalo i v případě iPhone bez NFC. Samotné menu pro Wi-Fi je ale hodně komplikované, neintuitivní a v případě testovaného fotoaparátu se mi ale nepodařilo spustit dálkové ovládání. Je rovněž divné, že ani po více než čtyřech letech, co existují Wi-Fi kompakty od Sony, nebyl výrobce schopen zprovoznit obchod s aplikacemi pro Českou republiku.