Sony Cyber-shot W570: jde to i s 16 megapixely

Digitální šum

Dostáváme se asi k tomu nejzajímavějšímu. Malý 1/2,3" CCD snímač dostal nově vysoké rozlišení 16 megapixelů, čímž vzrostla pixelová hustota na šílených 57 MPx/cm2! Ideální pixelová hustota je kolem 25 MPx/cm2 (tehdy je poměr šumu a detailů nejlepší, větší hustota zvyšuje detaily minimálně, ale hodně roste šum, naopak nižší hustota znamená výraznější snížení detailů, ale šum skoro totožný), takže se dá očekávat podstatně vyšší šum při detailech jen o trochu lepších. Otázkou také zůstává, jak se do toho projeví odšumování.
Při citlivosti ISO 80 je jasový šum poměrně nízký, barevný téměř neexistuje. Může za to ale silné odšumování, které znatelně třepí hrany. Výsledek je nicméně přijatelný. Jiné měřítko při focení je způsobeno tím, že Sony Cyber-shot W570 má opravdu špatné telemakro a nebylo možné snímek vyfotit trochu blíže.
Citlivost ISO 100 přidává výraznější rozzrnění obrazu, linie se třepí. Barvy jsou nicméně v pořádku.
Při citlivosti ISO 200 se zvyšuje odšumování, což se projevuje na slabších a rozmazanějších detailech.
ISO 400 už způsobuje totální rozpatlání a v podstatě se dá říci, že další citlivosti ani nemá smysl zkoušet. Kde je ta doba, kdy se ISO 400 dalo na kompaktech používat?
Další navýšení znovu výrazněji rozpatlá snímek a ten začíná i ztrácet barvy. Téměř nepoužitelné.
ISO 1600 je beznadějná patlanice, červená barva prakticky zmizela. Detaily neexistují.
Na nejvyšší citlivosti ISO 3200 je silný jasový šum, barevná složka je vyfiltrovaná. Neumím si představit, k čemu by se taková citlivost dala použít. Nyní se podíváme ještě na výřezy z vousů plyšového zajíce.

Zhruba do citlivosti ISO 200 lze fotoaparát bez větších potíží používat. Detaily sice nesou silné zásahy odšumování, ale barevný šum je skutečně dobře potlačen a zůstávají po něm jen slabé flíčky. Od citlivosti ISO 400 ale dochází k silnému rozpatlávání a ISO 800 a výše se už v podstatě nedá použít, leda pro nouzové snímky, které budou prezentovány ve velmi malých rozlišeních.

Protisvětlo

Označení Carl Zeiss slibuje dobré optické výsledky, přesto se podíváme, jaká je praxe. Protisvětlo je totiž náročná disciplína.
Chromatická aberace je lehce patrná, spíše jde vidět, jak ji fotoaparát softwarově odstraňuje. Zamrzí však jiná věc. Nějak se zapomnělo na antireflexní vrstvy. Jasné odlesky zde sice nejsou, ale jdou vidět velké barevné fleky, světelné závoje. Kolem slunce jde o běžný jev, horší je to s pravou spodní polovinou obrazu. Silné odšumování také mělo nepříznivý vliv na kresbu.
Tady to jde vidět ještě více. Ačkoli slunce není v záběru, ze strany svítí do objektivu, a to se projevilo příliš silným barevným závojem. Snímek je bez kontrastu a má nepřirozené barvy. Funkce DRO na prosvětlení stínů nicméně funguje velmi dobře, zde musím Sony pochválit.