Sony DSC-T300: stylových 10 MPx s dotykovým LCD

Sférické zkreslení a vinětace

Bude zajímavé sledovat, jak si fotoaparát poradil se zkreslením a vinětací. Hned z počátku musím říci, že obě disciplíny nejsou právě nejlepší vizitkou fotoaparátu. Zkreslení je na tom ještě poměrně dobře, sférické zkreslení je sice poměrně výrazné, ale nijak se neodlišuje od většiny kompaktních fotoaparátů na trhu. Na nejdelším ohnisku se objevuje typické poduškovité zkreslení, bohužel patří k těm trochu výraznějším.

ohnisko 33 mm

ohnisko 165 mm

Největší bolístkou malého objektivu s pěkným 5× násobným zoomem je vinětace. Na těchto fotografiích to nelze příliš dobře vidět, ale u zobrazení citlivosti ISO, kde vybírám levý horní roh v plném rozlišení, uvidíte vinětaci velmi dobře. Je situována výrazně v rozích, které jsou znatelně tmavší než okolí a zejména na fotografiích s oblohou budete mít často silně tmavě modré rohy, zatímco zbytek bude světle modrý.

Poznámka: software, kterým měřím šum v obraze (pro výsledný graf), využívám rovněž k měření vinětace. Zatím je výpočet vinětace ve fázi ladění, ale dává již použitelné výsledky. Zatímco u většiny fotoaparátu se vinětace pohybuje kolem hodnoty 1,0 a pouze na nejkratším ohnisku a na nejdelších se pohybuje kolem hodnoty 2,0, u Cyber-shot DSC-T300 dává v celém rozsahu ohnisek hodnoty mezi 2,0 až 2,5. Výjimkou je pouze pravý horní roh, který na nejkratší ohnisko dává hodnotu 1,0. To ostatně lze vidět i na fotografii výše, kde je pravý horní roh skutečně ztmaven jen minimálně.

Digitální šum

O snímání obrazu se stará 1/2,3" Super HAD CCD čip, který dokáže vyprodukovat fotografie až s rozlišením 10 megapixelů. Jedná se tedy u kompaktů tradičně o poměrně malý čip, který by teoreticky měl docela trpět na šum. Základní citlivostí je ISO 80, pokračuje přes ISO 100 a dvojnásobky až po ISO 3200, přičemž i při této citlivosti jsou fotografie k dispozici v plném rozlišení. Nejprve se podívejme na fotografie kompaktního disku, kde jsou jak celistvé plochy jedné barvy, tak i detailní písmena.

ISO 80

ISO 100

ISO 200

ISO 400

ISO 800

ISO 1600

ISO 3200

Přestože byl použit stativ, nepůsobí fotografie zrovna nejostřeji. ISO 80 a ISO 100 vypadají velmi podobně a co se šumu týče, ještě poměrně slušně. Podobných výsledků dosahuje i ISO 200, které přidává jen minimum tmavších pixelů a ke ztrátě detailů také ve větší míře nedochází. Fotoaparát tedy podle těchto fotografií lze bez problémů používat s citlivostí ISO 200. Škoda, že automatika se jí vyhýbá a při horších světelných podmínkách rovnou volí raději ISO 400.

ISO 400 na tom sice se šumem není nejhůře, ale dochází už k rozostření a ztrátě detailů. Oproti většině fotoaparátů se neobjevují pouze tmavé pixely, ale i výrazně světlejší. Tuto citlivost už nemůžu doporučit k pořizování pěkných fotografií. Ty už ve většině případů nepůsobí příliš ostře a jsou už zrnité (ale pěkně zrnité, černobílé fotografie budou vypadat hezky, šum má spíše charakter filmového zrna, je více rovnoměrný). ISO 800 opět více rozostřuje a přidává trochu jiný charakter šumu. Kvalitativně na tom je jen o trochu hůře než ISO 400.

K mému velkému překvapení ISO 1600 nepřineslo snůšku tmavých pixelů, ale opět rovnoměrný šum, ten je ale velmi znatelný a fotografie není vůbec ostrá. Prvně se zde také objevují výrazné změny barev červených písmen, které jsou mnohem tmavší. ISO 3200 dále zvýrazňuje jinak rovnoměrný šum, ztráta detailů dělá fotografie naprosto nepoužitelnými.

 Přidávám ještě snímky bílé plochy, kde bude více patrná struktura šumu.

ISO 80	ISO 100
ISO 200	ISO 400
ISO 800	ISO 1600
ISO 3200

Při pohledu na snímanou bílou plochu budete překvapeni stejně jako já. Silná vinětace zbarvila rohy až do tmavě modré barvy. Rovněž zde je šum patrný více než ve skutečnosti na reálných fotografiích. Podle těchto snímků bílé plochy by bylo nepoužitelné už ISO 80. Přitom obrázky byly pořízeny za stejných podmínek jako i u ostatních recenzí.

U všech citlivostí jsou vidět poměrně znatelné barevné chyby, už ISO 80 disponuje spoustou zelených a fialových fleků. Jejich výraznější nárůst začíná u ISO 200 a velmi znatelný je pak u ISO 400, ze kterého dělá nepoužitelnou citlivost. Je vidět, že se fotoaparát u ISO 1600 a ISO 3200 snaží o odstranění výrazných barevných rozdílů a fotografie začínají působit spíše jednobarevně. Vysoké rozdíly jasů však zůstávají.
I zde je vidět, že už u ISO 80 dosahuje fotoaparát poměrně vysokého šumu s hodnotou kolem 2,1 u rozdílu jasů (bez ohledu na barvu - černá čára v grafu). U ISO 200 už dosahuje téměř 2,9 a dále roste. Co se týče šumu, nelze od 1/2,3" čipu s rozlišením 10 megapixelů čekat zázraky. Jiné fotoaparáty s podobně velkým čipem a rozlišením 10 megapixelů se však dokáží poprat se šumem mnohem lépe.

Vyvážení bílé

Zkoušky vyvážení bílé probíhaly za dne v pokoji, tedy ve stínu. Automatické vyvažování bílé pracovalo dobře, nemám k němu výhrady, po celou dobu testu jsem neměl potřebu jej přemlouvat k jinému nastavení. Nabídka možností je široká, takže pokud chcete dosáhnout jiných barevných efektů, máte spoustu možností.

automatické vyvážení	denní světlo
stín, oblačno	zářivka 1
zářivka 2	zářivka 3
umělé osvětlení (žárovka)	blesk (bez odpálení blesku)
blesk (s odpáleným bleskem)

Sami vidíte, že automatické vyvážení bílé si s problémem poradilo dobře. Obrázek má ty správné barvy, jen je mírně podexponovaný, tmavě modré odstíny se slévají v jeden, bílá je však opravdu bílá (resp. šedivá) bez nádechu do modra nebo do žluta.

Měření rychlosti

Nyní se podíváme na rychlost fotoaparátu. Musím říci, že toto je disciplína, kde CyberShot DSC-T300 potěší. Dá se zapnout dvěma způsoby. První možnost je tlačítkem nahoře a pak budete vyzvání k odsunutí krytu. Druhou možností je odsunutí krytu, čímž se fotoaparát zapne (a zasunutím se naopak vypne). Je to pohodlné a velmi rychlé.

• První snímek - 2,5-2,6 sekundy (Po odsunutí krytu se zobrazí na chvilku logo, fotoaparát takřka okamžitě naběhne, můžete ostřit a fotit.)
• Snímek bez namáčknutí - kolem 0,6 sekundy (Fotoaparát ostří skutečně velmi rychle, okamžité focení bez namačkávání se dá vcelku dobře používat. Není to sice nejrychlejší fotoaparát na trhu, ale rozhodně patří k lepšímu průměru.)
• Snímek s namáčknutím - okamžitě (Žádná prodleva zde snad ani neexistuje, fotograf má až pocit, že fotografie je vyfocena a zobrazena dříve než zmáčkne spoušť.)
• Přezoomování - 2,4 sekundy (Tato doba je poměrně dlouhá, jiné fotoaparáty totéž zvládnou mnohem rychleji. Na druhou stranu je fotografovi umožněno dávkovat zoom až neuvěřitelně přesně s dobrým ukazatelem zoomu.)
• Sériové snímání - 1,4 fps (během 32 sekund jsem pořídil 45 snímků. Ukládání na kartu je okamžité, nejsou zde tedy žádné prodlevy. Rychlé snímání fotoaparát nepodporuje. Tentýž výkon podává fotoaparát i při expozičním bracketingu.)

Ve výsledku je tak Cyber-shot DSC-T300 nadprůměrně rychlý fotoaparát. Pro pohotové focení jako stvořený. V podstatě v žádném režimu neměl problém s ostřením, pokud nezaostří, dává to brzy vědět a zbytečně nezdržuje neúspěšnými pokusy. Ostření ve tmě je sice pomalejší, ale i v tomto případě stále patří mezi ty rychlejší fotoaparáty.

Optický a digitální zoom

Objektiv modelu T300 nabízí vzhledem ke svým miniaturním rozměrům velmi slušný 5× násobný optický zoom. O to více potěší jeho rozsah, který je nastaven velmi dobře. Začíná na 33 mm, je tedy širokoúhlejší než většina objektivů kompaktů a ač je rozdíl mezi 36mm a 33mm objektivy na první pohled nepatrný, ve skutečnosti je celkem znatelný. Končí pak na 165 mm, což je dobře použitelné přiblížení, na ultrazoomy to zdaleka není, ale opět vůči mnoha kompaktům je to o trochu více.
Ohnisko 33 milimetrů se ukazuje, jak se dalo předpokládat. Areál školky není ani zdaleka celý, ale nabízí mírně větší úhel pohledu než klasické 35mm nebo 36 mm objektivy. Zejména při focení architektury se osvědčí, na vlastní kůži vyzkoušeno. Fotil jsem kostel s 33mm objektivem a pak dalšími dvěmi fotoaparáty s 35mm ohniskem (musel jsem být o cca 5 metrů dále) a 38mm objektivem (musel jsem se posunout ještě o dalších 10 metrů dozadu).
Přiblížení pomocí 5× násobného optického zoomu mě trochu překvapilo, čekal jsem trochu méně. Na první pohled bych tipoval trochu větší zoom. Kvalita obrazu je dobrá, řekl bych, že fotografie v detailu vypadá lépe na nejdelší ohnisko. Neobjevují se ani výrazné chromatické chyby kolem panáčka na značce.
Sony patrně chápe, že digitální zoom nemůže optický nahradit a výsledkem digitálního je degradace obrazu. To by mohl být důvod, že u svých fotoaparátů nabízí maximálně pouze 2× násobný digitální zoom, který je obecně asi nejvyšší maximum, které je ještě slušně použitelné. Digitální zoom modelu T300 skutečně podává dobré výsledky, ztráta detailů není výrazná, neprodukuje rozmazané fotografie. Samozřejmě takovou fotografii nelze považovat za skvělou, ale je použitelná. Více spíše zamrzí obecně nižší kvalita fotografií tohoto fotoaparátu daná silnějším šumem a zejména většími barevnými rozdíly (zelené a fialové fleky).

Protisvětlo

Vzhledem k tomu, že je objektiv plný kompromisů, zejména prostorových, překvapí poměrně slušnými výsledky při focení v protisvětle. Odlesky většinou nejsou patrné, případně jsou k nalezení dva modrofialové fleky. Jeden slabší, ale obsáhlejší blízko zdroje světla a druhý daleko od zdroje světla, menší, ale i výraznější. Jedinkrát se mi podařilo dostat zajímavý oranžový proužek. Kolem slunce však vybíhá také oranžová až červenofialová skvrna. Někdy více, někdy méně výrazná a lépe umístěná, takže méně ruší.
Při nastavování expozice celoplošně získávají často fotografie oblohu s mírnou kresbou, z okolí je spíše silueta. Fotografie ve většině případů však vypadají poměrně hezky.
Zde je ukázka, kdy z okolí zbývá pouze silueta, obloha si zachovává svou kresbu, odlesky nejsou patrné a oranžovočervená skvrna kolem slunce není tak hrozná. Při detailnějším prohlédnutí (zejména u první fotografie), si můžete všimnout poměrně silné chromatické aberace, fialové kontury objektů.

Noční scéna

Sony Cyber-shot DSC-T300 není ideální fotoaparát pro pořizování nočních fotografií. V normálních režimech je délka expozice omezena na jednu sekundu, takže i při setmění (tedy nikoli úplně tmě) volí velmi vysoké citlivosti, zpravidla ISO 1600 a ISO 3200, čímž dramaticky utrpí kvalita fotografií. Občas se při zaměření na světelný zdroj můžete dočkat i nižších citlivostí, ale dostanete podexponovaný snímek. Nezbude tedy než volit speciální režimy Soumrak nebo Ohňostroj.
Tyto dva režimy umožňují použít trochu delší závěrku 2 sekundy. V režimu soumrak se minimálně cloní na F3,5 a při citlivosti pouhých ISO 100 dokáže vykouzlit poměrně hezké snímky, leč podexponované. Delší čas již možný není. Škoda.

Standardní scéna

Tradičně nechybí šenovské mlýny. Bylo krásné počasí a s nastavení živých barev jsem dostal snímek s pěknými barvami. Automatika nastavila expozici dobře, je však velmi patrná silná vinětace objektivu v horních rozích. Dole je ještě silnější, ale díky charakteru fotografie to není tolik vidět.