Sony E PZ 18-105mm F4 G OSS (SELP18105G)

Sony si je vědomo silného zkreslení objektivu, a tak fotoaparát Sony A6300 ani u tohoto objektivu neumožňuje vypnout korekci zkreslení (u jiných to je možné). Ve JPEGu i RAWu otevřeném v konvertoru, který je schopen provést vložené korekce, je sférické zkreslení při minimálním zoomu jen 0,6 %. Je zajímavé, že bez korekcí je kreslení ještě trochu menší (+0,3 %), tam jsou ale linie v rozích více zvlněné (obloučků je více).

U maximálního zoomu se setkáte s mírným sférickým zkreslení s hodnotou +0,9 %, nicméně ve skutečnosti objektiv trpí na extrémní poduškovité zkreslení s hodnotou -5,1 %. Abyste si toto ale všimli, museli byste mít starší fotoaparát Sony, který neprovádí korekce, případně otevřít RAW v konvertoru, který tyto vložené korekce nezpracovává (např. Raw Therapee).

Tmavé rohy jsou také docela problém, při plně otevřené cloně se i po korekcích můžete "těšit" na zhruba 1,3 EV. Přiclonění lehce pomůže, ale pořád budete někde kolem 0,7 až 0,8 EV.

V této kapitole se podíváme na problematiku chromatické aberace. Jde o barevné kontury na výrazných kontrastních hranách.

U nejkratší ohniskové vzdálenosti jsou barevné změny na hranách viditelné spíše u nižších clon. S přicloněním se barevné změny mění spíše na jasové.

U 27mm ohniskové vzdálenosti chromatická aberace sílí, při plně otevřené cloně je modré barvy docela dost. Clonění pak aberaci uklidňuje, opět přechází spíše do jasových změn a chytá fialový nádech.

Chromatická aberace se vyskytuje také u ohniskových vzdáleností kolem 40 mm. Clonění mění modrofialové odstíny na fialové a zelené.

Kolem 70mm ohniskové vzdálenosti je situace o něco lepší, barvy se nemění. Na druhou stranu tady to kazí rohová neostrost.

Na maximálním zoomu se chromatická aberace opět vrací v plné síle. Tato optická vada je docela problémem.