Sony NEX-5N: téměř ideální NEX

Srdcem fotoaparátu Sony NEX-5N je APS-C Exmor CMOS snímač s rozlišením 16 megapixelů. Pixelová hustota je tak akorát, v dnešní době tak zhruba ve středu pole. Šum by tedy mohl být docela nízký, na což se nyní budeme soustředit. Ukážeme si snímky v JPEGu i výřezy převedené pomocí Camera Raw s vypnutým odšumováním.

K nejnižší citlivosti není co dodat. Šum v podstatě neexistuje, vše je krásně ostré a bez šumu.

Citlivost ISO 200 je na tom podobně, po šumu téměř ani památky. Velmi dobrá práce.

Ani ISO 400 není o mnoho horší. Snímek má jen velmi mírný jasový šum, kvalita je i nadále vynikající.

ISO 800 lehce navyšuje jasový šum v RAWu, stále je ale velmi ostrý a detailní. Ostatně JPEG ukazuje, že odšumět takový snímek není žádný problém.

Teprve citlivost ISO 1600 začíná mít znatelnější šum, JPEGy ale vypadají stále celkem dobře, byť si už lze všimnout jakéhosi rozpíjení obrazu. Barevnost je i nadále v pořádku. Při multiexpozici byla navolena citlivost ISO 2500, snímek je bez šumu, ale poněkud utrpěla ostrost.

ISO 3200 je opět o něco horší, ale JPEGy vypadají i nadále velmi ostře a barevně v pořádku. Plochy se trochu hrudkují a určitě není třeba se této citlivosti bát.

ISO 6400 je v RAWu postiženo silnějším barevným šumem. JPEG jej dobře odstraňuje, zbytky po odšumování jsou trochu patrné, barevnost lehce klesá. Přesto nevidím problém v použití této citlivosti jako takové lepší nouzové. Multiexpozice je opět bez šumu, ale také bez výraznější ostrosti.

Další navýšení citlivosti na ISO 12800 zvyšuje šum a JPEGy už začínají výrazněji ztrácet barvy a lehčí detaily. Střední a silné detaily i nadále zůstávají poměrně dobře patrné.

Nejvyšší citlivost ISO 25600 na tom už ale není moc dobře. RAW hraje všemi barvami, JPEG je naopak poněkud bezbarvý, detaily jsou slabší, ale s ohledem na danou citlivost je to úctyhodný výkon. Nyní se podíváme na snímky ukazující zejména míru zachování detailů.

Do citlivosti ISO 1600 si šumu a odšumování téměř nevšimnete, v tomhle NEX-5N opravdu válí. ISO 3200 se už ale začíná poněkud trhat a rozpatlávat, další citlivosti především ztrácí barvy a mažou se. Nicméně mi přijde, že i ISO 6400 je ještě nouzově použitelné. Podíváme se i na práci s bílou plochou papíru.

Barevný šum je vidět téměř na všech citlivostech (především od ISO 400 výše), nicméně vážnější začíná být až někde u ISO 1600. JPEGy jej docela dobře odstraňují, ale stále zůstávají lehké barevné mapy.