www.digimanie.cz
>
>

Tipy a triky nejen pro začátečníky, díl 13. - Fotografujeme (u) moře

Tipy a triky nejen pro začátečníky, díl 13. - Fotografujeme (u) moře
, , článek
Řada z nás, suchozemců, zavítá o dovolené k moři. Důvodů je dost - načerpat letos tolik vzácné teplo ze Slunce, odpočinout si na plážích a ve vlnách a v neposlední řadě fotografovat. Dokumentovat pobyt u moře za běžného denního světla není nijak obtížné. Pokud si ale položíte vyšší cíle – pořídit fotografie které opravdu rádi zhlédnou nejen příbuzní, musíte nad obsahem a ztvárněním fotografie začít přemýšlet.



reklama
V létě a ve dne bývá světla dost (někdy až příliš) a tak expoziční ani zaostřovací automatika nemá těžkou práci. Navíc běžná denní plážová scéna splňuje všechny předpoklady „průměrné scény“, kde automatiky opravdu fungují. Běžná scéna a expozice automatikou ale povede k běžné fotografii. Jak fotografie udělat atraktivnější?

Polarizační filtr

Jedním z nástrojů, který značně zlepší letní fotografie, je polarizační filtr. Ztmavuje oblohu, odstraňuje lesky moře a celkově vede k líbivější fotografii. Dramaticky se účinek projeví při jasném počasí a během dne, účinek za úsvitu či západu slunce nebo při celkově zamračené obloze bude jen minimální. Jeho použití na zrcadlovkách nebude problém – prostě si našroubuje na přední závit objektivu, použití na kompaktních fotoaparátech bývá ale někdy složitější. I přes tuto komplikaci však doporučujeme ho používat.




Účinek polarizačního filtr je v pravé poledne u moře a s mraky na obloze opravdu brutální. Filtr sytí barvy, ztmavuje moře a zvýrazňuje oblaka. Fotky jsou potom jak do reklamních katalogů.

Přechodový filtr

Letní fotografie se často po týká s výrazným rozdílem jasů ve scéně – z jedné strany světlá obloha či silné světlo z odlesků moře a z druhé strany tmavé kameny, skály, černý lávový písek, stíny budov atp. Rozdíl jasů je tak velký, že ho digitální fotoaparát není schopen zaznamenat. Nezbude, než použít přechodové filtry, které jsou z jedné poloviny či třetiny šedé a světlo ubírají, z druhé poloviny jsou čiré a světlo nemění. Filtr potom umožní zachytit atmosféru nebe i popředí současně.




Přechodový filtr ztmaví mraky a tak je umožní prokreslit současně s poměrně tmavým popředím. Tmavší mraky také působí dramatičtěji a tím atraktivněji. Zde polarizační filtr i přechodový filtr současně.

Denní doba

V běžnou denní dobu (poledne) vzniknou běžné fotografie. Nezbývá, než tuctové světlo dohnat zajímavým obsahem a správnou kompozicí – atraktivní scenérie, zajímaví lidé, zvláštní situace atp. Světelně mnohem zajímavější podmínky nastanou za úsvitu či západu slunce. Právě v řadě přímořských zemí jsou východy a západy slunce úchvatné a často i místní obyvatelé (rybáři) jsou zvyklí za této doby nerušeni turisty a vedrem pracovat. A to je pro fotografy ráj!




Zachytit domorodce při práci a při zvláštních světelných podmínkách může být velmi atraktivní.

Vstávat brzo na dovolené sice není žádná výhra, ale pěkné fotografie vám to po dalších několik měsíců vynahradí. Ideální je jedno ráno situaci jen okouknout, zjistit správný čas a správné místo k focení a další den jít již na jisto.

Pokud chcete světelné a netradiční barevné podmínky zdůraznit, je možné počkat až k PC nebo si poradit již na scéně. Např. úmyslně „špatným“ vyvážením bílé barvy je možné umocnit barevnou atmosféru. Zatímco vyvážení bílé na žárovku ( ) vede na fotografie s korigovaným červeným nádechem a tudíž na studené namodralé fotografie, vyvážení bílé na stín ( ) vede na teplé žlutočervené barvy umocňující zejména západy slunce. Nepřežeňte to však!

U světelně zajímavých scén je potřeba hlídat též expozici a automatice trochu pomoci. Automatika je zodpovědná za to, že každou scénu expozičně zprůměrňuje a tak často jde proti zvláštním světelným podmínkám. Pamatujte tedy na to, že lehká podexpozice – neboli tzv. expozice na světla - sytí barvy, vytváří siluety a celkově dramatizuje snímek, kdežto běžná expozice udělá často z nádherného západu či východu slunce téměř „denní“ fotografii.



Mírná podexpozice (čili expozice na světla) západům a východům slunce sluší. Nasytí barvy a dá snímkům ten správný náboj.

Dramatická obloha

V létě u moře se lze často setkat i s výrazně dramatickou oblohou. Je to skvělý námět pro fotografii, zejména pokud se efekt dramatické oblohy umocní. Fotografie oblohy samotné nebude příliš atraktivní, proto se vždy snažte do popředí umístit něco všeobecně známého co dá snímku měřítko a „trojrozměrnou“ hloubku. Snímky potom budou mnohem působivější.




Dramatické obloze je potřeba trochu pomoci. Jednak se opět vyplatí jí trochu podexponovat a jde-li to, tak nastavit na fotoaparátu vyšší kontrast a sytost barev.

Kompozice

Na rozdíl od portrétu či aranžované fotografie, kompozici moře a okolí nemůžete změnit. Jediné co můžete změnit je vaše stanoviště a zarámování snímku. Pravidla kompozice jsou v zásadě stále stejná, jejich konkrétní aplikaci pro snímky (u) moře lze shrnout následovně:
    1. Mořská hladina by neměla být na snímku uprostřed, ale buď v horní třetině snímku nebo spodní. Její umístění v horní třetině dá přirozeně důraz na moře (vlny, kameny, popředí atp.), umístění hladiny do dolní třetiny zdůrazní oblohu.
    2. Mořská hladina by měla být rovnoběžná s okrajem snímku. Jakýkoliv úhel působí velmi nepřirozeně – voda prostě do kopce ani neteče ani na šikmé ploše nedrží.
    3. Mořská hladina by měla být rovná – což bohužel poruší soudkovité či poduškovité zkreslení objektivu. To bývá zvláště na okrajích snímku značné a tak to jde proti požadavku 1). Poduškovité či soudkovité zkreslení tak nezbývá než opravit v PC. Řada programů na to má naštěstí přímo vyčleněnou funkci.
    4. Další objekty na snímku (kameny, lodě, lidé …) by měly být umístěny v průsečíku třetin snímku (zlatý řez), vyjma snímků se záměrnou symetrií.
    5. Velmi atraktivně působí diagonální či esovité linie vedoucí snímkem
    6. Předměty by neměly opouštět snímek či se těsně dotýkat okrajů. Pokud něco není na snímku celé, musí to být oříznuto tak, aby diváka pokračování předmětu nezajímalo.
Tato pravidla nejsou nic jiného než jen dlouhodobě a empiricky vypozorované zkušenosti, co se líbí a co ne. Pokud se jim však postavíte, právě to může být klíčem k nevšední fotografii. V praxi se však obvykle neosvědčuje strategie „Proti všem“.




Pravid la kompozice jsou empiricky zjištěná zásady, které lahodí lidskému oku. Nic víc, nic míň.

Ohnisko

Zatímco širokoúhlá ohniska se hodí na krajinářskou fotografii s výrazným popředím a dalekým horizontem, dlouhá ohniska umožňují vystřihnout malý kus scény a soustředit tak pozornost na malé a vzdálené objekty. Umožní často najít atraktivní výřezy i tam, kde celkové prostření je všední až nevzhledné. Dlouhá ohniska stlačují perspektivu a předměty se potom zdají blíže u sebe než ve skutečnosti jsou. Dlouhá ohniska též opticky zvětšují slunce při jeho západech a východech a umožňují fotografovat přirozené - fotoaparátem nerušené scény.

Voda v pohybu

Velmi atraktivní a nevšední fotografie moře mohou vzniknout, pokud umístíte fotoaparát na stativ, nastavíte velmi dlouhý expoziční čas a necháte tak pohybující se moře rozmazat. Obvykle budete potřebovat silný neutrální šedý filtr, protože světla bývá tolik, že i nejvyšší clonové číslo a nejnižší ISO na dostatečně dlouhý čas nestačí. Je totiž třeba časů od 0.5 do cca 8 vteřin. Pohybující se voda potom vytvoří spíše mlhu a snímky vypadají jako z pohádky. Současně si dejte pozor, aby vám voda v pohybu nevytekla až mimo snímek – bílá mlha vody by měla být na snímku celá. Zajímavá kompozice současně s použitím filtrů a dlouhou expozicí tak může vytvořit fotografie, kdy vám členové rodiny neuvěří, že tam byli také s vámi!




Na tomto snímku byla expozice nastavena na 4 vteřiny, takže pohybující se voda je rozmazaná. Bylo však třeba udělat několik snímků než voda „neopustila“ s nímek.

Písek, slaná voda, slunce

Mořské pláže jsou často písečné a všudypřítomný vítr rád písek udržuje ve vzduchu. Písek je však nepřítel jemné techniky – snadno proniká do těla přístroje a zejména do pohybujícího se objektivu. Obzvláště v případě, že objektiv mění při zoomu/ostření délku a chová se tak jako měch. Další nebezpečí je slaná vodní tříšť zejména na lodích, při příboji a ve vlnách. V kapalném stavu snadno vniká kamkoliv, potom vyschne a agresivně brousí. Proto lze jen doporučit se před ní bránit. Taktéž nenechávejte fotoaparát na plném poledním slunci, opravdu nebezpečný je jak z hlediska teploty tak i bezpečí vnitřek rozpáleného auta.

Dnešní fotoaparáty však něco vydrží. Není třeba se bát fotografovat – byť na pláži, slunci či ve vlnách. Jen je třeba dbát přirozené a vcelku logické ochrany, schovávat fotoaparát když nefotografujete a od znečištění ho jemně a pravidelně čistit a zejména čistý ho ukládat.

Postprocessing

V dnešní době je úprava fotografií v PC v podstatě standardem a jemné úpravy se provádí téměř u každé fotografie. Pryč jsou doby barevných diapozitivů, kdy fotograf tuto možnost neměl a musel komponovat a exponovat „na jeden pokus“. Pamatujte však, že každou zásadní úpravou v PC přicházíte o pixely (ořez) a o kvalitu dat. Při prohlížení na obrazovce PC je to asi bezvýznamné, máte-li však ambice přivést si z dovolené výzdobu vašeho interiéru (dnes jsou za velmi rozumné peníze např. velmi efektní látkové bannery v metrových rozměrech) kvalita dat začíná hrát podstatnou roli. Přivezt e proto radši méně snímků ale o to lépe komponovaných a exponovaných.



Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.

Nejnovější články
Full frame telezoom Sony FE 100-400mm F4.5-5.6 GM OSS Full frame telezoom Sony FE 100-400mm F4.5-5.6 GM OSS
Spolu s novým full frame fotoaparátem Sony A9 byl představen i nový objektiv typu telezoom FE 100-400mm F4.5-5.6 GM OSS (SEL100400GM). Chlubit se má rychlým autofokusem i excelentní ostrostí.
Dnes,  aktualita, Milan Šurkala,  1 komentář
Canon EOS 80D: příjemná inovace Canon EOS 80D: příjemná inovace
Zamíříme do třídy vyššího mainstreamu APS-C zrcadlovek a otestujeme Canon EOS 80D s novým 18-135mm IS USM objektivem. Fotoaparát má úplně nový 24MPx senzor, vylepšený ostřící modul a rozhodně se nechce nechat zahanbit.
Dnes,  recenze, Milan Šurkala,  2 komentáře
Canon EF-S 18-135mm f/3.5-5.6 IS Nano USM Canon EF-S 18-135mm f/3.5-5.6 IS Nano USM
Není to dávno, co Canon inovoval svůj 18-135mm objektiv a přinesl STM verzi s krokovým motorkem. Dnes se podíváme na nástupce, který přináší USM motorek, kombinovaný s technologiemi z předchozího modelu pro lepší natáčení videa i fázové ostření.
Dnes,  recenze, Milan Šurkala
Světelný širokoúhlý zoom Panasonic Leica 8-18mm F2.8-4.0 Světelný širokoúhlý zoom Panasonic Leica 8-18mm F2.8-4.0
Druhým z připravovaných F2,8-4,0 objektivů značky Leica pro Micro 4/3 je velmi širokoúhlý zoomovací objektiv Leica DG Vario-Elmarit 8-18mm / F2.8-4.0 ASPH. Má být velmi dobře optimalizovaný i pro natáčení videa.
Včera,  aktualita, Milan Šurkala,  5 komentářů
Lomography uvádí jednorázový fotoaparát Simple Use Film Camera Lomography uvádí jednorázový fotoaparát Simple Use Film Camera
Retro a instantní fotoaparáty zažívají boom. Společnost Lomography to tak zkouší z ještě jiného úhlu a přichází s kinofilmovým jednorázovým fotoaparátem Simple Use Film Camera. Vrátí se doba vyvolávání filmů?
Včera,  aktualita, Milan Šurkala,  1 komentář