Vřele souhlasím, tu je jádro pudla.

http:­/­/j.mp­/15vcCX1 Jo jo, ten rozdíl ve velikosti je přímo šokující. A další: http:­/­/j.mp­/15vei2R

Zkus světelný skla a telezoomy a rozdíl je pak šokující. Když má člověk v ruce OLY 45­/1,8 a 75­/1,8, tak jejich eq na APS­-C jsou cca 70 a 100 mm při F1,8? Jak asi budou velký? To samé váha. Ono to chce zkusit v reálu, vzít do ruky a nečumět pořád na nějaký porovnání a recenze. Jsem známej tím, že se vyjadřuju a hodnotím jen k tomu, co jsem buď vlastnil, nebo mohl dlouhodobě požívat. Není nad vlastní zkušenost, toť vše.

Víc než rok mám E­-M5 a nějakou dobu X­-E1. Předtím E­-P3. Chápu, že to není žádná dlouhodobá zkušenost, ale nějakou představu si asi dokážu udělat. S X­-E1 aktuálně používám jako tele 55­-200. Sestava má skoro kilo, ale marně přemýšlím, jaký je vlastně ten ekvivalent pro MFT. Nejvíc by se tomu blížilo asi 45­-150­/2.8, nechce se mi hledat váha, ale počítám že vzhledem k super kompaktnosti MFT to bude tak max. 300g. Oly 45­/1.8 je super sklo s muší váhou, o tom žádná, ovšem kdybych měl srovnat např. 35­/1.4 pro Fuji X, tak asi nebudu mít s čím...

Pre mňa je to jednoznačne Olympus ­(kvôli rozumnej veľkosti snímača a stabilizácii­), ale ked sa nad tým zamyslím, pre ostatných je FF väčším lákadlom ­(teda Sony­), páči sa mi počin Samsungu ­(s NX mini + redukciou, dúfam že aj m4­/3 s niečím takým prídu­), no aj tak najviac držím palce FujiFilmu ­(obľúbil som si ich už od F50fd­) a Panasonicu ­(za niektoré inovácie by si zaslúžili)

...ale tak je rozdíl mezi podvodem a užíváním zaběhlého názvosloví...
Pokud na velikost čipu beru při koupi zřetel, tak vím o co jde. Pokud nevím, tak si to zjistím.
Pokud na velikost čipu neberu zřetel, tak je mi to stejně šumák.

Tento způsob označování se používá už mnoho desítek let a má svůj historický ­"background­" a důvod, není na něm nic ­"podvodného­".

co teda znamená čip 1­"?

Je to nomenklatura převzatá z televizních kamer šedesátých let. V podstatě se uvádí jaký průměr by měla snímací elektronka, kdyby měla mít stejně velkou aktivní plochu.
Prostě historické důvody.

Udávání velikosti se vztahuje ke katodovým trubicím ve spojení s televizním záznamem ­(http:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Video_camera_tube http:­/­/www.dpreview.com­/glossary­/camera­-system­/sensor­-sizes­) v 50. letech. Průměr této trubice byl větší než skutečně zaznamenané políčko, které tvoří zhruba nějaké dvě třetiny průměru. Od té doby se to používá dodnes.

Suhlas az na jednu poznamku. Anglicke slovo ­"cathode ray tube­" sa v cestine a slovencine preklada ako ­"elektronka­". Teda v tomto pripade ide o ­"snimaciu elektronku­" a nie o ­"katodovu trubicu­" :­-)

Díky za vysvětlení, vidím že jde opravdu o historické označení a ne o současný výmysl z důvodu podvodu, v každým případě má současné používání toho označení klamný efekt pro ty co ho neznají a zároveň si dobře neprostudují údaje o foťáku. Já jsem na to naletěl když jsem nedávno koukal jaké nové CSC se vyrábějí, viděl jsem 1­" tak jsem to dál nestudoval a dál se hrabal v typech a až později mě to nedalo jak může mít 1­" čip když má tak malý objektiv a našel jsem rozměry co vidím že nejsou 1­".
kolega v práci taky nedával pozor, koupil ho a říkal že má čip velkej 1­".
jinak díky, jsem zas chytřejší.

Ono i označení ­"fullframe­" je z dnešního pohledu zavádějící ­- proč se z těch 35mm v digitální době odečítá perforace pro posun filmu? :­-)

Souhlas, podvod na kriminál to není, ale fér vůči spotřebiteli taky ne. Kolega tady zmiňuje další ­"historickou konvenci­" ­- full frame ­(také: full size­), neboli pomyslné ­"celé políčko­" z kinofilmu 35 mm, s faktickým rozměrem 36x24 mm. A minimálně do třetice se uvádějí rozměry i v konvenci APS, která je pro změnu dědictvím už zaniklého analogového formátu Advanced Photo System z 90. let. Nemyslím, že je nutné, aby běžný spotřebitel ­(což se nerovná nutně pitomec, ale pouze člověk s jinou specializací než fototechnika­) musel tohle všechno študovat, protože by úplně stačilo uvádět rozměry čipů jako vxd ­(mm­) na krabicích a na štítkách v e­-shopech, třeba do závorky za konvenční označení. Nebrání tomu nic a zákazníci by se snadněji orientovali v nabídce, kterou jim marketingáři tlačí do hlavy.
Tady je odkaz na celkem podrobný přehled čipů různých formátů ­- česky a s komentářem, pro ty, co nečtou anglicky: http:­/­/www.fotofanda.cz­/technologie­/190­-snimae­-fotoaparat­-verze­-a­-jejich­-rozmry

Patriku díky za další info a názory, mám stejný názor. jako já být šéf EU tak to nařídím ať za textovým názvem je hned velikost úhlopříčky v mm. o FF jsem si myslel že to je jednoduše políčko filmu, teď vidím že ne a ještě předtím ta poznámka k perforaci filmu pro posun, tak teď už nevím ani jak je velký obraz na filmu a jak je velký na čipech FF,ale tak jistě si to někdy můžu najít až zrovna nebudu mít co hledat. jinak díky za ten odkaz, to se hodí.
kdyby tak na velikost byla jednotná řada jako např v elektronice na velikost odporů.

Políčko na filmu a digitální FF je totožné, tedy 36×24mm. Někdy ty digitály jsou trošku menší, třeba 35,9×23,9mm a podobně.

V praxi ti ale lidi stejně budou používat to nejrychlejší označení. I dnes výrobci zrcadlovek uvádějí velikosti senzorů v milimetrech a používá to někdo? Zajímá někoho, že Canoní APS­-C je 22,3×14,9 mm a Nikoní 23,5×15,6mm, a to ještě ne vždy? Maximálně skončíš tak u toho, že první má crop plus minus 1,6 a druhý plus minus 1,5... ale přesné rozměry lidi až tak moc nezajímají ­(a koho ano, ten to už většinou ví i bez toho­). Ty velikosti není vůbec problém si zjistit, pokud to člověk potřebuje. A běžného člověka, který tak trochu tuší, že větší senzor má své výhody, toho bude zajímat tak akorát to, který je teda větší a který menší a ne přesné milimetry.

BTW. ty velikosti jsou někdy udávány i dnes. Mrkni třeba na stránky Sony ­(http:­/­/www.sony.cz­/electronics­/kompaktni­-fotoaparaty­-cyber­-shot­/dsc­-rx100m3#product_details_default­), tu velikost tam máš napsánu i v mm. Ostatní to ale většinou nedělají. Technické dokumenty k čipům Sony obsahují úhlopříčku v mm ­(na tisíciny mm­) a tam je zajímavé, že 1­/2,3­" senzory se nezřídka liší ve velikosti i o několik desetin milimetru.

tak jistě se používají běžně nejjednodušší označení, ale je potřeba tam ty mm např v e­-shopech dopisovat protože člověk nezná všechno co by potřeboval i u věcí kde mu to není jedno a taky v těch e­-shopech občas ty mm jsou, tak to je dobře a v kterým e­-shopu nejsou tak je to podle mě špatně, protože např příklad s tím jedním palcem, tam člověk naletí snadno na svou neznalost.

Já pořád nerozumím tomu ­"naletí na neznalost­". V čem jsou ty skutečné mm tak životně důležité? 1­" je přece jasně větší než 1­/1,7­" a z toho čísla je jasně vidět, i kolikrát. 1­/1,7 je přeci jasně větší než 1­/2,3­" a opět je jasně vidět, kolikrát je ta úhlopříčka větší. Tak proč se tolik obtěžovat nějakými přesnými milimetry? Když 1­" čip má crop 2,7 a 4­/3­" čip crop 2, opět je jasně vidět, kolikrát je to menší. Totéž s cropem 1,5 a 1,6 u APS­-C...

Tím neříkám, že by se to nemělo uvádět, naopak... jen mi není jasné to ­"naletí­". Pro běžné porovnání jsou crop faktory a číselná označení dostatečná. Vždyť už dneska si člověk může porovnat 1­" a 1­/1,7­" a vidí, že to je 1,7krát menší, tak proč by se mu do toho zákonem musely navíc míchat milimetry? Už dneska přece vím, že poměr 1­" a 1­/1,7­" je 1,7. Když uvedu milimetry 15,9 mm a 9,3 mm, opět se dostanu k číslu 1,7. Pořád vím tutéž informaci, ten čip má 1,7krát větší úhlopříčku, tedy zhruba 2,9krát větší plochu. A milimetry k tomu nepotřebuju.

Není špatné je znát a neříkám, že by se němy udávat, ale pro praktický život mi bohatě postačí i ty již dnes udávané údaje a nemám jak naletět pokud umím porovnat dvě čísla. Nepřijde mi až tak životně důležité, abych porovnával dvě jiná čísla, která mě ale dovedou ke stejnému výsledku. Standardizace samozřejmě není na škodu, s tím souhlasím ­(milimetry by to jednoduše a provždy názorně vyřešily­), ale kdo chce, tak výsledky vidí. Je v zásadě jedno, zda budu porovnávat cenu výrobku v dolarech nebo korunách. To, který je dražší a kolikrát, zjistím v obou měnách.

tak ještě při psaní minulé odpovědi jsem věřil tomu že velikosti udávané zlomkem jsou skutečně v palcích a teprv teď v odkazu Patrika vidím že to je vztažený k tomu historickýmu označení 1­" tak teď už se v tom orientuju že např 1­/1,7­" je 1,7 x menší než ten 1­", ale do teď jsem znal jen jak velký čip mám v NEX­-5 že je o trošku větší než skutečný 1­" ­(28mm­) taky jeho velikost vidím když sundám objektiv a v e­-shopu najdu RX100 s čipem 1­" tak si řeknu to je skoro stejně velký jako mám u NEX­-5, jen nepatrně menší a až později náhodou zjistím že to je o hodně menší. jo kdybych věděl že všechny rozměry vycházejí z rozměru té elektronky tak vím hned že RX100 s čipem 1­" nechci, ale já to bral jako 25,4mm a porovnával s mým APS­-C. jinak souhlas že crop faktor je přehledný, ale ten jsem tam zrovna v e­-shopu asi neviděl.

Tak těch nápověd je tu docela dost pro každého, kdo se o focení aspoň trochu zajímá. Např. Nikonu se strašně vytýká, že 1­" senzor v Nikonu 1 je strašně maličký a moc to prodlužuje ohniskové vzdálenosti. Kdyby to bylo tak strašně moc podobné APS­-C senzoru, tak by o tom nikdo nemluvil. Je ale pravda, že člověk, který se o focení až tak moc nezajímá, se s nářky na ­"velikost­" senzoru v Nikonu 1 nesetká. Ostatně Canon má APS­-C senzor ještě o něco menší než Sony a je to skutečně jen kousíček nad jeden palec. Nicméně zrovna velikost 1­" senzoru se zmiňuje docela často.

Jestli pro tebe byl můj příspěvek a odkaz užitečný, jsem rád. Já zase děkuju tobě, protože jsem se jednak sám poučil o čipologii, jednak jsem si uvědomil, jak je systém označování čipů složitý a nepřehledný. Hezký den a dobré světlo!

jo přehled velikostí mě pomohl se zorientovat, teda hlavně že jsem pochopil díky vám oběma jak se to čísluje. jak mě neprojde rukama víc foťáků tak jsem znal jen to co mám, měl jsem dříve ultrazoom, pak mě to donutilo přejít na větší čip a mám Nex­-5. zaujalo mě v tabulce čipů APS­-H zajímavá velikost, takový mezičlánek mezi APS­-C a FF, ale tipnul bych si že se moc nepoužívá, nebo jsem to označení zatím neviděl.

APS­-H používal snad jen Canon a Leica. Šlo o to, že tehdy nebylo technicky možné vyrobit FF čip najednou a APS­-H byla maximální možná velikost, kterou tehdejší technologie umožňovaly vyrobit na jeden zátah. Výroba FF čipu se tehdy dělala na třikrát, proto byly FF čipy výrobně výrazně dražší. Dnes se to už umí najednou, a proto APS­-H senzory vymizely. Kdo chce 1,3x crop, jednoduše využije FF tělo v režimu 1,3×ořezu.

No já jsem tady už nechtěl APS dál vířit, protože to je zase jedna samostatná historie. Česky jsem nic nenašel, ale tady máš odkazy na anglické povídání, je tam toho dost na brnění hlavy:
http:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Advanced_Photo_System
http:­/­/www.kodak.com­/cluster­/global­/en­/consumer­/APS­/redBook­/aboutSystem.shtml

Obojí je o té pramáti, neboli filmovém ­(analogovém, ech­) materiálu, který se formátem a některými dalšími ­"advanced = pokročilými­" vlastnostmi lišil od klasického kinofilmu ­(a ten se zase lišil od svého předchůdce svitkového filmu...­). Když vynecháme všechno ostatní, jsou tam tabulky s ­"aspect ratio­" čili stranovým poměrem zobrazení. Z nich je patrné, že dnešní čipy APS­-C a APS­-H mají původ právě v zobrazovacích políčkách používaných na APS filmech. Tedy 3 : 2 pro APS­-C ­(­"Classic­") a 16 : 9 pro APS­-H ­(High Definition = protože tohle políčko jako jediné bylo jakožto zobrazení plnoformátové, neořezávané­) Existoval ještě APS­-P ­(Panoramic, 3 : 1­), který ořezem ­"dělal širočinu­". Všechno to tam máš i s mm rozměry ­(Wiki­), tak si to můžeš porovnat i v absolutních mírách.

Nicméně je asi dobré si uvědomovat, že fakticky jakýkoli foťák s jakýmkoli čipem dnes umožňuje v menu ­(obvykle pod ­"kvalita snímku­") přednastavit ořezy na různé poměry zobrazení, kterými se základní historické formáty simulují. Často včetně čtverce 1:1. Každý z těch formátů zobrazení má své pro a proti při kompozici ­(a při tiskovém výstupu!­) a je fajn je využívat pro různé účely a nálady. Tím chci říct, že jedna věc je fyzická velikost ­(rozměry stran­) čipu ­(ta je daná­) a druhá poměr stran zobrazení ­(ten je měnitelný v rámci tvořivosti fotografa­). Omlouvám se, že tu vykládám tyhle triviality... prostě tak uvažuju nahlas. Hlavně aby bylo focení radost, bez ohledu na velikost čipu.

podrobnosti o historickem vzniku aps zas az tolik studovat nemusim. ale prehled tady v prispevku je dobrej. to me staci. pomer stran je jiste jasna vec. prave 3:2 se me pro vseobecny pouziti zda idealni a nekdy se jiste hodi vyrez jineho pomeru. v menu fotaku to je jen blby orez. to si pak v pc taky udelam. ale predstavuju si budouci cipy idealizovany pro ruzny pomery stran tak ze to nebude vyrez. kruhovy obraz objektivu dopadne na takovy ne obdelnikovy ale zubaty cip slozeny jakoby z cipu 1:1, 3:2, 4:3, 8:5, 2:1 a tak si prepnu v menu jaky chci fotit pomer stran a prepne se to bez vyrezu tim i bez priblizeni a tak uhlopricka fotky bude porad stejny uhel zaberu. tak to me jen napadlo ze by to tak treba mohlo byt.

Tak ono je přece tohle docela běžné už dnes, akorát pořád na obdélníkovém senzoru. Přeci jen je jednodušší vyrobit obdélníkový čip než zubatý :­-­)

Mají to tak např. mobily od Nokie ­(808 PureView, Lumia 1020, viz https:­/­/www.digimanie.cz­/recenze­-nokia­-808­-pureview­-mobilni­-zrcadlovkobijec­/4625­), která má 41MPx senzor a buď fotí 38MPx 4:3 fotografie tak, že využije plnou výšku čipu a ořeže strany nebo 34MPx fotku, kdy využije plnou šířku čipu a naopak ořeže vrch a spodek. Vždy ale využije co nejvíce z čipu co to jde a nemění až tak výrazně ohniskovou vzdálenost. Stejně tak to dělají např. i některé kompakty Panasonicu. Za všechny můžu zmínit např. LX7 s 12MPx čipem, ze kterého vždy vyřezává 9­-10MPx část podle zvoleného poměru a např. 16:9 fotka tak má na šířku znatelně více pixelů než 4:3.

Takže tvoje představa je už roky realitou ;­-­) Akorát čip není zubatý a těch pár nikdy nevyužitých pixelů v rozích tam zůstane.

tak to je úžasný že se to dělá :­-­) jistě to může být čip i včetně těch nevyužitých rohů, to už je jen věc výroby co je snažší.

No, já nevím. Jedno z pravidel focení říká, že fotograf má kompozici stavět před snímáním v hlavě, čili má uvažovat v nějakých stranových poměrech a do nich komponovat, Jako když si malíř napne plátno na nějak velký rám, taky ho pak neofikává až po domalování obrazu. Výřez ex post je samozřejmě technicky možný a dnes řádově snadnější, než při práci s klasickým zvětšovákem a negativem. Ale svádí k vydávání nahodilosti za tvůrčí záměr, tedy k point­-and­-shooterství ­(­"doděláme to doma­"), a podle mých zkušeností tyhle dodatečné ořezy bývají obvykle nad rámec pouhého zarovnání formátu třeba z 4:3 na 1:1 ­- obvykle uberou z plochy snímku výrazně větší díl. A logicky sníží technickou kvalitu výsledného obrazu.

Pokud jde o snahu maximálního využití plochy čipu, tak ta se právě dodatečnými výřezy při postprocessingu vlastně relativizuje. Tím nejsem proti odůvodněným dodatečným výřezům. Třeba u reportážního žánru, kde není čas na nějakou ­"uměleckou­" přípravu, mohou být funkční a vítané. Ale nemyslím, že by to byl samozřejmý ekvivalent přednastavení stranového poměru na čipu.

Technicky mě vlastně ani tolik nezajímá, jak se přednastavení stranových poměrů na čipu řeší. Hrát roli to bude výrazněji jen tam, kde má být obrazový výstup promítnutý nebo vytištěný na velký rozměr, a kde bude platit heslo ­"ani pixel nazmar­". Jinak při použití foťáku se slušně velkým čipem. kvalitním objektivem a dobře napsaným algoritmem zpracování digitální informace, kde obrazový výstup nejde dejme tomu nad rámec velikosti PC monitoru, tedy nějaké to A3, si myslím, že nemůže nastat žádný drsný problém. Při změně formátu na čipu se samozřejmě fakticky vždy úhlopříčka o něco změní, fyziku neuškrtíš ­- pokud je to v přijatelné toleranci, nic se neděje.

teď si možná ideálně nerozumíme, ale už tak o nic nejde.
Milan odpověděl že některý foťáky to dělají, to znamená že pro jiný poměr stran využijí opět stejně široký zorný úhel v úhlopříčce, to znamená že některé oblasti pixelů na čipu využije jen normální fotka 3:2 a jiné zas využije jen širokoúhlý poměr stran a střed využijí oba typy fotek. geometricky to jsou různé obdélníky na čipu vepsané do stejného kruhu obrazu co přichází z objektivu :­-­)
můj foťák to nemá, má čip 3:2 a když přepnu na 16:9 tak jednoduše z fotky uřízne vršek a spodek a tak to uloží na kartu, tak mě naopak zajímá že to technicky provede takto a protože to vím tak se s tím v terénu nepřepínám, představím si ten úzký obdélník, vyfotim normálně a vršek spodek uříznu doma, to jistě jak kdo chce aby to trefil nebo stihl v menu najít.
jo to kdyby můj čip měl tu funkci co píše Milan že některý ji mají pak bych si to v terénu přepnul protože by se mě díky tomu v omezeném prostoru na rozhledně na společnou fotku vešlo o dva lidi více :­-)

No možná si nerozumíme úplně, ale je to zajímavé uvažování, i když jsme se dostali dost off topic. Já chápu, že když si místo klasické mumie vezmu spacák dvoják, budu se v něm moc přetočit třeba i naštorc. Čili když nějak technicky nacpu to aparátu nadstandardně velký snímač, můžu si na něj promítat kdejaké různě polohované tvary, rozměrově větší než na běžně velkém čipu. A je to ještě o něco složitější: Milan dost podrobně na tom odkazu popisuje, jak a a proč na to šla Nokia, ale upozorňuje i na to, že přenést stejný princip třeba do kompaktů má dost zádrhelů. A tak si myslím, že nadále bude spíš převažovat konstrukčně zmáknuté řešení ­- obdélníkový čip zavedených velikostí, většinou asi 4:3, využívaný bez nějakých velkých rozměrových rezerv, na kterém se celkem konzervativně bude ořezávat na poměry 16:9, 3:2, 1:1.

Ale vždyť to se přece vůbec nevylučuje, naopak se to doplňuje. Protože Micro 4­/3 je jeden systém, tak zde je to spíše otázkou těl ­(a nikoli objektivů­), kdo to má z Panasonicu a Olympusu lépe rozjeté. Oba systémy pak proti ostatním drtivě vítězí nabídkou objektivů, když jde objektivy jednoho použít i u druhého. Takže zde jde spíše o ta těla.

Anketní otázka zní, který ­"systém­" je nejlepší. A systém je miniimálně tělo+objektiv atp. Nic ve zlém, ale tím pádem je argument ­"zde jde spíše o ta těla­" mimo mísu :­)

Tak ještě jednou, protože někteří to pořád nechápou :­-­) Otázkou je, zda je lepší systém ­"tělo Olympus + objektivy Olympus+Panasonic­" nebo ­"tělo Panasonic + objektivy Olympus+Panasonic­". Co je na tom proboha tak nepochopitelného? :­-­) Ty systémy mají shodné objektivy, odlišná těla. Tzn. rozdělení, který z těchto dvou systémů je lepší, závisí na tělech a ne objektivech, které mají shodné ­(své v tom nicméně hraje i volba setových objektivů a cenová politika­).

Milane nikdo není dokonalý, já mám systém m43 :D a v jeho rámci můžu kombinovat těla dvou a objektivy xy výrobců.
Jinak nativně asi jde o to, že se hlasování rozmělní do 2 skupin, ale mě je to jedno, já jsem spokojen s tím co mám i když to není globálně nejlepší. Důležité je, že je to nejlepší pro mě a tak bysme měli vnímat tuto anketu. Vždyť o nic nejde...

Kdo to chce brát dokupy, může si sečíst Panasonic a Olympus dohromady :­-)

To jsem si samozřejmě udělal, ale při letmém pohledu na graf, jak je teď, nevypadá ten výsledek pro ostatní dostatečně zdrcující. :­-)

Což vypovídá o tom, že Micro Four Thirds je zatraceně dobrý systém ­(43%­), ale přesto ne dokonalý ;­-)

V tomto suhlasim s JonSnih­-om, anketova otazka je ­"Ktory system...­" a nie ­"Ktory vyrobca...­". Ja osobne by som Olympus a Panasonic tiez dal do jednej kategorie.

Ale vždyť to jsme přece zjistili i takhle ne? Není nic jednoduššího, než si ta dvě čísla sečíst. Navíc jsme takto zjistili, že považujete Olympus za mnohem lepší než Panasonic, což je informace, kterou bychom jinak nezjistili. To, že M4­/3 má přes 40%, bychom zjistili tak či tak.

No, suska se o Sony A9, coz by melo byt presne neco takoveho, navic fullframe. Akorat za cenu GH4 to asi nebude...

Jojo, myslel jsem, že ten a6000 AF bude už v a7II, ale není, i když je prý ­"stejně rychlá­".
Ty ff jsou krásné, když si člověk potěžká po a7 třeba D800, tak je to dost tristní zkušenost :­) jenže ta nabídka objektivů ­(pro Sony ff­) je ještě větší popelka...

No, u FE se Sony hodne snazi, uz jsou kompletne pokryta ohniska 16­-200 mm f4 zoomy, jsou vyborne Zeissy ­(55 a 35­), brzy bude makro, svetelna 35 a snad i 85 mm, navic se pridava Zeiss s Loxii ­(coz jsou sice manualni skla, ale treba u 85 nebo 135mm by to nemuselo vubec vadit, pokud je Zeiss brzy uvede­). Na to, ze je FE mount na trhu asi rok to neni vubec spatne...

A možností je víc, za pusu manuální Samyang 85­/1.4 nebo 35­/1.4, Loxia 35­/2 je za dvacet a optická kvalita je skvělá, bude i univerzální stabilizovaný 10x zoom, 28­/2 konvertovatelná na širočinunebo rybí oko ­- jen aby jim to všechno ale nezlomilo vaz, řada A7 je zatím unikátní mezi CSC a má výborné šance, ale kdyby se nezadařilo tak jde fotodivize Sony zřejmě ke dnu, už tak na tom v posledních letech není moc dobře, a po položených noteboocích a potácející se divizi mobilů by to byla další nezdařená Sony fantazie. Ale myslím že mají dobré šance, FF CSC je prostě unikátní a kvalita výstupu neoddiskutovatelná.

presne tak, skor by sa hodilo zmenit otazku ankety na: aky ja vas najoblubenejsi csc

No přece ten který každý zrovna používá, nebo by používat chtěl ;­-­) Byl by to takový průřez vlastnictvím CSC u zdejších čtenářů.

M4­/3 je jednoznačně nejpropracovanější a nejlepší co se týče výběru optiky i těl, jen když se podíváme na těla od různých výrobců je zřejmý zvláštní vývoj. Panasonic se začíná chovat jako Fujifilm ­(jejich partnerství se zřejmě projevuje­) a viditelně se koncentruje na prémiovější těla s větší cenou ale i přidanou hodnotou. Žádný nový GF ani G, zato GH4 a pilování série GM jako velkého foťáku v minibalení. Stejně tak uvádění extrémně drahých skvělých objektivů jako Leica 42.5­/1.2... Strategie to může být dobrá, ale vzhedem k docela těžké finanční situaci fotodivize Panasonic to pro ně může být dost těžké.
Olympus dělá kvalitní slušná těla, ale trochu v posledních letech zamrzl a potřebuje udělat krok vpřed ­- nástupce E­-M5 na začátku roku snad přinese nový senzor a pokročilé technologie ­(ale spíš bych tipoval na senzor E­-M1 s hybridním AF v ekonomičtějším těle­). E­-M10 je pěkný levnější refresh E­-M5, E­-PL7 vyloženě přebalená E­-PL5­/6. M4­/3 těla jsou momentálně na vysoké úrovni, ale ostatní CSC výrobci tlačí na pilu a bude třeba aby se oba výrobci přizpůsobili. Osobně jsem doufal že Kodak S­-1 bude zajímavou a levnou alternativou k PENům jako náhrada levných kompaktů, s možností použití spousty m4­/3 objektivů na rozumném těle, ale je to dražší než origo Olympusy.
Samsung to dost tlačí a už to začíná k něčemu vypadat, ale s NX1 se dost rozjeli a přeskočili řadu objektivů. Pro DSLR profesionály to ještě nějakou dobu nebude zajímavý systém kvůli množství optiky, a pro stávající Samsungisty jsou jak NX tak profi zoomy docela děsivý cenový skok, takže bude trvat než se ta nejnovější generace aspoň trochu uchytí. Ale Samsung to má z čeho platit a v pohodě může počkat a táhnout to i se ztrátou, takže se možná jednou dočkáme většího rozšíření top modelů Samsung.
Sony je v kategorii CSC vůbec nejaktivnější, i když s E­-mountem ­(APS­-C­) je dodnes trochu schizofrenní a poslední slučování řad ukazuje nové priority ­- v A6000 se jim podařilo implementovat působivý senzor a AF, blížící se A7000, pokud dostane větší celkový výkon a hledáček může to být hodně slibný stroj. Trochu problém je ale dodnes optika ­- slabší pancaky jako 16 mm, dost slabý setový powerzoom okolo kterého člověk neproklouzne pokud kupuje APS­-C tělo, dodnes jen jediný cropový teleobjektiv 55­-210, hodně drahý 16­-70­/4, jen nějaké ty pevné objektivy to zachraňují. Samozřejmě je možné použít FE objektivy, ale to už je cenově opravdu přitažené za vlasy.
FF A7 řada ­(a vyšší A9 která bude určitě dražší­), to je prostě fullframe se všemi dopady, takže ceny jsou jaké jsou a i když nemají zrcátko, zase je budou kupovat fotografové na vyšším levelu. Ono to na FF je ještě cenově docela rozumné ve srovnání s CaNikonem, samozřejmě možnosti jsou proti DSLR jiné. Objektivů bude hodně přibývat, tam nebude takový problém.
Pentaxy Q jsou stylové plácnutí do vody, výborně se prodávají ty barevné variace v Asii, ale v reálu jsou to opravdu malé kompakty. Největší slabinou jsou objektivy, které vzhledem k velikosti senzoru nejsou nijak extra světelné a opticky maximálně průměrné, mohl jsem si zkusit sice jen dva ale vůbec mě nepřesvědčily. K­-01 pak zřetelně ukázal jak dopadne CSC na bázi DSLR bajonetu ­- velký jako zrcadlovka, dražší, bez hledáčku a rychlého ostření, prostě flop protože stejně tak se dala koupit zrcadlovka Pentax a fotit přes live view. Proto se Nikon a Canon nehrnou do CSC se zrcadlovkovými bajonety, pokud nebude technologie umožňovat postavit takový foťák se stejným výkonem jako odpovídající DSLR nemá cenu se do toho pouštět.
Nikon 1 má docela dost objektivů, ale momentálně se už nějakou dobu nevyvíjí a spíš trochu skomírá ­- výstup se za celou tu dobu nepodařilo nijak výrazně zlepšit, a ta rychlost a ostření jsou pěkné ale bez vyšší úrovně obrazové kvality se hodí jen málokomu.
Fujfilm od začátku nabízí za vysokou cenu velkou přidanou hodnotu, ale prostě není pro každého a systém se u nich nestaví lehce ­(levně­). Výhodou je určitě vysoce nadprůměrná kvalita optiky, která se pohybuje do třiceti tisíc za kus a jsou to samá brilantní světelná skla, a bohaté vylepšování firmwary ­- ten pro X­-T1, který přijde 18. prosince, obsahuje 21 mnohdy zásadních vylepšení díky kterým půjde vlastně stáhnout zdarma nový foťák ­(závěrka 1­/32000 pro světelné objektivy, reálný hledáček, instatní MF override pro všechny objektivy bez přepínání, měřící bod spřažený se zaostřovacím, manuální ovládání videa apod.­). To je protiklad třeba k Sony které FW vydává minimálně, radši prodá nový HW.
Canon má EOS­-M do počtu, aby nebyl jediný kdo nemůže nabídnout CSC, slibuje do budoucna nové modely i s hledáčkem a fázovým ostření, ale kdo ví... Výhodou může být díky redukci kompatibilta se všemi objektivy Canon, takový výběr pak nemá žádný jiný systém.

Rozhodnout který systém je nejlepší není vůbec jednoduché, ale co se dá jistě říct je které systémy to určitě nejsou.

No, k tem CSC se zrcadlovkovymi bajonety ­(nebo praci zrcadlovkovych objektivu pres redukce na CSC tele­) ­- ono to tam zas tak hrozne neni, Olympus to na E­-M1 zvladl pomerne slusne. Co jsem videl na internetu testy 4­/3 objektivu s ultrazvukovymi motorky pres redukci, tak ta rychlost ostreni nebyla vubec spatna. A to od te doby udelala technologie PDAF na snimaci dalsi podstatny skok kupredu ­(viz A6000 a NX1­). Takze si myslim, ze technologie ktera dokaze zajistit zpetnou kompatibilitu se zrcadlovkovymi skly tu je. Ted je samozrejme otazka, jestli to Canon a Nikon budou schopni a ochotni vyuzit... A k tomu Olympusu ­- nerekl bych, ze zamrzl. Jenom proste E­-M5 byl ve sve dobe tak skvely fotak, ze ma dodnes co rict a v podstate na nem neni zas tak moc co vylepsovat. V podstate by stacilo dat lepsi EVF, senzor z E­-M1, Wifi a lepsi video ­(klidne jenom FullHD­) a znova by to byl fotak, ktery by v kategorii kolem 1000$ tezko hledal konkurenci. I kdyz samozrejme doufam, ze Olympus si nejake to prekvapeni schovava a E­-M6 zase vydrzi na spici CSC tel aspon 3 roky :­-­). A s low end tely maji problem vsichni vyrobci, tam se proste moc neprodava, proto tam ani nikdo nic moc neuvadi.

E­-M1 s adaptérem a 4­/3 objektivy jsem si vyzkoušel krátce před zahájením prodeje, a záleží který to je. Hlavním limitem je velikost plochy fázového ostření, která se omezuje na střed senzoru, a také to že pro 4­/3 objektivy se používá vždy fázové. Normálnější objektivy jako 50­-200 SWD nebo 12­-60 SWD jsou použitelné, a i rychlost je dobrá, ale třeba 150­/2 byla velice těžce použitelná ­(vliv má ale i jeho hmotnost oproti tělu E­-M1, je to těžký skleněný masiv­). Každopádně Olympus v budoucnosti potřebuje pokrytí fázovým ostření jako u Sony A6000, a to nejen kvůli 4­/3 objektivům. Nic proti E­-M5, dlouho to byla nedostižná legenda, ale určitě se dá vylepšovat ­- senzor, hledáček a ergonomie E­-M1 ­(wifi už je dneska prakticky jistota­) v ceně do třiceti tisíc, a bude to hit.
Low end je momentálně problematický pro všechny výrobce, naštěstí už se ukazuje že výrobci chápou že cena novinky nemůže být automaticky přehnaná, a třeba Sony A5100 nebo Olympus E­-PL7 nastoupily s velice rozumnými cenami.
Jiná story bude to co už nějakou dobu žádají uživatelé Canonů a Nikonů, tedy bezzrcadlovky s F a EF bajonety. Pentax K­-01 to ukázal v nevyzrálé podobě, kdy to nic nepřinášelo a navíc to zabíjel ten lego design. technologie pro takové bezzrcadlovky určitě je, fázové ostření na senzoru potřebuje ještě nějakou chvíli ale neustále se zlepšuje, ovšem jejich zavedení zásadně ovlivňují jisté faktory. Jednak ta technika musí být dostatečně levná aby mohla taková bezzrcadlovka nahradit odpovídající zrcadlovku ­- to ještě zatím nehrozí, pokud někdo bude chtít nahradit třeba Nikon D3300 odpovídající bezzrcadlovkou, nebude to dost pravděpodobně za stejné peníze. Za druhé ta technika musí být minimálně stejně schopná jako odpovídající zrcadlovka, protože podvýkonované bebechy už Canon i Nikon prodávají a nemůžou si dovolit další flop co bude užírat zisk. A za třetí jsme zatím stále v době zrcadlovkové, a co si budeme povídat tihle hlavní hráči nezmění svůj přístup dokud budou prodávat to co vyrábí, a dokud je realita s nouzi nepřitlačí ke zdi. Takže takové CSC s F­/EF bajonetem se stoprocentně objeví, ale ne moc brzy, momentálně kdyby je udělali bylo by to zřejmě dost problematické. Dřív se objeví zřejmě pokročilý Canon EOS M s hledáčkem, který může využít 20 MPx senzor s Dual Pixel AF, ovšem když vidíme závratnou rychlost vývoje u těchto dvou gigantů, optimismus moc na místě není ­(když Canonu trval 7D II tak dlouho, a Nikon potřeboval pět let na takový bazmek jako je Df­).

No, ja osobne nevidim v CSC se zrcadlovkovym bajonetem ve stylu K­-01 moc smysl nema, protoze to v konecnem dusledku kvuli nutnosti zachovat vzdalenost objetivu od senzoru nebude o moc mensi a lehci nez DSLR. Navic zmizi jedno z kouzel CSC, a to moznost pripojit pres redukci prakticky jakykoliv kdy vyrobeny objektiv. Spis bych to videl na stejny system jako u Olympusu ­- CSC telo a podpora starych objektivu pres redukci. Nebo Sony verze ­- redukce s vlastnim AF modulem a polopropustnym zrcatkem. Proste modularni fotak, male telo na kazdodenni noseni, v pripade potreby s moznosti pripojit grip, zlepsit tak ergonomii a pres redukci pouzit starsi objektivy.

To by ovšem vyžadovalo i nový systém objektivů pro takové CSC, v případě CaNi tedy už třetí, pro zcela nové uživatele kteří nemají starší objektivy. Pak by takový systém byl nákladnější a složitější, určitě víc než laciné zrcadlovky. A nakonec takovou míru inovace myslím nikdo z nás u těchhle dvou lídrů neočekává, ti se radši spoléhají na zajeté a inovují jen v nejnutnější míře. Takže se systematické modulární řešení moc konat nebude, bylo by to lepší ale pro výrobce ne tak ekonomicky výhodné.

No, s tou cenou je to sporne, ony ty levne zrcadlovky jsou levne proto, ze se na nich v podstate neplati zadny vyvoj, do stareho tela se strci tak mozna novy snimac ­(u Canonu ani to ne­), pripadne se prida dotykovy display nebo Wifi a jde se na trh. U CSC bylo treba vsechno designovat znova, treba u E­-M5 se musela vymyslet a odladit cela ergonomie ovladani, mela novy senzor, EVF, a to vsechno neco stoji, navic se musi zavest vyrobni linky, udelat reklama. Ale treba u E­-M10 uz mohl Olympus presne v duchu levnych zrcadlovek nasadit nizsi cenu, protoze v podstate recykluje vse, co uz bylo v E­-M5. A tohle pronikani technologii z vyssich rad do nizsich bude pokracovat. Pokud CaNikon uvede CSC se zrcadlovkovy bajonetem, tak to bude asi to posledni, co udelaji. Kdo by to koupil, kdyz muze mit zrcadlovku s lepsim AF a stejnou velikosti nebo CSC s mozna slabsim AF ale zase podstatne mensi?