Einstein je skôr výnimka potvrdzujúca pravidlo ­(a okrem toho nebol ­"jadrový­" fyzik­).

"Jadrových fyzikov je určite menej, nikto ich nepozná a aj keby ich ľudia poznali, tak asi slávny nebudú­"
A co napriklad taky Einstein ? ;)

Svojho casu som mal fotak onalepkovany asi ako kedysi kufor cestovatela :­)
Ta ciastka az tak vysoka zase nebyva, obvykle neprekroci bezne vstupne pre jednu osobu.

Ale tak to bylo vždycky a vždycky bude. Absolutní rovnost se vyskytuje nanejvýš v některých utopických knihách.

Ale tady to není o tom, jak to fotí, ale o tom, že jsou vedle sebe 2 a 108 Mpx snímače, že zkrátka údaj Mpx ztrácí pro uživatele význam, je nutné jej tedy posunout do jakési technikálie pro odborníky a před uživatelem mobilního telefonu jej ­"schovat­". U foťáků je samozřejmě situace naprosto odlišná, dnes navíc ještě posilněná koncem přístrojů s malými snímači, takže tam se to dělat nemusí.

A je zbytečné zmiňovat XY módů, když na těle telefonu je vždy uvedeno max. rozlišení snímače, není tam uveden údaj se spojenými pixely.

Kvalitě výstupu se pak budu věnovat ve zvláštním komentáři, který napíšu k příslušnému článku, mám samozřejmě několik zásadních výhrad.

Tak možností je celá řada.

Součástí by mohl být např. zákaz fotit vlastním foťákem a k zapůjčení by bylo něco ve stylu Pentaxu v červené barvě, co jde rozpoznat na desítky metrů :­-­). Zájemce by tak měl jen vlastní paměťovou kartu.

Další možností je vesta ve stylu reflexní vesty používané např. v průmyslových provozech. Kdo by vestu neměl a byl by přistižen při focení, zaplatil by povolení k fotografování dodatečně.

Kdo by se pokusil o podvrh nošením vlastní ­(padělané­) vesty či foťáku, zaplatil by tučnou pokutu za pokus o podvod.

Součástí příslušenství by byl pochopitelně i průkaz se zaregistrovaným jedinečným k´ódem, který by opravňoval fotit. Kdo by jej při náhodné kontrole nepředložil, zaplatil by poplatek dodatečně nebo tučnou pokutu ­(dle situace ­- viz výše­).

To už zase příliš slovíčkaříte a zase se dostaneme akorát k tomu, že máte jiné chápání významu slov. Upravil jsem to na celebritu, což bude asi vhodnější.

Jasne, že herectvo nie je jednoduché ­(veď tí často majú dlhší pracovný čas ako bežní ľudia­), treba mať na to nejaké vlohy. Ale je to práca, sami si ju vybrali a len na základe toho im priznávať slávu? Je množstvo jedinečných pracovných povolaní a dokonca takých ľudí, ktorí to robia bude aj rádovo menej. Napriek tomu nie sú slávni. Ale netvrdím, že nemôžu. Jadrových fyzikov je určite menej, nikto ich nepozná a aj keby ich ľudia poznali, tak asi slávny nebudú, pokiaľ sa niečo nezmení. Tým môže byť významný objav, alebo udelenie Nobelovej ceny. Prečo potom hercom, ktorí len vykonávajú svoju prácu ­(aj keď namáhavú, ale tú asi vykonáva aj baník­) prisudzovať slávu? A takto sa vlastne dostaneme k tomu, že sa im prisudzuje ­"sláva­" na základe všeobecnej známosti ­(poznajú ho na svete možno desiatky miliónov ľudí­). Ale kde je tá hranica ­(známosti­), od ktorej by ste určili, že je slávny? Nášho starostu pozná celé sídlisko ­(a ako starostovi by to malo stačiť, lebo je to pre neho je to, ako keby ho poznal celý svet­). Napriek tomu by ho nikto neoznačil za slávneho. Ale je vôbec možné niekoho označiť za slávneho len na základe známosti? Lebo podľa povolania ­(ako som argumentoval­) určite nie. A ani kombinácia povolania a známosti nie je predsa dôvod označiť herca za slávneho. Dochádza vám vôbec, že sa tu plytvá označovaním hercov za slávnych, pritom nič mimoriadne nedokázali?
Ak niekto zachráni topiaceho, bude pre mňa hrdina. Ale slávny nebude. Ak niekto zachráni pár astronautov od katastrofy, tiež ešte slávny nebude. Ak sa to dozvie celý svet, vtedy bude slávny. Ale hercov len na základe toho, že sú na TV obrazovkách, v časopisoch, na internete by som neoznačil za slávnych. Môžu byť známi, obľúbení, ale slávni nie. To len vy a vám podobní čo píšu o nich ich tak zbytočne označujete. Sláva sa získava významnými činmi. Aj politikov pozná celá naša krajina. Slávnych by ich nikto neoznačil. Dokonca ani väčšinu svetových politikov.

Presne tak to je u nás vo verejne prístupných jaskyniach. Zákaz fotiť, natáčať, jedine po zaplatení a je to fakt dosť vysoká čiastka. Dostanete potom nálepku. A doteraz to bolo fakt blbo využiteľné v tých slabo osvetlených priestoroch.
Niekde to ale vcelku rozumne riešia. Napríklad v Pergamon múzeu v Berlíne bolo povolené fotiť, len sa nesmel používať blesk.

Tohle by mohlo být řešení, otázkou je, jak by se to pak vymáhalo. Viděl jsem třeba, že se na fotoaparáty po zaplacení poplatku pro focení lepila třeba nálepka, aby ochranka poznala, kdo zaplatil a kdo ne.

Nevím, co tušíte, ale stejně odpovím. Sláva musí být získána jen hrdinským činem? Slavný může být i vědec, automobilový závodník,... Myslím, že tady je zásadní problém s tím, že většina lidí ­(neříkám, že nutně i Vy­) považuje podobné profese ­(a nemusí jít jen o herectví­) jako za příliš snadné, že ti lidé vlastně nic nedělají, atd. Pak se ale tedy ptám, když je to tak snadné, proč to tedy všichni nedělají? Sláva většinou vzniká tam, kde vzniká něco neobyčejného, co nedělá spousta lidí, a výsledek práce je pro danou osobu specifický. Což se u herců, kde má každý svérázný charakter a jsou vidět, dělá snáze než u jiných profesí ­(a to dokonce i ve srovnání s těmi, kde se také dá být slavným­).

Je to dle mého názoru kombinací toho, že jejich práce je vidět na očích, je přímo spojená s jejich osobou i s jejich jedinečností. Slavný může být třeba designér aut, jenže v milionech aut on sám není vidět, není vidět ve výsledku své práce ­(tou je auto, ne on­). Herci jsou vidět, sami v sobě, ve svém představení, výsledkem své práce je vlastně on sám, zatímco třeba už režisér filmu to má horší, protože není přímo vidět v produktu své práce, tím výsledkem není on sám, ale film. Podobně tak jsou vidět třeba sportovci, i proto jsou snadno slavní.

Nejlepší by asi bylo nabízet možnost focení jako placenou službu, která by nebyla levná. Nebylo by pak nutné odvádět tajemné částky kdesi v zákulisí, což se asi dalo čekat, že ten herec udělá.

Ano, všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější.

V Sixtinské kapli kdysi fotil i jeden náš amatér s přístrojem vlastní výroby, nazývaným bednaflex. Ochranka mu nedělala potíže, protože to, co si ssebou nesl, nepovažovala za fotoaparát. Snímky pak byly nějaký čas vystaveny ve výloze Astrooptiky v Jindříšské ulici. A pokud jde o ten zákaz: Buď ať platí absolutně pro všechny a bez výjimek, nebo pro nikoho! Cokoli jiného je špatně.

Dlho som váhal, ale nakoniec som sa rozhodol napísať, aj keď asi tuším čo mi pán Šurkala odpíše.
Ako písal, je Momoa známy, obľúbený, ale prečo je slávny? To by som rád vysvetliť. Hercom sa prisudzuje niečo, čo nie sú. Prečo by mali byť herci slávni??? Kde tú slávu získali? Vykonali hrdinský čin?

Aha, takže nejde o to, že se tam dal vyfotit, ale o to, že si to může dovolit ­- zatímco ti, kdo mu nadávají, takovou fotku mít nemůžou.

Já takovou fotku sice mít taky nemohu, ale Jasonovi ji přeju.

Dlužno připomenout neméně úchvatné foto a video světlušek ­(https:­/­/fireflyexperience.org­/­) původem českého fotografa Radima Schreibera aktuálně žijícího v USA.

Podle video recenze na dpreview.com jde o dost zajímavý objektiv

Hlavně bych si přál nástupce Sony A6600 s 4K 60p a 10­-bitovým videem, nejlépe ve větším těle podobném FF řadě Sony A7. Což je ale ­(aspoň z hlediska ergonomie a pokročilosti­) úplný opak takové vlogovací ZV­-E10. :­-­(

To chci :)