Nejnovější komentáře
"Právě to je pro mě největší záhada, proč ve stejnou dobu Sony nenabídla nový seťák i pro APS​­-C.­"

To mi moc záhadné nepřijde. Nové seťáky se obvykle objevují s novými těly a tou dobou se žádné nové APS­-C tělo neobjevilo.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
se záběrem ohně, což je dost běžná věc. Tím je video silně znehodnoceno.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: A tak proč ne... | od: Choakinek (3157)  6.5.202123:45
No, původní seťák pro FE je hroznej shit, ale ten novej:

https:­/­/www.dpreview.com­/products­/sony­/lenses­/sony_fe_28­-60_4p0­-5p6

Ten je opravdu solidní.

Právě to je pro mě největší záhada, proč ve stejnou dobu Sony nenabídla nový seťák i pro APS­-C.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: smutná fakta | od: jeffi (11)  6.5.202116:25
Asi to, co dělá dosazený ­"krizový manažer­"
1­) osekat fixní náklady. Velké firmy mají tendenci ­"bobtnat ­" a vždy je kam sáhnout.
2­) zúžit portfolio a zavést modularitu, aby se náklady maximálně sdílely
3­) otevřít nové prodejní kanály a zvýšit popularitu výrobku a tím i prodeje.
4­) převést výrobu tam, kde je levněji a ještě to umí udělat.
5­) přinést do portfolia výrobků i další výrobky, než ty ­"tradiční­".

A když to nepomůže dlouhodobě, zavřít nebo prodat ztrátové části firmy.

OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Tohle bude trochu delší... Ale přečtěte si to, prosím, snad to konečně pochopíte a snad to už konečně rozsekneme.

"točíme v bludném kruhu zda dříve byla slepice či vejce­"

V tom se točíte Vy. Ale to, co bylo dříve, víme naprosto přesně. Tady se přeci nebavíme o tom, zda se v posledních 3­-5 letech vyvinulo dostatečné množství nových low­-endových fotoaparátů. Tady se bavíme o brutálním, ale doslova brutálním poklesu o desítky milionů kusů ročně v letech od 2011­-2014, tedy roční pády ve výši několikanásobků­(!!!­) toho, co se prodá dnes za celý rok. A tehdy nemohla být vůbec řeč o tom, že by se nevyvíjel low­-end. Je naprosto, ale naprosto jasné, kdy začal pád. Před téměř 10 lety.

Ořezané nabídce to nemůžeme přičítat ani náhodou, protože ta nastala o dobrých 5­-7 let později po tom nejzásadnějším pádu. Je naprosto, ale naprosto jasné, kdo reagoval na koho ­(na to jsou jasné důkazy, žádné domněnky­). Brutální pád prodejů byl 2011­-2014 ­(a i poté to padalo cca 20 % ročně­), první výrobci začali mírně vynechávat aktualizace od roku 2015, ve větším pak od 2017, největší výrobci pak vynechali aktualizace až někdy od roku 2018­-2019. Paradoxní je, že největší pád nastal v období, kdy se objevily 1­" kompakty, kompakty s RAWem i v levnějších třídách, levnější kompakty přišly s F1,8 objektivy ­(a někdy i většími 1­/1,7­" čipy­),... Takže to nelze přičítat ani kvalitě obrazu, která se právě v období toho největšího pádu zlepšila opravdu výrazně. Přišly CMOS BSI, Full HD video, slow­-motion video, HDR,... A pád jak blázen. Nikdy nebyla tak široká nabídka fotoaparátů, jako v letech okolo let 2012­-2014. A padalo to po desítkách milionů kusů dolů. Kdo se na koho ***, je naprosto, ale naprosto jasné. O tom není pochyb, na to máme naprosto jasná a průkazná čísla. A výrobci to opravdu nebyli.

"Pořád vycházíte z předpokladu že náklady na vývoj je podobné jako u drahých,ale tak to není­"

Opravdu? Kde jsem něco takového tvrdil? To je přeci nesmysl. Já tvrdím něco výrazně jiného. Říkám, že náklady na vývoj začínají s poklesem výroby tvořit výraznější část ceny. Pojďme zase počítat, čísla budu střílet jen tak, abych ukázal koncept. Počítejme s cenou bez DPH a marží. Pokud máme high­-endový fotoaparát řekněme s vývojovými náklady 500 mil. Kč, stojí 50 tisíc Kč a prodám jich 100 tisíc, tedy celkem za 5 mld. Kč, je to fajn. Na daném kusu máme 500 mil Kč ­/ 100 tis kusů = 5000 Kč­/kus vývoj. Desetinu ceny fotoaparátu. To se dá přežít.

A teď low­-end ­(tady dávám kompakty i ILC dokupy­). Ten vyvineme za 100 mil. Kč ­(tedy méně než high­-end­). Stojí 7000 Kč, ale prodáme jich milion kusů. To máme 7 mld. Kč. Na daném kusu máme třeba 100 mil Kč náklady ­/ 1 mil kusů = pouhopouhých 100 Kč­/kus na vývoj ­(a výrazně pod 10% high­-endu­). To je paráda, zlatý důl, kdo by to nechtěl vyrábět? No jo, jenže teď nám lidi přejdou na telefony. Prodeje spadnou na desetinu. Takže další generace se stále vyvine za 100 mil. Kč, stále to bude stát 7000 Kč, ale prodáme jich 100 tisíc. Takže už máme 100 mil. Kč ­/ 100 tis. kusů = 1000 Kč­/kus na vývoj. Tedy najednou jsou náklady na jeden kus fotoaparátu vyšší o 900 Kč ­(ze 100 na 1000­). Přestože se vývojové náklady nezměnily ani o korunu a cena v obchodě se nezměnila ani o korunu. A ani výrobní náklady se nezvýšily o korunu. A pokud je marže třeba 12 %, ze 7000 Kč jsem měl 840 Kč zisk, tak nyní, když mám náklady o 900 Kč vyšší na kus, tak na každém kusu tohoto fotoaparátu prodělám 60 Kč. Už to chápete? Low­-end má výrazně nižší vývojové náklady ­(to Vám přeci nikdo nikdy nepopíral­), nezmění se cena vývoje, cena fotoaparátu ani výrobní cena, ale jen poklesem počtu kusů jsem z +840 Kč na kus na ­-60 Kč na kus.

A vtip je teď v tom, že vývoj zdaleka není jediným takovým fixním nákladem. Výrobní náklady jsou zhruba okolo poloviny, 12% byl zisk, takže Vám zbývá necelých 40 % dalších nákladů. Některé jsou fixní ­(třeba 10% vývoj, administrativa chodu celé společnosti­), některé ne, některé napůl. Jestli prodáte desetinové množství low­-endového fotoaparátu, tak se Vám nezmění platy za právníky o desetinu, elektřina Vás také nebude stát desetinu, uklízečce také nebudete platit desetinu, benzín Vás také nebude stát desetinu, zaměstnancům ­(jejichž počet se nemění s výrobou­) také nebudete platit desetinu...

Tyhle fixní náklady Vás zabíjí, protože když Vám klesne produkce na desetinu, ve výsledné ceně produktů se zdesetinásobí. A to, co kdysi byla stokoruna v ceně 7000 Kč, je najednou tisícovka. A mějte v ceně low­-endové DSLR takové fixní stokoruny třeba tři. Takže zatímco kdysi jste měl fotoaparát za 7000 Kč, náklady 6160 Kč ­(zisk 840 Kč­) a tyhle fixní 300 Kč v nich ­(tedy řekněme nefixní 5860 Kč­), při pádu na desetinu jste stále na fotoaparátu za 7000 Kč, ze 300 se stane 3000 Kč, tedy náklady se zvýší o 2700 Kč na 8860 Kč ­(nefixní 5860+fixní 3000­). Ztráta na kusu je 1860 Kč. Skvělý byznys Vám povím. Takže co se stane? No buď se to zařízne úplně, nebo se prodlouží vývojový cyklus ­(aby se vývojové náklady rozmělnily a starší model měl více času rozpustit některé časově nezávislé fixní náklady ­- jenže to zase roste riziko, že se zvýrazní časově závislé fixní náklady­), nebo se to zdraží. No a pokud máte zachovat ziskovost 840 Kč­/kus, tak to teď musí stát 8860 + 840 = 9700 Kč a ne 7000 Kč. Jen kvůli tomu, že Vám klesly prodeje na desetinu. Jednoduchá, naprosto jednoduchá a logická matematika.

A teď máte tedy firmu, kdysi jste měl příjmy 12 mld. Kč ­(7 z low­-end a 5 z high­-end­), nyní máte příjmy 5,97 mld Kč ­(0,97 z low­-end a 5 z high­-end­). Cožpak fakt není jasné, proč se výrobci soustředí na high­-end? Proč dnes nelze vyrobit levný low­-end?

"Jinak řečeno,opravdu myslíte že člověk který se neživí focením koupí foťák za 1000 a více Euro a za pár let znovu a znovu? Opravdu ne­"

Říkám snad někde, že si něco takového myslím? Kde? Jen Vám říkám, že takových lidí, kteří mají zájem o něco takového, je dnes už málo. Málo na to, aby se ten low­-end zaplatil. Jejich počet se nezvýší. A protože je jich málo, ty fixní náklady ­(viz výše­) začnou tvořit výraznou část ceny produktu. Takže takový produkt nemůže být levný. Prostě nemůže. 7000 Kč už to stát nebude. Aby se tam ty fixní náklady rozpustily, bude to muset stát 10000 Kč. A už jsme si i ukázali, že to není nabídkou, která by tento pokles zájmu způsobila, ale že to byl pokles zájmu už před téměř 10 lety, který způsobil omezení nabídky v posledních 5 letech. Ten výrobce nemá jak dosáhnout toho, aby se to zvýšilo. Ale zkusme to. Zase trochu matematiky.

1, Snížení ceny sice možná trochu zvýší prodeje, ale rozhodně bude snížení ceny větším minusem, než se získá do plusu rozmělněním fixních nákladů. Místo zdražení ze 7000 Kč na 9700 Kč naopak zabojujete cenou a půjdete na 6000 Kč. Prodeje se zvýší třeba dvojnásobně ­(proti pádu na desetinu­). Super! Takže máme 6000 × 200 tis. kusů = 1,2 mld. Kč. Z fixních 300 Kč ­(celkově 300 Kč × 1 mil. kusů = 300 mil. Kč­) nemáme při desetinovém pádu 3000Kč, ale při pětinovém jen 1500 Kč ­(z 1 mil. na 100 tisic. a z toho na 200 tis.­). Super! Takže to sečtěme. Nefixní náklady 5860 Kč + fixní rozpuštěné 1500 Kč = 7360 Kč­/kus. Takže super, snížili jsme cenu, lidé nám začali dvakrát tolik kupovat fotoaparáty a jsme pořád ve ztrátě 1360 Kč­/kus. I kdyby to stouplo na 5násobek, pořád byste byl na ­-160 Kč­/kus. No... moc super mi to stále nepřijde. Vám ano? No níž už jít také nemůžete, když máte nefixní náklady 5860 Kč­/kus. Takže snížení ceny evidentně cestou není. S cenou 6500 Kč to o moc lepší nebude. Místo ztráty 1360 budete na ztrátě 860, ale prodeje už asi nevzrostou 2násobně, takže fixní náklady budou mít vyšší podíl a zase budete třeba někde kolem minus 1000­-1200 Kč.

Z toho není cesta ven. Každé zvýšení ceny sníží ztrátu v jednom bodě ­(vyšší cena proti nefixním nákladům, takže super­), ale způsobí nižší zájem ­(počet kusů­), takže navýší ztrátu ­(nižší rozmělnění fixních nákladů, takže nic moc­) v bodě druhém. A snížení ceny to udělá opačně. Lépe rozmělní fixní náklady, ale zase se dostanete velmi blízko nebo i pod nefixní náklady.

2, Tak to tedy vylepšeme více než obvykle a prodávejme za nízkou cenu. No jo, jenže vylepšení bude znamenat vyšší náklady na výrobu kusu ­(dražší HW­) i dražší vývoj. Takže místo 100 mil. Kč to bude třeba 160 mil. Kč na vývoj. Výrobní náklady na kus díky lepšímu HW vzrostou třeba o 1500 Kč. Necháme cenu 7000 Kč? O to se lidi přeci poperou. Řekněme, že prodeje stoupnou na 4násobek, ať máte radost.

Takže nefixní náklady stouply na 7360 Kč ­(původně 5860 Kč, nyní stouply o 1500 Kč, tedy už ty budou vyšší než samotná cena­). Fixní náklady byly 300 mil. Kč, nyní jsou díky dražšímu vývoji 360 mil. Kč. Máme 400 tisíc lidí, brutální nárůst prodejů. 360 mil. Kč­/400 tisíc kusů = 900 Kč­/kus. Takže náklady máme 7360+900 = 8260. Ztráta na kus 1260 Kč. Zase to není moc dobrý byznys.

Takže zase není cesta, jak to prodat za low­-endovou cenu ­(když už to hardwarem není úplný low­-end­), cena bude muset nahoru. Dejme tomu na 9000 Kč, to bychom mohli mít 740 Kč zisk na kusu... Sice už to nebude low­-endová cena a úplně low­-endový fotoaparát, ale kvůli lepšímu HW se o to poperou. No jo, ale za 9000 Kč ty prodeje asi nevzrostou 4krát, ale třeba jen 2krát. Takže nefixní náklady 7360 + fixní 360 mil. Kč­/200 tis. kusů = 1800 Kč­/kus =9160 Kč. Stále jsme ve ztrátě, tentokrát 160 Kč. Do původního zisku 840 Kč­/kus hodně daleko. A to teď máme 200 tisíc kusů. Tehdy jsme měli zisk 840 Kč a ještě těch kusů bylo 5krát tolik. I kdybyste se teď dostal na zisk 840 Kč­/kus, pořád by to byla pětina proti někdejšímu stavu.

Tak mi tedy vysvětlete, jak má dnes výrobce nabídnout low­-endový fotoaparát za low­-endovou cenu. Očividně to nejde snížením ceny ani zlepšením fotoaparátu. Co má tedy dělat? Jaký máte recept?
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: smutná fakta | od: Tom-One (2)  5.5.202120:28
Pořád se točíte či točíme v bludném kruhu zda dříve byla slepice či vejce.
Low­-endy či řekněme CENOVĚ DOSTUPNÉ fotoaparáty se mohou těžko prodávat když dlouhá léta žádné opravdové novinky v této kategorii není.Jinak řečeno,kdo je již má nemá důvod za pět let koupit nový a nejen důvod ale ani příležitost.
Pořád vycházíte z předpokladu že náklady na vývoj je podobné jako u drahých,ale tak to není.Levné či cenově dostupné přístroje jsou často buď ,,starý,, či ořezaný střední model či Top.Tedy náklady se musely dávno výrobci vrátit a pokud ne dělá velice špatně.Ostatně,nevyrábí fůzní reaktor ale něco co zde dávno je.Objektiv se radikálně nemění dlouhé desetiletí,elektronika je dávno vyřešená a nic výrobcům nebrání vycházet z elektroniky v jiné elektronice třeba v mobilech....No a potom zůstává jenom snímač.
Ať nikdo netvrdí že náklady výrobců obhájí ŠÍLENÉ ceny třeba u bezzrcadlovek...
Ono podobný trend proběhl dávno třeba v Audiu a videu.A dopadl tak že High­-end z výrobců skoro žádného výrobce nezachránil a vedl jenom k tomu že spotřebitelé kupovali korejskou levnou produkci a Evropa­/Japonsko odepsalo řadu výrobců kteří měli podobnou vizi že je uživí skupinka kupců ochotných utrácet za předražené produkty.Jistě,malinká skupinka hi­-fi nadšenců živí nemnoho výrobců ,ale opravdu nemnoho.
Jinak řečeno,opravdu myslíte že člověk který se neživí focením koupí foťák za 1000 a více Euro a za pár let znovu a znovu? Opravdu ne...Takový předpoklad je cesta ke krachu.Klasický foťák dnes tahá za mnohem kratší stranu provazu než mobily u kterých dochází skoro každý rok k zlepšení výsledku focení i u levných přístrojů a to nemluvě o Top třídě...Jediné co může Foťák spasit je optický zoom a výdrž a srovnatelné výsledky stejně drahým mobilem...
Ono to není o tom že lidé nemohou dát nějakou cenu,ale o tom že každý produkt má určitou hodnotu...
Tedy,to že nejsou slušné dostupné foťáky jenom uspíší konec fotopřístrojů jako takových.Zůstane možná nechutně drahý high­-end u kterého budou směšné prodeje a stejně nakonec bude převálcován mobilem...
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(2)
Zavření závěrky při výměně objektivu má tu vadu, že je velmi křehká a snadno se poškodí. Navíc prach zůstane na ní a pak se stejně dostane třeba až na snímač. Nicméně praktická zkušenost majitelů Canonu s touto funkcí by mě samozřejmě zajímala.

Podle jiných informací je Sony A7S III první Sony CSC s IBIS, který má zároveň ultrazvukové čištění. Takže tam by mohl být v tom prášení rozdíl. A7C je sice novější, ale asi se jim to tam buď nevešlo nebo by to příliš zvedlo cenu.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Žádného rozdílu jsem si nevšiml ­(což neznamená, že neexistuje­).
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
mám už 6 let několik APS­-C bez IBIS a FF s IBIS a nějaký zvýšený výskyt prachu nepozoruji ani u jednoho. Osobně bych možnost, že se prach usadí na snímači považoval za výhodu ­- mohu s ním alespoň dále pracovat. V tom, že jej snímač setřese a prach pak stejně zůstane v komoře a při pohybu závěrky tam létá ­(a může se dostat třeba do jejich mechanismů­), jen já o něm nevím, v tom žádnou výhodu neshledávám. Když už tam je, chci o něm vědět, abych ho mohl vyfoukat, takže viditelné usazení na snímači považuji za nejvhodnější. Při focení to problém není ­(fotím na nízké clony­) a když, tak postproces a vyčištění...
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(3)  nízká(0)
V případě Sony se vám to zdálo stejné jak u APS­-C bez IBIS tak full frame?
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Prach je individuální záležitost napříč mnoha lety a mnoha značkami, dobrou odolnost proti jeho chytání vidím u Fuji včetně malé X­-M1 která má senzor vyloženě vystavený, stačí pravidelně ofoukávat. A někdy nepomůže ani svěcená voda, nikdy nezapomenu na zrcadlovky Sigma vybavené dokonce pevným štítem před zrcátkem. SD10 jsem čistil prakticky nepřetržitě, pořád dokola. Nicméně u bezzrcadlovek by funkce zavření závěrky před senzorem po vypnutí měla být standard bez ohledu na značku.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Kupodivu prach zřejmě trápí i majitele Nikonů Z7 jak dobře ukazuje video: Jak zjistit prach na senzoru a porovnání výsledky různých metod čištění. https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=b­-7ciRxh6s8.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Z mých zkušeností při testování se nadprůměrně práší na Sony a pak full frame Panasonicy. U M4­/3 jsem si tak velkého problému nevšiml a velmi dobře na tom byl i Samsung. Moje NX11 prach v podstatě nechytala, a to zažila opravdu hodně. Nicméně teď už to po xy letech asi přeci jen bude chtít HW zásah.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(0)
Já jsem na prach rezignoval a vyjma pravidelného senzorotřesení ­(FF­) občas použiju uhlíkový štěteček. Proslýchá se, že A6700 má koštovat až 2000USD takže protiprachová uzávěrka před senzorem by byla na místě.
















OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
No, já mám prach jak na A6100 tak i na A7kách téměř po každé vyměně skla. Spíš bych řekla, že za to může velikost snímače, který není chráněný zrcátkem. Jediné bezzrcadlovky, na které se ­"neprášilo­", jsou m4­/3. ;­-)
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(1)
Jakožto česrtvý majitel A7C ­(co má IBIS­) po několika APS­-C modelech bez IBIS jsem si všiml, že prakticky po každé výměně objektivu je na senzoru prach. Něco takového si u APS­-C přístrojů nepamatuji. Objektivy měním jen v místnosti, foťák otočený dolů. Začal jsem hledat a opravdu to není náhoda, vypadá to, že FF přístroje jsou magnetem na prach.

Asi nejlepší vysvětlení se našlo tady https:­/­/www.dpreview.com­/forums­/post­/64978910 Přístroje bez IBIS prý používají ultrazvukové čištění senzoru při vypnutí, zatímco s IBIS jen ­"třesení­" senzorem po výběru cleaning mode z menu.

Otázka tedy je, zda se Sony u nového modelu povede obě možnosti spojit.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Nějak se mu nechce umřít. Výrobci objektivů pro něj dál montují na nová skla bajonety, Zvyšuje se pixelová hustota a Panasonic i nástupce Olyho s ním počítají i do budoucna. V září by se měl objevit Panas GH 6 s 50 Mpix MFT čipem. Jsem docela zvědav, co z něj poleze. Teoreticky by to měl být hnusný šumák, ale šedá je teorie a zelený strom života.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(2)
Už jsi viděl, co z toho leze? Když použiji zdravý selský rozum, něco mi říká, že nikdo by nešel do výroby čipu, který by byl pro vysokou úroveň šumu prakticky nepoužitelný. Takže to budou mít nějak ošéfované, ať už úpravou technologie výroby, nebo implementací FW, který bude umět šum potlačit. Nu, uvidíme, jak bude vypadat GH 6. ­(měl by se objevit v září­).
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(2)
Z50 II. | od: aperture (43)  4.5.20212:51
osobne by som bol najradsej ak by sa jednalo o Z50 II no tentokrat uz konecne plne stabilizovany, teda chcem aps­-c od nikonu so stabilizaciou tak ako vsetky 4­/3 csc od panasonicu ci olympusov resp aps­-c od sony pri zachovani rozumnej ceny aku ma +­- Z50
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)