Možno i bez blesku :­-D.

Ano, je to tak. Bohužel spousta lidí na to nechce slyšet. I tak je Canon v tomto průkopníkem. Viz například čipy HD CMOS PRO, který v kamerách nabízí 1­/3­" a ­"pouze­" 2MPx rozlišení, žádných osm a pak přepočet na dva. Už třetím rokem. Vezměte si nejlevnější kameru s HD CMOS PRO a srovnejte to s tříčipem od konkurence...
Rovněž jako první snížili rozlišení u lépefotícího kompaktu ­(přechod na G11 z G10­).
Bohužel tlak Samsungu, Sony... na vyšší rozlišení, Pan. na víc CCD ­- je ohromný.

Tady bych si dovolil nesouhlasit. U profi kompaktů to byl první Panasonic, kdo v novodobé historii přešel ­(resp. zůstal­) na 1­/1,7­" čipech a 10 MPx. Pro zajímavost, Panasonic LX2 ­(2006­) 1­/1,65­" 10 MPx, LX3 ­(2008­) 1­/1,63­" 10 Mpx. Zatímco Canon G7 ­(2006­) 1­/1,8­" 10MPx, G9 ­(2007­) už 1­/1,7­" 12MPx, G10 ­(2008­) dokonce 1­/1,7­" 15MPx a teprve G11 ­(2009­) 1­/1,7­" 10MPx. Takže zatímco Canon přešel v roce 2008 na 15MPx ­(a už v roce 2007 měl 12 MPx­), Panasonic byl od roku 2006 přes rok 2008 na 10 MPx a Canon jej na 10 MPx následoval až o rok později, tedy 2009.

Co se týče rozlišení, tady je to také do značné míry dáno tím, jaké čipy jsou vůbec na trhu k dispozici. Zde má Canon výhodu, neboť svůj 1­/1,7­" CMOS s 12 MPx si dělá sám ­(a klidně si mohl udělat 10MPx verzi­), zatímco ostatní mají totéž od Sony ­(a nic jiného vlastně ani mít nemohou, protože nic jiného není k dispozici, leda, že by s tím někdo jiný přišel na trh ­- třeba Panasonic, který dělal čip do XZ­-1 a LX3­/5­).

Hirogen: keby si to sledoval, tak by si videl že chip v G11 vyrába Sony a ako prvý ho nepoužil Canon, ale Ricoh.
A čo sa týka kamier: Panasonic používa 3CCD­/3MOS chipy ktoré vôbec nepoužívajú bayerovu masku ­(a teda nemajú problémy s tým spojené­) a vďaka trom chipom je aj citlivosť lepšia.

G11 ­- nemáš pravdu, to jen koluje internetem ve stylu CTRL+C­/CTRL+V
kamery ­- neřeším zde bayerovu masku, ale nativní rozlišení HD CMOS PRO.
Čti pořádně.

G11 bola vydaná v auguste 2009: http:­/­/www.dpreview.com­/news­/2009­/08­/19­/canong11
Ricoh GR digital III v júli 2009: http:­/­/www.dpreview.com­/news­/2009­/07­/27­/ricohgr3
Teda skôr ­(nechápem o akom copy­-paste hovoríš­).

A 3CCD­/3MOS chipy majú tiež natívne rozlíšenie.

ISO51200 nepomoze, cim horsi objektiv, tym horsie vysledky v slabom svetle .. daleko viac ocenim ked konecne zlikviduju toho odporneho bayera, vela veci by sa poriesilo. Ale to by sa mohlo dat aj vtedy ak vzrastie pocet MPix na cca 30 a body nebudu dopocitavane, ale zgrupene 3 RGB do jedneho, ako kedysi fungovala telka. Efektivne to bude potom 10mpix, co staci az­-az.

Ale ved bayer je presne o tom ­- vysoke rozlisenie a zgrupene RGB body. Je tam sice nasledna intepolacia na pocet bodov matematicky zhodny s poctom fotodiod na snimacom cipe, ale to sa da ­(v podstate­) vyriesit naslednym downsamplom na realne rozlisenie cipu ­(2­-3 krat nizsie ako pocet fotodiod­).

Nie je. Bayerova maska je RGGB .. vsetky sa dopocitavaju od ostatnych. Ja hovorim o 1 .. slovom JEDEN pixel, tvoreny 3 roznymi farebnymi bodmi. Bayerova maska by mohla byt pouzita ale rozlisenie by si musel delit 4. Takze 16mpix dnes => 4mpix real. A skutocne by tvorba RAWu a nasledne JPEG to musela akceptovat, teda ziadne dopocitavanie. A o tom pisem.

Tak potom celkom nerozumiem co presne myslis. Bayerovu masku mozes chapat tak ze su styri body ­(z toho dva zelene­) zgrupene dokopy do jedneho pixelu. Pokial farebne filtre usporiadas nie do bayerovej masky, ale do trojice pasikov spolu tvoriacich stvorec ­(ako to maju televizie­), stale je to len o tom ze kazda fotobunka snima iba tu svoju farbu, t.j. v kazdom bode sa zosnima iba 1­/3 celkovej informacie z fotenej sceny. Od bayerovej masky sa to lisi len usporiadanim farebnych filtrov, ale ziadny principialny rozdiel tam nie je.

Uplne ina otazka je ci sa nasledny postprocessing snazi tuto zosnimanu 1­/3 celkovej informacie interpolovat na pocet plnofarebnych pixelov nominalne zhodny s celkovym poctom fotobuniek, alebo sa snazi generovat obrazok v rozliseni, ktore realne zodpoveda mnozstvu informacie nacitanej zo snimaca.

Inak s tym delenim rozlisenia stymi u bayerovej masky to nie je az take zle, moderne posprocesingove algoritmy dokazu z tej 1­/3 informacii nacitanych z cipu ziskat cca tretinove realne rozlisenie fotky ­- podobne ako keby na snimaci boli pixely tvorene trojicou RGB bodov.

Psal jsem o vlivu šumu na fotografii. Šumu, kterého nesmyslně přibývá zvyšováním počtu pixelů na snímačích. Výrobci to napravují výkonnějšími grafickými procesory se stále sofistikovanějšími algoritmy, ve výsledku žehlícími fotografie. Objektiv s tím nemá nic společného. Běžná světelnost objektivů ­(F3,5 až 5,6­) není žádná novodobá úlitba digitální fotografii.

Bayerova maska nedopočítává body. Ty na senzoru jsou ve stejném počtu. Bayerova maska počítá barvy, protože senzor vidí černobíle.
Bayerova maska je zatím rozumný kompromis mezi cenou­/technologií­/výstupem. Foveon, který dopočítívá barvy jinak je sice papírově pěkný, v reálu to má spoustu much. A to že Sigma násobí počet bodů třemi není zase tak reálné. Je to někde mezi.

Ci to nazveme dopocitanie bodov, alebo dopocitanie farieb, na principe interpolacie sa nic nemeni. Podstatne je to, ze to, ze cip s bayerovou ­(v principe s akoukolvek RGB­) maskou je schopny zosnimat iba 1­/3 informacii potrebnych pre vytvorenie fotky s rozlisenim rovnym poctu fotobuniek na cipe. To znamena, ze cele 2­/3 informacii si musime ­"vycucat z prsta­" ­- doplnit interpolaciou, alebo dopocitanim.

Dopočítává se barevná informace. To není takový problém a nesouvisí to s interpolací...

bodovou interpolací ­(rozlišením)