coulomb

Svatby a jiné oficiální akce je opravdu potřeba fotit se zkušeností. Řekl bych, že je potřeba znát „scénář“ akce, být připraven na následující, „neprošvihnout“ třeba nasazování prstýnků, polibek ap. Se světlem nic nenaděláte, uvnitř pomůže výkonný blesk, třeba i se změkčující clonkou, ale v parku je nutné se jen postavit do správného místa. Jinak se vždy bavím, když vidím někoho fotit venku dvacet, nebo ještě více metrů vzdálený objekt kompaktem se zapnutým bleskem, který má směrné číslo maximálně 10. Když jsem jednou takovému odborníkovi řekl, že si jen zbytečně vybíjí baterii, málem mi vynadal. Také na stadionech je to legrační. Z té svatby se třeba z toho velkého množství třeba náhodou vybere i něco použitelného.

Lidičky, co se to s vámi stalo? Vždycky tu byla pohoda a porozumění. Koaličky se snaží ty, kteří to potřebují poučit a nás ostatní pobavit. A pokud jde o manuály k aparátům, začátečníkovi nebývají vždy zcela srozumitelné a i ten pokročilý se občas podívá pokud narazí na nějakou funkci, kterou třeba jeho předchozí aparát neměl. Vždyť to celoživotní učení nás taky musí bavit. Jinak přeji všem pěkné svátky a dobré světlo v novém roce.

Protože vnučka chodila na taneční konzervatoř a ta pořádala jednou za rok koncert pro veřejnost, kde jsme mohli fotit, postupně jsem se „vyučil“ jak na to. Nastavil jsem ISO 200 a pevný čas 1­/50. To ještě při pomalejších pohybech není mázlé. Pro tanečky se mi osvědčilo seriové snímání několika snímků. Vycházel jsem z předpokladu, že rozmazané v počítači nespravím, ale s expozicí se dá přece jen trochu pracovat. Takto se mi podařilo vnučku vyfoti docela dobře. Na výstavu by to nebylo, ale jako dokument do jejího archivu to stačí.