Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně
2.11.2019, Milan Šurkala, aktualita
Modelka Emily Ratajkowski se přidává do řady modelek, hereček, zpěvaček a jejich mužských protějšků, které byly zažalovány za použití fotografií na sociální síti Instagram s nimi, na které ale neměly práva.
Cejpatka (440) | 7.11.201913:48
Odpovědět2  0
Igor_K (115) | 4.11.201910:55
"...Bruno Mars, který byl zažalován dokonce za fotografii, kterou mu rodiče nechali pořídit v dětství.­"

Čítam rôzne názory i samotných fotografov na autorské práva, ale u prípadu Bruna Marsa mi to už príde predsa len trochu cez čiaru. Tak fotografovi snáď rodičia Bruna Marsa zaplatili za zhotovenie fotografie malého Bruna...a ten teraz nemá právo ukázať ako v detstve vyzeral? I komerčne objednané a riadne zaplatené súkromné fotky môžu byť len v krabici od topánok? Nestáva sa klient po zaplatení vlastníkom tej fotky s možnosťou prezentácie ­(samého seba, prípadne svojej rodiny­)? A čo tá doba? Veď Bruno bol ešte dieťa, to nemajú autorské práva časové ohraničenie?

A pokiaľ fotograf už zomrel, tak si musí teraz Bruno Mars pýtať povolenie na zverejnenie od pozostalých toho fotografa?

Vie niekto ako to v tomto konkrétnom prípade Bruna Marsa vlastne je, teda čo je skutočný predmet žaloby?
Odpovědět1  0
Sakini (772) | 4.11.201912:43
Je to úplně jednoduché, fotografka ho zachytila v devětaosmdesátém, a na fotografii měla samozřejmě autorská práva. Po 28 letech uviděla svou fotku zveřejněnou bez svého svolení, spočítala si dvě a dvě dohromady, a jako osobu vydělávající na své online prezentaci Marse okamžitě zažalovala o peníze. Teď je na soudech, jak dokáží vyvážit práva fotografa a práva zobrazené osoby, každopádně zákon je i po těch letech na její straně, hlavní je že ona tu fotografii oficiálně registrovala na příslušném úřadě jako svůj výtvor a majetek, on pak tuto fotografii zkopíroval a použil bez jejího vědomí. Cílem takové žaloby stejně obvykle je mimosoudní vyrovnání v nižší částce než je žalovaná.
Odpovědět2  0
Igor_K (115) | 4.11.201913:06
Aha. Tak to ja som si myslel, že Bruno si iba zoskenoval nejakú starú papierovú fotku a publikoval ju za čo mal byť následne zažalovaný za neakceptovanie autorských práv. Pokiaľ ju stiahol z prezentačného portálu danej fotografky, tak to mení môj pohľad na danú vec.
Odpovědět0  0
busy (4706) | 4.11.20198:33
Skusil som tu inkriminovanu fotku pohladat na googli ale asi som ju nenasiel.

V kazdom pripade si myslim, ze je dobre, ze tu mame autorske prava ktore chrania dusevne vlastnictvo autora pred zneuzitim a obohacovanim sa inych na ukor autora.

Ale zase na druhej strane, v tomto konkretnom pripade, by som do autorskeho prava dal vynimku: Akonahle je autorskym dielom fotka kde nejaka osoba tvori hlavny motiv fotky a dana osoba sa vyslovne a expliitne nevzdala prava na tuto fotku ­(cize napr. aj vsetky taketo paparatzi fotky­), tak aj tato osoba by mala automaticky nevyhradne pravo tuto fotku pouzit ako uzna za vhodne. Minimalne z taketo ludskeho moralneho hladiska by to podla mna bolo takto ovela lepsie.

A odpadli by tym taketo nezmyselne sudne spory.
Odpovědět6  1
busy (4706) | 4.11.20199:55
Aha, vdaka !

Hladal som len obrazky, a aj to len tie ktore maju priamo v nazve meno modelky.
A tento obrazok sa vola ­"Screen+Shot+2019­-10­-23+at+12.18.48+PM­" ;­)

Prechadzanim vsetkych clankov s obrazkami modelky som sa nechcel zdrzovat.
Odpovědět0  0
Choakinek (4687) | 4.11.201918:42
V předchozím příspěvku jsem se postavil za práva fotografů asi více, než nyní ty, ale souhlasil bych i s tímto řešením.

S čím bytostně nesouhlasím, jsou jakési do očí bijící, zbytnělé, exemplární tresty.
Odpovědět0  0
marek12 (34) | 3.11.201923:29
Asi chápem autorská práva a pod., ale aj tak mi nejde do hlavy, že na tomto môže niekto zarobiť resp. že vôbec má šancu. Podľa mňa je v tomto prípade miska váh na strane tej modelky. Ak aj existuje zákon, ktorý umožňuje fotografovať na verejnosti bez súhlasu fotografovaných osôb ­/čo je podľa mňa dobré­/, tak tak isto by mal existovať zákon, že takto vyhotovené fotografie sa môžu používať iba na súkromné účely. Ak fotograf takúto fotku chce predať, tak už by sa mal vyžadovať súhlas dotknutých osôb. A ak takúto fotku zverejní napr. na svojom blogu, tak potom by mal na ňu stratiť všetky autorské práva.
Odpovědět0  0
Choakinek (4687) | 4.11.20191:24
To by úplně ideální nebylo, nějaký souhlas by mohl bránit novinářské práci. Na druhou stranu přítomnost osoby na nějaké fotografii by neměla tuto osobu automaticky opravňovat k tomu, že si tu fotku může dát, kam se jí zlíbí ­- to je projev neúcty k té práci ­- tj. k procesu pořízení té fotografie.

Proto je nutné, aby se vždy soudci řídili zvláště principem spravedlnosti a zdravého rozumu ­- toto žádné paragrafy nikdy nahradit nedokážou.

V tomto případě je hlavně nutné brát v potaz zcela zjevný fakt, že tím, že ta modelka žije, někde byla apod., vznikají pro toho fotografa zcela zjevné výhody, proto pokud žalovaná strana bude např. s pokorou tvrdit, že z její strany zveřejněná fotografie byl hluboký omyl, zároveň šlo o první takový případ a soudu slíbí, že už se to víckrát opakovat nebude, mělo by se to vyřešit maximálně podmínkou.

Vyčíslení pokuty mi pak přijde nesmyslné, ať mi někdo vysvětlí, jaké exaktní principy za tím stojí. Fakt netuším.
Odpovědět0  1
Sakini (772) | 4.11.20192:52
Na to se musíš dívat se specifiky amerického prostředí. Focení na veřejnosti bez souhlasu se pojí k svobodě slova, tedy k prvnímu článku ústavy, to je pro Američany svatá věc a nikdo to nebude zpochybňovat. Potom je tu velmi silný smysl pro ­"enterpreneurship­", podnikatelského ducha, to co Evropanům ­(postkomunistickým zvlášť­) ještě dnes přijde jako drzá neomalenost a nenažranost, oni vidí stále v mezích podnikání ­- prostě ukaž že ty peníze umíš vydělat, neporuš zákony, a je to oká. A do třetice mluvíme o zemi, kde souzení se je skutečný národní sport, a bizarní právní spory nejsou nic výjimečného. Americké právo má svá specifika, a v některých oblastech je velice volné, například pomluvu a nactiutrhání u soudu takřka nenajdeš, to už musí být extrémně specifický případ, jinak si o tobě opravdu může říkat kdo chce co chce, protože první článek ústavy. A jak třeba přišel na těch 150 tisíc? Neustále se dočteme, kolik si celebrity berou za jeden post na Instagramu ­- pokud budeš chtít propagovat svůj produkt jedním jediným zmíněním od Kylie Jenner, bude tě to stát jeden milion dolarů. Ta má sto padesát milionů sledujících, Ratajkowski má 24,5 milionů, relativně jednoduše se dá odvodit kolik si nechá ona zaplatit za propagaci, a kolik vydělá. Takže o tom, kdo je ten žralok v rybníčku, by se opravdu dalo diskutovat, plavou všichni v nejvyšším levelu byznysu influencerů, ne jako v trapném českém prostředí kde si influencer říká každý hňup, co má dva tisíce sledujících. Teoreticky se dá říct, že ty peníze tím jedním postem mohla klidně vydělat, a pokud soudce nebude vyloženě zaujatý, může to dopadnout jakkoliv.
Odpovědět1  0
Milan Šurkala (6625) | 4.11.20198:33
A proč by měl ztratit práva? Je k tomu nějaký důvod? Vždyť by to úplně zničilo fotografickou práci. Představ si situaci, že nějaká redakce vyšle válečného fotografa do centra nějakého konfliktu. Platí jeho cestu, fotograf tam nasazuje svůj život, aby přinesl působivé obrázky konfliktu a dokumentoval situaci. A ty chceš, aby za tohle nemohl být náležitě odměněn a každý si mohl bez dovolení kopírovat a vystavovat jeho fotky jen proto, že neoběhal všechny civilisty a teroristy okolo a každý z nich mu nepodepsal nějaký papír?

Stane se nehoda, ty tam pojedeš, nafotíš ­(natočíš­) reportáž. Fakt ti přijde OK, že si to pak kdokoli vezme, bude vysílat na svém programu jen proto, že nemáš podpisy všech zobrazených, že jsi nekontaktoval všechny automobilky, jejichž auta jsou na videu, všechny společnosti, které mají reklamu na billboardech, které jsou vidět v pozadí a na videu je jejich logo? Než bys to všechno sehnal, tak umřeš. A když to nebudeš shánět, opravdu ti přijde v pořádku to, že ty se tam budeš trmácet, strávíš nad tím svůj čas, projezdíš svůj benzín a pak si někdo v teple domova u kafíčka stáhne to video a umístí ho na svou stránku a bude vydělávat na reportáži, kterou neudělal?
Odpovědět1  0
Choakinek (4687) | 3.11.201916:56
a­) Jak se počítají zisky z fotografie, která po nějakou dobu visí někde na sociální síti?

b­) Jaký výpočet stojí za požadavkem 150 000 USD ­(asi 3,5 milionu Kč­)? Nebo to odvozoval z kávové sedliny? Přeci jenom za jednu fotografii chtít cenu jednoho nového menšího bytu v Praze je docela dost :­-­).
Odpovědět0  1
pidalin (303) | 2.11.201921:46
Pokud fotograf neměl souhlas od focený osoby tak tohle nemůže vyhrát v žádnym normálnim státě s normálnim soudnim systémem. On tu fotku vyfotil sám pololegálně a měl by držet hubu a šoupat nohama. Soud řekně že chybu udělali oba a nazdar.
Odpovědět0  1
danhar1 (338) | 3.11.20197:08
to víte usa země neomezených možností :­-D
Odpovědět0  0
Sakini (772) | 3.11.20197:26
Evidentně se to stalo v USA, O´Neil je oficiálně profesionální fotograf, a na ulicích Manhattanu loví tyhle slavné osobnosti. Dané foto bylo pořízeno na ulici, tedy na veřejném prostranství, a dle amerického práva fotograf neporušil žádný zákon ­(nepotřebuje ničí svolení na veřejném místě­), teď už je to hlavně o tom, kdo to bude soudit. Pokud soudce nemá rád tyhle šmíráky, tak prohraje. To že O´Neil je taková slizká bytost, co se tímhle hodlá systematicky přiživovat, je další věc, už zažaloval i Gigi Hadid, nepřekvapivě taky o 150 tisíc. Prostě loví celebrity a fotky prodává bulváru, a když někdo jeho fotku lehkomyslně stáhne a použije na svém Instagramu, tak zasekne drápek. Na jeho straně je jednoznačně argument, že se použitím té fotky daná osoba obohatila ­- tyto celebrity obvykle mají na Instagramu miliony sledujících, a různé firmy jim vydatně platí za prezentování jejich produktů na sociálních sítích, takže tahle žaloba vůbec není tak pošetilá, jak se může zdát.
Odpovědět3  0
martinX34 (367) | 3.11.20199:53
Teoreticky by sa ta modelka mohla branit tak, ze jej vyber oblecenia, uces, make­-up su jej autorskym dielom, ktore nie je mozne bez licencie fotografovat ­(tak ako nie je mozne fotografovat a zverejnovat nocne osvetlenie Eiffelovky­) :­-­)

Odpovědět0  2
Milan Šurkala (6625) | 3.11.20199:57
Noční Eifellovku můžeš zveřejňovat, ale musí to být ve správné licenci, tedy editorial ­(ilustrační foto­) a nikoli komerční ­(royalty­-free nebo rights­-managed­).
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (6625) | 4.11.201914:17
Tak se omlouvám, noční Eiffelovku nelze prodávat ani v editorial licenci, jedna z mála výjimek. Může být jen součástí nočního pohledu na Paříž, pokud jde o prodej fotky.
Odpovědět2  0
Milan Šurkala (6625) | 3.11.20199:55
Na editorial fotky souhlas nepotřebuješ, takže neoprávněné použití editorial fotky klidně fotograf může vyhrát. Je to podobné, jako by třeba Ford ve své reklamě na své auto použil video se svým autem natočené někým jiným bez jeho souhlasu. To, že je tam jeho produkt, ho ještě neopravňuje používat jakýkoli obsah, na kterém se tento produkt objeví. Fotograf ale nemůže komerčně vydělávat na produktech někoho jiného ­(fotka Fordu­), výjimkou je editorial licence ­(ilustrační foto­).
Odpovědět0  0
martinX34 (367) | 3.11.201912:51
Aj toto dokazuje, ze autorske ­"prava­" su taka zvrhlost proti prirodzenosti, ze cim skor budu zrusene tym lepsie. Ak je raz nieco ukazane na verejnosti ­(a tam patri aj verejne pristupny internet­), tak je to automaticky verejne a nikto by nemal mat pravo zakazovat to fotit, kopirovat a dalej sirit.
Odpovědět0  1
Milan Šurkala (6625) | 3.11.201912:59
Jakkoli jsou autorská práva nedokonalá, stále milionkrát lepší než bez nich. Autorská práva jsou nutností, bez nich to nejde, není­-li Vašim snem superkomunistická společnost.

Zajímalo by mě, co je na autorských právech až tak nepřirozeného.
Odpovědět1  0
pidalin (303) | 3.11.201916:12
No, nepřirozený z hlediska historie to opravdu neni, je to výmysl až posledních tak 200 let. Lidstvo udělalo tak rychlej pokrok právě díky tomu že někdo něco vymyslel a jinej to vzal a zdokonalil a takhle furt dokola. Samozřejmě chápu proč dneska máme autorský práva a proč chráníme něčí duševní vlastnictví, ale to že ty autorský zákony potřebujou přizpůsobit 21. století je prostě fakt. Vydavatelé a různý ochraný svazy a podobně maj podle mě vyšší moc než by měli mít.
Odpovědět4  0
Milan Šurkala (6625) | 3.11.201916:45
To nepopírám, že autorské svazy, vydavatelství a podobně toho až příliš zneužívají, ale z autorského práva to ještě nedělá špatnou věc. Naopak si myslím, že by bez autorského práva byl pokrok v dnešní době pomalejší. Proč něco vyvíjet, když by si to každý mohl svobodně ukrást a profitovat na tom? Vývoj žene kupředu zejména konkurence a zrušením autorského práva by se konkurenční boj značně omezil, protože by nebylo čím bojovat.
Odpovědět2  0
martinX34 (367) | 3.11.201917:05
Je to presne naoopak. Patenty a autorske prava su formou monopolu, ktore konkurenciu zabijaju.
Ak mi konkurencia moze moj napad ­"ukradnut­", tak v okamihu, ked ho dam na trh, musim zacat pracovat na niecom novom aby som to mal k dispozii, ked kokurencia pride na trh s mojim napadom, ktory okopirovala. Ak ale mam patent tak mam zabezpecemu ochranu pred konkurenciou na 20 rokov, ak mam na nieco autorske pravo, tak su pred konkurenciou chranene este 3 generacie mojich potomkov, 70 rokov po mojej smrti. Ako tento system pomaha pokroku ?
Existuje mnozstvo pripadov, ze spolocnosti, ktore nedodrziavali patenty a autorske prava, rastli ovela rychlejsie ako tie co ich aplikovali. Na konci 19.storocia to bolo Nemecko vs. Velka Britania ­(ta vtedy aplikovala autorske prava a petenty velmi striktne­), v sucasnosti je to napriklad Cina vs. USA. Striktne dodrziavanie autorskych prav je typicke pre spolocnosti, ktore su v upadku a snazia sa preto co najdlhsie zit z ­"minulych napadov­" a cez autorske prava si udrzat monopol co najdlhsie.
Odpovědět1  3
Milan Šurkala (6625) | 3.11.201920:19
Pokud konkurence může tvůj nápad ukradnout, tak se v prvé řadě ani nebudeš moc snažit něco vymýšlet, protože proč bys do něčeho rval miliardy dolarů, když ti to někdo jiný obšlehne téměř zadarmo a bude to vydávat za svou práci? Ty bys byl spokojen s tím, že za tvou práci bere peníze někdo jiný? To mi moc přirozené nepřipadá.

Druhý příklad. Píšeš knihu. Proč ji píšeš? Abys ji měl v šuplíku? Asi proto, aby ji lidé četli a ty také něco vydělal, ne? Z čeho bys žil? Tedy ji zveřejníš. Tobě opravdu přijde přirozené, že jakmile se tvoje kniha poprvé objeví na veřejnosti, může ji každý beztrestně vzít a vydávat svým jménem? Ty třeba rok píšeš knihu a pak si přijde třeba Apple a bude ji prodávat za 200 Kč na iBooks bez toho, aniž bys dostal korunu? Přijde si nakladatelství, vytiskne to na papír, hodí do knihkupectví a ty zase nedostaneš ani korunu? Na tvé práci pak zbohatnou úplně všichni a jediný, kdo nic nedostane, budeš ty jako autor. To ti opravdu přijde přirozené? Opravdu? Potrestání autora a ještě větší zvýhodnění všech ­"parazitů­" ­(kteří dnes zneužívají autorský systém­) ti přijde přirozené?

Takže tímto to svým způsobem pomáhá pokroku. Pokud to nebudeš chránit, tak lidé budou mít menší motivaci něco vymýšlet a vrážet do toho svou energii. Opravdu si přeješ, aby se na tvé práci obohacoval někdo jiný? Pokud ti to nevadí, tak mi klidně posílej pravidelně peníze na účet. Opravdu ti přijde OK situace, kdy firma A má náklady s vývojem produktu, ale nemůže ho prodat v adekvátním množství ­(a mít tak zasloužené příjmy­), protože firma B obšlehne produkt firmy A, tedy si sníží náklady a zvýší příjmy prodejem stejného ukradeného produktu? Bez toho, aniž by se jakkoli přičinila o jeho vývoj? Tobě to přijde normální? Ty trestáš firmu, která to vyvíjela a podporuješ firmu, která nic nevyvíjí? Jak podpora nevývoje pomáhá vývoji? Proč by pak firma A vyvíjela nový produkt ­(to tvé ­"musim zacat pracovat na niecom novom aby som to mal k dispozii­")? A především z čeho by pak firma A financovala vývoj nového produktu, když ty peníze má firma B, která jen krade? Kde na to asi vezme peníze, když se vyždímala na vývoji prvního produktu? Jak by krach firmy A, která by i mohla něco vyvinout, ale nemůže, mohl pomoci vývoji? Co je přirozené na trestání aktivních společností, které něco vyvíjí a podpora společností, které nic nevyvíjí?
Odpovědět2  1
martinX34 (367) | 4.11.20199:37
"Pokud konkurence může tvůj nápad ukradnout, tak se v prvé řadě ani nebudeš moc snažit něco vymýšlet, protože proč bys do něčeho rval miliardy dolarů, když ti to někdo jiný obšlehne téměř zadarmo a bude to vydávat za svou práci?­"

Kym konkurencia moj napad skopiruje, mam na trhu ­(prirodzeny­) monopol. Okrem ineho, skopirovat napad niekoho ineho nie je take jednoduche, pretoze neexistencia pravnej ochrany neznamena automaticky aj povinnost zverejnit vsetky plany mojho produktu. Kopirovanie je v mnohych pripadoch ovela narocnejsie ako vyvoj novych veci. Osobne som poznal ludi, ktori kopirovali v Tesle Piestany Intel 8080 a ti hovorili, ze vyvoj od nuly by bol ovela jednoduchsi, ale kvoli kompatibilite kopirovat museli.
Skutocny pokrok prebieha vtedy, ked vyvoj nie je na 20 rokov brzdeny tym, ze si niekto patentoval nejaku myslienku a nikto iny ju nemoze pouzit, aj ak by ju vyvinul nezavisle. Pred vyvojom noveho produktu musi teda firma cez hordu patentovych pravnikov preskumat, ci to, co chcem vyvinut uz nie je niekym patentovane, co neskutocne brzdi kreativitu. To okrem ineho vyraduje zo sutaze male, inovativne fiirmy a dava vyhody korporatnym molochom, co dalej brzdi rychlost pokroku.

Zlozenie Coca­-Coly nie je patentovane ­(lebo by tak muselo byt zverejnene­), existuje mnozstvo konkurencnych napojov podobnej chuti a aj za takejto situacie firma Coca­-Cola prosperuje viac ako 100 rokov.

"Píšeš knihu. Proč ji píšeš? Abys ji měl v šuplíku? Asi proto, aby ji lidé četli a ty také něco vydělal, ne? ­"

Tie dve veci by som nespajal. Jedna vec je chciet aby ludia citali moje myslienky a druha vec je na tom zarabat. Ak by tieto dve veci neboli nutne spojene, z trhu by zmizlo mnozstvo komercneho braku a ostala by len literatura, ktora sluzi na sirenie myslienok autora. Pre civilizaciu jednoznacne pozitivna vec. Homer ani Ovidius nepisali svoje diela aby na nich zarobili, ale preto, aby sa ich myslienky dostali k co najvacsiemu poctu ludi.
Odpovědět1  3
busy (4706) | 4.11.201910:04
"Jedna vec je chciet aby ludia citali moje myslienky a druha vec je na tom zarabat.­"

No ale co ak je pisanie knih jediny zdroj prijmov pre toho autora ? Samozrejme suhlasim s tym ze vela komercneho braku by mohlo zmiznut, ale stale su tu autori, ktorym ide primarne o to aby sa radi podelili o svoje myslienky, ale zaroven potrebuju aj z niecoho zit. A ti by boli velmi neradi, keby za ich myslienky inkasoval peniaze niekto iny a oni by potom nemali z coho zit...

"Okrem ineho, skopirovat napad niekoho ineho nie je take jednoduche­"

Praveze castokrat je. Typicky priklad su softwerove riesenia a farmaceuticky priemysel. Ohladom softweru, ziadna ochrana nie je dokonala, sikovni hackeri raz­-dva vsetko rozbiju a nelegalne kopie sa siria jedna radost. Podobna situacia je aj s liekmi. Pre zistenie presneho zlozenia lieku su dnes uz vypracovane take dokonale metody, ze pre specializovanu firmu nie je problem velmi rychlo zistit presne zlozenie nejakeho lieku a vyrabat jeho presnu kopiu. Preto tu, kde nie je mozne nejake dielo chranit technickymi prostriedkami, musia na ochranu investicii autorov prist aspon tie autorske zakony, hoc ani tie nie su uplne dokonale.
Odpovědět2  1
Milan Šurkala (6625) | 4.11.201910:14
Nespojoval by sis to, protože se ti to nehodí? Co s tím má společného komerční brak? Pokud lidé chtějí číst komerční brak, proč jim to chceš upírat? Pokud někdo umí psát komerční brak, který mají lidé rádi, proč by na to nemohl vydělat? Protože ty ho nemáš rád? Proč by měl mít někdo právo tento komerční brak beztrestně vzít a prohlásit ho za svůj, aniž by se na něm jakkoli podílel a vydělával na něm?

Kvalita s tím nemá nic společného. Vezměme si třeba i nějaký kvalitní film se silnou myšlenkou. Proč by kdokoli měl mít právo ten film vzít a streamovat jej na své službě, zatímco tvůrci by z toho nic neměli? Co by je motivovalo k dalšímu kvalitnímu filmu, když na něm vydělávají jiní, ale náklady nesou jen oni? Vždyť to nedává smysl.

S tou kreativitou. Jasně, že souhlasím, že to přináší velkou administrativní zátěž. Ale je potřeba k tomu, aby na tom neparazitovali ostatní a především, aby na tom netratil ten, kdo má ty inovativní myšlenky. Tobě opravdu připadá v pořádku, že ty něco vymyslíš a někdo jiný to vezme a začne to prodávat místo tebe? Ty na tom strávíš svůj drahocenný čas a finance, ale vydělávat na tom bude někdo jiný, kdo ti nic nedá. Ty máš náklady a nemáš zisky. Někdo jiný nemá náklady a má zisky. To ti přijde v pořádku? Opravdu?

Já třeba dva týdny testuju fotoaparát, hodiny testuju optiku, píšu recenzi, vkládám to do systému a pak má někdo přijít, zmáčknout Ctrl+C a Ctrl+V a hodit si to beztrestně na web? To ti přijde v pořádku? To už rovnou můžu jít na Dpreview, zkopírovat to od nich a hodit to sem. Jak tohle pomůže vývoji? Nebude lepší mít na internetu stovky různých recenzí než jednu stokrát zkopírovanou, protože to jde? Jak to pomáhá kvalitě? Jak?
Odpovědět3  1
martinX34 (367) | 4.11.201910:41
"Ty na tom strávíš svůj drahocenný čas a finance, ale vydělávat na tom bude někdo jiný, kdo ti nic nedá. Ty máš náklady a nemáš zisky. Někdo jiný nemá náklady a má zisky. To ti přijde v pořádku? Opravdu?­"

Jednotlivec nie je dolezity, dolezita je civilizacia ako celok a tej prospieva, ak sa inovativne myslienky siria co najrychlejsie v co najvacsom mnozstve produktov a sluzieb, poskytovanymi co najvacsim mnozstvom dodavatelov. Z vysledneho synergetickeho efektu ziska nakoniec aj povodny autor ovela viac ako na prvy pohlad ­"stratil­".
Odpovědět0  2
busy (4706) | 4.11.201911:00
No len ci by si si stal za tymto nazorom aj v pripade ze by si tym jednotlivcom bol ty a iba kvoli tomu ze niekto iny ma namiesto teba financny prospech z tvojich myslienok, by ta vyhodili z domu na ulicu pretoze by si nemal na zaplatenie najmu a­/alebo hypoteky...
Odpovědět0  0
martinX34 (367) | 4.11.201911:19
Slobodna vymena myslienok, bez limitov cez umele pravne monopoly, nebrani zarabaniu.
Uvediem jeden priklad ­- open­-source SW specialne ten pod GPL ­(ako Linux­). GPL vyzaduje, ze mozem slobodne pouzit myslienku niekoho ineho, ale zaroven musim povinne zverejnit vsetky moje myslienky na tom zalozene.
Kolko servrov v internete bezi na Linuxe a kolko ma proprietarny operacny system ­(Windows, Solaris, AIX, ...­) ? ­(drviva vacsina­)
Kolko superpocitacov bezi na Linuxe ? ­(prakticky vsetky­)
Kolko komercnych firiem sa podiela na vyvoji Linuxu a dalsieho open­-sorce SW ? ­(Google. Microsoft, IBM, ...­)
Su stratove ? Preco IBM kupila RedHat, ked vsetky jeho produkty su open­-source a teda ich moze skopirovat kazdy ?
Odpovědět1  0
Milan Šurkala (6625) | 4.11.201911:48
Protože je to postaveno na těch službách k produktům. Primárním cílem není získat peníze z prodeje SW ­(byť i tam to jede RedHat přes předplatné­), ale především prodeje služeb. Vývoj Linuxu je opět o tom, že je cílem být lepší než Windows a jiné systémy, aby se dalo zbohatnout na službách a tom, co se na to komerčně přilepí ­(což je i případ webových prohlížečů­). Není to tím, že bys chtěl všeobecné serverové blaho.
Odpovědět0  0
martinX34 (367) | 4.11.201912:37
Ale to na veci nic nemeni. Tu sluzbu moze tiez hocikto ­"skopirovat­". Vyrobit patch na bug v open­-source SW moze hocikto, kto ma prislusne znalosti.
Ja niekde nepisem, ze by som chcel ­"vseobecne blaho­", pisem o tom, ze aj v prostredi, kde neexistuje ochrana ­"intelektualneho vlastnictva­" sa nielen da zarabat ale aj rychlost inovacii je rychlejsia ako v prostredi statom regulovanych ­"monopolov na napady­". Ano, vysledkom je urcita forma ­"vseobecneho blaha­" ale pricinou je tuzba po nelimitovanej slobode kreativity a podnikania, nie socialisticka ideologia.
Odpovědět1  1
busy (4706) | 4.11.201912:46
"Ja niekde nepisem, ze by som chcel ​­"vseobecne blaho​­" ­"

Ale pises, alebo aspon da sa to tak pochopit:

"Jednotlivec nie je dolezity, dolezita je civilizacia ako celok­"
Odpovědět1  0
martinX34 (367) | 4.11.201913:07
Myslel som to v tom zmysle, ze model, ktory berie do uvahy len konkretneho jednotlivca, je znacne nepresny, lebo zanedbava ostatne vztahy v ramci civilizacie, ktore maju na jednotlivca ovela vacsi vplyv ako jeho individualne rozhodnutia.

Jednoducho v spolocnosti neexistuju dve oddelene skupiny ­"tych, co prichadzaju s novymi napadmi­" a ­"tych, co tie napady ­'kradnu­' ­". Kazdy novy napad je do vysokej miery zalozeny na existujucich napadoch a skutocna inovacia tak viac pripomina vyssie uvedeny model GPL, kde sa vsetci ucastnici ­"navzajom inspiruju­".
Odpovědět0  1
Milan Šurkala (6625) | 4.11.201914:14
No to jsou spíše různá školení, instalace,... Ono to také nelze brát doslovně pro všechny případy, že vše musí být vždy chráněno. Jasně, že pro některé typy aplikací je vhodné patenty uvolnit, aby na tom mohlo dělat více lidí ­(obvykle se to děje ale proto, aby se podpořil nějaký ekosystém, na čemž ta společnost, která to uvolnila, vyrýžuje peníze někde jinde­). Takže třeba to, že Toyota uvolnila patenty ke svým hybridním technologiím, na tom nevidím nic zlého. To může společnosti ­(lidem obecně­) pomoci k čistější dopravě, Toyotě se to už zaplatilo a pokud ona sama chce, tak ať si to tak klidně udělá. Ale mělo by to být dobrovolné. Nevím, proč by Toyota měla být nucena sdílet něco, na čem pracovala 20 let. A také to není úplně tak zdarma, poradenství a konzultace k těm uvolněným patentům jsou opět placené. Také známe situace, kdy patenty opravdu zabránily vývoji, protože se chránilo něco, co bylo vhodné podpořit uvolněním ­(např. různí nástupci JPEGu, což vždycky ztroskotalo na uzavřenosti­).

Stále je tu ale spousta aplikací, které jsou problematické. Třeba ty knihy, obecně umělecká činnost, která se snáze replikuje než patent. Tohle prostě musí být chráněno. Jak si má autor zajistit živobytí, když mu to může kdokoli vzít a začít to prodávat ­(nebo jakkoli jinak na tom profitovat­) bez provizí? Opravdu by ti přišlo OK, že bych se vykvákl na recenzování fotoaparátů, místo toho to stáhl z DPreview a prezentoval to tu? Není lepší mít na internetu dvě recenze než jednu? Dva názory na věc a ne jeden? Proč bych měl vydělávat na něčem, co jsem neudělal? Proč by DPreview mělo penalizováno na to, že to někdo tady v ČR zkopíruje? Vždyť je to úplný nesmysl. A už vůbec to nepomáhá nějakému vývoji.
Odpovědět1  0
martinX34 (367) | 4.11.201916:07
Prvym krokom, pred uplnym zrusenim intelektualneho ­"vlastnictva­" by mohlo byt skratenie ochrany, napriklad na 5 rokov od udelenia patentu, resp. 5 rokov od prveho zverejnenia pri autorskych pravach.
Nikto tu pritom neziada, aby firmy boli povinne zverejnovat detaily svojich technologii ­(ako je napriklad povinnost zverejnit zdrojovy hod pri GPL­) ale sloboda vyvoja, aby konkurencia mohla vyvinut a uviest na trh patentovanu technologiu bez suhlasu toho, kto ju objavil najskor.
Odpovědět0  1
pidalin (303) | 4.11.201923:23
Dal bych třeba 10 let, 5 let se mi zdá málo, ale jinak souhlas. Těch 10 let je tak akorát na to aby někdo ten nápad převedl do praxe a něco na tom vydělal.
Odpovědět1  0
Milan Šurkala (6625) | 4.11.201911:16
Pokud je tvým ideálem plně socialistická společnost bez soukromého vlastnictví, tak ano. Jinak je to ale problém.

Pokud by si každý mohl kopírovat co chce kdy chce, tak proč by se někdo obtěžoval s dalším vývojem, když má mnohem nižší motivaci někoho překonávat? Nebylo to krásně vidět v komunismu, že to takhle nefunguje? Východní blok byl tom dobře tak v armádních technologiích, protože potřeboval konkurovat. Silná motivace. V mnoha dalších věcích si hrál na svém písečku, každá firma měla svou oblast a ničemu v rámci bloku nekonkurovala. Po převratu se hned ukázalo, jakou úroveň vývoje měly naše výrobky a jakou ty západní, proč západní firmy mohly skoupit ty východní a ne naopak.

Něco tě musí hnát, aby šel vývoj dopředu. Když odstraníš hlavní motivaci, tak sice vývoj usnadníš, to nepopírám, ale když vlastně není tak silný důvod vyvíjet... proč bys to dělal? Peníze a konkurenční boj byly vždycky větší motivací než celospolečenské dobro. Socialistická společnost může být hezká v tom, že je o všechny dobře postaráno, ale jejím hlavním problémem je vždy to, že potírá motivaci a zlepšovat se, protože za tebe udělá někdo jiný. Jak tedy odstranění konkurence pomáhá vývoji? Nechápu. Protože odstranění autorského práva potírá konkurenci, hází klacky pod nohy tomu, kdo vyvíjí a pomáhá tomu, kdo nevyvíjí. Trestat aktivního člověka přeci nepomáhá aktivitě.

Vezmi si i sport. Pokud bys neměl proti komu bojovat, tak by se málokdo pokoušel o rekordy. Potřebuješ se porovnávat, být lepší než někdo jiný. To tě posouvá dopředu.
Odpovědět0  0
martinX34 (367) | 4.11.201911:34
"Pokud je tvým ideálem plně socialistická společnost bez soukromého vlastnictví, tak ano.­"
Civilizacia, ktora slobodne zdiela svoej mysleinky nemusi byt socialisticka. Prave naopak, neexistuje lepsia podpora slobodneho ­"kapitalistickeho­" trhu ako slobodna ­"inspiracia­" od konkurencie. Cina je sice formalne socialisticka, ale je tam vskutocnosti ovela viac kapitalizmu ako v Europe, aj vdaka tomu, ze autorske prava neberie az tak seriozne. A cinske firmy dnes uz nekopiruju len tie zapadne, ale kopiruju navzajom od seba, lebo zapad jednoducho vo vela pripadoch nestiha ich mieru inovacie. Rovnako postupovali, v urcitom obdobi svojho vyvoja, aj Japonsko, Juzna Korea alebo USA ci Nemecko. A prave vtedy bol ich rast a miera inovacii najrychlejsie.

"Nebylo to krásně vidět v komunismu, že to takhle nefunguje? ­"
Komunisticky system, bola monopolizovana statne centralizovana spolocnost, kde neexistovalo trhove prostredie, ktore by dokazalo napady efektivne implementovat. Teda kopirovanie konkurenciou ­(ktora neexistovala­) nebolo mozne. Komunisticke staty respektovali patenty a autorske prava, prijem z licencnych poplatkov bol vyznamny zdroj devizovych prijmov.

"Něco tě musí hnát, aby šel vývoj dopředu.­"
Ano, presne, tak, napriklad to, ze pri existencii dokonalej konkurencie, ktora pouziva vsetky EXISTUJUCE myslienky mozem konkurencnu vyhodu ziskat tak, ze vymyslim nieco NOVE. Aj za rizika, ze to nove casom niekto skopiruje, ale ja mam ten CAS a NASKOK. Ak si otvaram novy obchod neda sa vylucit riziko, ze v susedstve si otvori konkurencia obchod s rovnakym sortimentom. A aj za existencie tohto rizika nove obchody vznikaju. Pretoze, ten, kto je na danom mieste prvy, ma naskok na ziskanie klientely.

"Protože odstranění autorského práva potírá konkurenci,...­"
Presne naopak. Odstranie autorskeho prava umoznuje konkurencii vzniknut. Autorske pravo a patenty su forma statneho monopolu, ktora brani vzniku konkurencie.
Odpovědět0  0
blue.sun (754) | 4.11.201921:05
Tohle je neskutečný blábol. Výsledek toho, jak ta ­"synergie­" funguje, nám ukázalo 40 let vlády minulého režimu. Taky byla společnost a stát nad jednotlivcem a ve výsledku to podle toho taky dopadlo. Totální zaostávání, nulová motivace k pokroku a změně.
Systém autorského práva možná není ideální, ale lepší než ten tvůj komunistický blábol.
Odpovědět0  1
martinX34 (367) | 5.11.20198:13
Krasny priklad ­"slameneho panaka­".
https:­/­/cs.wikipedia.org­/wiki­/Argumenta%C4%8Dn%C3%AD_klam#Podsunut%C3%BD_argu­ment_­(slam%C4%9Bn%C3%BD_pan%C3%A1k,_straw_man­)
Uz som to pisal vyssie, ze komunisticky rezim bol centralizovany ­"moloch­" bez slobodneho trhoveho prostredia, ktore je nevyhnutnou podmienkou aby sa inovativne napady dostali k co najvacsiemu poctu ludi, je to nevyhnutna podmienka na vznik tej synergie.
Odpovědět0  0
Sakini (772) | 5.11.201910:13
To se ti ale sráží dvě dokonale nekompatibilní věci, které společně nemůžou fungovat. Chtěl bys neomezené šíření inovativních nápadů, aby nikdo nebyl omezen v v možnosti inspirovat se jinde, aby každý mohl rozvíjet nápady ostatních, a výsledkem ­"přirozené synergie­" by byl prospěch pro všechny. To je absolutní utopie, která jde proti přirozenosti člověka jako druhu, i jako jednotlivce. O tomhle můžeš snít a debatovat, ale nic víc. Tímhle utopistickým myšlením to ale kdysi začalo, takhle přemýšleli první socialisti a marxisti ­- lidstvo se pozvedne nad malichernosti, a společnými silami dosáhne společného dobra, směrem k utopii v které se všichni budou mít dobře, a dobrovolně se každý podělí s ostatními, stačí těm lidem říct jak na to. Ale záhy se ukázalo, že člověk který něco vytvoří nebo vyrobí, se nechce dělit s tím kdo se na tom nepodílel, a je jen jediná možnost jak ho k tomu skutečně donutit ­- silou. Nejdřív jen ty co ­"škodí společnosti a nepodílejí se na novém zřízení­", ale když už se zavede příslušný represivní aparát, proč ho nechat zahálet? A to už je prostor pro sociální inženýrství, které začalo právě tou představou o ideální společnosti, lidem se nalajnuje celý život, vše pod kontrolou. A pak dostaneš tu tvou společnost bez autorských práv, jako u nás za komunismu, něco vymyslíš ale zrealizovat to můžeš buď potajmu pro sebe ­(pokud na to máš­), a nebo přiznáš barvu a zrealizuje to státem zřízený systém, prakticky ti to sebere, ty z toho nic nemáš, a všichni jsou spokojení. Ale to se pak taky můžeš těšit na finální výsledek komunismu, absolutní rovnost, kdy se všichni sejdou rovní dle nejnižšího společného jmenovatele. Svobodný trh nikdy nebude tolerovat takovou anarchii v intelektuálním vlastnictví, protože pak už by nebyl svobodný, nikdo by si ničím nemohl být jistý. Tvá představa by totiž pro realizaci potřebovala jedno ­- aby se ze všech lidí staly vysoce morální, stoprocentně zodpovědné a nezištné bytosti. A to se minimálně v příštích tisíci letech nestane. Ale tohle utopistické smýšlení je teď zase v módě, hlavně v západním světě, ta touha jít proti lidské přirozenosti s přesvědčením, že je možné ji anulovat.
Odpovědět1  0
martinX34 (367) | 6.11.20199:12
"Ale záhy se ukázalo, že člověk který něco vytvoří nebo vyrobí, se nechce dělit s tím kdo se na tom nepodílel, a je jen jediná možnost jak ho k tomu skutečně donutit ­­- silou.­"

Znovu utok na ­"slameneho panaka­". Nikde som nepisal o tom, ze ak clovek nieco vytvori, musi sa o to povinne delit a ak to neurobi tak ho k tomu donutime silou. Ja pisem o tom, aby nebolo branene ostatnym jeho vytvor kopirovat, vyrabat a poskytovat ho tak ostanym a tak zvysovat ponuku na trhu. Pisem o presnom opaku, pisem o ODSTRANENI REPRESIE tym, ze sa zrusia prislusne zakony a povinosti siloveho aparatu taketo kopirovanie postihovat.
https:­/­/mises.org­/library­/against­-intellectual­-property­-0
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (6625) | 6.11.20199:24
Píšeš o přesném opaku? Vždyť jsi napsal to samé. Odstranění represe ­(zrušení zákonu­) je přeci totéž jako přinucení sdílení silou.
Odpovědět0  0
martinX34 (367) | 6.11.201913:11
"Odstranění represe ­­(zrušení zákonu­­) je přeci totéž jako přinucení sdílení silou.­"

Tejto logike nerozumiem. Odstranenie represie neznamena, ze vyrobcovia su automaticky nuteni zverejnit zdrojove kody svojho SW, kompletne konstrukcne plany svojich vyrobkov a pod. Znamena to len to, za ak konkurencia navrhne vyrobok s rozvnakou funkcionalitou nezavisle, alebo pouzjje ­"reverse engineering­" na zaklade produktu, ktory sa da volne kupit na trhu, bude moct dat svoj vyrobok na trh. Ak sa niekto vlame do priestorov firmy a ukradne neverejny prototyp, stale pojde o kradez.
Odpovědět1  1
Milan Šurkala (6625) | 6.11.201913:25
Nejsou nuceni to zveřejnit, ale nemohou se bránit vůči krádeži duševního vlastnictví. Což je ve výsledku hodně podobné. U některých typů produktů to pochopitelně není jednoduché, ale jinde to jednoduché je a kde chceš nastavit tu hranici? Někdo si bude lámat roky hlavu nad funkčností něčeho, představí svůj produkt a pak přijde někdo jiný, podívá se na to a představí totéž bez testů, bez vývoje. Ne na vše potřebuješ plánky, něco se dá obšlehnout mnohem jednodušeji.

Komplikované může být třeba obšlehnutí motoru v autě, ale co třeba karoserie? Výrobce vyvíjí auto, ladí aerodynamiku, dělá počítačové simulace v drahém SW, zkouší prototypy v aerodynamickém tunelu, jehož pronájem není levný ­(a výstavba vlastního už vůbec ne­) a pak si přijde Číňan, vyrobí auto s úplně stejnou karoserií, pořešenou aerodynamikou, nezaplatí designérský tým a to je podle tebe v pořádku? Bez toho, aniž by se podílel na vývoji designu, aerodynamického řešení a dalších detailů?

A opět tu máme spoustu jiných věcí, na které zapomínáš, co ty knihy, filmy? Je opravdu v pořádku si beztrestně dát nějakou knihu, film, hudbu na svou streamovací službu a brát za to peníze a nedát tvůrcům ani halíř?
Odpovědět1  0
martinX34 (367) | 6.11.201916:53
"ale nemohou se bránit vůči krádeži duševního vlastnictví.­"

Čo neexistuje ­(duševné ­"vlastníctvo­") to nie je možné ukradnúť. Jednoducho povedané, civilizácia sa posúva dopredu tým, že ľudia skúmajú prírodu, jej zákonitosti a potom tieto znalosti aplikujú do praxe. Medzi ­"inšpiráciou­" od hydrodynamiky delfína a aerodynamiky auta konkurenčného výrobcu, nie je rozdiel. V obidvoch prípadoch sa slobodne skúma to, čo je verejne prístupné a následne sa aplikuje to, čo bolo objavené.
Odpovědět0  1
Milan Šurkala (6625) | 7.11.20197:27
Takže ještě jednou. Jak k tomu přijde ten, kdo nasype miliony do vývoje karoserie auta, ladí tu aerodynamiku, on do toho investuje svoje peníze ­(tedy o to musí být jeho produkt dražší, protože vedle výrobních nákladů se musí zaplatit i jeho vývoj­) a jak k tomu přijde ten, kdo to sprostě zkopíruje ­(tedy jeho produkt může být levnější díky absenci složitého vývoje­). Posté se ptám, jak pomáhá vývoji to, že umožňuješ více prodat výrobci, který nevyvíjí a penalizuješ výrobce, který vyvíjí? Jak napomáhá vývoji jeho penalizace? Jak pomáhá vývoji to, že bereš inovátorovi peníze na další vývoj? Vždyť to vůbec nedává smysl.
Odpovědět1  0
martinX34 (367) | 7.11.20197:38
Inovator ma naskok na trhu. Je na nom, ci ten naskok vyuzije, kym ho konkurencia okopiruje. Tak to fungovalo vzdy. Civilizacia sa rozvijala aj ked neexistovali umele obmedzenia trhu cez tieto statom garantovane a jeho silovym aparatom vymahane, monopoly.
Odpovědět0  1
busy (4706) | 7.11.20198:10
A to je prave tvoj velky omyl. Inovator nie vzdy ma naskok na trhu. Resp. niektore diela svojim charakterom tento naskok principialne neumoznuju. Zase spomeniem ten ­(moj oblubeny­) farmaceuticky priemysel. Ked niekto dlhe roky vyvija a testuje liek, vrazi do toho miliony, a napokon ho uvedie na trh, staci par dni na to aby niekto iny okopiroval zlozenie, a zacal tento liek vyrabat sam, a mohol ho predavat ovela lacnejsie kedze nemusel vrazit tie miliony do vyvoja. A za tych par dni predaja ­(to je akoze ten naskok­) sa povodnemu autorovi tie miliony nemaju sancu vratit.

Dalsi priklad tu uz spominal Milan. Studio natoci film, vrazi do natacania stamiliony, a uvedie film na trh. Este v ten den ten film niekto okopiruje a zacne predavat za desatinovu cenu, kedze s tym nemal prakticky ziadne naklady. No ako k tomu pride to studio co film natocilo ?!?! Co by si ty v tejto situacii robil, keby si bol sefom a majitelom takeho studia ?
Odpovědět1  0
Milan Šurkala (6625) | 7.11.20198:38
Náskok na trhu? Jak dlouhý? V případě uměleckých děl je to kolik? 2 minuty než udělám Ctrl+C, Ctrl+V a vložím to na svou službu? To teda není moc dlouho. I spousta funkčních věcí se dá okopírovat a nasadit poměrně rychle. Nebo snad chceš rozhodovat o tom, že když se to dá zkopírovat za dostatečně dlouhou dobu, tak to chránit nebudeme, ale když bude kopírování krátké, tak to chránit budeme? Opět nesmysl. Ono také nezapomínej na to, že dnes fakt není doba, kdy se vynález z Číny dostával do Evropy tisíciletí. Dnes máš ta data za sekundy.
Odpovědět0  0
martinX34 (367) | 7.11.201913:15
"Náskok na trhu? Jak dlouhý? V případě uměleckých děl je to kolik? 2 minuty než udělám Ctrl+C, Ctrl+V a vložím to na svou službu? To teda není moc dlouho­"
To funguje len vtedy ak je to dielo zverejnene v elektronickom formate. Film v kine sa takto kopirovat neda a ked vyjde na elektronickom mediu, uz ma vacsinou na seba zarobene.

"Ono také nezapomínej na to, že dnes fakt není doba, kdy se vynález z Číny dostával do Evropy tisíciletí. Dnes máš ta data za sekundy.­"
Tak to treba vyuzit a kopirovat, kopirovat, kopirovat.... aby sa inovacie sirili co najrychlejsie a nie si umelo blokovat rozvoj cez zakonom vynutene monopoly.

Najvacsim paradoxom je, ze vacsina statov ma protimonopolne urady, ktore bojuju s kartelmi a monopolmi, lebo su pre slobodu trhu nebezpecne a cez patenty a autorske prava staty samotne vytvaraju obrovske mnozstvo monopolov.

Koncim diskusiu, kazdy z nas stoji na opacnej strane barikady a vidim, ze posun tu neexistuje.
Ak sa ale mam zahrat na proroka, tak si myslim, ze stale viac ludi ­(hlavne tych mladsich­) vnima koncept patentov a autorskych prav ako vyrazne obmedzenie svojej slobody a nie je daleko doba, ked znacny politicky vplyv ziskaju skutocne ­"piratske­" strany ­(nie ta parodia na Piratov, ako existuje v CR­) a tieto slobodu obmedzujuce principy budu zrusene, rovnako ako bolo zrusene otroctvo. Otrokari tiez obhajovali svoje konanie tym, ze za otroka poctivo zaplatili alebo si ho poctivo ­"chytili­" a preto maju na neho plne pravo. Vtedajsie zakony im davali za pravdu. Lenze ludsku bytost nemoze nikto ­"vlastnit­", rovnako ako nikto nemoze ­"vlastnit­" myslienku, napad, ci vysledok umeleckej inspiracie.
Odpovědět1  1
Milan Šurkala (6625) | 7.11.201913:42
U filmu to tak být může. Ale co kniha, článek na internetu, fotografie, kde ta si na sebe vydělá, když vydělává právě tím uvedením do prodeje ­(streamováním­) na internetu? Vždyť o to právě jde, dnes se v elektronické podobě dá autorské dílo kopírovat velmi jednoduše. Postoprvé se ptám, jak k tomu přijde autor, který něco tvořil a může mu to kdokoli vzít a prodávat svým jménem? Nebo na tom jakkoli jinak vydělávat. Fakt ti to přijde v pořádku, že někdo, kdo nic nevytvořil, se může obohatit na úkor toho, kdo to vytvořil? To máš teda hodně pokroucenou spravedlnost. Tobě by fakt přišlo v pořádku, že za tebou odvedenou práci dostane výplatu někdo jiný? Jestli ano, sem s ní.

Pořád si pleteš šíření inovací a samotné inovování. To, že rozšíříš inovace, vůbec totiž nemusí znamenat, že se zvýší míra inovací. Opět jsme u té motivace. Pokud ti někdo krade tvou práci a obohacuje se na ní ­(a ty z toho nemáš nic, ať už jsou to peníze nebo jen to, že jsi pod tím podepsaný­), nemáš takovou motivaci pokračovat v tom dále. Není tam přímá závislost.

Chceš tedy uzákonit, že si nesmíš zamknout ani svůj byt nebo auto na ulici a dát jej volně k užívání? Protože přeci všeobecné blaho je pro tebe přednější. Co kdyby někdo tvé auto mohl využít k všeobecnému blahu? Učitel nemá auto a blbě se mu dojíždí do práce. Proč mu nevěnuješ svoje auto, když ho jistě využije k většímu všeobecnému blahu výchovou mládeže? Proč mu tam nenecháš klíčky? Proč nenecháš otevřené dveře do svého bytu? Co kdyby někdo chtěl použít tvůj sporák a potraviny, které jsi nakoupil, aby na ulici nasytil hladové? Děláš to? Vždyť to přeci pomůže společnosti...
Odpovědět1  0
martinX34 (367) | 7.11.201916:13
Ak niekto nedokaze pochopit rozdiel medzi fyzickym majetkom a informaciou, myslienkou, napadom, ktore sa daju vyuzivat paralelene mnohymi, tak tu je diskusia naozaj nemozna. Zrusenie autorskych prav nie je komunizmus, prave naopak ide o formu anarchokapitalizmu ­(aj ked niektore anarchokapitalisticke prudy autorske prava respektuju, ale vyhradne na zmluvnom principe, nie na statnom monopole­), Vid link vyssie, odkazuje na Mises institut, ti maju od komunizmu velmi daleko.
Nemam samozrejme problem s tym, ak si niekto okopiruje ­(bez poskodenia originalu­) moj byt, auto, alebo potraviny ktore mam v chladnicke a bude ich nasledne pouzivat. Tak ako nemam problem s tym, ak si niekto okopiruje vysledok mojej dusevnej prace a len v tejto diskusii je to par stran textu.
Tu naozaj koncim a na sebavzdelavanie odporucam zacat tymto:
https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=IeTybKL1pM4
Odpovědět1  1
busy (4706) | 7.11.20198:19
"ale nemohou se bránit vůči krádeži duševního vlastnictví.​­"
Čo neexistuje ​­(duševné ​­"vlastníctvo​­") to nie je možné ukradnúť.

Dusevne vlastnictvo existuje bez ohladu na to, ci je vymedzene zakonom alebo nie. A tak isto ho mozno ukradnut bez ohladu na zakon. Jedina vec, ktoru zakon prinasa, je ze stat moze takehoto zlodeja oficialne potrestat.

Alebo myslis, ze ak by neexistovali zakony chraniace napriklad hmotne vlastnictvo, tak by kradnutie hmotnych veci bolo moralne v poriadku ? Ako by si sa citil, keby ti niekto ukradol penazenku ­(auto, dom...­) a ty by si nemohol nic, pretoze zakon by ziadne osobne vlastnictvo a tresty za jeho porusenie nevymedzoval ?
Odpovědět1  0
martinX34 (367) | 7.11.201916:32
Pri hmotnom vlstnictve je jednoznacne, kto je vlastnik ­- ten kto ma nad danym majetkom fyzicku kontrolu. Nezavisle od toho ci existuju nejake zakony. Aj zvierata maju svoj fyzicky ­"majetok­" ako uzemie, hniezdo alebo potravu, ktore im ­"patria­" a ktore si brania pouzitim sily. Zakony tykajuce sa fyzickeho majetku su tu len na to, aby zmena kontroly nad fyzickym majetkom prebiehala civilizovanou formou bez pouzitia nasilia ­(kupa, predaj, vymena, ..­) ale samotnu existenciu fyzickeho majetku nepodmienuju.
Pri dusevnom ­"vlastnictve­" ale nic take ako kontrola predmetu vlastnictva neexistuje, v okamihu zverejnenia straca ­"vlastnik­" nad sirenim predmetu ­"vlastnictva­" moc a nedokaze zistit, kto dany predmet ­"vlastnictva­" moze vyuzivat. Preto nic take ako dusevne ­"vlastnictvo­" v prirodzenom prave neexistuje. Je to umely ­"konstrukt­" vytvoreny statnym mocenskym aparatom.
Odpovědět1  1
Milan Šurkala (6625) | 7.11.201917:04
A proč by fyzický majetek měl být chráněn a duševní ne? To jako těch několik tisíc fotek a ilustrací, které mám ve fotobankách, na kterých jsem strávil desítky dní upravováním, uploadováním, vkládáním klíčových slov,... nic neznamenají? Dobrovolnická činnost? To jen proto, že to lze snadno zkopírovat, to nemůže být chráněno? To si opravdu každý může mou práci použít jak chce? Kdyby autorské právo neexistovalo, kde by se ty fotky vzaly? Kdo by je asi tak fotil, když za ně nic nedostane a každý si je může beztrestně stáhnout? Pokud by firma chtěla fotku, musela by si najmout fotografy, kteří by na ta místa museli cíleně jezdit, což by všechno akorát prodražilo, zatížilo životní prostředí, prodloužilo dobu přípravu všech materiálů.. Jak toto pomůže vývoji? Opět vyšší náklady, opět méně peněz na užitečné věci...

Mé články na DM mají také jasného vlastníka. Neříkej, že ne. Tak už mi konečně vysvětli, proč by měl mít někdo právo vzít mou dvoutýdenní práci a vystavit si ji, kde chce? Proč? Proč by někdo jiný měl mít k mému článku přilepené reklamy a vydělávat na tom, na čem jsem strávil několik dní svého života? Proč? Protože to lze snadno zkopírovat? Protože to má 0 gramů? To je pěkně ubohý důvod.
Odpovědět1  0
busy (4706) | 6.11.20199:41
Pises ­"aby nebolo branene ostatnym jeho vytvor kopirovat­". Lenze prave toto kopirovanie je nie vzdy dobre a niekedy vyvoj doslova zabija. Znovu spomeniem napriklad farmaceuticky priemysel. Jedna firma dlhe roky vyvija urcity liek, vyvoj stoji nemale naklady, testovanie lieku je tiez nemalo nakladne, teda to, ze ten liek vobec vznikne, firmu stoji nemale peniaze. Kedze firma nie je dobrocinny spolok, a potrebuje aj z niecoho zit, tak si ­(ci chce alebo nechce­) musi premietnut vsetky naklady na vyvoj a testovanie do ceny lieku. Cena lieku sa teda sklada z vyrobnej ceny a polozky za vyvoj a testovanie ­(zisk teraz pre jednoduchost zanedbam­).

Lenze co by sa teraz stalo, keby ziadne autorske zakony neexistovali. Ina firma by tento liek skopirovala a kedze nemusela minat ziadne penazie na jeho vyvoj a testovanie, tak ho moze predavat len za vyrobnu cenu. Co myslis, u ktorej firmy by zakaznici liek kupovali ? Vdaka volnemu trhu predsa u tej druhej, ktora ho ponuka lacnejsie. A ta prva firma by skrachovala pretoze by sa jej nevratili velmi vysoke naklady na vyvoj a testovanie.

Za takychto pomienok by sa ta prva firma na vyvoj lieku uplne vykaslala a liek by vobec nevznikol. A toto chceme ?

Samozrejme suhlasim s tym ze autorske zakony su castokrat postavene na hlavu, ale konkretne v tomto farmaceutickom priklade je to prave naopak ­- tieto zakony prave pomahaju vyvoju a podporuju to aby vznikali nove a lepsie lieky. Pomahaju paradoxne prave tym, ze brania tomu, aby si ktokolvek iny liek svojvolne skopiroval, vyrabal a predaval a tym poskytuju urcitu pravnu istotu firme, ktora liek vyvinula, ze sa jej vratia naklady na vyvoj.
Odpovědět1  0
martinX34 (367) | 6.11.201913:21
Pri liekoch ide o zdravie a zivot a preto by to mala byt prva vec, kde by mali byt autorske prava zrusene a pokial sukromne firmy odmietnu v takomto prostredi fungovat, vyvoj by mal byt financovany z prostriedkov verejneho zdravotnictva ­(vzhladom k tomu, ze lieky predstavuju dost vysoku cast nakladov v zdravotnictve, by radikalne znizenie ich cien uvolnilo prostriedky na ich dalsi vyvoj­).
Odpovědět1  1
Milan Šurkala (6625) | 6.11.201913:46
Myšlenka sice moc hezká, ale až na to, že nefunguje.

Pokud jsi financovaný z veřejných peněz, tak nejzásadnější problém celého toho je, že nejsi tak silně motivovaný k dosažení adekvátního výsledku. Protože pokud to nevyvineš, stále máš nějaké peníze. Pokud jsi soukromá společnost, tak potřebuješ výsledek prodat. V případě neúspěchu zero, nula, nic. Vývoj tě stál peníze, příjmy nula. Jsi financovaný z veřejných peněz? Stále dostaneš proplacený vývoj. Nepovedlo se? No a co? Sice neprodáš, ale neztratíš na vývoji. U soukromé společnosti ano. Snižuje se motivace k úspěchu. Jestli v tom máš své peníze, musíš to prostě vyvinout. Prostě musíš. Z veřejných peněz ta potřeba ani zdaleka není tak silná. Takže opět to nepodporuje vývoj, ale brzdí.

To jsi opravdu tak slepý a nevidíš, jak zoufale neefektivní jsou instituce placené z veřejných peněz? Školství je ideální příklad. Z veřejných peněz máš rozpočet, který musíš utratit za určitý typ věcí a pokud to neuděláš, příští rok už peníze nedostaneš. A tak místo toho, aby se investovalo do něčeho, co zvýší kvalitu výuky ­(zapracovalo na vývoji­) a opravdu pomůže společnosti, kupují se totální blbosti ­(např. se rekonstruuje rekonstruované­) jen proto, aby nepropadly peníze. Tohle soukromá škola v takové míře rozhodně dělat nebude. Ta potřebuje být efektivní. Potřebuje se prosadit. Musí najít způsob, jak nabídnout kvalitnější výuku, aby ospravedlnila cenu. Ta se vyvíjí, protože to jsou její peníze. Ne peníze státu. Tím nechci říci, že má být školství placené, ale že jsi vždy efektivnější, když jde o tvé peníze a ne peníze jiných.

Už posté podotýkám, člověk prodělává největší vývoj, když má co nejsilnější motivaci. Tebou nabízená řešení sice zjednodušují práci ­(to nikdo nepopírá­), ale berou to nejzásadnější. MOTIVACI. Motivace je klíč, alfou omegou veškerého vývoje. Být lepší než někdo jiný, vydělat, prosadit se, to je klíčem k vývoji a vždycky bylo. Pokud vývoj platíš z veřejných peněz a ne svých, tak prostě nemáš tak silnou potřebu být úspěšný, protože pro tebe není tak kritické zaplatit vývoj, který neplatíš.
Odpovědět1  0
martinX34 (367) | 6.11.201917:05
"Motivace je klíč, alfou omegou veškerého vývoje. Být lepší než někdo jiný, vydělat, prosadit se, to je klíčem k vývoji a vždycky bylo­"

Existuje mnozstvo studii, ktore ukazuju, ze peniaze nie su tou najsilnejsou motivaciou. Specialne pre kreativnych ludi, vedcov, vyskumnikov, vynalezcov, umelcov. Pokial ma clovek zabezpecenu slusnu zivotnu uroven ­(Maslowova pyramida­) motivuju ho veci ako ­"byt najlepsi v odbore­", ­"prist s niecim novym­", ­"pomahat ludom­" a pod. Nespochybnujem fakt, ze pre akcionarov firmy je zisk priorita, ale ti nic nove neprinasaju.
https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Maslow­'s_hierarchy_of_needs
https:­/­/hbr.org­/2013­/04­/does­-money­-really­-affect­-motiv
"This means that employees who are intrinsically motivated are three times more engaged than employees who are extrinsically motivated ­(such as by money­)."
Odpovědět1  1
Milan Šurkala (6625) | 7.11.20197:38
"Pokial ma clovek zabezpecenu slusnu zivotnu uroven ​­(Maslowova pyramida​­)­"

A v tom to právě je. Pokud umožníš kradení nápadů, tak tu slušnou životní úroveň mít nebude, protože se na jeho práci obohatí všichni kromě něj. A bohatí budou ti, kteří nic zásadně nového nepřináší, ale dokáží zneužít volně přístupných děl. Resp. dojde k tomu, že jeho dílo nebude přisuzováno jemu, tedy i když dosáhne úspěchu, nebude to jeho úspěch, což opět snižuje jeho motivaci. Lidé prostě takoví nejsou.

Tvé myšlenky jsou sice pěkné, ale lidstvo prostě takto nefungovalo, nefunguje a fungovat nikdy nebude. To je utopie, naivita. Proto musíme používat ty nejlepší způsoby, které to při nedokonalém charakteru lidí zajistí co nejlépe. Jasně, že by společnost, kde by všichni nasazovali maximální nasazení pro celou společnost, nemysleli na sebe, nemusela být špatná. Tam bys autorské zákony nepotřeboval a mohlo by to fungovat. Jenže, zapomínáš na jednu věc. Lidé takoví nejsou. Prostě nejsou, nikdy nebyli a nikdy ani nebudou. Tohle nemůže nikdy fungovat. Prostě nemůže. Snad všechny utopické společnosti, které se o něco takového snažily, se vždycky rozpadly kvůli sobectví některých členů, zneužívání výhod...
Odpovědět0  0
Choakinek (4687) | 3.11.201916:42
Stačilo asi jen napsat ­"socialistická společnost­", protože v té není povoleno soukromé podnikání. Autorská práva bez možnosti soukromě podnikat jsou pak jen chimérou.
Odpovědět0  1
martinX34 (367) | 3.11.201916:52
Pravo slobodne nakladat s informaciami ­(a tam patria aj vsetky ­"autorske diela­") , ktore su verejne, nema s komunizmom nic spolocne. Prave naopak, princip, ze mi niekto zakazuje fotit alebo kopirovat nieco co, hoci je verejne pristupne, tak niekomu ­"patri­", je urcita forma neslobodnej totality.
Po vacsinu svojej historie aj tej civilizovanej aj tej predtym, ludia od seba navzajom kopirovali a nasledne vylepovali myslienky, napady aj umelecke diela, aby ich potom zase niekto iny mohol skopirovat a nasledne vylepsit. A ak si niekto chcel nechat nieco len pre seba a svoju potrebu, tak to jednoducho nezverejnoval.
Odpovědět0  1
fotoslechta (44) | 3.11.201913:10
Omlouvám se za vsuvku, ale nepřirozené by naopak bylo, že když něco někdo umí, ­(myslím umělecky, řemeslně­) že je odborníkem, nemělo by jeho ­"dílo­" být shazováno na úroveň, promiňte mi ten výraz ­"lopat a tydýtů­", kterých je net plný. Ale je naopak velmi v pořádku že jeho um je možno zohledňovat i dle různých forem licenčních smluv...

Rozuměj, co je venku a veřejné a není upravené upozorněním na práva někoho jiného, foť a maluj a tesej si do kamene jak chceš ­- pokud nenarazíš na věc, která je jedinečná a majitel má na ní registrované patenty ­(práva­), to už se musíš řídit právě tím, abys neporušil něčí právo, protože pokud na tom budeš vydělávat, klepnou Tě přes prsty.

Takže pokud bude mít ona modelka práva na cokoli ze své vizáže ­(nebo respektive její agentura­) a upozorní na to, nelze na jejích fotkách vydělávat.

Zkusil si někdo z Vás fotit modelku, která je registrovaná v nějaké agentuře? Asi né, protože jinak byste podle typu její smlouvy třeba narazili na to, že by Vám ráda pózovala za třeba 500 na hodinu, ale její agentura má exkluzivitu, to znamená že takové focení dané modelky si musíte objednat a zaplatit přes její agenturu. Když jí cvaknete venku, nebo na molu, jako návštěvník přehlídky a nebudete na tom vydělávat, není problém!
Odpovědět0  1
pidalin (303) | 3.11.201916:15
V minulosti to bylo tak že někdo něco vynalézal proto aby zlepšil život lidem, případně to dělal pro svýho pána, vládce a podobně. To že někdo něco vynaléza za účelem si to patentovat a vydělávat na tom desítky let je moderní vynález a lidstvo jako takový s tim pořád neumí pracovat a je to pro něj nepřirozený, potrvá podle mě dalších 100, 200 let než se to ňák srovná aby ta svoboda a ochrana patentů a autorskejch děl byla v ňáký rovnováze.
Odpovědět5  0
pidalin (303) | 3.11.201916:10
Na editorial fotce nesmí bejt rozpoznatelnej obličej.
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (6625) | 3.11.201919:59
Může. Jsou dva typy editorial fotek ­(illustrative a documentary­) a v druhém případě s tím není problém.
Odpovědět0  0
Choakinek (4687) | 3.11.201922:20
Dobrá. Tak na to zkusme pohledět z hlediska spravedlnosti:

a­) On si zdarma může cvaknout koho chce, kdy chce, když k tomu přiřadí licenci ­"editorial, documentary­", může to přidat k nějakému článku kolikrát chce atd.

b­) Fotografovaná osoba pokud si takový snímek někam veřejně umístí ­(např. k sobě do profilu na sociální síti­), tak vyfasuje pokutu 150 000 USD + nevyčíslenou pokutu coby jakýsi podíl ze zisku.

Výsledek pohledem spravedlnosti: Trapné, směšné, komické!!!

Ale tak třeba soudci v USA nejsou takoví imbecilové, jako tvůrci tohoto ­"práva­" a tak možná pana ­"vychcánka­" kopnou akorát tak do zadele!
Odpovědět2  0
Milan Šurkala (6625) | 4.11.201912:30
Dokonalé to není, co si budeme povídat. Ale ideální řešení není, protože, když uhneš na jednu stranu, vytvoříš kvantum problémů někde jinde, kde to zase nebude dávat smysl.

a­) Kde je ta hranice? Bude tam jeden člověk, můžu to dát k článku jako ilustrační foto? Ne? A co dva lidi? Tři? Co dav? Nemohu ilustrovat třeba protest, protože nemám souhlasy tisíců lidí? Nebo to dáme po česku, že to lze chránit jen tedhy, pokud je tam množství lidí větší než malé?

b­) No, není to fotografie, na kterou by měla od fotografa právo, takže by jí umisťovat neměla ­(přestože tam je­). Pochopitelně co se týče požadavků fotografa, těch 150 tisíc + nějaký nevyčíslitelný zisk, to je pochopitelně šílené. Stejně tak ale fotograf nemá právo s fotografií, na které je ona, libovolně nakládat a třeba bez jejího souhlasu ji tisknout na kalendář. Ostatně právo i počítá s tím, že to může být jen pro ilustrační účely.
Odpovědět1  0
Choakinek (4687) | 4.11.201918:55
Tak já bych na A­) nic neměnil, nejde o to, že bych tam s něčím nesouhlasil, je to v pořádku.

Mně jde spíš o vztah mezi A­) a B­) v souvislosti s výběrem možných ­(umožněných­) voleb. Tam prostě vidím zásadní nesoulad. Tak dobře, ponechme nesoulad, ale odstraňme alespoň ten exemplární trest.
Odpovědět0  0
Jardadoma (9) | 2.11.201915:02
Takže jí bez jejího svolení vyfotil paparazzi, pak fotku bez jejího svolení použil a ona je ta špatná?
Divnej svět.
Odpovědět1  0
danhar1 (338) | 2.11.201919:19
ne ona ji pouzila ;­-)
Odpovědět0  0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
 
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.