Domácí studio – 1.díl
10.1.2007, Roman Pihan, článek
S Novým rokem přichází i nový seriál – tentokrát věnovaný fotografování a to zejména produktů v domácím studiu. Nákladem několika málo stokorun se totiž dá dosáhnout velmi slušných výsledků, je však třeba znát základní vlastnosti světla a několik tipů, triků a fíglů, „jak to zařídit“.
Ve fotografické praxi je velmi rozšířená tzv. produktová fotografie. Produktem pro účely tohoto seriálu rozumíme technický výrobek (obvykle neživý produkt) malých rozměrů – od šperků a hodinek, přes mobilní telefony, fotoaparáty, skleněné předměty až po řekněme počítač ale i květiny či jídlo. Pro snadnou manipulaci a možnost svítit zezadu na pozadí se často tyto předměty fotografují na stole a odtud dostala podobná fotografie i svůj název – table top photography či table top reklama. Avšak vše, co zde bude uvedeno, je možné s malou modifikací použít i pro fotografování lidí.
Fotografický stůl je standardní profesionální vybavení pro tzv. table top reklamu. Svícením zespoda do fólie umožní rozzářit i podklad a vede tak ke zcela bezestínovému výsledku.
Avšak i když nepořídíte originální fotografický stůl (table top studio), dá se podobných výsledků dosáhnout v prostředí běžného obývacího pokoje jen s použitím látek, běžných lamp a světel, fotografického blesku či ostatních pomůcek. Ještě než se však vrhneme na praktické rady jak co fotografovat, je nutné si ujasnit některé pojmy kolem vlastností a kvality světla. Ty se totiž budou prolínat celým seriálem bez ohledu na to, fotografujete-li v obýváku nebo v profesionálním studiu, fotografujete-li prstýnek nebo lidi.
Správná produktová fotografie je kombinace správného aranžmá předmětů, správného nasvícení, správného pozadí a v neposlední míře správného technického zvládnutí (expozice, vyvážení bílé atd.).
Vlastnosti světla pro fotografy
Fotografie není nic jiného než záznam světla. V drtivě většině případů se fotografuje v odraženém světle, neboli fotografovaný předmět sám nesvítí, ale je na něj svíceno zdrojem světla (Sluncem, lampou) a on podle svého tvaru a barvy světlo odráží. Někde dokonce odráží světla moc a potom vznikají lesky. Někde předmět svým tvarem naopak světlu brání a potom vznikají stíny.
Světlo lze charakterizovat třemi základními vlastnostmi
1. Intenzitou světla - na tu se na fotoaparátu reaguje nastavením expozice
2. Barvou světla - ta se na fotoaparátu koriguje vyvážením bílé
3. Cosi, čemu se říká kvalita světla
A právě kvalita světla je to, co z valné části určí jak bude předmět na fotografii vypadat, jak bude prokreslen, jaké bude mít stíny sám, jaké budou stíny na pozadí či jak se bude lesknout. Kvalitu světla určí z valné části světelný zdroj, jeho rozměr, jeho vzdálenost od předmětu a samozřejmě též okolní prostředí.
Kvalita světla
Expozici a vyvážení bílé se budeme věnovat později, nyní se podívejme na asi nejtěžší část a tou je právě kvalita světla a jak kvalitní světlo pořídit. Na rozdíl od expozice a vyvážení bíle se totiž nedá regulovat na fotoaparátu, ale je třeba ovlivňovat přímo zdroj světla. A ani Photoshop (byť je to opravdu mocný nástroj) nijak nepomůže.
Tvrdé světlo
Většina běžných zdrojů světla je bodových (všechny žárovky, halogeny, lampičky, blesk, světla aut atd.) či čárových (zářivky). Paprsek světla který opustí bodový zdroj buď předmět mine a dopadne na něco za ním (jiná část předmětu, podložka či pozadí) a toto místo je potom osvětlené. Nebo dopadne na předmět, ten osvítí ale vše za ním stíní - jiná část předmětu, podložka či pozadí se potom topí ve stínu a je tedy tmavé. Logicky proto vznikají ostré stíny, které kopírují hrany předmětu. Ve stínech se potom ztrácí detaily fotografovaného předmětu a také množství těchto stínů ruší oko, vytváří množství falešných hran a prvků obrazu a fotografie potom působí rozbitě, nehezky, flekatě. Velký kontrast mezi osvětlených a neosvětleným místem vytváří vysoký kontrast fotografie a ten klade extrémní nároky na expozici - většinou není možné najít správnou expozici vůbec.
Tvrdé světlo vytvoří ostré stíny, které kopírují tvar hrany předmětů. Vedle hlubokých a ostrých stínů vytvoří i nepěkné odlesky na lesklých místech.
V praxi není situace až tak dramatická, protože pokud nefotografujete v otevřeném prostoru (na poli) nebo ve zcela černé místnosti, vždy se část světla odrazem dostane i do stinných míst. Díky tomu nejsou zcela černé, nic to ale nemění na situaci, že fotografie v ostrém bodovém světle jsou jen málokdy pěkné.
Ostré bodové světlo vytváří i fotografický blesk. Zejména interní blesk má opravdu „bodové rozměry“ a vytváří tak téměř ideální bodové světlo a navíc díky jeho umístění je to zcela čelní (přední) světlo. Často potom tvoří opravdu významné lesky a hluboké stíny za předmětem, v hantýrce tzv. bubáky.
Problematické světlo interního blesku je nejlépe vidět na fotografii osoby. Tvrdé čelní světlo vyrobí lesky na tváři a na blízkém pozadí nehezké stíny – bubáky. U lidí a zvířat často i červené oči.
Tvrdé (bodové) světlo vytvoří i nepěkné odlesky. Hladké a lesklé předměty (často technické výrobky, sklo, šperky ale i vždy trochu mastná a tím lesknoucí se pleť) mají tendenci zrcadlit scénu a logicky tedy zrcadlí i zdroj světla – žárovku. Tvar zdroje světla je navíc deformován podle tvaru předmětu a tak například na lesklé placatici se žárovka převede na téměř čárový odlesk.
Tvrdé bodové světlo (zde halogen zprava) vytvořil díky tvaru „placatice“ čárový odlesk a ostrý dlouhý stín. Podobné snímky sice mají svoji atmosféru, nejsou ale typické jako produktová či reklamní fotografie. Budou současně silně mást expoziční automatiku.
Opravdu lesklé předměty (sklo, oči, chrom atp.) mají často tendenci zcela věrně zrcadlit scénu. Je v ní potom vidět nejen fotograf, ale hlavně použitá světla – zejména jejich tvar. Pokud tedy fotografujete podobné předměty, buď umístěte světla tak, aby se nezrcadlily, což často nemusí být možné, nebo musíte dbát zvýšené péče o tvar světla a počítat s tím, že ve snímku bude vidět.
Při fotografování lesklých předmětů je celkem běžné, že se v nich objeví v lepším případě to čím se svítilo, v horším autoportrét fotografa.
Difúzní (rozptýlené) světlo
Nejzákladnějším konceptem správné produktové fotografie je světlo z bodového zdroje změkčit neboli zařídit jeho difúzi (rozptyl) a tím zvětšení plochy zdroje světla. To zlikviduje tvrdé stíny, světlo je mnohem rovnoměrnější a mizí i většina odlesků. Předmět, byť členitý, je také mnohem lépe a rovnoměrněji vysvícen, protože se vždy najde kus světla (kus difuzéru), který do různých proláklin svítí.
Většího zdroje světla lze dosáhnout difuzérem – průhledným ale matným materiálem, který se vloží mezi žárovku a předmět. Ten změkčí stíny a zlepší i odlesky. Důvod je prostý. Zcela černý stín zůstane od bodu A vlevo, kam nesvítí žádná část difuzéru. Zcela bez stínu budou místa od bodu B vpravo, kam svítí již celá plocha difuzéru. Mezi bodem A a B bude potom plynulý přechod, čili stín „změkne“. Podobný efekt lze pozorovat i u odlesků.
Jako difuzér je možné použít cokoliv matně průhledného. Asi nejznámější jsou fotografické deštníky, které jsou k dostání ve většině lepších fotoobchodů za ceny od cca 700 do 1000,- Kč. Posloužit může i odrazná desky typu 5 v 1, která jako jednu ze svých funkcí má právě difúzi světla. Stejně dobře ale méně „mechanicky pohodlně“ to může být obyčejná bílá látka, hustá bílá záclona či pauzovací papír. Je možné použít i plastovou fólii, do které se balí většina elektroniky (televize, PC atp.). Je možné svítit i odrazem – světlo nasměrovat například na bílou polystyrénovou desku a odrazem od ní svítit na předměty. Tím se ale přijde o značnou část intenzity světla.
V okamžiku, kdy díky silně difúznímu rozptylu obklopí světlo předmět ze všech stran, teoreticky neexistuje žádné místo, kam by světlo nesvítilo a kde by se tedy vytvořil stín. Díky rovnoměrnému nasvícení zmizí nebo se silně zeslabí i většina odlesků.
Příště se podíváme na praktické vytvoření a použití difúzního nasvícení.
Fotografický stůl je standardní profesionální vybavení pro tzv. table top reklamu. Svícením zespoda do fólie umožní rozzářit i podklad a vede tak ke zcela bezestínovému výsledku.
Avšak i když nepořídíte originální fotografický stůl (table top studio), dá se podobných výsledků dosáhnout v prostředí běžného obývacího pokoje jen s použitím látek, běžných lamp a světel, fotografického blesku či ostatních pomůcek. Ještě než se však vrhneme na praktické rady jak co fotografovat, je nutné si ujasnit některé pojmy kolem vlastností a kvality světla. Ty se totiž budou prolínat celým seriálem bez ohledu na to, fotografujete-li v obýváku nebo v profesionálním studiu, fotografujete-li prstýnek nebo lidi.
Správná produktová fotografie je kombinace správného aranžmá předmětů, správného nasvícení, správného pozadí a v neposlední míře správného technického zvládnutí (expozice, vyvážení bílé atd.).
Vlastnosti světla pro fotografy
Fotografie není nic jiného než záznam světla. V drtivě většině případů se fotografuje v odraženém světle, neboli fotografovaný předmět sám nesvítí, ale je na něj svíceno zdrojem světla (Sluncem, lampou) a on podle svého tvaru a barvy světlo odráží. Někde dokonce odráží světla moc a potom vznikají lesky. Někde předmět svým tvarem naopak světlu brání a potom vznikají stíny.
Světlo lze charakterizovat třemi základními vlastnostmi
1. Intenzitou světla - na tu se na fotoaparátu reaguje nastavením expozice
2. Barvou světla - ta se na fotoaparátu koriguje vyvážením bílé
3. Cosi, čemu se říká kvalita světla
A právě kvalita světla je to, co z valné části určí jak bude předmět na fotografii vypadat, jak bude prokreslen, jaké bude mít stíny sám, jaké budou stíny na pozadí či jak se bude lesknout. Kvalitu světla určí z valné části světelný zdroj, jeho rozměr, jeho vzdálenost od předmětu a samozřejmě též okolní prostředí.
Kvalita světla
Expozici a vyvážení bílé se budeme věnovat později, nyní se podívejme na asi nejtěžší část a tou je právě kvalita světla a jak kvalitní světlo pořídit. Na rozdíl od expozice a vyvážení bíle se totiž nedá regulovat na fotoaparátu, ale je třeba ovlivňovat přímo zdroj světla. A ani Photoshop (byť je to opravdu mocný nástroj) nijak nepomůže.
Tvrdé světlo
Většina běžných zdrojů světla je bodových (všechny žárovky, halogeny, lampičky, blesk, světla aut atd.) či čárových (zářivky). Paprsek světla který opustí bodový zdroj buď předmět mine a dopadne na něco za ním (jiná část předmětu, podložka či pozadí) a toto místo je potom osvětlené. Nebo dopadne na předmět, ten osvítí ale vše za ním stíní - jiná část předmětu, podložka či pozadí se potom topí ve stínu a je tedy tmavé. Logicky proto vznikají ostré stíny, které kopírují hrany předmětu. Ve stínech se potom ztrácí detaily fotografovaného předmětu a také množství těchto stínů ruší oko, vytváří množství falešných hran a prvků obrazu a fotografie potom působí rozbitě, nehezky, flekatě. Velký kontrast mezi osvětlených a neosvětleným místem vytváří vysoký kontrast fotografie a ten klade extrémní nároky na expozici - většinou není možné najít správnou expozici vůbec.
Tvrdé světlo vytvoří ostré stíny, které kopírují tvar hrany předmětů. Vedle hlubokých a ostrých stínů vytvoří i nepěkné odlesky na lesklých místech.
V praxi není situace až tak dramatická, protože pokud nefotografujete v otevřeném prostoru (na poli) nebo ve zcela černé místnosti, vždy se část světla odrazem dostane i do stinných míst. Díky tomu nejsou zcela černé, nic to ale nemění na situaci, že fotografie v ostrém bodovém světle jsou jen málokdy pěkné.
Ostré bodové světlo vytváří i fotografický blesk. Zejména interní blesk má opravdu „bodové rozměry“ a vytváří tak téměř ideální bodové světlo a navíc díky jeho umístění je to zcela čelní (přední) světlo. Často potom tvoří opravdu významné lesky a hluboké stíny za předmětem, v hantýrce tzv. bubáky.
Problematické světlo interního blesku je nejlépe vidět na fotografii osoby. Tvrdé čelní světlo vyrobí lesky na tváři a na blízkém pozadí nehezké stíny – bubáky. U lidí a zvířat často i červené oči.
Tvrdé (bodové) světlo vytvoří i nepěkné odlesky. Hladké a lesklé předměty (často technické výrobky, sklo, šperky ale i vždy trochu mastná a tím lesknoucí se pleť) mají tendenci zrcadlit scénu a logicky tedy zrcadlí i zdroj světla – žárovku. Tvar zdroje světla je navíc deformován podle tvaru předmětu a tak například na lesklé placatici se žárovka převede na téměř čárový odlesk.
Tvrdé bodové světlo (zde halogen zprava) vytvořil díky tvaru „placatice“ čárový odlesk a ostrý dlouhý stín. Podobné snímky sice mají svoji atmosféru, nejsou ale typické jako produktová či reklamní fotografie. Budou současně silně mást expoziční automatiku.
Opravdu lesklé předměty (sklo, oči, chrom atp.) mají často tendenci zcela věrně zrcadlit scénu. Je v ní potom vidět nejen fotograf, ale hlavně použitá světla – zejména jejich tvar. Pokud tedy fotografujete podobné předměty, buď umístěte světla tak, aby se nezrcadlily, což často nemusí být možné, nebo musíte dbát zvýšené péče o tvar světla a počítat s tím, že ve snímku bude vidět.
Při fotografování lesklých předmětů je celkem běžné, že se v nich objeví v lepším případě to čím se svítilo, v horším autoportrét fotografa.
Difúzní (rozptýlené) světlo
Nejzákladnějším konceptem správné produktové fotografie je světlo z bodového zdroje změkčit neboli zařídit jeho difúzi (rozptyl) a tím zvětšení plochy zdroje světla. To zlikviduje tvrdé stíny, světlo je mnohem rovnoměrnější a mizí i většina odlesků. Předmět, byť členitý, je také mnohem lépe a rovnoměrněji vysvícen, protože se vždy najde kus světla (kus difuzéru), který do různých proláklin svítí.
Většího zdroje světla lze dosáhnout difuzérem – průhledným ale matným materiálem, který se vloží mezi žárovku a předmět. Ten změkčí stíny a zlepší i odlesky. Důvod je prostý. Zcela černý stín zůstane od bodu A vlevo, kam nesvítí žádná část difuzéru. Zcela bez stínu budou místa od bodu B vpravo, kam svítí již celá plocha difuzéru. Mezi bodem A a B bude potom plynulý přechod, čili stín „změkne“. Podobný efekt lze pozorovat i u odlesků.
Jako difuzér je možné použít cokoliv matně průhledného. Asi nejznámější jsou fotografické deštníky, které jsou k dostání ve většině lepších fotoobchodů za ceny od cca 700 do 1000,- Kč. Posloužit může i odrazná desky typu 5 v 1, která jako jednu ze svých funkcí má právě difúzi světla. Stejně dobře ale méně „mechanicky pohodlně“ to může být obyčejná bílá látka, hustá bílá záclona či pauzovací papír. Je možné použít i plastovou fólii, do které se balí většina elektroniky (televize, PC atp.). Je možné svítit i odrazem – světlo nasměrovat například na bílou polystyrénovou desku a odrazem od ní svítit na předměty. Tím se ale přijde o značnou část intenzity světla.
V okamžiku, kdy díky silně difúznímu rozptylu obklopí světlo předmět ze všech stran, teoreticky neexistuje žádné místo, kam by světlo nesvítilo a kde by se tedy vytvořil stín. Díky rovnoměrnému nasvícení zmizí nebo se silně zeslabí i většina odlesků.
Příště se podíváme na praktické vytvoření a použití difúzního nasvícení.
